#106 Prof. Miroslav Bárta – Tajemství egyptských pyramid rozluštěno - BROCAST

Episode Transcript
Available transcripts are automatically generated. Complete accuracy is not guaranteed.
(00:00):
Byly egypťani 1, který přišli nana ty emoji ikonky.
Já jsem doufal, že si třeba mi neporadíš, jestli nevíš, co by
to mohlo znamenat. Mně to přijde jak hieroglyfy.
Neumí. Ani ani tenhle mě třeba přijde
tenhleten, že je taková jako klimatická úzkost.
To byl základ toho seriálu. Ta hvězdná brána bylo, že

(00:24):
pyramidy jsou přistávací vlastnězařízení pro mimozemšťany.
To byly starý egypťan někdo postavili pyramidy.
Já jsem měl za to, že to byli mimozemšťani.
Teď svět opravdu začíná bejt jako příklad takový perfektní
bouře, ať už vezmu Ameriku a oblast suezu předního východu

(00:45):
Ukrajiny dálný východ Afriku jako počet jenom těch vojenských
převratů za poslední měsíce. Takže my se díváme na stůl, jako
se spoustou metronomů, který se začínají synchronizovat.
Jo a mě fascinuje. Ale lidi další dobrou casto je

(01:05):
tady a tentokrát s mega zajímavým hostem a mega
zajímavým tématem. Přišel k nám totiž profesor
Miroslav bárta, nejznámější český egyptolog a taky jediný
čech, který je členem prestižní americký akademie umění a věd.
Vysvětlil nám, jak mimozemšťani postavili pyramidy jak biblická
potopa smetla z povrchu zemskýhoatlantidu a ze zarostlých

(01:27):
severní Afriky udělal poušť no azkusil nám tady rozluštit nějaký
hieroglyfy a objasnit pár dalších konspiračních teorií.
Velkým tématem byly taky vzestupy vrcholy a pády
civilizací v historii světa. No a taky srovnání, jak si ta
naše civilizace stojí právě teď?Proč se asi brzo zhroutí a co se
bude dít, až se to stane jo a určitě si tady též do konce,

(01:49):
protože tam pan profesor místo duchařský historky popisuje,
jaký to je bejt 1. Kdo po několika 1000 letech
otevře a vstoupí do hrobky faraona.
Naše podcasty jsou a vždycky byly zdarma.
Žádný hero hero patrony, ani žádný jiný.
Mario ty nepoužíváme, pokud nás ale chcete podpořit, tak určitě

(02:09):
dejte za prvý. Teda laik na tohlencto video a
odběr našeho kanálu na youtube, nebo pokud jste nás posloucháte,
tak na nějaký podcastový akce a za 2 si u nás objednejte
vitamíny právě na aroha cz připravuje mega nálož novinek,
kterou zveřejníme v příštích měsících, ale už teď si můžete
na webu objednat nový formy Magnesia, a to tady je malá a
bisglycinát malát dodává energiia je proto nejlepší dát si ho

(02:32):
ráno nebo před sportem bisglycinát.
Působí relaxačně, takže doporučuju dát si ho někdy třeba
odpoledne nebo večer před netflixem.
No a nebo kdykoliv se cítíte, žejste ve stresu?
No a náš telefonát ten už určitěznáte, protože půlka z vás by
bez toho nebyla schopná usnout amít tak kvalitní spánek.
Já osobně je používám všechny 3 formy magnézia v průběhu dne

(02:55):
cíleně tak, jak jsem to popsal jděte na aroha tečka CZA moc vám
děkujeme za podporu XTV je dlouhodobým partnerem našeho
podcastu, je to naše nejoblíbenější investiční apka.
A konkrétně já ji používám už odroku 2007, což je víc než 15
let. Ty ovšem nějakej starej.

(03:15):
Každopádně děkujeme za podporu XB.
Nedávno spustilo novou funkci, která podle mě totálně
zjednodušuje investování do akcií a etf říkají tomu
investiční plány. Investování je vždycky riziková
věc a neberte todlencto jako nějaký investiční doporučení.
Ale v mobilní appce xtb si můžete vybrat z nejoblíbenějších

(03:36):
indexových fondů s minimálními poplatkama a pravidelně do nich
investovat. Jděte naxtb.com lomeno cz a
založte si účet ještě dneska. Nezapomeňte, že léto brzo začne
klepat na dveře a vy ještě nemáte vyrýsovaný six packy, tak
skočte na www tečka CZA objednejte si sixpack broadcastu
nebo jakoukoliv jinou flašku vína a nezapomeňte v košíku

(03:59):
zadat kód 10 broukání, abyste měli desetiprocentní slevu na
celej. Jakub.
Tak intro máme za sebou. Doufám, že máte nabitý
zakladateli a teď už letíme do Egypta.
Ty jo to bylo úplně perfektní. Jo jo.
Naším dalším hostem je profesor Miroslav bárta, jediný žijící
čech, jenž má členství v americké akademie umění a věd a

(04:23):
profesor egyptologie. Ahoj a díky, že jsi dorazil k
nám na rozhovor. Dobrý den a děkuju za pozvání.
Vítej možná začneme přímo tím členstvím.
Ty jsi teď říkal, že to bylo vlastně něco, co čím jsi byl teď
oceněn v září, teďko vlastně relativně nedávno, jak jsi k
tomu přišel, tak jak to probíhalo a kdo ti navrhnul
třeba na tu cenu? Jak jsem k tomu přišel, vlastně

(04:44):
sám nevím. A nebo takhle tuším, protože s
tím navrhováním to je tak, že. A teda aspoň to bylo v mém
případě. Já jsem vůbec nevěděl, že jsem
navrhoval nej jenom 1. Profesor z univerzity v san
Diegu tom lee. A, se kterým se známe dlouhý

(05:06):
roky, je to velký přátelství. Je to tom je profesor biblický
archeologie a já jsem vloni byl VLAAV san Diegu, protože jsme
dělali na nějakém společném projektu a sedím takhle u něj v
kuchyni a byl únor a on říká. No teď běží 2.

(05:28):
Kolo hlasování o tvým členství do akademie.
Já jsem akorát polknul na prázdno a on říká, no tím 1
kolem si prošel a teď uvidíme dál a říkal, no tak to je
skvělý, ale já schválně jsem se vůbec neptal.
On jenom několikrát předtím mě mě jako žádal o kompletní CVA.

(05:49):
Já jsem říkal, ježiš, to je vopruz, protože já si, jako to
si v vůbec nejsem schopnej nikdyupdatovat, abych tam měl
přednášky. Venku a všechny publika se
prostě, pro mě je to hrozný ujímání, no tak jsem to pro něj
udělal dvakrát. No AV dubnu mi přišel mail a on
mi pak volal, že jsem teda byl. Byl jako přijat do akademie věd

(06:15):
AA. Co si myslím, že asi bylo bylo
jako zásadní pro pro tu akademiije nejen egyptologie.
To to je úplně jako je 1 věc, ale jako ty ty přesahy, co co
dělám a tam jsou 2 věci, jednak my jsme byli 1.

(06:37):
Ještě s kolegou geoinformatiky vláďou brunou, taky starým
kamarádem. On je teda hodně starej, jo, já
mám schválně řeknu, aby to poslouchal ta, tak jsme dělali
vlastně jako 1. Na světě, satelitní snímkování
pyramidových polí v roce 2, 3 a před 2 rokama s velkou jako
plejádou profesorů po celým světě jsme udělali vlastně

(07:00):
update a dělali jsme atlas všechpyramidových polí.
To je 1 věc a 2 věc a my jsme vymýšleli, nebo já jsem vymýšlel
jak jak pojmout změny ve vývoji společnosti a který jsou
skokový, že jo? Zažili jsme, nebo vy jste
zažili, jak na vás koukám asi? Rok 89.

(07:24):
A sem byl malej no 4 zadarský trošičku.
No a vy jste velkej? Kluk no teď už jo no.
A tak tak vlastně z toho vzniklaadaptace původně starý
biologický teorie o přerušovaných rovnováh váhách.
My jsme potom, že to bylo poměrně populární, tak v roce 2,
17. Jsme dělali velkej seminář na

(07:45):
potom mak institutu ve Washingtonu.
DC teda pro americkou armádu a bylo to tak úspěšný, že vlastně
jsem původně tuhle přednášku o těch přerušovaných změnách v
civilizacích měl. Měl na Harvardu měl 2 2, 15 a
než vyšel sborník, což bylo několik let, tak vlastně se

(08:09):
citovala poměrně často, už jenomta přednáška a.
Pak těsně před covidem jsme měliprávě s Tomem, jako je americká
asociace institucí, který pracujou na předním východě.
Jmenuje se to a core American schools of oriental research a

(08:29):
my jsme měli na její každoroční konferenci 2 2 workshopy na téma
přerušovaných rovnováh. Kdy kde byly ty největší
největší americký profesoři? A bylo to udělaný tak, aby se ta
teorie testovala. Jo a taky já jsem na začátku byl
strašlivě nervózní, protože samozřejmě není větší test.

(08:50):
No a dopadlo to dobře, takže si myslím, že tyhlety věci, který
se týkají obecně vývoje civilizací, asi měli na ty lidi
v akademii a takovej dopad. Kromě teda toho návrhu to
vždycky já několik profesorů ne.1 že že se rozhodli, my to tu to

(09:11):
to místo taky dá. No, takže teda obnáší nějaký já?
Nevím povinnosti teďko, nebo je to spíš jako ocenění tý
dosavadní práce, jak jsem. Pochopil no povinnost, že musí
zaplatit členský příspěvek. Tak.
To je skvělá forma. Jinak ne účastnit se toho toho
vlastně tý debaty, která vlastněkdyž už jste v tý akademii, tak
vlastně jste účastníkem, nebo můžete bejt z té apriori

(09:36):
pasivním a můžete bejt. Jak se rozhodnete aktivním
účastníkem spousty projektů, nebo debat, který tam běžej
celoročně ta akademie má svůj jako časopis, má webový rozhraní
AA je to samozřejmě velice. Vybraný vybraný společenství, s.

(09:56):
Československá ještě tak tam bylsamozřejmě slavný pan heyrovský
a pak tam byl Václav Havel. A loni, když byl ten jako jako
ta iniciace induction, která trvá od pátku do neděle, je to
vlastně celej víkend, tak mě tamzaujali, tak byla celá plejáda

(10:20):
různejch osobností, matematici, chemici, fyzici a tak dál a tak
dál. 2 lidi mě zaujali, protože tam zároveň v tom samým rose
získala členství paní charpentier, což je.
Nobelistka, která objevila vlastně.

(10:41):
Stříhat DNA pas amatérsky řečenonebo laicky řečeno, a pak tam
byl. Pak tam byl slavnej herec a
morfeus hrál morfea. Teď mi vypadlo, mikina úplně
nechceš. A ten měl zrovna něco s nohou,

(11:05):
tak se tam belhal. Po tom po tom jevišti, ale bylo
bylo pěkný vidět morfea vlastně na.
Vlastní. Oči kolik tam je lidí?
No to byly 1000 lidí jako v obecenstvu a těch jmenovaných
jsou desítky jo a mě hrozně překvapilo, protože samozřejmě
to začíná v pátek, kde je velká recepce.

(11:26):
Pak v sobotu dopoledne je braunschweig trvá asi 4 hodiny,
pak AV pátek večer potom v divadle a takovej jako.
Velkej dialog s vybraným novým členem AA.
Řeší se vám spousta věcí kolem akademie?
V sobotu večer vás pak pak jmenujou a pak je zase ještě

(11:46):
velká párty. Celý se to odehrává v kampusu
ema IT, kde je 1. Velkej takovej jako velký
divadlo AAAV neděli. V neděli to vlastně končilo
takovou soukromou snídaní, takžeopravdu 3 dny.
Který byly poměrně náročný, bylynám však přiletím a četla úplně

(12:07):
jinak jako nastavenej. A já teď jetlag je fakt nesu
hodně těžko. Ale jako myslím si, že to je asi
z těch z těch ocenění vedle českých hlavy, tak je to to
nejvíc, co jsem, co jsem dosáhl a jsem za to rád o to víc, že
vlastně to bylo svým způsobem bez mýho přičinění, že to přišlo

(12:28):
jako nádherný překvapení a. Možná, že bych chtěl teďko do
těch do těch civilizací. Ta knížka mi teda tady máme
knížku. Já jsem ještě neměl příležitost,
brácha, to má rozečtený. A co popisuje pády a vzestupy a
pády. Civilizace.
Pasuje vzestupy vrcholy krize a regenerace civilizací.

(12:50):
Jo, aby to nebylo tak že kolaps a je konec, tak to vlastně
prakticky nikdy není. Jasně, vzešlo to z tý práce na
tom Egyptě z tý civilizace egyptský.
Vzešlo. Nebo takhle ten tvůj zájem
myslím konkrétně. No jo, i když ta cesta byla
dlouhá, já jsem. Když jsem byl na střední na

(13:12):
základní škole, tak to samozřejmě byl tehdy starověký
Egypt, co mě strašně zajímalo. AAA Afrika vůbec, protože moje 1
knížky vedle Vojtěcha zamarovského, jejich veličenstva
pyramidy sýrem má bohové hroby, učenci a tak byli právě knížky o

(13:34):
původu člověka, ať už to byl Richard leakey, třeba lidé od
jezera nádherná věc v tehdejší proslulý řadě kolumbus, což
vydávala mladá fronta. Dneska to je frantíka, ale
slavná řada. A nebo od Vratislava mazáka,
původ člověka taky Josef Augustajo netřeba asi připomínat krásný

(13:56):
nádherný o kreslíře a jehož velká sbírka malé pije
překvapivě ve dvoře králové vzorjo, tam je velkej pavilon a tam
jsou ty jak tam desítky a desítky obrazů od.
Od něj a. A podle toho jsem vlastně si

(14:16):
tehdy to šlo v roce 84, když se mu pouštěl základní školu.
Tak si šlo vybrat gymnázium, který by bylo hodně blízko
archeologii tehdy existovala do dneška je gymnázium jana nerudy.
A jak já říkám, abych lidi trochu popíchnul?

(14:37):
Nejlepší pražskej gympl SA tehdyvedle toho klasickýho vzdělání.
Tam ještě bylo možný studovat kvartérní geologii.
Jo, a to je opravdu hodně blízkotý archeologii, geologii, takže
já jsem neváhal a povedlo se mi dostat právě na heli chovku a.

(14:59):
A. Tam se ten zájem prohluboval a
potom, když jsem v roce 88 se dostal na.
Prehistorickou archeologii AO rok později na egyptologii, tak.
Já já z nějakýho důvodu nejdřív převažoval zájem o ten pravěk
arch nebo no právě jak Afriky a.A svý blahý paměti, profesor

(15:24):
neústupný. 1 jsme jich mentorů vedle profesora wernera a
Jaromíra málka. Tak dokonce mi sehnal pětiletý
stipendium u profesora vendor rfa na sauron methodist
university v Dallasu, což byl člověk, který dělal právě Pavel
lidický výzkumy v egyptské poušti AZ nějakýho důvodu.

(15:47):
Já jsem nakonec neodletěl a. Vyhrává egyptologie a.
A pardon to byl ještě v minulém režimu.
Ne to už bylo třeba 91 jo. Byl vůbec možný během ještě,
teda když se k tomu vrátím minulýho režimu.
Nějakým způsobem tohle studovat ve smyslu toho někam jet třeba
do toho Egypta nebo takhle, neboto bylo úplně.
To byl to byl jako velkej sen jenom a my jsme, když mě třeba v

(16:12):
roce 88 bylo těch 18 let, měl jsem maturitu na 01-06 si
pamatuju do dneška již na data moc nejsem.
Mezinárodní den dětí a tak za odměnu jsem si naordinoval cestu
do východního Berlína vidět aspoň bodem muzeum a sbírky tam
AA tehdy bylo možný dostat vlastně už dostat se do do

(16:37):
západního Berlína. Tehdy sbírky byl ještě na
charlottenburgu. Tak to pro mě bylo to nejvíc, co
šlo jo prostě 88 a pamatuju si na střední škole.
Jak byl velkej problém s literaturou, jo co nebylo tady
česky a frantíka? Ach, tak vlastně skoro
neexistovalo mě tehdy kamarád úplně jako velmi, velmi pracně

(17:01):
sehnal slavnej atlas starověkéhoEgypta, kterej napsal právě 1 z
českejch egyptologů emigrant v Oxfordu, Jaromír Málek a john
baines, Jaromír Málek. Bohužel bohužel nedávno zemřel,
což což mě hodně vzalo, takže knížky nebyly a.
Jediný, co bylo možný, tak bylo chodit do antikvariátů a ten asi

(17:25):
nejznámější. Já ho měl z únosu.
Tý velichov se byl na újezdě no AV tomhle altíku bylo možný
třeba v těch na konci osmdesátejch let sehnat původně
český knížky, než ještě emigroval Stanislava segeťa
třeba synové tmy, což je o objevu komunity, která žila u

(17:47):
mrtvýho moře. A svitky z kumránu jo slavný a
Stanislav segert byl na černý listině proseč 68, protože
emigroval a stal se slavným profesorem na losangeleský
univerzitě. Tak dneska vlastně člověk si
sedne, nakliká si na Amazonu DE jako všechno, co chce a za 2 za

(18:10):
3 dny ty knížky má jsou výjimky,který třeba jsou distribuovaný
jenom v rámci Ameriky, ale dneska vlastně pro vás to musí
znít. Jako jako science fiction jo že
nebyly nebylo možný si koupit knížku, ale takhle to za těch
komunistů, který tady tu zemi ekonomicky morálně tisky zničily

(18:34):
od roku 48, tak tohle se jim nedá odpustit.
No já si totiž vybavuju, když jsem byl právě malej, možná
někdy na škole a šel jsem na gympl s.
To bylo v nějakým 5. Ročníku, že jo?
Já jsem šel na ten osmiletej, tak ta 1.
Ročník byl o přesně ty úplně počátky, a to vlastně celej rok.
V kuse prostě do člověka vtloukají jenom pro ty začátky

(18:56):
ten Egypt a tak AA, jak tam prostě sedí u toho ohniště a jak
někdo chodí lovit a někdo tam něco sbírá to a vlastně je to
jako ve finále, nebo aspoň pro nás, co jsme tam seděli, tak nám
to přišlo hrozně nudný, protože vlastně těžko si to člověk uměl
představit. A ty informace, který dostává od
nějakýho toho učitele, tak tam nebyl jako o moc zajímavý.

(19:18):
Ale ještě když si představím, žeže prostě nebyla ani nějaká
dostupná. Literatura k tomu aspoň nějaký
knížky nebo něco takového, kdybyste to člověk uměl
představit, dneska si každej může na youtubu o tom najít
milion videí, že jo? A asi ten ten zájem jde vzbudit
úplně jiným způsobem, než prostěza tý doby minulý.
A přišlo to samo. Ten zájem o to, nebo prostě se

(19:41):
to postupně takhle skládalo a přišlo to z těch knížek tenkrát,
který byl tady nějak dostupný, nebo až po tý revoluci se to
nějak třeba víc prohloubilo. Tak pro mě asi dej těm.
Zásadním momentem bylo někdy kolem desátýho roku.
Myslím svýho života, velká nádherná, výpravná publikace

(20:02):
Vojtěcha zamarovského, jejich veličenstva pyramidy.
To to mě opravdu jako změnilo svým způsobem život a věděl
jsem, že chci dělat Afriku a nejspíš starověký Egypt.
No a pak už jsem jako si za tím šel.
Včetně výběru střední školy pak na vysoký škole AI.

(20:24):
Když tehdy jsem si samozřejmě dlouho až někdy do nějakejch 1
let jednadvacátýho století nemyslel, že bych skončil u
obecnějších teorií vývoje civilizací, protože mě naopak
lákalo to, že tam člověk nemusí moc s lidma komunikovat s
živýma. Teda jo AS těma mrtvejma se

(20:47):
komunikuje dobře, protože oni moc nediskutují a.
Takže já, když jsem poprvé vyrazil do Egypta v 1. 90 jako
student, tak to bylo nezapomenutelný, že já mám
pocit, že jsem taky vyjednal 90,což mi bylo. 22 let asi taky
jsem poprvé letěl letadlem jo, dneska každý pětiletý dítě bylo

(21:09):
v letadle 1, dvakrát třikrát jo.Když vezmu našeho Alberta, tak
taková byla ale doba, jo, takhletakhle to bylo tak samozřejmě
pro mě expedice v jednadevadesátém 2.
Busy dost profesorem vernerem jeněco na co, na co nezapomenu.
Jo, na jak dlouho to bylo? To bylo i no 3 měsíce pomalu.

(21:31):
My jsme byli ve 3. Ročníku a.
To byl můj moje 1 archeologie v Egyptě, takže dneska to je
třiatřicet let no. V čem spočívá ta práce
archeologa? Protože hádám jakože Indiana
Jones, to je fakt jenom. Filmy s Indiana Jonese máme
jenom ty klobouky nebo já já nosím rád klobouk a ale ne

(21:51):
koženej to je nesmysl do těhle podmínek jo a tak když někdo
bude chtít, tak ať mi napíše. Já mu řeknu, jaká značka je
nejlepší je podle mě. Teď přijde tisící mailu.
A. V čem spočívá ta práce?
Práce tak v jednadevadesátém jsme byli studenti, takže náš

(22:12):
hlavní úkol bylo dokumentovat všechno, co vlastně dělníci
odkrývali. To znamená kreslit půdorysy
řezy, dělat katalogy nálezů, popisovat je psát výkopové i
deník pak samozřejmě už tehdy natom výzkumu byla celá řada lidí,
fotograf, restaurátor, archeolog, epigraf.

(22:35):
A člověk, který dokumentuje jakopísemný písemný objevy, profesor
wernick Werner, kterej to web tak ten hlavně jako rozděloval
práci a věnoval se těm věcem, kterýho zajímali nejvíc, což
tehdy byla příprava, publikace aburských papírů, což byly 1 z

(22:56):
nejstarších textů nalezený v Egyptě právě na naší koncesi v
raneferefa nově chrámu ne? A teď teprve před několika lety
to bylo překonáno. Nálezy papyrů a tlustýho moře z
doby panovníka chufua nebo cheopse líh oznámí spíš jako
cheops, což je 1 z velkejch, alez celých řady argumentů, kterej

(23:19):
vlastně. Dokládá to, že to byly starý
egypťani kdo postavili pyramidy?Jo, protože tam to popisujou,
jak je stavěli a ty papíry jsou datovaný AS tím se nedá nic
dělat. Já jsem měl za to, že to byli
mimozemšťani. Moje další otázka byla právě,
jestli jestli třeba nevíš, jaký lasery používali?
Nebo my máme jako tajný vědění vtomhle směru, ale samozřejmě ho

(23:42):
nikdy nikomu neprozradíme, že jo?
Tak tomu můžu říct. Současný akademie věd.
A umění no takže to byla 1 devadesátej pak jsem tam byl
znova. Došlo jen v třiadevadesátém a
moc sedmadevadesátým jsem postupně přejímal jako částečný
nějaký úkoly samostatný AAV roce2010 jsem po profesorově

(24:03):
vernerovi vlastně převzal tu koncesi, protože v Egyptě.
To je, řekl bych férovější než třeba tady, kde máte třeba jako
nějakej grant, nebo tak na instituci a taky to je to český.
Ono se to nepovedlo, ono se to atak dál v Egyptě, ne, tam je to

(24:28):
na člověka, cokoliv se tam stanena tý koncesi, ať už tam jsem
nebo nejsem je můj problém. Trochu nespravedlivé je, že když
se něco objeví, máme několik týmů.
Tak zase se napíše tým vedený profesorem Bártu, což není fér
vůči těm lidem a my se vždycky snažíme, aby jména těch, který

(24:51):
opravdu odvedli ten největší kuspráce, tak byly uváděný.
Ale cokoliv se stane, tak to není jako ústav nebo univerzita,
ale jsem to já, kdo se musí zodpovídat egypťanům?
Jo, tak pardon. Že to ještě vstupuju tak
koncese. To je něco, co teda vydává Egypt
jako země zahraničním třeba vědcům, aby mohli.

(25:12):
Tam provádějí třeba nějaký vykopávky nebo nějakou?
Obecně tím termínem se rozumí povolení buď k průzkumu
dokumentaci nebo IK výzkumům to jsou různý stupně určitýho
území, který má svý hranice AV případě abúsíru a uděluje se jak
egyptským, tak zahraničním expedicím jo, protože v Egyptě

(25:35):
pracujou i stovky jako egyptských expedic různejch
univerzit. A pokud jde o abúsír, tak tam je
je vlastně travise on už od 60 let, když jsme do konference
koncesi získali, že vlastně celýto území na něm pracuju, jenom

(25:56):
česká expedice. V posledních letech náš kamarád
kolega taky doktorand z Prahy Muhammad Chálid, jestli mají
získal koncesi na na severní část a brusírnu na svahu.
Jsou v komplex, což byl zakladatel vlastně té nekropole,
ale jinak to je česká koncese. No a já musím každý rok.

(26:18):
Já. 3 4 měsíce před začátkem prací egypťanům poslat návrh
těch prací, co chceme dělat a seznam lidí, protože ti musí mít
bezpečnostní prověrku. Takže Egypťané je tohle schválí
většinou ta, nebo se dotáčí, co je tohle, co je tamto a pak tam

(26:38):
můžeme jet a na konci zase se d odevzdává mnoho stránkový report
o tom, co jsme dělali jak anglicky, tak arabsky a když
jsem tehdy. Byl vlastně prosazován jako
možný nos pokračovat a tý koncese po profesorově
vernerovi, který už toho měl za ty roky jako plný zuby, protože

(27:01):
na tu absolutní odpovědnost je si zvyká ty roky.
Jo to není, jako když řeknou, tak jo, tak jsem zodpovědnej.
No, ale měli jsme tam jako různýproblémy a jsou z toho jako
proběhlý nosy a opravdu velký velký stresy.
Někdy ne pořád, ale teď už jsem si trochu zvykl.

(27:22):
Tak vlastně egypťany zajímá samozřejmě, z jakých jste
instituce, co sám v tom oboru znamená.
Ten neznamenáte a jestli jste schopnej poskládat mezioborový
tým, protože dneska archeologie není jenom taková, ten taková
takový. To, že tam přiletí ta něco
takzvaně vykopete. Ale především musíte ty památky

(27:45):
uchovat v tom stavu, v jakém jsou.
Musíte je restaurovat, ne rekonstruovat.
Hlavně restaurovat, aby vlastně to svý objevení přežili, jo,
protože samozřejmě voda písek vítr světlo moderní, moderní
znečištění a tak dál jsou velký výzvy pro ty expedice na více v

(28:08):
Egyptě začíná mnohem víc pršet. My jsme se jí vrátili z
tanzánie, tak tam taky má být sucho, ale vlastně jsou tam
velký deště už teď, což je pro ně velkej velkej nezvyk pro ty
místní obyvatele, takže si jí Afrika zvyká na větší alespoň v
některých částech od Egypta po východní Afriku, na velkej na

(28:32):
velký velký deště jo, což dřív tam třeba nebylo.
A to znamená, když najdete třeba.
Hrobku, která je zde pálených cihel stará 4 a půl 1000 let,
tak musíte s tím něco udělat. Obvykle se dělá to, že jí buď
zase znovu zasypete. Pokud není tak důležitá, aby

(28:52):
mohla být opakovaně navštěvovánaa nebo nad ní, musíte postavit
jako přístřešek železo betonovejse stropem s dveřma a tak dále.
Jo tak. Jakým způsobem ty expedice teda
probíhají? Protože to asi není vždycky v
nějakém místě, kde je nějaká řekněme.
Herní civilizace, kde by byly jánevím hotely nebo něco

(29:13):
podobnýho, tak jak jako jak je takovej ten day today.
Se začíná hodně měsíců před začátkem.
V naší knihovně, protože se musíte rozhodnout, co chcete
zkoumat, jak to chcete, zkoumat,jaký lidi na to, takže je to
velká logistika, protože jsou desítky lidí, který musí teda

(29:33):
časově sladit. Ne každej tam letí na celou dobu
spíš jako na sebe navazujou podle toho, jak ta práce běží.
AA pak, když tam jsme, tak my máme možnost si od egyptské
památkové správy, od ministerstva pro památky a
turismus. Pronajímat barák na kraji

(29:54):
pouště, oni nám postavili 3, takže expedice si je můžou
rezervovat a. Do abúsíru tím pádem.
To jsou asi 2km jo, ale samozřejmě je to poušť a
potřebujeme spoustu vybavení, takže máme terénní auta už
dlouhý roky a bůh ví, jak to budeme nahrazovat někdy,

(30:16):
protože. Jediný auto, který tam přežije,
tak je toyota land cruiser děsivý jo v Africe nepotkáte.
Je to jedinej pořádnej teréňák, ať si kdo chce, co chce říká,
tak to je prostě. No tak samozřejmě to je pálka v
Egyptě. No tak to je 1 z těch věcí,
která mě čeká, ještě než půjdu do důchodu.
No no a tak já pak je šestidennípracovní tejden, kdy se vstává 5

(30:42):
v 5. V půl 7 jsem vyjíždí, od 7 se
pracuje do 2. To je prostě stanovená stanovený
okno na ty práce a pak se buď ještě pokračuje v přesčasech ve
skladu na nálezech a nebo se jede zpátky na barák, tam se
lidi jako. A od písku you a trochu oklepou

(31:04):
je nějaká večeře v 5 v půl 6 podle biorytmu a my jedem totiž
v Egyptě jedem opravdu cirkadiální rytmy a jí se do 6.
Večer a. A pak se pracuje na věcech,
který vlastně ten výzkum přináší.
No sedmej den sedmej den člověk většinou jede do Káhiry, buď na

(31:27):
nějaký nákupy, nebo se podívat do muzea nebo na schůzky s
kolegama kolegyněma. A do toho samozřejmě, když jste
týdny pryč, tak vám padá na hlavu to, co se děje v Praze?
Jo, protože dneska dělat vědu nebo bejt akademickej pracovník
ve vědě v Česku znamená spoustu spoustu neustálýho papírování.

(31:52):
Tak. Ty jsi zmiňoval, že jsi tam byl
poprvé v roce 91. Jaký to bylo vlastně přiletět
poprvý jako do Egypta? Jsou mery se jako na ten pocit,
protože něco něco jinýho si o tom jako číst, nebo to studovat,
nebo jí něco jinýho tam pak to reálně zažít, že?
Jo, byl to obrovskej zážitek a já tam nemám jedinou negativní

(32:14):
zkušenost. Všechno to bylo jak v jiříkově
vidění, jak se říká a tehdy ještě v devadesátkách.
Tenhle stát měl významnýho leteckého dopravce.
Kterej lítal do všech velkejch jako destinací na světě počínaje
new Yorkem konce káhirou. Přijímejme letama, dneska jsme

(32:37):
taková v tomhle smyslu rozvojovázemě.
Protože sál lítalo, byla to linka myslím ve středu AV neděli
a vždycky se letělo večer, takžečlověk byl v Káhiře ve 2 ráno v
1 ráno. Podle toho, jaký jaký bylo
jestli letní nebo zimní čas a nám fasádě, kde máme byty,

(32:58):
protože původně jsme byli v těchšedesátejch letech založený
univerzitou karlovou a ministerstvem zahraničních věcí.
Takže v rámci svých spolupráce dodnes tak máme tam byty.
Dneska samozřejmě už je ta doprava taková mezi káhirou a
brusíren že se to nedá jezdit, dřív se to jezdilo denně.

(33:21):
Jo, těch 30km, dneska už je, to by to nebylo možný vlastně.
No tak člověk se vybalil AV 6 ráno šel do auta a jelo se SZ
Káhiry do abúsíru a. Samozřejmě chuť vůně tý země,
jenom vystoupíte z letadla. Ty lidi tehdy ještě nad ránem,

(33:43):
když svítalo tak IV Káhiře, byloslyšet cinkání povozů z oslíka.
Sama to už dneska není a. Bylo to takový, jak sis to
představoval, když když si jako si to studoval už předtím, nebo.
Já jsem si to moc neuměl představit.
To, že ale předčilo to veškerá očekávání, protože stojíte v

(34:03):
poušti, stojíte na místě? Který bylo 1 z nejvýznamnějších
ve 3 tisíciletí před Kristem, protože abúsír a sakkára dneska
2 nekropole vedle sebe, tak vlastně ve starověku vytvář byli
1 pohřebištěm, kde se pohřbívalikrálové vysocí hodnostáři,

(34:25):
členové královský rodiny podobu celýho 3 tisíciletí před
Kristem, protože 2km 3km na východ bylo tehdejší hlavní
město Memphis. Bílý bílé zdi, takže každý, kdo
něco znamenal. Tak byl pohřben v týhle oblasti
a včetně třeba bájného imhotepa nebo vůbec nevíme, kde byl AA

(34:47):
tak najednou jste se propadnete o skoro 5000 let?
I před váma jak ty dělníci, tou motykou se zahlubuje you jako
hlouběji a hlouběji do toho písku, tak před váma vlastně
znova vyrůstá ten svět, který tady 1000 let nebyl.

(35:08):
Tak si trochu přijdete jako. Jako jako nějakej kolega
demiurga toho stvořitele, kterejnajednou vlastně z toho času
vlastně znovu oživuje jako konkrétní lidský osudy.
To, co se dělo tehdy a to se mi na tom strašně líbilo, vždycky

(35:28):
mě zajímalo, zajímaly ty konkrétní lidské osudy, a to se
fakt logii dá i přes ty 1000 letdobře uchopovat, protože
egypťani zanechali spoustu nápisů.
Takže. Tam je tohle je moje hrobka.
Moje jméno je tohle a tohle takovýhle jsem měl tituly.
Tohle jsou mí jako členové rodiny.

(35:51):
Pak, někdy se povede najít zbytky jako pohřbu, který
většinou jsou za ty 1000 let vykradený, ale tak dá se zjistit
třeba, kolik tomu člověku bylo let, jako jestli měl nějaký
úrazy během svýho života. A spoustu dalších věcí, tak.
To je 1 z těch fascinujících aspektů.

(36:11):
No a bez toho mikra bez toho každodenního poznávání toho
konkrétního by ty velký civilizace, nevznikla by ty
velký teorie nemohly vzniknout. Jo, já nejsem vůbec žádnej
zastánce, třeba americký antropologie, která do těch dětí
v 18 začne hustit velký teorie ateď oni si tu teorii vemou a teď

(36:35):
jí aplikujou na něco, aniž bys dali vlastně tu substanci.
Jo a pro mě ta archeologie nevím.
Jestli jste byli v remeši, tam je velká sehrála, kde byly
korunovaný, že jo? K francouzský králové vedle je
muzeum, kde kde je posvátná nádobka s olejem králů.

(37:00):
No AV tý remeši mark chagall udělal nádherný okna s biblickou
tématikou, protože samozřejmě takatedrála dostala zabrat za 2.
Světový války. A Marek šakal to je krásnej
příběh taky jak souvisí s egyptologii, tak jsou to
vitrážová okna. A vlastně ty vitráže jsou z těch

(37:22):
malejch kamínků, že jo, který setam vysazujou a archeologie něco
jako rekonstrukce takovýho rozbitýho okna, že vlastně
nachází ty kamínky a dáváte je zpátky a ten obraz je čím dál
víc detailnější a detailnější, ale nikdy nebude kompletní
nikdy, ale furt jako tam dáváte ty kamínky a to je na tom to

(37:44):
nádherný. Vlastně furt se vlastně
pohybujete k lepšímu a lepšímu adokonalejšímu poznání.
Mě nikdy nebude dokonalý. No a mark chagall taky byl.
Vlastně člověk, že jo slavnej umělec dej mu nezbylo nic jinýho
než dělat to umění, když to trochu přeženu, protože on byl
ze starý ruský rodiny židovský, která musela utýct ten, kdo

(38:08):
udělal jako kariéru, byl srš pozner, jeho bratranec, což byl
1 z největších egyptologů dvacátýho století ve Francii.
A chudák mark chagall breathlesstu egyptologii moc neuměl, no
tak se musel naučit malovat a dělat vitrážový okna a spoustu
dalších věcí, který dneska vlastně obdivujem, že jo, i když

(38:29):
tady už není, tak. To je 1 1 z těch věcí, která je
nádherná na tom studiu minulosti, že tam vidí, takže
myšlenku nelze zabít. Jo, když je ta myšlenka
geniální, tak tak přežije i 1000let a.
Můžete ji potlačit, můžete jí jako zavřít na chvíli, ale

(38:52):
nakonec nakonec se k vám dostanejo viz, třeba z trois
antikythéry, jo kterej přes 2000let byl na dně moře a.
Teď nevíte jak to vypadá jak hodiny nebo jsou tam.
Ty indiána času, jejíž tam jako tak je to trochu fantazie, ale
ukazuje to nesmírnou nesmírnou inteligenci těch lidí před náma

(39:15):
jo, mysli si trochu myslíme. Byli idioti a jsou to, co se jim
stalo, nám se nemůže přece stát nikdy.
Jo my jsme civilizace s Googlem AS teslou autama lítáme, lítáme
kolem měsíce a ale vlastně jsme součástí stejnejch cyklů a

(39:35):
stejnejch zákonitostí jako oni anebyli o nic hloupější, jo?
Ještě když se vrátím, ještě kdyžse vrátím k tomu vlastnímu
nějakýmu českýmu zastoupení v tom Egyptě je to považovaný za
nějakou jako jako. 6 že česká republika má tu koncesi, nebo
prostě ty český věci mají nějakou koncesi?

(39:56):
Platí to pro třeba všechny země světa, nebo je to nějakým
způsobem daný, že někdo má tohleto někdo je támhle na to
jiný lokaci. Tak samozřejmě s těma expedicemi
se to má jako s každou činností jsou.
Lidi a týmy, který jsou úspěšnější a jsou lidi a týmy,
které jsou mínus úspěšný. A já si myslím, že my jsme z

(40:20):
těch hodně úspěšnejch. Nechci hodnotit kvalitu naší
práce, protože to se odráží v tom, jestli lidi ze světa nás
citijou jestli. Jezděj na naše konference a.
A to je taky zajímavý. Víte, co v té vědě, když jsem se
k tomu dostal, tak třeba my jsmehodnocený podle toho paradoxně,

(40:43):
jestli se účastníte, nebo jste zvaní na zahraniční na.
Zahraniční konference a ono to je v reálu.
Ta realita je opačná. Jo jako mělo by to bejt tak, že
by lidi na vás měli koukat podletoho, kdo přijede na vaší
konferenci a my děláme 1 za 5 let velkou konferenci, kam

(41:05):
přijedou lidi z celýho světa. Ale zpátky k těm k těm
expedicím, tak co mluví proto, že jako si nevedeme špatně je
třeba to, že zahi havás, když měl svý.
Studenty, který měl poslat do světa na phd studia tak na
doktorandský studia. A bylo to dohromady 5 kluků ve

(41:26):
velmi krátkým časovým období. Tak ty kluci měli možnost buď
jít na ivy league do Ameriky a nebo do Prahy a kromě 1 ramadána
husseina, který bohužel zemřel před 2 rokama, tak všichni
přišli do Prahy jo úplně všichnia mají doktoráty, teda z Prahy a

(41:47):
všichni udělali fantastický kariéry.
Tak to je 1 věc a 2 věc, která odráží to, jak si vás egypťani
vážej je. Jestli třeba vás žádají o
spolupráci nebo o expertízu? Mě se třeba v posledních letech
povedlo bejt jednak v komisi nebo povedlo byl.

(42:09):
Byl jsem nominovaný do komise pro výzkumy chufuova nebo
cheopsovy pyramidy. O tom sečetly ty tajné
místnosti. Na základě měření moonu a.
Teď je vlastně nová komise pro menkaureova pyramidu, tak tam
jsem taky před několika tejdnamabyl vlastně na jmenovanej, což

(42:32):
je samozřejmě jednak čas, ale hlavně mě to baví, protože tam
potkám se spoustou kamarádů a kolegů.
Kromě zachyho samozřejmě s Markem lenerem, který vede
výzkumy v gíze AAS, ředitelem německýho archeologického ústavu
dietrichem mládě. Musím se známe taky jako od
pravěku a. A člověk se dozví spoustu

(42:52):
informací a je to vlastně je to taková společnost velmi
inteligentních lidí. A, který dělaj věci, který jsou
unikátní světově no, tak to jsouvěci, který, který který si
nevyčítej a není ani nevy dupete.
Jo, vy vy jste jí řekli ministrovi egyptským muže.
Chcete bejt v komisi, tak si poklepe na čelo.

(43:13):
No to je rozhodnutí egypťanů tohle.
Já jak moc si ty egypťani hlídají ty ty ty výkopy nebo ty
ty prostě tu ten ty expedice, který tam probíhají jejich území
ve smyslu toho já nevím posílajívám tam nějaký svý zástupce na
nějaký kontroly, nebo nebo jak jak?
Způsobem, oni si hlídají to, abyse třeba věci neodvážili, nebo.

(43:35):
Něco podobnýho. Jestli se odvážet nesměj, to by
člověk skončil na dlouhý roky někde ve vězení.
A ale to je to je 1 z věcí 1 z mnoha věcí, kterou jí vždycky
podepisuju v tý smlouvě. Ale úplně nedílnou součástí toho
týmu. A vlastně to není ani kontrola.

(43:55):
Je to kolega k egypťan, vystudovanej archeolog, který
tam je s náma a kterej dohlíží na to, aby všechno bylo tak, jak
má bejt podle egyptských předpisů, protože ne vždycky
úplně člověk si jistej, nebo byljistej, co a jak.
Takže ale to je kolega, s kterýmse vždycky jako probírá postup

(44:15):
těch prací, a to, kam do jakýho skladu se odvezou nálezy.
A jaký restaurátoři na nich budou pracovat?
A tak tak je to taková jako interakce AV 99 procentech
případů je to troufám si říct pohodová spolupráce a samozřejmě
ten inspektor potom dělá věci, do kterých my nevidíme, píše
report pro svý nadřízený. Jak to běží a tak dál, ale

(44:40):
troufám si tvrdit, že v tý sakkáře, kde je ředitelem
mohamad Josef, taky člověk, se kterým jsem o třiadevadesátiletý
jo v tý poušti vyrůstal. Vlastně on jako mladej
inspektor. Já jako končí si student, tak se
známe tak dlouho, že si naprostověříme AI sám mu řeknu,
potřebuju to udělat takhle a takhle a on řekne dobře, a nebo

(45:02):
víš, on mi řekne, musíš to udělat takhle, protože tak já
vím, že po mně nechce blbost, ale že opravdu to tak musí bejt,
tak musím to zaklepat. Ale ty vztahy jsou v tuhle
chvíli vlastně ideální. Ale předpokládám, že tam musí
bejt nějakej mechanismus, když tam nevím z písku vyhrabete
nějakej lítající talíř třeba nebo něco takovýho.
Takže přiběhne někdo vhodných a řekne, hele, tohlencto, možná

(45:25):
byste to mohli zahrabat, jo. A ta jší talíře necháme stranou
od těch nesmím mluvit, ale. Ale v okamžiku, kdy se objeví
nějakej opravdu významnej nález,tak já ani nemusím.
Muhammadovi už jsou chovy telefonovat, protože on už to ví
a volá mě a říká, gratuluju, nebo řekni mi víc k tomu, nebo

(45:45):
řekne za hodinu. Přijedu se podívat, protože to
jsou lidi, který to opravdu baví.
Ta archeologie takže nepřijede jenom proto, aby to
zkontroloval, ale protože ho to fakt jako fascinuje.
A já třeba jsem, když jeho expedice běžej samozřejmě mnohem
mnohem dýl, tak když jsem v Praze, tak občas mi jako.
Vznikne na whatsappu jako pár zpráv s fotkama a říká, co na to

(46:08):
říkáš? Koukáš, viď závidíš, že jo?
Já říkám, závidím, ale přeju ti to.
A tak, jako si píšem třeba o tom, co našel, co si o tom oba
myslíme a. Tak tak to není tak, že by
vlastně tam je tam samozřejmě formální kontrola toho, co
děláme. Ale není to tak, že by si

(46:28):
člověk, že by se člověk cítil, že je neustále pod kontrolou?
Jo, k nám se povedlo nastavit takový takovou formu spolupráce,
že vlastně nikdo nikoho nepodezírá z ničeho.
Já bych je zpátky do toho trochustarověkého Egypta.
Jak se ta civilizace vlastně zrodila, nebo jak se stalo, že
byla vlastně centrem světa v jednym?

(46:50):
Dobu to je, to je příběh na extra asi na extra pořad ale.
Ta civilizace se vyvíjela od 5 tisíciletí před Kristem v údolí
nilu, takže než postavili 1 pyramidu josefovu pyramidu.
A to je nádhernej příklad toho, čemu fakt nerozumíme ještě těch

(47:11):
skokových změn v těch přerušovaných rovnováh, protože
táta josera chase chenoweth, poslední panovník dlouhý
dynastie, byl pohřbenej v abydu,což je hluboko na jihu Egypta v
jámě. Když to přeženu v jámě?
No a po něm jeho syn přichází. Není to tak, že by tam bylo 50

(47:33):
let nějakejch pokusů stavby malýpyramidy větší najednou místo
jámy. Ten jeho syn má stupňovitou
pyramidu v sakkáře, která je vysoká pětašedesát metrů.
Jo to je z kamene. A to jsou ty jako technologický
skoky intelektuální skoky, kterýna který je zaděláno desítky let

(47:54):
a pak najednou před očima proběhne ta obrovská změna?
Jo, a to je na těch civilizacíchfascinující, že jak jak směrem
nahoru v tý komplexitě a nebo i dolů jo, takže to není tak, že
jako bysme si mohli říkat tak krize to ještě vydrží 8 10, 20
let to nás nemusí bolet hlava, aj má to vliv i na zařízení

(48:16):
firem, ale prostě z ničeho nic se probudíte.
Je to úplně jiný reality. Takže AA.
Takže ta civilizace se vyvíjela do 1 pyramidy to trvalo 2 a půl
1000 let, když to trošku přeženu, takže to je dýl než od
vraždy Julia caesara na na schodech senátu k nám.

(48:37):
Obrovská doba, kdy vlastně ta civilizace sbírala energii na
to, aby potom vytvořila dobu z talířů, píše třeba dobu slavných
pyramid někdy od roku 2700 před Kristem.
No a to je ta klasická teorie, jo kterých jsou stovky knih a
jsou různý kultury na jihu na severu.
Postupně to roste, sjednocuje seto božstva a jako 1 hrobky 1 a

(49:02):
monumentální architektura 1. Použití kamene měděný sochy.
No a my jsme potom v roce 2009 apak 2 2 2 8 a 2 11.
A jsme. Dali dohromady expedici s velkou
podporou Karla bergmana, což je Němec Němec.

(49:25):
Kterej celej život chodil egyptskou západní pouští s
velbloudy sama jo? A to samozřejmě vidíte mnohem tu
poušť úplně jinak, než když jedete autem 100km v hodině.
Takže ji naprosto perfektně znala.
Vydali jsme se do gilf kebir míru, což je nás sami
jihozápadním okraji Egypta od poslední asfaltky 5 dní pouští

(49:49):
cesta, takže musíte mít jako minimálně 6 terénních aut a
jedou s váma samozřejmě vojáci, protože to je vojenská zóna.
Musíte mít satelitní připojení, musíte mít vodu jídlo na 3
tejdny. A ideálně nemít slepák, protože
jako dostat tam slepák je smrt. Jestli na to, to by člověk

(50:13):
umřel. To se nestalo, ne?
To se nestalo, my jsme teda já třeba slepák mám, takže doktor
mi dal jako nějaký ultras šílenýantibiotika a říkal to vlastně
ten zánět je. Je to tak silný, že to zapouzdří
takzvaně ten zánět, tak jsem říkal, no, tak co?
A. Ten gel v kebuli je asi znáte

(50:34):
film. Anglickej pacient bod ondatry
jeho nádhernej film z roku 98 tuším.
Který vypráví o takzvaný jeskyniplavců, což je zdobená jeskyně
ze šestýho tisíciletí před Kristem.
Anglický pacient. Anglickej pacient v na

(50:56):
jihozápadě tady na tom okraji, kde se stýká Egypt, se súdánem a
slibují. Mimochodem je to místo, kudy si
Britové mysleli, který za 2. Světový války mě byly v Egyptě,
že by mohl mo mohli Němci s generálem rommelem projet do
Egypta, takže to je zaminovaný. Do dneška, tam jsou minový pole.

(51:20):
A aktivní, protože těm minám se tam daří skvěle, je tam sucho
neprší jo, stabilní podmínky nereznou, takže 1 expedice
německá tam najela na minu g novým mercedesem a voni, teda
ačkoli to byli Němci, tak nebylipřepásaný.

(51:41):
Tak vylítali toho z toho auta, ale to géčko jim zachránilo
život. Jo tak geo o tom napsalo.
Mělo velkou reportáž, kde vlastně i fotka toho mercedesu
před lety, tak musíte mít i člověka, kterej ví, kde jsou ty
miny. Jo AAA, no tak my jsme byli v
jeskyni plavců a vedle to znamená 50 30km je ještě

(52:04):
takzvaná jeskyně shellem, taky ze šestýho 1000 lidí před
Kristem. Ty jeskyně byly vyzdobený v
době, kdy ta poušť byla savanou města.
Jako třeba já nevím serengeti. Žili tam žili tam pastýři
sběrači lovci. A zdobily ty jeskyně

(52:25):
náboženskejm a scénama. A my jsme přijeli do jeskyně do
jeskyně šelem, především ale i ta jeskyně plavců to má, tak mě
se povedlo vlastně s nějakým. Prostě jsem tam viděl vlastně
předobrazy staroegyptských mytologických scén.

(52:45):
Třeba panovník, který poráží zajatce palicí nebo bohyni
bohyni mléčný dráhy. A, kterou podpírá bůh země AA,
nebo tam jsou takzvaní strážci strážci podsvětních jeskyní, do
kterých vstupuje duše zesnulého,aby se znovu zrodila na onom

(53:09):
světě. Tak tohle všechno tam je z toho
šestýho tisíciletí před Kristem.A no a vlastně k tomu původu
staroegyptský civilizace. Ta ta interpretace je taková, že
ti tito lidé, předchůdci intelektuálně starých egypťanů v
okamžiku, kdy ta pouť začala vysychat ve středním holocénu v

(53:33):
tom 6 tisíciletí před Kristem museli postupně nebo byli
vytlačovaný tím suchem směrem k lidskýmu údolí.
Poláci potom našli další lokality na cestě mezi těma
jeskyněmi a andělským údolím. Který jsou taky vlastně už ve
staroegyptském duchu její jsou hluboko v poušti.
No a tohle jsou tohle jsou vlastně kořeny nebo velká část

(53:56):
těch kořenů staroegyptský civilizace, který který jsou
utopený vlastně tady jako stovkya stovky kilometrů od hilského
údolí? Ty lidi tam vlastně, který
přišly z tý pouště, přinesli s sebou ty koncepty, který pak se
rozvinuly. Já jsem o tom tehdy vydal knížku
plavci plavci VP swimmers and essence plavci v písku moci 2 11

(54:18):
100. Je to takovej můj, protože tehdy
na to nikdo nevěřil, tak je to takovej můj příspěvek ke kořenům
staroegyptský civilizace. Ví se třeba, kolik toho ještě
je. Pod tím pískem je ukrytý.
Strašně moc, strašně moc a. Dneska třeba šlo opravdu v tý

(54:39):
vědě hraje zásadní roli. Není to, jestli objevíte
takovou, nebo onakou hrobku, nebo sochu, ale jakej dokážete
dát význam, jaký dáte, jestli dáte správně do toho chagalla
okna takzvanýho? AV tomhle směru se vůbec
nebojím, že bych neměl a generace po nás co dělat, jo to

(55:02):
je. Myslím si, že to poznávání
civilizací. V tom 20.
Století, kdy to znamenalo především jít jít do hloubky
každý tý civilizace kultury tý etapy, protože starej Egypt
trval teď, jak jsem řekl, od šestýho tisíciletí, až někdy
řekněme třeba do kleopatry 7. Tak to je přes 5000 let a sady

(55:28):
Egypt samozřejmě jen v tý historický době, to znamená v
době, kterou máme zachycenou písemnými pramenama prošel
několika takovejma velkejma, vlnama, stará říše, kolapsu,
vzestup, střední říše, kolaps, vzestup, nová říše kolaps,
vzestup, pozdní doba. Takže vlastně to fungování.

(55:50):
Bylo velkým tématem toho dvacátýho století a jsou podle
mě v jednadvacátým století se bude hodně řešit a já jsem rád,
že u toho můžu bejt a zase jsme u tý akademie věd od toho
přínosu tom nadhledu, nad ten obor nebo přes ten přes hranice
toho obvodu je vlastně nějakým způsobem nám to pomáhá rozumět

(56:14):
naší civilizaci a vlastně možná možná ji udělat lepší nebo
odolnější, než byly ty před náma.
Právě díky tomu, že víme, jak taanatomie civilizací funguje.
Jo a. Já nejsem zdaleka sám, i když do
dneška, vlastně když řeknu, že archeologie tak jak ji vidím já,

(56:37):
nebo to studium civilizací, je strategická věda, a tak se lidi
hodně často smáli tak jako trochu skepticky.
Ale myslím si, že se přestávají smát a již to víme všechno kolem
sebe. No.
Tak náš problém je asi vždycky byl, že si vždycky myslíme, že
teď jsme tady ty na tom vrcholu toho pomyslného žebříčku.

(56:58):
Ale ale. Před náma bylo spousta jinejch,
který si mysleli to samý, že? Jo my si myslíme tak jako si to
museli všechno civilizace před náma nám se to přece nemůže stát
a jak vidíme, tak se to stát se to stát nemůže.
A to je velmi zajímavý. Já teď čtu a právě než jsem sem

(57:19):
šel, tak jsem měl za sebou šílenej led noční.
Tak jsem si četl poslední práci Petra turchia moderních
civilizacích, což je 1 ze zakladatelů clio dynamiky.
Kterej vlastně dělá to totéž co já vlastně studuje ty
civilizace. Biodynamika je co prosím?
Vlastně je to studium dlouho dobrejch časovejch řad v těch

(57:42):
civilizací a něco jako nadace nadaci se četli asi jo.
Tak no a on tam popisuje zajímavou věc.
Když dáte na stůl několik několik těch metronomů, který
ukazujou to tempo a každej ukazuje jinak, tak za chvíli oni

(58:04):
se. Sladit jejich sladí no.
Jasně, jo, a to samý se děje třeba se světem, když na
různejch místech vznikají, vznikají jako trable jako
konflikty, tak oni vlastně posílím světě.
Vlastně najednou vypukne a dyť je to já, říká se tomu dokonalá
bouře jo a je to to samý, tak jsem si četl o dokonalý bo.

(58:26):
Bouři dneska v noci a ten chlap je opravdu chytrej, protože v
roce 2 10 tuším. Na základě studia americkejch
dějin, kdy řekl, že ty dějiny podléhají padesátiletým cyklům
vždycky po 50 letech je velká krize jako nárůst krizových
událostí. Tak říkám, v Americe to byl rok

(58:48):
80, 18, 70, 19 120 19 170 a budeto rok 20 20.
A suma 10 let dopředu. A co bylo v roce 20, 20 počínaje
zabitím nebo vraždou, to je otázka Floyda až po šestej leden
21 a pochod na kapitol jako poslední útok na kapitol byl ve

(59:11):
válce s britama 18 100. Já nevím 10. 12.
Tak ten člověk to viděl opravdu dopředu.
AA ukazuje jasně, že ty dějiny maj jako svůj svůj taky rytmus,
jo? A jak jsem si to v tu noc tuhle
noc četl, tak vlastně nenapadlo.No tak teď svět opravdu začíná

(59:34):
bejt jako příklad takový perfektní bouře, ať už vezmu
Ameriku oblast suezu předního východu Ukrajiny, dálný východ
Afriku jako počet jenom těch vojenských převratů za poslední
měsíc se. No potenciálně možná čína,
taiwan tam ta oblast že jo, kde taky docela napětí už v

(59:55):
posledních x let. Takže my se díváme na stůl?
Jako se spoustou metronomů, který se začínají synchronizovat
jo a mě fascinuje, že. Ti politici, kteří by měli říct,
tady je velkej problém. Tady začínáme mít tenhle zákon,
kterýmu se nějak říká, já jsem to zapomněl, tak vlastně řešíme

(01:00:16):
spoustu jako věcí, který jsou úplně jako sekundární.
Jo, ale svět vstupuje opravdu doobdobí.
Troufám si tvrdit veliký veliký nestability.
Jo a myslím si, že nikdy nebyla jako 3 globální válka tak blízko
jako dneska. A my tady furt řešíme nějaký s
prominutím kraviny jo a můžeme tedy udělat kat.

(01:00:40):
Takže po pauze zpátky? Já jsem chtěl navázat, já jsem
někde četl, nebo jestli to byla nějaká studie, nebo nějakej
autor, to někde psal, že průměrné průměrnej průměrná
životnost civilizace nějakých 250 let.
A nevím jestli to je pravda nebone, nebo jestli jak do toho
zapadají ty cykly po těch 50 letech, který si v 50 letech?

(01:01:02):
Tak zase velká debata není možnýpaušalizovat v případě.
Staroegyptský civilizace to byly3000 let, ale je potřeba si
uvědomit, že v rámci toho jsou cykly vždycky jak zlá stará říše
střední říše nová říše, který vesměs trvali.

(01:01:24):
No tak v případě starých říše tobylo 400 let, v případě střední
a nový přes 200 250. Co se vlastně promítá do tý
délky? To je věcí studia, ale
samozřejmě. A je to jste tady zmiňoval těch

(01:01:45):
7 zákonů, tak to jsou ty obecný jako mantinely těch 7 zákonů a.
A záleží pak vždycky na tom konkrétním konkrétním prostředí.
Co tam hrálo roli, co tam hrálo třeba menší roli?
A tak není možný úplně paušalizovat, i když třeba právě
ten zmiňovanej Peter turchin. Ten říká, že to je 100 150 let,

(01:02:10):
což není vždycky pravda. AA myslím si, že každá
civilizace to má trošku jinak, protože každá má trochu jiný
kulisy a přírodní prostředí fungování elit a samozřejmě
taky, čím je ta civilizace míň vyspělá, tak.

(01:02:32):
Vlastně celej ten proces trvá dýl nejkřehčí nebo ten
nejrychlejší vývoj je v těch nejkomplexnějších, protože ty na
1 stranu mají úžasnou úroveň ve všech možnejch oblastech své
činnosti nebo svý svejch charakteristik.
Ale to taky znamená, že jste velmi náchylnej na jakejkoliv na

(01:02:55):
jakejkoliv výkyv. Jo, to je jako, když člověk jede
autem osmdesátkou a nebo potom 250 tak třeba jakejkoliv poryv
větru v těch 250 je mnohem. Jako má mnohem větší dopad než v
tý nízký rychlosti. A kdo je to se vším taky
hladovění civilizace d kultura, která trvá vlastně nejdýl na

(01:03:19):
světě, je kultura původních obyvatel Austrálie, která dneska
má zhruba už asi 60000 let, protože vlastně celou tu dobu já
nebo byla tak jednoduchá, že vlastně byla velmi, velmi
robustní, velmi odolná vůči čemukoliv, co přichází.

(01:03:39):
Ať už zevnitř nebo zvenku. A to je taky krásnej českej
příběh, protože 1 z těch největších znalců umění
původních obyvatel Austrálie bylnějakej George chaloupka, což
znamená jiří chaloupka já což, což byl československej
hydrogeolog v roce 48 utek AA strávil v severním teritoriu v

(01:04:01):
Austrálii jako desítky let a pomáhal těm místním lidem
nacházet vodní zdroje a tak dál a oni mu vlastně ukázali místa,
který se nesměj ukazovat cizincům, a on je viděl a napsal
o tom. A krásný knížky, a když umřel
před několika lety, já jsem bohužel minul v Austrálii, tak

(01:04:22):
mu vláda vyslovila státní pohřebjo, což se málokomu povede.
My občas máme takovej jako pocitméněcennosti češi.
A jak říká ekonom Mojmír Hampl, pro nás je to nebe nízko.
Máme nízký cíle, tak jiří chaloupka, George chaloupka 1

(01:04:43):
jako z Čechů, který je proslulej.
No akorát tady ho nikdo nezná. Každopádně, proč jsem zmiňoval
ty roky a ono je vlastně jako vefinále 1.
Jestli teda platí 50 let 100 let150 250?
Leží na tom. No třeba ta Amerika právě teďko
bude slavit 250 let od založení a vlastně za kolek za 2 roky

(01:05:04):
něco takovýho 2 3 roky a takže ono vlastně jako všechny ty
čísla tak nějak do toho teďko zapadají.
Jo že AA, on tak uvidíme AI ty události jsou takový, že teďko
člověk jako neví, co bude a dějíse zvláštní věci.
Amerika a desítky let neměla takvelký problémy, jako je má
dneska jo rozpolcená společnost deziluze eli deziluze většinový

(01:05:27):
populace, proto taky jako Trump zase jede v těch primárkách.
Jo, a tu heili porazí, což nevychází z toho, že Trump by
byl tak skvělej, ale prostě je to spíš projev zoufání síty
většinový většinové populace mimo hlavní město na východním a

(01:05:48):
západním. Přežijí.
A čteš to tak, že spíš bude docházet k tomu k tomu pádu,
nebo že to bude spíš nějakej transformační rok?
Já jsem furt optimista, protože díky těm 7 zákonům, který by
mohli bejt používaný k tomu abysme byli mnohem.
Mnohem stabilnější, protože kdyžmáme diagnózu dost tý nemoci,

(01:06:12):
tak můžem tu nemoc mnohem lépe léčit než bez diagnózy.
Takže těch 7 zákonů nepopisuje, jenom to jsou kdysi bylo.
A co se nás netýká ale. Taky jako nám ukazuje jak bejt,
jak se říká sustain nebo já nevím jak udržitelný a pokud

(01:06:32):
jsem bejt udržitelná civilizace,tak bysme opravdu měli ty dějiny
brát vážně jako strategickou vědu AA protože samozřejmě
můžeme mít spoustu vědeckých poznatků a novejch způsobů léčby
toho a tamtoho a můžem umět letět na mars, ale co nám to
bude platný, když se asi byli zase bude rozpadat, jo když se

(01:06:55):
propadne do válek a tak dál. Takže ta udržitelnost je alfou a
omega do budoucnosti, protože dneska.
Jsme v mnoha ohledech globální civilizací, a pokud dneska se
svět propadne do do nějakejch velkejch rozporů, teda téměř
dokonalá bouře a ty metronomy natom stole, který se

(01:07:17):
sesynchronizuje you a tak nás nic nenahradí.
Jo a. V astrofyzice 1 z těch teorií,
která mě velmi jako jako upoutala a která vysvětluje,
proč nemůžeme najít žádnou civilizaci ve vesmíru, tak je
možný, že tam žádný nejsou. Je možný, že se nechtějí nechat

(01:07:37):
najít. Je možný, že jsou hodně daleko
od nás, ale taky je možný, že tak jako my i oni nemuseli
projít tím sítem, protože dneskaskutečně jako globální problémy
se dají řešit jenom globálním. Nějakým sjednocením a tady
vidíme, že do globální sjednocování nám moc nejde.

(01:08:00):
Tak. To je ta teorie seata no a na 2
stranu ale my máme všechny možnýtechnologie, poznání, zdroje,
komunikační nástroje abysme ty výzvy zvládli, ale zatím se nám
to nevede. Jo, vezme si, v jakým stavu je

(01:08:20):
dneska OSNA další věc je vezmemesi situaci na Ukrajinu a na
Ukrajině Afriku. To, co se děje v Americe a
přitom to nejsou úplně jako novévěci.
Jsou to věci, o kterých je spousta paralel z minulosti.
Tak proto já mluvím o tom o tý téměř dokonalý dokonalý bouři.

(01:08:41):
No a už to hrajete dál. My jsme s Petrem horkým na
základě těch 7 zákonů dělali film, kterej se jmenuje
civilizace a. Petr měl 6 devadesátek a
zpočátku jednadvacátýho století velkej archiv s lidma.
Sama saima točil a je část toho je právě thor heyerdahl, který v

(01:09:02):
tom filmu vystupuje a říká problém dnešní civilizace.
Ten, že jí vlastně nebude mít 0 jiná nahradit, když jako selžeme
jo, tak bysme si to měli vzít k srdci, jo?
Já nechci moc skákat a teďko jsme u těch civilizací.
Mohli bysme projít těch 7 zákonů?
Já já bych se pak ještě chtěl jako vrátit k tomu Egyptu, AK

(01:09:23):
pyramidám AA kdečemu? Ale teďko, když už u toho jsme,
můžem to projít, můžem? No mám jako vyjmenovat nebo.
Jako vyjmenovat a třeba jako vysvětlit já.
Nevím na nějakém příkladu, nebo proč teda těch 7 zákonů a proč
jsou to zákony, že jo? Tak jednak je to prvočíslo, já
mám rád. Prvočísla, druhak zákony nebo

(01:09:45):
pravidla mě se líbí to slovo zákony, protože se se železnou
pravidelností. Opakují ve všech civilizacích,
co zatím známe. Tak proto zákon pardon, že do
toho skočím kdybys kdybysme byliv evropský unii.
Tak minule na tvým křesle seděl Mirek Topolánek a říkal, že o
zákonech se můžeš hlasovat, tak já nevím, můžeme odhlasovat,

(01:10:06):
nebo ne. Víte, co ve vědě ve vědě se
nehlasuje? Ve vědě.
Ve vědě je výhoda, že pravda se neověřuje tím, jestli má podporu
většiny, ale tím, jestli fungujea tam je to o testu času časem.
Takže mluvíme o fyzikálních zákonech.
Teďka ne, o těch o. Kterých můžeme hlasovat.

(01:10:28):
No a těch těch zákonů jsem opravdu.
Našel 7 ten 1 říká, že. Civilizace nekolabuje jí, že
prostě jenom procházejí transformacemi.
Takže je nesmysl říkat, že něco zaniklo a bylo to zničený.
A typickej typickej příklad my jsme točili ten film civilizace,

(01:10:51):
jak jsme byli v guatemale a 1 den, když jsme netočili, tak já
jsem si udělal výlet nahoru nad městem, kde jsou
předkolumbovských svatyně kamenný sochy bohů AA ty místní
obyvatelé indiáni. Tam choděj kladou tam věnce
obětujou jídlo pití. Nějakým způsobem komunikujou s

(01:11:15):
těma božstva pak jdou dolů do města, do do kostela panny
Marie, tam se poklop pomodlí k panně Marii vysouvají od oltáře,
tak samozřejmě pořadu, že jo a po zemi ale rozhazuju vyloupnou
kukuřici bohyni úrody, aby byla dobrá úroda.
Jo, tak a samozřejmě ve slovníkumají spoustu předkolumbovských

(01:11:37):
výrazů geneticky to jsou předkolumbovských indiáni
samozřejmě namíchaný se španělama.
Ale jsou to furt je to ta civilizace, která vlastně
nezanikla. Jo, jenom se transformovala.
To je příklad toho, že teď si zase skutečně jako.
Až na výjimky nezanikají, jenom se prostě mění.
A to je příklad i starýho Egyptaa číny a.

(01:12:01):
Ten druhej zákon vlastně říká, že k tomu dochází skokově ne
lineárně. O tom už jsme taky mluvili těch
příkladů. Těch příkladů je celá řada jenom
z moderní doby. Rok 89 během 6 týdnů byl z
disidenta Havla prezident Havel jo.

(01:12:22):
Najednou se všechno otočilo ivo možný, sociolog.
Brněnský dům napsal fantastickouknížku, proč tak snadno?
No že najednou vlastně ten systém, který furt lakovaný tak
najednou se to zhroutí jako domeček domeček z karet.
A ten 3 zákon to je zajímavý. Já mám vždycky problém, je jako
přeříkat, ale 3. Řád zákon mám ti ho přečíst, kde

(01:12:47):
já tady mám? Taky podívám se co?
Tam mám 3 zákon říká, že civilizaci fungujou, když má,
když je funkční společenská smlouva, to znamená kdy
jednotlivý komponenty tý společnosti.
Já nechci říkat třídy tak spolu nějakým způsobem kooperujou, což
byl třeba příklad. Obrovskýho růstu Ameriky od od

(01:13:11):
poválečných let do 70 let, kdy boha bohatli ti takzvaní supr,
ale byl tam velkej velká velká velký porozumění, vlastně mezi
pracujícími a státem a těma bohatýma.
Takže třeba průměrná mzda rostlamnohem rychleji nebo podstatně
rychleji, než byla inflace jo, takže všichni vlastně

(01:13:34):
profitovali z toho systému. Což se dneska už neděje o těch
sedmdesátejch let a což je 1 1 zdůvodů, proč dneska tramp.
Jo a dneska se to děje IV Čechách ta ta Amerika je
klasickým předobrazem toho, co můžeme čekat tady jo a taky se
to děje, když vezmete po rostoucí popularitu různejch

(01:13:54):
extrémních extrémních křídel extrémních názorů, extrémních
ideologií a je to po celý Evropě.
Jo, vemte si jenom AAFDA, německo a tak dále?
Jejich jako 20 30 procentní preference především mé
východních zemích. No a není to možné i tím, že
prostě všechno vždycky směřovalo.
IIZ části v tý Americe na tu 2 stranu, že to prostě se

(01:14:18):
vychylovat v extrémních případech jde doleva.
No ale je to prostě stejný kyvadlo, jako jsme tady zažívali
my dneska víme co 1. Problém, tak by kdyby ty elity a
ty státy jako to vzaly na vědomí, tak s tím můžou něco
dělat, jo? Další ten zákon čtvrtej říká, že

(01:14:39):
každá civilizace musí mít svoji vizi, musí mít sdílený hodnoty.
Jo a tady taky, jako máme vlastně velkej problém.
Minimálně v západním světě, že sdílený hodnoty nebo vize to
tady už dlouho nebylo na ve veřejné debatě.
Jo, a taky je zajímavý. My jsme v roce 2, 2, 17, 2, 16
dělali v ve sněmovně velkej seminář na na krizi společenský

(01:15:03):
smlouvy. Je to na youtubu, dá se to
najít? No a tehdy si lidi klepali na
hlavu a říkali, společenská smlouva, o čem to mluvíte jako?
K čemu to je? No a dneska o tom mluví každej,
že jo, tak vlastně ty věci jdou vidět dopředu.
Další další. Ten zákon říká, že každá
civilizace je determinovaná, ne závislá determinovaná přístupem

(01:15:29):
ke zdrojům energie v jejich cenua samozřejmě technologiema
protože čím dokonalejší technologie technologie, tím
můžete lépe řešit problémy, který přichází, ale k tomu
potřebujete energii? Jo, já zase říkám, jsou tady
lidi, kteří kážou nerůst ale. Nejhůř znamená, že budem

(01:15:50):
rezignovat na jako na léčby leukémie u dětí a nový léčebný
postupy a tak dál. A když jenom vezmu tenhle
segment, jo, oblast zdravotnictví, takže jako boj
SCO 2 se mi sama taky člověk říká, a tak musí říct taky b co
to co to znamená? Jo a já jsem měl tu čest poznat

(01:16:14):
profesora koutecký jo, což byl dětskej lékařskej 70 let svýho
života věnoval léčbě. Dětský rakoviny, leukémie a tak
dál. Když začínal tak 9 z 10 dětí
umíralo. A již skončil, tak to bylo 1 z
10 dětí. Když to ty statistiky jsou

(01:16:34):
přesnější a zhruba takhle to je a samozřejmě bez nárůstu
komplexity bez energie, bez prostředků, bez úsilí.
My tohle nebylo možný. Takže když někdo říká medúz, tak
zároveň říká, no tak jo, tak zase budem jako 9 z 10 dětí
nechávat, umírat? Jo, samozřejmě to zjednodušení
je to jenom 1 z příkladů, že jo?1000 je různejch.

(01:16:55):
Věcí, který bude to slyším, jo tak jako pozor na.
To jak kdo. A velmi často ty lidi, který
tohle kážou, tak jsou ty, který pak lítají soukromejma dietama.
AAA pak je to vidíte na twitteru, jak je někdo nafilmuje
a jsou to ty, který říkají, nesmíte lítat na dovolenou
maximálně jako do na dojezd elektrickým autem a tak tak to

(01:17:18):
je takovej ten klasickej liberál, kterej.
Vnucuje někomu svoje myšlenky a kde je potom debata, když ji
někomu něco? Vnucujete jo kde jako ta ta
multipla multipla rarita názorů a.
Tak a samozřejmě další další další zákon říká, že civilizace
jsou úspěšný podle toho, jestli jestli jsou schopný se adaptovat

(01:17:43):
a jak dobře jsou schopný se adaptovat na měnící se
prostředí. No viz typicky klimatický
proměny světa. Vidíme to všude možně.
Já jsem zmiňoval tu východní Afriku, teď je velký téma,
konečně si toho lidi všimli. Po 10 letech vědeckejch analýz
vypínání se golfského proudu, což pokud se vypne, tak ty

(01:18:07):
výpočty a moc už se vypnul, takže jsou paralely před 11000
lety, kdy během 50 let klesly teploty na severní polokouli až
o 8 stupňů, to znamená zamrzlá. Británie jo Brita Britové někde
v jižní Evropě. Británie by přestala existovat a
Španělsko by bylo klimaticky na úrovni dnešního Švédska to nikdo

(01:18:28):
nechce asi nikdo, ale jestli to chceme, nebo nechceme, jako ta
příroda se nebude ptát. Jo, ne, my nejsme páni svýho
osudu. Bohužel zase vrátit k tomu
vlastně, jak to bylo v tý. Africe před těma, kolik to bylo
6000 lety vlastně před před naším letopočtem, že jo?
Kdy kdy ta savana začala úspěchuustupovat a změnilo se to na
těch příroda má svý. Řekli jsme závislí.

(01:18:51):
Na věcech. Milankovičovy zákony precese
zemské osy to jestli jsme blízkoke slunci, nebo naopak se jako
dostáváme na trajektorii dál erupce, sluneční erupce, který
mají obrovskej vliv na na klima,na na zeměkouli a tak dál.

(01:19:11):
No a ten poslední zákon, kterej myslím druhej původně, ale tak
se jmenuje hera Klatov zákon. Já jsem to pojmenoval jako hera
Klatov zákon z úcty k tomuhle filozofovi.
Ze šestýho 5 osloví před Kristem, kdy po sobě vlastně
texty nepřežily. Jsou to jenom u úlomky zlomky,

(01:19:32):
ale. On byl velmi blízko tady tomu
efektu, kdy vlastně říká, že začátek a konec na klubu jsou
identický a tak dále. Vlastně je to i trochu český
přísloví. To, co tě přivede na vrchol nebo
čím zacházíš, tím taky scházíš. Je to český přísloví a já říkám,
když chceš pochopit jako dům, to, co se děje v tý krizi, musíš

(01:19:55):
jít na začátek toho systému, protože přesně to, co tě přivede
na vrchol, tě nakonec dostane dotěch problémů a zase jak se
jinak jako ty. Předchoz předchozích 6 taky
tenhle má jako velkej smysl i pro firemní řízení, protože když
chcete pochopit, proč firmě se nevede, musíte jít na začátek.
Jo, ne jak se to učí na těch MBAkurzech, že je ta krize a byť se

(01:20:19):
rozebírají tou krizí. Ale ten klíč je na začátku jo,
takže již víte, jak ten systém se opravdu zrodil, což není
úplně jednoduchý. Vždycky najít tak tak můžete
předem vědět, kde ty problémy budou a zase typicky.
Pro náš moderní svět, třeba je to sociální stát, kterej vzniká

(01:20:40):
za fond bismarcka perfektní bohulibej názor.
Všichni to chceme, proto taky platíme daně, aby děti, který
měly obrnu nebo je. Přejelo černý BMV na přechodu
pro chodce to tak jako černý BMVdiagnóza mám pocit a.

(01:21:03):
Nebo když někdo z nějakýho důvodu třeba oslepne, proto
platíme ty daně, aby tyhle lidi měli pomoct, že jo od státu.
No a dneska ten sociální stát serozhodl do do, do do do šíře a
do velikosti, která není udržitelná, není nebo mandatorní
výdaje jo státu, který před 100 lety ty nej nej nejvyspělejší

(01:21:28):
země vydávaly zhruba 10% z tvýhorozpočtu na mandatorní výdaje.
Dneska jsme skoro na plánech říkal 90%, no teďka.
Takže to jsou přesně ty ten heraKlatov?
Tak on tady vidíte nejdřív to jeobrovský, úspěšný a pak vás to
tlačí, takže my můžem říct, hele, tohle byly faktory, který

(01:21:49):
nás jako opravdu udělali. A teď musíme hledat způsob, jak
jak z toho ven, jak to využít tuznalost a udělá to jinak,
protože víme, že mandatorní výdaje v tomhle stylu už nejdou.
Sociální stát tímhle způsobem nejde, všichni to vědí, ale
nikdo do toho nechce šáhnout. Jo, tak vlastně potvrzuje i jako

(01:22:12):
1 z mnoha slavných výroků elfrida toynbee jo, což byl.
Slavnej historik dvacátýho století byly taky, napsal
kompendium o moderních dějinách a civilizacích obecně.
A ten říkal, že civilizace obvykle nezabije nic zvenku, ale
civilizace páchají sebevraždu. Co, co bez komentáře, vlastně

(01:22:36):
tak. Jako ono to vždycky.
Tak jako nabývá. Jo, ale když si člověk jako
podívá do historie třeba tý Ameriky, tak ty byly schopný jít
do války kvůli já. Nevím, kolik to bylo. 3
procentní dani ne čaj nebo do čtyřprocentní.
Já už to nepamatuju. AA dneska nikdo ani nemrkne
okem, když si támhle ten stát vezme, já nevím 50 60% skoro
skoro všechno pomalu jako jo a sice teda je to dobrý, že se

(01:22:59):
teda postará možná o nějaký ty, co zrovna teda nemůžou.
Nebo co jsou nemocný, ale jako docela se to zvrtlo jako hodně
tam chybí i taková ta konkurence.
Mezi těma státama, že jo, že já teďka trochu žiju ve Švýcarsku a
tam ty cantony. Já jsem si už říkal v tom v
průběhu, nebo možná mimo, že mě přijde, že vlastně to Švýcarsko,

(01:23:20):
jak my na to můžu teď už mi volážena.
Před rokem, že jsme s. Tebou chtěli prostě hrozně
natočit jako rozhovor, protože tehdy byl inside v.
Tehdy jsi byl v insideru a mě přišlo, že to je prostě krátký a
na to nebo téma a poslouchal. Místo audioknihu hrozně mě to
bavilo a teďka přesně jak jsme říkali, že to přijede, že že
přijdeš, tak už jsem koupil knížku, že jo?

(01:23:41):
A začal jsem si rychle číst takovýto myslel jsem si, že o
víkendu to projedu očima rychle.Takovej ten úvod, závěr a najdu
si takový ty části, které mě budou jako bavit, tak já jsem se
normálně do toho začetl, ale já normálně teď jsem celou neděli,
jsem vlastně jenom jako myslel na to, že si potřebuju ještě
přečíst tohle ještě todle ještě tohle a hrozně mě tam baví ten
závěr, ten ten je úplně bezvadnej a pak ty mikropříběhy,

(01:24:03):
který tam jako jsou vždycky dopsaný, jakože.
Tohle jsme zažili s tímhletím a vlastně to podporuje tenhle tu
mojí myšlenku je to úplně bezvadně napsaný, no u mě
vyloučil pepa formánek úplně. Na konci toho rukopisu a on
říkal hele, ono to je takový suchý jo a ty potřebuješ pro ty
lidi ty příběhy, no tak jsem tamvlastně ta kniha už byla hotová.

(01:24:24):
Já jsem tam vlastně začal pustil, proč já na to nejsem moc
zvyklej. Jako na napsaní.
Takovýho jako fejetonista svýho stylu a tak se to povedlo.
No jo, mě mě to jako chytlo, no.Díky tomu.
Děkuju ještě ještě zmínit 1 tušíte?
Radko prosím tě, že že mě přijde, že hodně chybí.
Taková ta konkurence jako mezi těma státama, protože ve švajcu,

(01:24:47):
jak tam je prostě šestadvacet kantonů, tak já mám pocit, že
oni mezi sebou docela jako soupeří, aby přilákali, aby tam
ty lidi vlastně žili obecně, nebo aby tam fungovali nějaký
firmy. A mám pocit, že takovýto
federalizovat paní prostě v Evropě, kde vlastně nemusíme
mezi sebou nějak extra soupeřit.O ty lidi, který tam euro
generovat nějaký nějaký bohatství.
Tak vlastně, že to je součást toho úpadku no.

(01:25:10):
No že to k němu povede k tomu, stím se těžko polemizuje.
Já jsem taky někde napsal, nebo řekl, že kdyby elon musk chtěl
jako podnikat v Evropě? No, tak ještě dneska čeká na
razítka povolení. V Evropě totiž velkej problém v
tom, jak jsem pochopil od z debat s právníkama, že když
dostanete povolení na svůj byznys v 1.

(01:25:32):
Státě. Já tak ho nemáte pro celou
Evropu v Americe? Jo, jakmile v 1 státě tak můžete
bejt funkční. Přes celej federál.
Přes všech několik desítek států.
V Evropě v každý tý zemi musí této absolvovat znova a znova.
Proto v Americe to jsou technologie a start upy a

(01:25:57):
všechno možný. Do sovy znáte mnohem líp než já.
Zatímco v Evropě a to 1 skanzen nejbohatší člověk není
technolog, není to nějakej jako ajťák, který něco vymyslel
Google nebo podobně. Ale to člověk, kterej prodává
módu a parfémy, že jo, no tak toto mluví za vše.

(01:26:17):
Počkej máme tady 1 technologickou firmu.
Hády kde teda je nej nej nej nejhodnotnější technologická
firma v Evropě? To byla nějaká chemie nebo něco
takovýho? Je to takové máš?
Pravdu německej německej sap no.Takový to prostě účetnictví.
Systém řízení pro firmy. No ne co k tomu říct?

(01:26:37):
Je je to. Zajímavý a je.
Vidět, že prostě ono v tomhletomasi by tu historii nebo ty
dějiny minulejch civilizací, a to přesně čím si prošli, měli
znát asi nejlíp ty, co sedí tam nahoře AO těhletěch věcech
rozhodujou, ale ty si volíme my a vy si většinou volíme lidi
přesnej jejího opačnýho nazývaný, který zpravidla toho

(01:26:59):
zase tolik. To víš, že jo a jdou tam z úplně
jinejch důvodů AV tom je možná trochu slabina toho systému.
Jo, ještě tady zmiňuju znova toho Mirka Topolánka on tady.
Říkal, to tam to bylo, jakože jávlastně jsem se rozhodoval mezi
špatným a ještě horším. A pak na základě toho, když jsem
jako si vybral nějakou variantu,tak v 1.
Dobu to vypadalo, že to je vlastně dobrý.
Ale za 10 let se ukázalo, že to byla blbost a naopak, že jo,

(01:27:21):
někdy jsem si říkal hned na začátku, že to je blbě.
A po 10 letech se to ukázalo jako geniální řešení, ale jde o
ten kontext, že jo, protože. To řešení problémů nikdy
nekončí. A vyřešíte 1 problém a přichází
novej a vy nemůžete vzít to staví řešení a hodit ho na novej
problém ale musíte přijít s novým řešením.
Jo, tak to je proto máme od. K té síly, která je za vesmírem

(01:27:46):
tu šedou kůru mozkovou si myslímjo, takže já myslím, že to smysl
má. No a když jsme u těch voleb a
tak dál, tak přirozeně je debatačím dál častěji se o tom, jestli
demokracie nejvhodnější pro řízení společnosti a tak dál,
což je úplně deviantní debata, protože demokracie stejně jako

(01:28:08):
sekera jo sekerou můžete naštípat dřevo a zatopit si a
nebo si useknout ruku jo a záleží na vaší zručnosti.
A taky je to již s demokracií, kterou tvoří prostě ty konkrétní
lidi. Takže čím jsou vzdělanější ve
smyslu porozumění světu to nejsou.
Není to o vysokoškolských titulech, ale o kvalitním

(01:28:31):
základním a středním vzdělání, tak tím je ta demokracie
kvalitnější, jo, taky, kde třebanejlíp zvládli covid jo v těch
nejvyspělejších evropských zemích, Dánsko, Švédsko, německo
a tak dál. Ten myslím, že projeli na na na
velký čáře no. Tady mám pocit, že politici
říkali, jak jsme to tady všechnozvládli, a když jsme měli asi

(01:28:52):
rok zavřený školy, nebo jak dlouho to vůbec nedávalo smysl
AA, to je ty důsledky budem. Řešit desítky let jo to, že těm
dětem vypad já nevím rok a půl výuky sociální deprivace obezita
jako nárůst psycho jako psychologické jich jako poruch a

(01:29:12):
problémů. To jsou věci, který nás budou
stát desítky a desítky miliard. A je to naprostý úplně jako
skam. Skandální ničení potenciálu
týhle země, protože co jinýho tazemě má jako tahle země nemá
energii. Tahle země nemá zdroje, tahle

(01:29:33):
země nemá nic. Kromě možnosti mít chytrý lidi.
Jo my nemáme jinou možnost než bejt startupová země, kde se
budou vymejšlet věci a tady politickej jste bliss kment
prostě zničil jako velkej kus potenciálu toho nejcennějšího,
co máme, to znamená dětí jo, který byly doma, byly

(01:29:55):
frustrovaný. Kvalita výuky, šílená a tak dál.
Jo. Tak tohle se prostě by se nemělo
zapomenout a nemělo by se to odpouštět, ještě když navážu
teda na to Evropu zrovna. Shodou okolností k tomu, že
vlastně v každým zemi je to trošku jinak versus v tý
Americe, kde to je federálně prostě všude stejný, tak je to
jako do určitý míry. Myslím si, že to je hodně na

(01:30:15):
tom, co ta firma dělá. My třeba vlastně vyrábíme a
prodáváme doplňky stravy AV tomhletom tím, jak je to trošku
víc regulovaný, než kdybysme prodávali sluchátka k mobilu
nebo něco podobnýho. Tak vlastně on ta Evropa si jako
hraje na to, že teda. Když přijde ta zahraniční firma,
tak může na všechny trhy prodávat.
To je to jako sladěný, ale ono to jako pravda není, protože

(01:30:38):
zrovna v tomhle oboru a jejich milion jinejch, kdy vlastně
platí, vždycky všude nějaký lokální podmínky, který ten
check, nebo ta firma musí splnita je to jako velmi komplikovaný.
No a je to vlastně komplikovaný IV tý daný zemi jako dobrat se.
Vůbec těm informacím, co vlastněmůžeš a co vlastně nemůžeš?
Ono je to taky o lobbismu. V bych odhadoval, že jo.
Spousta hráčů nechce novýho hráče?

(01:31:00):
Logický, no je to potom. Složitější ten vstup.
A tak konkurence, potom je je prostě velmi nízká.
No ale tak to je to v podstatě definuje evropskou unii, že jo
dneska už no jakej ten zákon. Kterej ke kterým ses dobral, ti
přijde, že vlastně nejdůležitější pro dnešní dobu
nelze to oddělit. Stříbrný kulky.

(01:31:21):
Vždycky je to soubor těch všech 7.
Ale pokaždý některej začíná nebovstupuje do hry dřív některej
pozdějc, ale vždycky je to vlastně mě celou, čemu se říká
násobící se efekt, což jako vymyslel Colin renfrew a slavnej

(01:31:41):
blizkej archeolog prostě 72, to i publikoval.
Jej vlastně říká, že dlouho ten systém je jakoby v nějakým
ekvilibriu AV určitém okamžiku. Jednotlivý ty faktory v krizi
začnou spolu tak jako. Interagovat, že najednou to je
ten velkej skok buď nahoru a nebo nebo dolů.

(01:32:02):
Proto se tomu taky říká násobícíse efekt, že to není ten
pozitivní vývoj, nebo ta krize není součtem působení toho
faktoru, ale vlastně násobkem. Oni se umožňujou?
Jo, tak nikdy to není 1 zákon, kterej by jako nám umožnil
pochopit úplně všechno. V jaký teda fázi dneska?

(01:32:24):
Třeba tady na tom u nás, ať už je to Evropa.
No vlastně. Ono je to asi hodně provázaný.
Dneska v jaký fázi si myslíš, žese nacházíme toho procesu tý
civilizace nebo těch vzestupů pádů?
Dá se to nějak specifikovat? Já jsem.
A. Furt věřím v dobrý řešení, i

(01:32:45):
když v tuhle chvíli pro to nevidím moc argumentů.
A my máme tu výhodu, že opravdu víme, jak ty civilizace v
minulosti fungovaly. Myslím si, že těch 7 zákonů.
Je dobrej nástroj spoustě věcí předcházet.
Bylo by omylem si myslet, že kolaps ve smyslu rychlý ztráty

(01:33:10):
komplexity, což taky v roce 2 10se mi to vysvětlovalo hrozně
špatně. Novináři ze mě dělali jako
kazatele jako zmaru AZ houby. Poště 20-02 22 všichni chápou jo
najednou přišel ruskej útok a všichni pochopili, co to je.
Skokový nárůst energií, co to jevlastně skokovy tej pokles

(01:33:33):
životní úrovně, náklady tak ono už to možná dneska každej
vidíme. Tady.
Covidu tak jako mi přišlo od vysvětluje dobře jo, takže
dneska to všichni chápou. Když říkám kolaps je kolaps, je
náhlá ztráta komplexity. Není to vymření, není to záhuba,
není to konec. Je to jenom prostě. 1 den jdete

(01:33:55):
k zubaři a jdete tam pětkrát s 1zubem a vstupujou do hry lasery
a čekáte na korunku a tak dál a druhej den můžete jít k zubaři a
jediný, čeho se dočkáte budou kleště.
To je o tý komplexitě, co si můžete dovolit a co ne, na co na
co ten systém má energii a takže.
Dneska již všechno tohle víme, tak nejsme není možný a tomu tý

(01:34:21):
krizi kolapsu předejít kolaps jeočistný, protože odstraňuje
věci, který už nefungujou a umožňuje je udělat jinak znova
lépe ale je možný tomu věřím snížit tu cenu.
Jo, protože když máme ty znalosti, tak bysme to nemuseli
nechat dojít, až na na na na to,dno jo, a potom je taky geniální

(01:34:45):
řada románů isaaca asimova s názvem nadace jo, protože jsou
to cykly, je to vzestup pád a tak dál.
Ale můžem udělat spoustu pro to,aby to nebylo tak hrozný, tak
drahý, tak dramatický. Což neděláme, ale můžem.
Takže já jsem furt optimista a myslím si, že tahle dnešní krize
se zapojením všech jako. Možností naší vědy, poznání a

(01:35:12):
tak dál je vlastně. A příležitostí odrazit se k
něčemu ještě lepšímu než než všem žijem, protože bez ohledu
na aktuální problémy. Evropa je furt nádherný místo k
žití. Jo, a tak bysme měli něco udělat
pro to, aby to tak ta to tak zůstalo.

(01:35:34):
Takže já jsem optimista. No ale rád bych viděl víc
argumentů, až ten kolaps teda přijde, nebo až ten.
Možná ne krize vždycky přijde, ale tak možná nějakej ten bod
zvratu, co nás čeká jako ztráta komplexity.
To znamená hodně věcí se velmi rychle změní a vrátí se na
nějakou ne startovací čáru o někam po pár schodů níž nebo

(01:35:56):
nebo. Jak si to člověk má představit?
Ne, ne, ne ta. Nedá se říct, co bude jo, to je
historie není deterministická. A rozhodně nelze říct, takhle to
bylo takhle to bude znova stejně.
Myslím si, že dneska máme jako. Objektivní problémy s cenami

(01:36:17):
energií s energií vůbec proto abysme mohli dál růst se
zahlcením státních rozpočtů a tak dál a tak dál
environmentální problémy, bezpečnostní geopolitický
problémy ale jako vždycky rozhoduje a to je 1 z těch
zákonů, nejen cena přístupu ke zdrojům energie, ale i

(01:36:38):
technologie. To znamená poznání věda, která
může skokově změnit způsob, jak získáváme.
Energie a najednou nám poskytnouspoustu energie jo typicky najít
způsob, jak veškerou energii kolem nás ze slunce světlu
skladovat a vzít si je v okamžiku, kdy potřebujeme a ne

(01:36:58):
to pouštět po Evropě. Když prostě v Německu fouká, tak
to pošlu přes česko do Rakouska,do do jižního Německa a tak to
je 1. Ze způsobů je otázka, jestli je
reálná jaderná fúze jo, na kterýse zašlo konečně zase znova
pracovat 50 let. Se neinvestovalo pořádně do
jaderného výzkumu, jo, a to to není objev lidskej.

(01:37:22):
To je 1 z principů fungování vesmíru, protože 1 jaderná fúze
v přírodě na zemi byla objevena v Africe, v okolo na lokalitě,
kde prostě byl přírodní jadernejreaktor.
Jo, takže to je to není, jako žeby člověk vymyslel nějakou
smrtící zbraň, to je zatím muselo fungování vesmíru počkej.

(01:37:43):
Můžeš to nějak popsat? Já teď nerozumím o čem.
O čem jsem mluvil v tý Africe? Prosím teď jsem nerozuměl promiň
tomu okolo a co to co to je? Jo je to lokalita kde došlo.
KK jaderný k jaderný reakci prostě v ve skalách OKA.
My to máme v jedný z těch. Výstav, protože.

(01:38:05):
AO čem jsem přesvědčenej, když mluvíme o těch lepších zítřcích
a že není jenom důležitej leadership a není důležitý jenom
technologie mít, ale lidi to musej taky pochopit a chtít to
můžete mít k sebe geniálnější jako výrobek a nebo řešení vyšlo

(01:38:26):
lidi nebudou chtít, tak je vám to k ničemu, takže děláme
sólovou výstavy veřejný, kde jsme mimochodem, třeba na tu
energetickou závislost na Rusku upozorňovali už prostě.
A 19 takže ty výstavy jsou venkovní zadarmo 24 hodin a byla
to voda a civilizace energie a civilizace a udržitelnost a
civilizace a snažíme se vlastně lidem jako ne edukovat, ale

(01:38:50):
nabízet jim různý pohled, pohledy na vědu a na tyhle
aspekty, který tvořej základní pilíře našeho žití, že jo, bez
vody, bez energie a bez udržitelnosti nemůžem fungovat.
Takže. AA.
Je tady velká naděje, že věda tozase zlomí.
Jo, že přijde s něčím tak přelomovým, že se nadechneme k

(01:39:13):
novýmu k novýmu růstu, protože když budeme mít spoustu levný
energie, spoustu věcí budeme moct jednodušejc řešit.
Dovolit si je takzvaně, takže jájsem v tomhle zase optimista,
ale je to o tom, aby lidi státy politici pochopili, že alfa
omega je vzdělaná společnost. Budoucnost toho národa v tý

(01:39:34):
mladý generaci a samozřejmě věda.
Jo základní, ale protože dneska se věda hodně dělá na politickou
objednávku, žejo? Grantový agentury dávaj peníze
na preferovaný projekty a tak dál.
Ale ono to je jinak, vemte si profesora holýho, který holého,
který u habrů tady kousek od nás.

(01:39:57):
David frej objevil prostě jako na naprosto zásadní léky na
AAIDSHIVA tak dál a vlastně seděl desítky let v laboratoři a
dělal věci, o kterým se všichni smáli, nebo byli velmi
skeptický. A dokázal to jo tak věda nezná

(01:40:18):
politickou objednávku věda neznáhranice.
Jo AS naprosto nevýznamný mýho nějakýho poznání může bejt
přelomová věc, která změní osud lidstva.
Takže je to opravdu na na veřejnosti, abych chtěla budovat
společnost, která klade důraz napoznání, aby to byli politici,

(01:40:39):
aby si uvědomili, že věda. Je naprosto zásadní pro náš osud
a nezáleží na tom, že jsme malá země.
Jo, profesor holý je krásnej příklad profesor heyrovský a
těch příkladů je celá řada. Jo, vemte si Izrael malej stát a
kolik má nobelistů? Jo, takže je to OO mentálním

(01:41:00):
nastavení. Není to o velikosti země a my to
mentální nastavení bohužel nemáme, my jsme takoví, my jsme
země, která přišla ve 20. Století opakovaně o obrovský
množství svejch. 19 118 19 138, 19 148 19 168 19 189.
Kdy spousta lidí utekla na odešla na západ a my jsme 10 11

(01:41:25):
milionovej nárok kde sakra máme brát ty elity?
Jo, to je prostě pouštění žilou jenom ve 20.
Století naprosto naprosto šílenýAA obrovskou diskriminační
událostí vůči elitám byla samozřejmě bílá hora jo, když
jsme si sami nechali. To zabíjet jako spoustu lidí,

(01:41:48):
který byli naprosto zásadní pro tu společnost.
Jo, tak AK tomu přistupuje to, že jsme vlastně nikdy nebojovali
jo po bílá hora a pak ve 20. Století to jsou vlastně dějiny
vlastně svým způsobem poddajnosti národa, jo, včetně
včetně. Fašistického.

(01:42:10):
Německa, no dá se to nějak změnit mentálním nastavením?
Národa dá se to k. Tomu je dlouhá a do jako potřeba
třicetiletá cesta to mentální nastavení můžeme my pomáhat
změnit, ale kdo ho může uchopit?Jsou děti, že jo, který pak z
toho vytvořej opravdu jako mentální nastavení většinové
společnosti to není jako z roku na roku nebo jako projekt

(01:42:34):
politický strany. Na 4 roky musí chtít společnost,
aby úplně něco jinýho. Než nějaká politika.
Mimochodem, teďka jsem si ještě vzpomněl, jak si zmiňoval to s.
Tou s tím přenosem energie. Já nevím, jestli jste to
nezaregistroval. Já jsem to objevil před pár
dnama nějaká snad rakouská firma, která přišla s nějakým
projektem nebo technologií, jak pomocí nějakých věží bude

(01:42:56):
nasávat celého 2 zrovna v Africeto chci dělat a mám pocit pomocí
slunečního světla. To konvertovat s pomocí mořský
vody do těch e paliv a vlastně využije ty věci, co jsou, že jo?
Sůl teda pardon, vodu z moře, sluneční světlo ACO 2, který už
je v atmosféře. Vyrobí to palivo, který je

(01:43:17):
vlastně jako v podstatě neutrální.
Já si nemůžu vzpomenout na to jméno, ale já já jsem ještě ani
neměl. To je fakt pár dní.
Neměl jsem vůbec čas si to nějakjako do hloubky studovat a je to
hrozně zajímavý. Je to rakouská firma jo ale.
Samozřejmě. EU teda ta dělá jakože tam nikdo
nic jako nedělá. To neexistuje, že jo, místo aby
někam tam odklonil a nějakou pomoc, tak myslíš, že rakousko

(01:43:37):
neexistujou? Nebo teda to nevím.
Ale to bych to bych se docela. Ráda ale.
A hele spíš jakože že jako nevímje to samé.
Ta civilizace je v nějakým pokrokovým pokrokový fázi AA ty
věci, který by asi měla dělat, tak asi úplně jako nedělá, že
jo? Já jsem optimista jako jako.
Je buď možný bejt negativní a bejt, teda v hospodě nebo u

(01:44:02):
televize a říct si nic nemá cenurezignovat a nebo se snažit s
tím bojovat, protože 1 z těch zákonů těch přerušovaných
rovnováh má pointu krásnou. V tom nebo půvab, že vlastně ta
změna může díky třeba synergii nasta nastat opravdu přes noc
skokově? Jo, ale člověk musí opravdu se

(01:44:23):
snažit to. Přispívat k tomu, aby se
naplnila ta a ta prahová prahováúroveň toho, co je potřeba k
tomu, aby se to skokově změnilo.No takže já já jsem se snažím
bejt to 2 no já, jenom že mě to tak jako přišlo zajímavý zrovna
k tý. Africe že to jako dávalo smysl a
prej jim to funguje i ekonomickyAA prakticky by to pro nás

(01:44:46):
znamenalo, že jsme schopný zachytit nebo vygenerovat téměř
neomezený množství energie tam, kde to dává smysl zrovna v té
Africe, kde hodně svítí, že jo a.
Přenášet tu energii někam dál a vlastně tím nezatěžovat tu
planetu. Jenom takhle jsme úplně obyčejný
okolnost tetování kdo? Chce tu cestu vidí?
Jo jo, přesně no. Přestože.
Říkáš, že seš optimista tak. Často v těch rozhovorech

(01:45:08):
zmiňuješ, že vlastně česko je nevyspělá země.
O co to opíráš? Todle povrchovým benchmarky,
který máme, že jo? Nebo o stav o stav školství, o
stav politický scény. O způsob, jak se stavíme k
evropské unii. OOOO tom, jak tady vnímáme roli

(01:45:32):
vědy o tom, jakým způsobem tady vlastně maj vlastně volný pole
působnosti, různý dezinformace, kolik lidí tomu věří?
Stav základního a středního školství přitom tahle země má
obrovský základy, ale prostě myslím si, že posledních 30 let

(01:45:53):
jsme moc jako nestarali o další rozvoj stav.
Stav start upových firem technologických firem jo vždyť
tady nej nejbohatší lidi v Českujsou lidi, který se motají kolem
uhlí kolem energetiky. Není tady vlastně nějakej

(01:46:13):
opravdu s výjimkou Avastu, třebaže jo a možná pár dalších firem
tak. Technologický filmy vesměs
nemáme firmy, který vyráběj, takjsou to subdodavatelé, jo, není
tady moc firem, který by měli finální výrobek a prodali ho za
s velkou s velkou přidanou hodnotou.

(01:46:34):
Tak tohle všechno mě vede k tomu, že máme co dohánět.
Já to říkám samozřejmě trochu provokativně, protože přirozeně
jsem hrdej na na na česko mám českej pás český občanství.
A právě proto mě to štve jo, to není jako negativní kritika jako
plivat na na svojí vlastní národa původ a zemi, ve který žiju a

(01:46:59):
kde prostě čerpám zdravotní pojištění, kde děti choděj do
školy a tak dál. Ale protože mě štve, že nejsme
schopný jako dosáhnout víc, jejíž bysme mohli jo to mě
strašně jako prudí. Tak proto to někdy říkám jako
provokativně, že jsme v mnoha ohledech rozvojová země a jsme
jo. Asi vemte jako příjem na hlavu.

(01:47:25):
V přepočtu na západní země. Jo, tak jsme někde na polovině
Německa největší bohatství AV Čechách se akumuluje.
U několika lidí jsme hned hned za Ruskem a ještě za nějakou
zemí jo není ta distribuce bohatství rovnoměrnější jako v
těch nejvyspělejších zemích. Já nevím, německo, velká

(01:47:48):
Británie, Francie, Švýcarsko, tyty poslední statistiky byly před
několika týdny k mání tak. To jsou všechno věci, který
který mě mrzí, nebo obecně, nebonejsme jenom my, ale i spousta
zemí z evropský unie máme tady několik desítek balíčků a sankcí

(01:48:10):
proti proti Rusku, ale vidíme, že všechny všechny firmy to
obcházejí, včetně naší země export tama do přes Arménii a
Bělorusko a další země na středním východě.
Tam ty křivky jsou úplně jasný od února. 22 jo tak najednou, že
by ty země zašly tolik objednávat jo nebo šly tak

(01:48:32):
ekonomicky nahoru. Vždyť je to výsměch jo, je to
výsměch, si tady hrajeme na balíčky, ale vlastně zadníma
dveřma to tam lejeme do Ruska úplně jinak.
Jo, tak to je něco, co ale se. Samozřejmě.
Dá zlepšit, protože víme, že to není dobře přidělat.
V těch debatách se často dostáváme zpátky k tomu.
Že to je hodně o tom vzdělání týpopulaci těch lidí.

(01:48:55):
A když si hodím spojku zpátky k tomu Egyptu a jakým způsobem ta
civilizace, nebo prostě tady ty jejich různé civilizace v
podstatě, protože to je strašně dlouhá perioda, jakým způsobem
oni přistupovali k třeba k tomu vzdělání, AK tomu k tý přípravě
těch lidí a na nějakou budoucnost, předpokládám, že to

(01:49:16):
všechno nebyly od nějaký otroci nebo něco podobnýho, tak jak je
vůbec nebyla otrocká společnost.Jo takovej přežitek z našeho
školství středního základní jo. Ale.
Samozřejmě tam toho vzdělání bylo klíčem do těch nejvyšších
pater společnosti. To vzdělání bylo zároveň ale

(01:49:36):
hodně pro hodně uzavřenou skupinu, kde hrál velkou nebo
zásadní roli původ. Bylo to pár procent populace,
který mělo přístup k tomu vzdělání, což znamená, že lidi
uměli číst psát. Počítat měli nějakou geometrii,
měli měl nějakou astronomii a tak dál.

(01:49:56):
Ale většina tý populace byla tímhle vlastně nedotčená.
Jo, tak v tomhle směru Egypta moderní svět moc moc.
Porovnávat nelze, protože dneskato vzdělání jakýkoli je prostě.
Záležitostí plus mínus celý populace to v Egyptě vůbec tak

(01:50:19):
nebylo, ale na 2. Stranu přirozeně to expertní
poznání mělo zásadní roli při organizování expedic, protože
Egypt byl svým způsobem impériem, to znamená, že
ovlivňoval země kolem svět kolemsebe.
Já. Technologie stavba pyramid

(01:50:39):
chrámů administrativa, efektivnívýběr daní, z kterýho pak
profitovala většinová populace, jsme u společenské smlouvy a
profitovala tím, že ten stát zadával vlastně zakázky těm
lidem, nebo dával jim práci. Jo, takže lidi věděli, že když
se bude státu dobře dařit, bude se dařit dobře i jim je z toho

(01:51:01):
budou profitovat. Takže společenská smlouva tam
fungovala. A přirozeně ta elita to velice
dobře věděla jo do určitý chvíle, než došlo k tomu, že
zašli docházet zdroje. A najednou se objevily jako
jevy, jako je. Lobbismus nepotismus, protože

(01:51:23):
když docházejí zdroje, tak ty lidi, kteří jsou u moci,
začínají se snažit mít pod kontrolou čím dál víc veškerý
veškerý toky energie zdrojů. Takže pak jako dědičnost úřadů
třeba byla naprosto zásadní a ve1.
Z těch faktorů, o kterých víme, že vede do pekel, tak je mansúr

(01:51:45):
olsen významnej americkej ekonomo.
Tom napsal skvělou knížku v osmdesátejch letech o právě
nepotismu a tak dál. Tak to jsou věci, který taky
jsou od starověku až do dneška. Já mám pocit, že bych se propadl
do pekla, kdybych se nezeptal jak.
Teda ty egypťani potažmo nemůžeme zmiňovat ty
mimozemšťany to vím. Ale jak teda postavili tu

(01:52:08):
pyramidu? Proč ji postavili?
Proč tomu? Proč je to tak jiný oproti všem
těm jiným pyramidám, který tam, který tam byl, myslím,
samozřejmě tu velkou pyramidu v gíze.
No tak to bylo. To bylo v době, kdy jak kde byl
na. Vrcholu měl obrovský množství
zdrojů a. Vstát skvěle fungoval.

(01:52:28):
Na stavbě tý pyramidy pracovalo zhruba 10000 lidí, dalších 10000
lidí v zázemí v tý logistice těžba kamenů a chování dobytka,
aby měli jídlo a obilí a lofly pa pečení chleba a tak dál a tak
dál. Výroba nástrojů kamennejch.
No a my máme stavbu pyramid popsanou z různejch

(01:52:52):
matematických úloh jako jak vypočítat třeba objem objem
jehlanu a jak vypočítat úhel rampy, po kterých se dopravují
těžký těžký břemena. A už jsem to taky zmínil.
Před několika lety byly objevenýpapíry od u rudýho moře, v

(01:53:13):
jejichž autorem je člověk jménemmer, což byl velitel jedný lodi,
která vozila mezi lomem na východním břehu nilu a.
V túře AV masáž, masáže a kamenný bloky na stavbu velký
pyramidy cheopsovy, protože se takže víme, že ty bloky průměrný

(01:53:35):
byly tak těch typických, dvakrát, dvakrát 2m několik tun,
že cesta trvala tam a zpátky 2 až 3 dny.
Víme, jak ty lidi byli placený ato byl to byla ta ekonomická
mašina, která vlastně stavěla pomník panovníkovi, díky kterýmu
on se stal bohem po svý smrti. Ale zároveň jako ten žijící bůh,

(01:53:59):
kterej se stává mrtvým bohem, garantoval všem lidem v Egyptě,
v uvozovkách, všem tý populaci azdroj obživy.
Jo že je vlastně živil, jo? Takže pro ně to nebylo, jenom že
by věřili, že je někdo bůh, ale byla to ekonomická úvaha.
Jo, jako je to bůh, který nám dává peníze, tak peníze v
uvozovkách tehdy nebyly peníze, ale byli placeni v naturáliích

(01:54:21):
jo chleba, pivo a ošacení. A tak dál to taky je v těch
papírech. No a pokud jde o ty technologie,
no tak třeba typicky jak udělat naprosto rovnou základnu tý
pyramidy, protože strana velký pyramidy je 220m zhruba.
Tak oni udělali nahrubo rovinu na tý skále, pak jí obestavěli

(01:54:45):
cihlovou zídkou a dovnitř nalil,nanosili vodu a tu pouštěli,
takže vždycky již upustili hladinu a viděli, že přečuhuje
někde kus kamene, tak ho od tesal jo, takže je naprosto
hladkou základnu tý pyramidy, kde ten sokl.
Jak se tomu říká? Ne prosím, to je ten.
Sokl jak se tomu říká ten spojení?
Já jsem si totiž tady našel ještě sama předtím, že ta

(01:55:08):
přesnost, kterou měřila teďko pomocí laseru.
Tak je snad 0 6 milimetrů na celý ploše hladinou to jde,
protože. Při 220m zakřivení zemský plochy
nehraje roli? Jo, to by muselo bejt v řádu
kilometrů. Několika no byly schopný taky v
noci astronomicky perfektně zorientovat tu stavbu na sever.

(01:55:28):
Ta ta schopnost upadala ke koncistarý říše, tak pak je ty
pyramidy jsou třeba o stupeň od 2, jinak špatně nebo chybové AA
no AA, pokud jde o co vám sport.Těch nej nejtěžších břemen tak
používali jednak vnější rampu, která se pak úplně nahoře

(01:55:49):
stávala. Vnitřní samozřejmě znali
kolíbku, třeba jo jo do dokázalivelký blok bloky dostat do
obrovský vejšky. No ale přirozeně bloky, který
maj 20 40 tun. Tak nad tím.
Člověk musí přemejšlet, jak to bylo možný?
Jo, ale já myslím, že tím, že měli čas a měli ty jednoduchý

(01:56:11):
metody, takže to dali. Konečně a těch příkladů je celá
řada, třeba když šlo o obelisky v kanadským chrámu, který měli
120 tun, tak tam taky máme nákresy na egyptských papyrech.
Jak je vlastně dostali po po rampě?
Patou nahoru a pak vlastně ho překlopil a že on pomalu se

(01:56:35):
sesunul a pak ho ustavili do tý pozice.
Nejtěžší věc, kterou kdy vyrobili, byl obelisk cache
psoty, kterej furt je teda v kamenolomu, protože prasknul.
To je ten, jak tam je furt jako z části ještě v tom.
Ne to je 1200 tun no. To zkus to najít lavina jenom.
Tam to bude ta fotka na internetu jak že se to jmenuje

(01:56:57):
přesně ten ten obelisk hatšepsutin obelisk v asuánu.
Asuan jo. Klasika je furt v.
Těch gelových. Lomech jo no a samozřejmě taky
jednoduchá otázka, jak to dostali na loď, protože tak
dostat několik desítek tun 1 věcna loď, tak jí dost jako dostane
do nestabilního do nestabilní pozice.

(01:57:20):
Tak oni měli vory, který instalovali na souši v době
sucha. Na ty dali ten náklad těch, když
to byly opravdu těžký břemena a čekali na záplavu, která potom
ten vor zvedla a. Vod vod plavili to odtáhli to to
je ono no tak to je 1 ten takhleje tam vidět do dneška tam
můžete chodit ze všech stran, obejít si ho a je dobře tam bejt

(01:57:44):
brzo ráno, protože je to kamennýlom a je tam obrovská výheň přes
den jo, dneska už tam bude jako hodně.
Ale ten výpočet je zhruba 1200 tun, že měl tohleto že jo?
To je neuvěřitelný, no on prasknul a už ho tam nechali.
A myslím si, že jako mistr, který to měl na starosti, to
odskákal tyhle chyby. Se neodpouštěli, to bylo velký

(01:58:09):
provinění na bohyni hatšepsut tak.
Ten, kdyby stál, no to by bylo něco, no abysme si fakt lámali
hlavu, jak to udělali. Ale jednoduchý metody.
No čemu sloužila ta cheopsova pyramida?
Byla to jako na. Oslavu toho toho panovníka,
který to hrobka, která zaručovala.
Že se dostane na onen svět jako bůh.

(01:58:32):
AA zároveň tím zajišťoval pozemský řád, protože když to
takhle bylo, tak i ta většinová populace měla jistotu, že pokud
jejich panovník bohem a pokud totak je, tak budou mít zdroje pro
svý vlastní živobytí. Jo, a to byl taky 1 z důvodů a
myšlenkových pro krizi vždycky na konci tý říše, kdy těm

(01:58:55):
panovníkům docházely zdroje, nebyly nilský záplavy velký
sucho, takže již nebyla záplava,nebyla úroda.
Takže nebyly daně jo fobii z obilí?
Jo, nemohli jste mít tolik dobytka?
Již bylo sucho, takže ten panovník je neměl jak platit ty
lidi, no a přirozeně v tu chvílisi řeknete, tady je něco špatně

(01:59:16):
s tou myšlenkou, že ty jsi bůh, protože bůh má vždycky zdroje.
Bohům nemůžou dojít zdroje a jestli ti došli?
Tak my se sulley trh jo. Ty nejsi.
Bůh, protože bohovi se tohle nemůže stát a je to rozpad toho
společenskýho řádu jo. Jako třeba když máte společnost
v krizi, kdy lidi si řeknou, jsou je tady nějaká vláda

(01:59:38):
nějakej stát nějaký úředníci, ale všechno to je tak špatně, že
já ty pravidla nebudu dodržovat.A když to udělá většina
společnosti, tak je to rozpad vlastně nejen společenské
smlouvy, ale celýho toho státu anic nezmůžete.
Jo, tak zhruba takhle to fungovalo.
No ty ty věci, který jsou neekonomický, mimo ty excelovský
tabulky, protože my si furt myslíme, narvem to do excelovské

(02:00:01):
tabulky a hlavně, ať je to. Černý jo víš o černý, tak to
musí fungovat nebude největší bullshit jakýho jsme schopný se
dopustit právě ty neekonomický věci rozhodujou o úspěšnosti tý
společnosti nebo o jejím nebo jejím kolapsu.
Přisuzovali mu tomu cheopsově nějaký.
Nadpřirozený schopnosti texty, který popisujou jak.

(02:00:23):
Se úředník dotknul panovníka a musel být přivolán kouzelník,
aby mu zachránil život, protože oficiálně měl zemřít.
To byla ta ideologie, jako již se četlo.
Každý právo v roce 88 ale každejvěděl, že je to úplně jinak.
Jo, ale tak to je ta oficiální část a potom přirozeně my máme
třeba reliéfy, kde majitelé hrobek, který jsme objevili.

(02:00:47):
Třeba nějakej ptah well, kterej zdobil komplex panovníka, tak
tam sedí na hostině s jeho s jeho synama a tam jako popíjejí
pivo víno a pojídají, takže se znali.
Jo, jestli se neslušelo dotknoutpanovníka, tak to samozřejmě se
neslušelo. K tomu byly speciálně vybraný
úředníci, kteří měli na starostipéči o panovníka typicky

(02:01:09):
úředník, kterej mě nastarosti paruky panovníka jo, protože
různý se demontážní účesy a královský insignie.
Královský obleky, královskou snídani jo člověk, kterej zřejmě
ráno přišel k panovníkovi a řekl, je čas, pane, vstávat
jdeme, jdeme na jídlo jo a vybral mu šaty a tak dál.

(02:01:29):
Tak samozřejmě ten panovník, někdo mu někdo se s ním
samozřejmě přišel do fyzickýho styku, ale o tom se nemluvilo. 1
z 1 takovejchhle lidí blízko panovníkovi jsme objevili v
abúsíru profesor žába a po něm profesor Werner theses, který
nechal postavit největší nepálskou hrobku 3 tisíciletí v

(02:01:51):
Egyptě a. Já, kterej byl původně
královským kadeřníkem, takže bylu dvora, měl přístup k veškerým
informacím, ale neměl žádnou exekutivní funkci a již se 1.
Z těch dětí stalo panovníkem. News sere se jmenoval ten
panovník, tak měl 2 možnosti takjak to je u mafie.
Buď toho člověka, který toho tolik věděl nechat zabít, ale to

(02:02:13):
IV Egyptě byl problém a nebo z něj udělá svýho nejbližšího
důvěrníka tak udělal Maria, já se omlouvám, mě spadl mikrofon,
teda za. Za pochodu a teď jsem úplně.
Teď mi úplně vypadlo, taky nevím, kde je konec jo.
Ale. Tak možná možná navážeme, pojďme
na ty hieroglyfy já vždycky, když jsem.

(02:02:33):
Koukal na nějakou nějakej seriálv televizi nebo na nějaký filmy,
tak pro mě byl fascinující. Prostě ty kresby na těch
stěnách, který tam všude byly a za boha, nebo ne za boha.
Vždycky jsem si říkal, jak na to, jak jsme vlastně došli k
tomu, že nemáme znalost tý věci,ale povedlo se nám to jako
rozluštit, nebo máme pocit, že se nám to povedlo rozluštit je k
tomu nějaká nebo? Jak se to povedlo?

(02:02:56):
Prostě tohle duchy vlastně. Je jednoduchý vysvětlení.
Samozřejmě ta cesta byla těžká ahieroglyfy rozluštil.
Jana francová champollion, francouzský vědec na začátku 19.
Století díky takzvané rosettské desce, která se našla během

(02:03:18):
tažení Napoleona do Egypta v rosettě, což je.
Městečko v severní části Egypta v deltě.
Na pobřeží středozemního moře AAten ta deska obsahuje
ptolemaiovský text, zapsaný zapsaný v démona štěně v

(02:03:41):
hierarchii se AV řečtině v démona štěně AVV hieroglyfech a
samozřejmě ten samý text. AA champollion uměl skvěle
řecky, mimo jiné to znamená promiň, že tam byl stejnej text
ve 3. Jazycích a on věděl, on věděl
stravy zase. Že jména králů se zapisovala do

(02:04:04):
takzvané kartuše do oválu, takžezačal těma ovál lama AZ češtiny
dohledával jména králů, takže jako začal rozumět 1 znakům a
postupnou akumulací vlastně pokusu a omylu byl schopnej
definovat většinu většinu. Vlastně těch znaků.

(02:04:25):
Takže takhle k tomu došel? No byl to rozsáhlej text.
Je to poměrně rozsáhlej. Tak si to královskej.
Dekret AA to byl začátek úplně všeho.
No, takže během devatenáctýho století se podařilo vlastně
oživit jazyk, kterej. Kterej úplně vymizel, řekněme, v
5. Století našeho letopočtu, když

(02:04:47):
byly zavíraný posledních posledních chrámy Egypta úplně
na jihu v asuánu, na ostrově v síle.
Jo, ten tenhle chrám byl 1 1 z posledních bašt staroegyptských
kněží a znalosti starou egyptštiny, která potom vlastně
zanikla. Velká část toho se dochovala v
kopci štěně, což je. Já vlastně křesťan jazyk

(02:05:09):
egyptských křesťanů, kterej spoustu spoustu gramatiky a
slovíček převzal, převzal ze starého egyptštiny kamaráde z
Egypta, se kterým. Jsem studoval na střední v
Americe a on mi nedávno na instagramu posílal nějaký nějaký
obrázky a já nevím, přišlo mi, že tomu přikládá jako velký
důraz jsem doufal, jestli třeba mi neporadíš, jestli nevíš, co

(02:05:31):
by to mohlo znamenat. Mně to přijde jak hieroglyfy.
To ani ani. Tenhle mě třeba přijde
tenhleten, že je taková. Jako klimatická úzkost jo nebo
něco něco v tom smyslu, že horkýplaneta byly egypťani.
Jasným srandu. Samozřejmě ale byli egypťani 1,
který přišli na na ty emoji ikonky, nebo l jakým způsobem

(02:05:53):
ten jazyk fungoval? Protože my nejsme zvyklí, že
jazyk se zapisujou nějakou nějakou formou platí.
Podobný řády, třeba jakoby podobný řády ve smyslu tvoření
slov nebo vět i. IU těch hieroglyfů, původně.
Hieroglyfy byly nebo ty znaky, ve kterých se vyvinulo

(02:06:13):
hieroglyfické písmo, což bylo vlastně slavnostní písmo a oni,
jako již my píšeme, tiskacím, tak oni potom měli taky
heretiků, což je, jako když my píšeme psacím, což bylo, což
bylo běžně používaný písmo jo, protože normálně na papírech
nepíšou hieroglyf amálie hierarchickou.
Což je jsou zjednodušený hieroglyfy tak původně někdy v

(02:06:36):
třiatřicátém století před Kristem ty 1 značky znaky se
našly v královský hrob seju JV abydu v na jihu Egypta, kde byly
používaný na malejch destičkách ze slonoviny, kde bylo
popisováno odkud, která třeba nádoba s vínem pochází, nebo
odkuď, kterej výrobek pochází v Egyptě.

(02:06:57):
No a postupně z těchhle ekonomickejch.
Vlastně záznamů se stal systém, který umožňoval zachycovat nejen
jakoby ekonomický transakce a správní úkony, ale vlastně celou
řeč. Takže máme samozřejmě v
egyptštině a zaznam ve staroegyptských a zaznamenaný
milostný písně a literární textya všechno možný, takže ten jazyk

(02:07:23):
ten písemnej systém byl schopnejzaznamenávat vlastně cokoliv
vedle matematiky a jednoduchej. Jakoby vjet nebo statement u
označení, tak by vlastně filozofický věci to odpovídá.
To znamená, já nevím já. Vím že 1 z těch hieroglyfů je
vypadá to jak pták ne. Odpovídá to písmenu, nebo přímo

(02:07:43):
slovu jsou skupiny hieroglyfů a.Skupina takzvanejch ptačích
hieroglyfů to je zase několik desítek znaků.
Jo, já myslím, že to je jenom 1 ne AA.
Zase v určitým obdobím může. Ten znak mít určitej určitou
fonetickou hodnotu. Může taky označovat celý slovo
podle toho a třeba v tomhle majíštěně to, což je doba posledních

(02:08:07):
století před přelomem letopočtu tak.
Tam existuje snad asi 3000 znakůjo, s různejma fonetické jima
hodnotama, který se liší podle toho, kde ten znak je, v jakým
jakým kontextu. Jo, takže to je jako šílený.
Jenom to je má justinu se určitou umí pár desítek lidí na

(02:08:29):
světě. To zní tak strašně komplexně, že
tak jsou. To 3000 let jazyka.
Jo to je jako kdybysme po někom chtěli, aby ovládal veškerej
jazyk od 1 tisíciletí před Kristem do dneška.
To je pravda, no tak to samý je jako my si musíme uvědomit, že
to jsou v tom úzkým pojetí 3000 let civilizace jo nás od smrti

(02:08:54):
se zadá dělí 2000 let jo a jak daleko je se vzal si ani neumíme
představit jo a tady to ještě o 1000 let víc, jo, to je obrovská
jako kontinuita a zároveň obrovský změny, takže přirozeně.
Často na mě lidi kouká jako na člověka, který musí umět 3000
let jazykových etap a náboženství a všeho, ale to,

(02:09:17):
jako jsou specialisti, jo to není možný vůbec.
Samozřejmě člověk povrchně zná všechno, protože si ho studuje
ten základ 5 let potom doktorát 3 až 5 let a pak člověk něco
jako ví. Ale jít do hloubky, jo na to
život nestačí ve všem to vůbec není možný.
Jak je Egypťané vnímali smrt. Smrt pro ně byla přechod, nebyl

(02:09:38):
to konec? A věděli, že nebo si mysleli,
jestli to věděli, to nevíme a myslel.
Předpokládali, že život pokračuje po smrti podobně jako
náš. A jako ve formě reinkarnace jo
reinkarnace. Ne.
Nebo vlastně svým. Způsobem ano no ano reinkarnace

(02:09:59):
taky, ale vlastně ta duše toho zesnulého odcházela opravdu na
onen svět, ale nechávala po soběsvojí kopii ve smyslu toho
dítěte, což odpovídá vědeckému poznání našemu, že jo, my
vlastně taky po sobě necháváme DNA kopie.
No a. Než se dostali na ten onen svět,

(02:10:21):
museli tam dojít. Pro ně to byla cesta, takže si
vyráběli manuály texty pyramid pro panovníka, texty rakví pro
nekrást ovský osoby, který popisujou nástrahy na tý cestě a
jak se jim vyhnout a co dělat správně?
A pak člověk přecházel před poslední soud, což bylo ještě za

(02:10:42):
2 až 40. Božstev, který vám kladli
otázky, jak jste žili, jestli jste se nezpronevěřili?
Petice a tak dál a podle výsledků podle toho, jestli vaše
srdce bylo dobré, nebo ne, protože Egypťané neuměli
přisoudit funkci mozku, takže simysleli, že centrem myšlení je
srdce, tak buď vás sežrala božská požíračka a nemají ta

(02:11:05):
tímto končilo. Jako přišel jste o posmrtnej
život? Pokud už jste se nechoval eticky
a nebo já jste prošel a vstoupiljste na onen svět a stal jste se
nesmrtelným a mohl jste si užívat vlastně všech.
Všech privilegií toho věčnýho věčnýho života, buď jako král
jako bůh nebo jako nekrást lovsky nekráčej Švejk, takže ten

(02:11:28):
apel, ten tlak na to, aby se člověk choval eticky, tam byl
hodně hodně významnej. A mimochodem, mluvili jsme tady
o jeskyni plavců, tak tam jsou vyobrazený jakoby.
Lidský figury, který připomínaj plavce, ale na základě poslední

(02:11:49):
jako pozdější tradice z nejakýhoúdolí mluvím o jeskyni plavců v
golfu. V tý poušti se ze šestýho 1000
lidí před Kristem. Tak tohle jsou vlastně duše
mrtvejch, který putujou k jeskyním, kde jsou vlastně
strážci podsvětí, který rozhodujou o tom, jestli se nám
někdo dostane, nebo ne. Asi mám taky takový ty požírači.

(02:12:12):
Paviáni, který u těch lidí, kteří se nedostali na onen svět,
tak je požírají jo, tohle všechno je v těch jeskyních,
nebo aspoň podle mé teorie, takže věřili a já.
Myslím, že je to hrozně. Důležitý, protože u těch
civilizací, který věří v něco, co je po smrti, tak nechci
paušalizovat. Ale můj pocit je, když se ty

(02:12:34):
lidi chovají jinak, že mají jinýmentální nastavení, protože
nejedou takovou tu takovou tu linii to je. 1 co po mně?
Bude jako sodoma a gomora hlavněať já si to užiju, ale vlastně
mají větší míru zodpovědnosti, protože cejtěj nebo si jsou si
vědomí, nebo si myslej, že to, co dělají, má smysl i pro jejich

(02:12:56):
posmrtnou existenci a pro ten svět, jehož jsou součástí, že to
má nějakej smysl. Jo, my si často myslíme, že před
narozením nic není a po smrti nic není.
No tak to prostě vyrabují m, jakto jde, že jo?
A tohle, kdyby se trošku změnilo, tak si myslím, že světu
by bylo taky. Jo bez ohledu na to, co skutečně

(02:13:17):
potom je. Já si myslím, že něco je,
protože si myslím, že vesmír má smysl.
Ale jak to je se dovíme až až, až potom onen den přišlo
fascinující, protože tahleta. Otázka a mě vždycky zajímala a
zrovna egypťani v tomhle byly docela daleko ve smyslu.
Právě těch rituálů před smrtí, kdy si přidávali řekněme, nebo

(02:13:40):
připravovali se na ten moment, kdy kdy odejdou z tohohle světa
do toho dalšího AI ve smyslu třeba psychedelických látek,
který oni zdá, se zřejmě užívali.
Ve smyslu nějakejch těch let, tojsou jejich květů a takovýhle,
který tyhlety, aktivní látky obsahu jo a ta fascinace tou

(02:14:00):
smrtí já nevím. Myslím si, že se tomu říkalo
školy mystérií v Egyptě, kam se dostali asi opravdu jenom nějaký
vyvolený a který připravovali právě na ten konec toho života.
Říkám to správně, ne? Byli?
Mystéria byli u sidovský. Mystéria byly jiný a nicméně
mystéria maj 1 hlavní charakteristiku.

(02:14:23):
Nesměj se zaznamenávat v textu, takže se předávaj 1 zasvěcen nej
dlouhý muž zasvěcený mu generacena generaci, takže my o nich
defakto nic nevíme a jenom náznak těch úsilov skejt
mystérií pochází až od římského římského spisovatele apulia,

(02:14:43):
který napsal zlatýho osla, což jsou sidovský mystéria už na
území římské říše a tam je několik stránek, který
naznačují, co mohlo bejt obsahem.
Těch mystérií a znovuzrození a tak dál.
A ale to je jediný, co víme jo ze starýho Egypta o těch
mystériích přímo moc moc nevíme.Jenom ty obecný věci, který se

(02:15:06):
týkaj usíná posmrtnýho života u sýr byl pán podsvětí.
Tak. To je další jako velký téma, no
do budoucna půjdeme na to. Půjdeme teda nakonec z toho?
Rozhovoru budeme ještě pár minut, jo jo, my jsme chtěli
ještě. No možná ten.

(02:15:27):
Konec místo duchařský historky pojmout trochu jinak.
Abysme to uzavřeli nějak jako zábavně, že tys měl připravený
nějaký řekněme konspirační teorie, nebo nemusí bejt nutně
konspirační, ale nějaký teorie, třeba alternativní.
Tak on prostě my, když jsme vyrůstali, tak.
V Česku běžel seriál, ten se jmenoval.
Řezná brána a od toho ve vněm tyvyjmenovává některý ty bohy nebo

(02:15:51):
ty panovníky, že jo? A oni vždycky z toho panovníka,
kterej tam byl, tak z něj udělali boha, kterej byl hrozně
zlej mimozemšťané jo, ten usi rev ten tam.
Ten tam procházel. Tím se tím seriálem asi 6 sezon
jo konspirační teorie jsou, já se přiznám.
Že to moc nesleduju jo no tak toprávě bude zajímavý, že jsou
hele tak 1 konspirační teorie, která.
Vždycky jako probí nebo to byl základ toho seriálu.

(02:16:13):
Ta hvězdná brána bylo, že pyramidy jsou přistávací.
Vlastně zařízení pro mimozemšťany, jo že vždycky je
normálně přistála ta pyramida natý zemi a vždy kdykoliv jako
mohla vzniknout nějaký důkazy tam nebyly.
O tom nevím. Každýmu si koupit.
Letenku za 10000 vzít si taxíka a nechal se odvézt k pyramidě v

(02:16:34):
gíze a pak si tu otázku položit znova jo, takže tohle můžeme
debatovat hele, pokud mimozemšťani pokud jsou a byly
na zemi, tak byly držiteli jako vyspělejších technologií a
rozhodně by nepotřebovali. K tomu jak konstruovat pyramidy
jo a fejkovat úplně realitu a udělat jako nějaký papíry a

(02:16:58):
vymyslet si marra a teď tam popisovat, jak to vozil z
východního na západní břeh a takdál a ty civilizace by se
chovaly vlastně tak, že bys by vůbec nepotřebovali nic takovýho
přecedit tě to. Vždyť je to jednoduchý jako
sofistikovaný technologie. Tyhle tyhle šaškárny vůbec
nepotřebujou součástí vždycky i těhletěch jako.

(02:17:19):
Seriálů bylo pak, že oni těm bohům.
Přidávali a to se i potvrzoval, že měl nějaký jako nadpřirozený
síly, nebo vždycky každej bůh mánad tím je proto je bůh.
Že jo a buď jsou, ale většina těch bohů má je spíš dobrá.
Jo, jako byly božstva jako třebasutech.

(02:17:40):
Nebo sobek, který jako byly z velký části negativní a zabíjeli
lidi a tak dál, ale většina těchbohů měla jako nadpřirozený
funkce schopnosti, který měli lidem pomáhat bohyně ochrany
matek, bohyně ochran expedice a bůh amon bůh ptah patron všech

(02:18:02):
řemeslníků bůh sokar a ochránce a businský osaka, ruskýho
pohřebiště. Takže vesměs ty bohové.
Na rozdíl od hvězdný brány byly spíš pozitivní.
Jo, proto si lidi taky jako obklopovali tím světem bohů,
protože doufali a věřili, že každej ten bůh jim pomůže s tím

(02:18:23):
nebo oním nebude ochrání před tím, nebo oním.
Jo teď mě napadlo úplně otázka mimo, ale měl třeba.
Běžnej egypťan vlastně. Možnost nebo schopnost dostat se
z nějaký tý svojí kasty, ve který žil o pořád vejš.
Výjimečně tam to bylo hodně těžký a.
Nebylo to bylo to těžší než dneska, i když dneska je to taky

(02:18:46):
těžký. Když se narodíte do rodiny,
která vlastně nemá nějakou preferenci pro vzdělání.
Ale tehdy to bylo výjimečné, výjimečně těžký a buď jste musel
mít štěstí, nebo jako shodou. Řízením osudu a se dostat do
pozice, jak kdybyste to vzdělánídostal, nebo mít mimořádnej

(02:19:07):
talent, kterýho by si někdo všimnul někdo, kdo by nebyl
sobec a řekl si tenhle člověk, ikdyž není z mý rodiny, je tak
výjimečnej, že já mu to vzdělánídám.
Jo, ale vesměs to byla opravdu věc pro elity tehdejší.
Jak je to teda s tou teorií? AO prokletí nebo o kletbě
faraonů s tím, že ten, kdo vlastně otevře tu jejich hrobku,

(02:19:30):
tak mu to přinese. Smůlu nebo dokonce smrt, že jo?
My ne myslím někde. Takhle rozšířená.
Teorie od doby. Objevu tutanchamonovy hrobky,
kdy. Lord carnarvon zemřel, protože
při holení dostal zánět, dostal zánět do do rány způsobenou

(02:19:54):
komárem a bylo to několik několik let před objevem
penicilinu. Jo, takže ten zemřel, ale
většina lidí egyptologů, kteří vstoupili do tý hrobky a
účastnili se zpracování a výzkumu společně s howardem
carterem, objevitelem hrobky, tak zemřelá hluboko v
šedesátejch AV sedmdesátejch letech.

(02:20:15):
Jo, takže. Přestože to hrubka byla zdánlivě
nevykrade jiná, i když dvakrát jí vykradli záhy po pohřbu
tutanchamona, tak se nedá mluvito žádným prokletí.
AA to samý, to samý se týká jinejch hrobek.
Pravda ale je. A to jsem zažil několikrát, že
když člověk vstupuje do hrobky, ať byla zničená ve starověku, to

(02:20:39):
tý nebo onaký míry, tak zažívá pocit vlastně jako dotyku s
nějakou jako úplně. Výjimečnou minulostí a je
vlastně vedenej k tomu, aby se choval jako s respektem jo.
Tak to tam to tam si myslím je můžu si to namlouvat.
Já myslím že ne, ale tohle tam je.

(02:21:01):
Již tam vstupujete během třeba toho archivního výzkumu jako 1
to to se tam cejtit dá, ale o prokletí bych nemluvil.
Je to jako jako strach nebo jakonějaký.
Ne spíš jako cítíte? Že byste se měl chovat pokorně
AS respektem a udělat všechno možný pro to, abyste tomu
člověku prokázal úctu? Starý egypťani měli 1 z těch

(02:21:25):
přáních. Který měli, aby se stali
nesmrtelnými, bylo, aby jejich jméno nebylo zapomenuto.
Jo, tak my svým způsobem. Se spolupodílíme na
nesmrtelnosti těch lidí, jejichžmísta posledního odpočinku
zkoumáme. Jo, protože vracíme jejich
jméno. Do světa, co v těch hrobkách

(02:21:47):
ještě bylo, když se teda. Vykrádali, no ty hrobky měly 2
části nadzemní. Podzemní v tý nadzemní zdobený
probíhal posmrtnej kult. Tam chodili buď kněží nebo
členové rodiny obětovat pravidelně jako my chodíme na na
hřbitově nebo do rodinných hrobek.
No a pak byla podzemní část přístupná šachtou nebo sestupnou

(02:22:08):
chodbou, kam se jít nedalo? To to se po pohřbu zasypalo,
zablokovalo a tam byla pohřební komora.
No se sarkofágem, kde ležel zesnulý mumifikovaný a byla tam
pohřební výbava předměty, který používali za svýho života jídlo,
pití, šaty hry, deskový spousta věcí.

(02:22:30):
Ale to samozřejmě lákalo zlodějeuž ve starověku, takže 99% těch
hrobek byla vyloupena. My jenom paběrkuje, ale to
nevadí. Nám pomalu plyne čas, tak já
bych přešel. Už jenom to, že bych se zeptal a
jestli je aktuálně píšeš nějakoudalší knížku, nebo jestli na
něčem pracuješ? 1 z těch věcí.

(02:22:50):
Co bych chtěl udělat, je těch 7 zákonů napsat vysloveně jenom
pro civilizace o tom, jak to bylo v různejch různejch
civilizacích na různejch místechsvěta.
K tomu mi ještě schází oběd, peru a čínu, což je jako poměrně
náročný časově finančně. Ale myslím, že snad se tam nějak

(02:23:12):
jako dalších 2 3 letech přiblížím a.
Jo samozřejmě v zimě zaměstnává spoustu věcí kolem kolem
egyptologie našich nálezů, kterýmusej bejt vy ji musej bejt vy
publikovaný. No a pak pak jako 1.
Z těch věcí, kterou, kterou jakosi si pěstuju, ale ještě jsem

(02:23:36):
nenapsal ani ani název, ani k 1.Kapitolu, je OO představách
potopy v různejch civilizacích, protože to je takovej jako
fenomén, kterej byl. Prokazatelně a kterej se
vyskytuje od číny po jižní Ameriku a je to jako pěkný,

(02:23:56):
pěkný téma. Jo 1 prostě téma, který tady mám
samozřejmě. Napsaný AA nemůžem tomu dát pár
minut jenom abys to napsal, protože potopu zná každej z
bible, ale tys to teďko řekl, toje vlastně otázka, kterou se
zabývala většina civilizací po celém světě a je a bylo to

(02:24:17):
vždycky braný, že jo? Jako mýtus.
Ale ukazuje se, že možná to souvisí s nějakým tím impaktem.
AS tř nevím nikdo neví, čím to bylo způsobený, ale ty 12 až
13000 let zpátky, kdy se právě kdy roztály ty ledy.
A právě se dramaticky změnilo podnebí.
A co už si, k čemu jsi dospěl v týhle tý otázce zatím vůbec k

(02:24:39):
ničemu. Já mám nějaký.
Nějaký texty z předního východu ze starýho Egypta?
Samozřejmě, kdy ta záplava je počátek novýho světa.
Mám nějaký jihoamerický legendy vy publikovaný v překladech?
Samozřejmě ale zatím nejsem tak daleko, ale je zajímavý, že se

(02:25:01):
to vyskytuje ve všech těch civilizacích.
AV různých dobách. Nemyslím si, že je to jenom
tadyhle ta ta to vypnutí golfského proudu, ale že třeba v
dějinách v dějinách východní východního Středomoří ta záplava
hrála velkou roli, když když se středozemní moře přelilo právě

(02:25:22):
přes 1 úžinu, někdy v pravděpodobně v šestym
tisíciletí před Kristem. A to a je fascinující, že to v
těch civilizacích zanechalo stopu, která trvala 1000 let.
Tak ale samozřejmě já, když ty věci dělám, tak vždycky to chci
objet ty místa. Jo, takže to je zase projekt na

(02:25:44):
na několik let. Ale my se baví mě to, no baví mě
prostě dívat se do minulosti a. Potopa je 1 z těch věcí
fascinujících. Děkujeme, že jsi k nám dorazilo,
žes nám věnoval. Čas a držíme palce IV novém
světě. Já držím palce vám, protože.

(02:26:04):
Evidentně je to velice úspěšnej podcast a děkuji, děkuji za
pozvání. Vážíme si toho, tak ať se daří.
Hele a vy tak to na mě prostě zaměř a.
Já tam něco řeknu o tý kamery, nějak to dopadne, OK.
Lidi. My fakt nejsme žádný youtubeři.
Na to, abychom vám v průběhu rozhovoru každou minutu
připomínali, ať to video lajkujete a nebo začnete

(02:26:26):
odebírat náš kanál. Ale musím vám to říct jako
dospělej člověk a snad se tady bavím s dospělýma lidma, že
pokud na ty 2 tlačítka nekliknete, tak youtube
podcastový platformy a nebo veškerý sociální sítě prostě
nebudou vědět, že se vám to video líbilo a že vám ho mají
začít doporučovat. Jo, a pokud se vám nelíbilo, tak

(02:26:47):
aspoň mrkněte na naše vitamíny. Aroha tečka CZ.
Snažíme se prodávat to nejlepší a nejkvalitnější, co se tady dá
sehnat. Jo a pokud nechcete udělat ani
nic pro vaše zdraví, tak nám napište aspoň nějakej ošklivej
komentář nebo zprávu, protože takhle ten internet prostě
funguje. To bylo dobrý ne hlavy asi už
dobrý.

All Episodes

#106 Prof. Miroslav Bárta – Tajemství egyptských pyramid rozluštěno

Episode Transcript

Popular Podcasts

Crime Junkie

24/7 News: The Latest

Stuff You Should Know

.css-15opob5{left:0;position:absolute;top:0.8rem;} All Episodes

.css-14f5ked{margin:0;word-break:break-word;display:-webkit-box;-webkit-box-orient:vertical;box-orient:vertical;-webkit-line-clamp:2;overflow:hidden;}#106 Prof. Miroslav Bárta – Tajemství egyptských pyramid rozluštěno