#110 Marek Prchal – Jak jsme z Babiše udělali celebritu - BROCAST

Episode Transcript
Available transcripts are automatically generated. Complete accuracy is not guaranteed.
(00:00):
Koukají na mě jako na monstrum. Mě přišlo, že prostě z toho
člověka jste udělali celebritu. Jak se vám to povedlo?
Tak potom mám super historky a už.
Jste blázen? To je ten který, který občas je
někde v tom DVTV nebo takhle, který je takový míň čitelný.
To byl bavič, musíte si věřit, musíte mít někoho, kdo vám bude
říkat, že za to stojíte. To se mi povedlo nahmatat tu

(00:22):
hranici mezi láskou k sobě jako k člověku a láskou práci, kterou
jsem. Nikdy nevěděl, kde je hejter, co
napsal více než 1. Tak je lover.
Co je ta duše národa? My jsme chytřejší, vlastně my
jsme chytří strašně. Naše národní specialita.
No tak teďka bych jako dobrý takteďka bych vichrlil vychrlil já
ty nadávky, protože to je 1. Tady to mám jako teď si narazil,

(00:45):
teď se mě dotknul. Jsem tě omlouvám.
Omluv se, já to odesílám zpátky ke zdroji s připojeným věrům, že
to pro mě nefunguje tak. Co pro tebe znamená etika?
Ahoj kamarádi, tentokrát to budetrochu netradiční a nedělali
jsme totiž úplně klasický rozhovor.

(01:05):
Tak jak jste na něj u nás zvyklí.
Naše pozvání totiž přijal marketingový expert Marek
prchal, který si na nás udělal pár hodin, aby nám udělal něco
jako marketingový masterclass. Marek nám dával užitečné tipy,
jak každý může komunikovat a propagovat vlastní projekt, jak
vzbudit pozornost a zájem, jak pracovat s průzkumy a
negativními komentáři, jak udělat s politika celebritu.

(01:29):
No a samozřejmě došlo i na etikuv marketingu.
AV 2 části jsme potom přešli k rozhovoru, který se vlastně
celou dobu motal kolem jeho novýknihy duše národa oproti jiným
rozhovorům nám přišlo, že mára tolik nevětvil a vcelku se i
snažil odpovídat na naše otázky,nebo my jsme se teda snažili ho
tam zpátky vracet. Je nám jasný, že na něj každej

(01:49):
máme nějakej názor a že ve společnosti spíš převládáte
negativní. My si ale rádi povídáme s lidmi,
se kterými nemusíme ve všem nutně souhlasit.
Ale rádi si ten názor uděláme pak na základě vlastní
zkušenosti, takže věříme, že tomu dáte šanci i vy.
Přátelé partnerem našeho podcastu je jako vždycky naše

(02:09):
značka vitamínů a roha. Dneska pro vás máme konečně po
delší době zase nějakou novinku,se kterou se letos v létě na
sluníčku nespálíte a stazantin je označovaný za nejvyššího
vůdce antioxidantů, to znamená látek, který nás chrání před
oxidačním stresem a poškozením membran a mitochondrií v našich
buňkách. Tenhle astrozant je získáváme z

(02:30):
nejlepšího přírodního zdroje. Je to speciální druh mořskejch
řas, který vlivem stresu zčervenají a vytváří takový
červený pigment. Ten červenej pigment chrání ty
řasy před stresem z vnějšího okolí, třeba před ue světlem
nebo změnou teploty a podobně. Díky tomu ty řasy jsou schopný
přežít IV tom nejdrsnějším podnebí na světě.

(02:51):
Je to důvod, proč třeba lososi nebo krevety a další živočichové
mají takovou tu úplně typickou červenou barvu?
Takže jestli chcete vypadat jakolosos nebo kreveta, tak si to
rozhodně dejte. Já dělám si PL, co je na té
látce, ale zajímavé je to, že pohlcuje modré a ultrafialové
světlo včetně toho modrého světla, kterej jde z displejů
našich telefonů. As UV světla ze sluníčka v

(03:12):
pokožce si vytváří přirozenou ochranu proti uv záření a je
proto považovaný za takovou alternativu opalovacího krému.
My vám nemůžeme říkat úplně všechny nějaký zdravotní
benefity, který astazant může mít, protože v Česku nemá
schválený zdravotní tvrzení, alevěřím, že když si to zadáte do
Googlu, tak k tomu najdete spoustu článků a benefitů, o
kterejch se tam píše. Třeba na wikipedii už teď můžete

(03:34):
mrknout na náš eshop arohat tečka CZA vybavit se na letošní
dovolenou u moře moc díky za podporu.
No a dalším partnerem. Našeho podcastu je jako vždycky
naše nejoblíbenější investiční aplikace od xtb, takže pokud
byste chtěli začít investovat, tak určitě mrkněte na jejich
investiční plány. Jedná se o automatizované

(03:54):
investování do eet fex nulovými transakčníma poplatkama zároveň.
Pokud se registrujete teďka jakonovej zákazník, tak ho od nich
budete mít úročený neinvestovanývklady na 1 90 dní až do výše
6%, takže by šly na XTB tečka com lomeno CZA zaregistrujte se.
A teďko už začíná ten masterclass.

(04:16):
Hele ta myšlenka byla taková, žeto uděláme teďka prakticky, že
jo. A ty jsi říkal, že můžeme projet
nějakej monitoring, koukneme, cotam je třeba nějakej nějakej
negativní komentář a jak by si stím prostě pracoval?
A současně se tady rozdělí několik jako podobnejch témat.
Když jsi měl předtím senzační otázku a.
Já se k ní dostanu a ty? Se k ní dostaneš potom tak já

(04:37):
jenom že dobře, tak já se teďka vám ukážu, jak se přeformátuju.
Výdech na 6 nádech na 4. To si udělejte doma, takže
123456 úplně všechno je všechno tu splic ven, až se sevřou a
nadech na 4 1 2 3 4 tak koukali jsme na mě do monitoringu zmínek

(05:01):
jak v tištěných médiích onlinových médiích.
V televizi přátelé televize takymůžeme, když tam někdo něco
řekne, vy tam řeknete. Moje jméno tak mě to spadne do
monitoringu. To někdo pře přepisuje nebo jak
to funguje, nevíš? Funguje to tak, že to někdo
přepíše asi nějaký AI, nebo to někdo pak zkontroluje tyhle ty

(05:24):
přepisy si dělají úplně běžně a ono za to ty firmy charžou potom
ty po a koukali jsme i doma, na kterém o sociálních sítích, kde?
Se nám povedlo naklikat můj starý modul, kterým jsem se
monitoroval, abych věděl, zda někdo nový neřekl něco
geniálního, díky čemu bych si mohl připadat, že jsem debil.

(05:45):
Nebo že se dobře bavíme? Přišli jsme ke komentáři
osamělého. Někteří jsou už osamělí přátelé.
Pokud jich není 300000 na letenský pláně, tak jsou určitě
osamělý, ale i tak jsou komentátoři jsou vždy osamělý.
Kde napsal nějaký pán nějakýho článku?

(06:05):
Podle mě prchal morální zrůda moc dobře věděl, co tvoří.
A jaké muzu slouží zmetek mezera3 tečky čili výpustka hotový.
Kdybysme věděli. V kolik hodin?
Což teďka nevidíme v kolik hodinto ten pán psal, tak bysme si

(06:27):
udělali obrázek o tom, v kolik hodin má ten čas na to tohleto
psát? Možná ze důsledku jiných
činností, jestli bych řekl, že ty hláškaři jsou často to píšou,
protože jsou vlastně sami. Nebo protože něco štve dobře,
ale musí na to být sami. Asi to nedělají, když jsou
někde. Na nákupu v ikee v ikee nebo v

(06:50):
penny, takže kdyby to psal dejmetomu 6 15 tak si asi umíme
představit a dokonce jsme v 1. 1jsme měli skupinu, ve který jsme
si. Vlastně ve skupině podobně
postižených tímhletím, povídánímsi s lidma, kteří jsou našimi
zákazníky, povídali a ukazovali jsme si různý vtipný komentáře

(07:11):
nebo vtipný nebo hejty a ty. Koukali jsme se na profil, což
je úplný základ toho, že se kouknu na profil toho člověka.
Kdo mi to píše, kdo mi to říká? A většina lidí nejde potom dál,
ale ten další krok je úplně evidentní.
No podívám se na něj do Googlu třeba zjistíte, že píše básně.
Tak si čtete ty básně, abyste hopochopili, kdo to píše vy nemáte

(07:34):
s ním ten bezprostřední kontakt,ale 1 je, že se koukám, co
vlastně jakou relevanci má ten komentář?
A to můžu pochopit jedině tehdy,když zjistím, kdo mi to píše,
kdo to říká. Někdy ten autor toho komentáře
jako zavře veškeré cesty, který na by bylo zjistit, kdo to je,
jenže tak to není. On je nezavře všecky faktorem

(07:54):
číslo 1 je podle mě ten čas na přání, který jako ukazuje
nějakou věc, nebo neukazuje ukazovat může nemusí, ale v
každém případě tam je součástí vlastně už toho, kterýho postu
nebo komentu a pak se díváte dála koukáte se na jazyk.
Zkoušíte odhadnout podle toho, jak píše, zaprvé, v jakém je
stavu, v jaký je náladě, co mu přelítlo přes nos, že jausne,

(08:17):
teďka se bude tady bavit o tom, že.
Nějaký člověk třeba já. Já třeba špatný člověk normálně
nejdu úplně teďka jako na net setady bavit, co bych jak co bych
tak dělal, jako čekám na syna, než přijde ze školy, tak tady
vychází něco o někom, koho nemámrád.
Ano, taky jsou lidi, který nemámrád vysloveně vysloveně mě

(08:39):
iritujou. Představte si to a zrovna to
není napsat ty, jo, ten mě vždycky štval, prosím tě, jak
podívej se, jak vypadá jako něconěco prostě AA něco tak to nejdu
udělat. Já vám to jde udělat, takže z
toho vyplývá nějaká nálada a dejme tomu, že teda jsme to
chtěli udělat. Tak trošku jako raduju těm
lidem, kteří, kterým se to třebaněco stane, ať už mají svůj
vlastní small byznys nebo větší business, nebo jsou v tý profesi

(09:03):
přidržet se těch velikánů v oboru, kterej je třeba jako pro
mě byla alza, nebo kdo to psal, že tam napsal někdo?
Myslím, že alze hele, tady to jste nebo nějakýmu IT?
IT hráči napsal, hele tohle to vám nefunguje.
Vy jste říkali, že to půjde. Zase to nepůjde a někdo to alza
nebo ten někdo tam napsal. Probíhá mučení programátora, moc

(09:25):
se omlouváme, což je to je vět na začátku nebo alza měla to, že
něco je v píči. A že jsem se podíval a já jsem
si tam počítal toto rameno. Nebylo že jo, no a tohle to jde
prostě dál. Tohle to jde vlastně, když se
kouknete, komunikujeme McDonald s mladejma lidma, což je čím dál
důležitější skupina vlastně těch.
Tak on s nima komunikuje to obecnou češtinu a tyká jim už

(09:45):
několik let na facebooku. My samozřejmě otázka, jestli
tohle to je, jestli tohleto je, je to otázka nějaký odvahy a to,
že to udělají delší dobu a vlastně když dělají.
Ty produkty pro ty mladý lidi, tak se s nima nemůžou bavit.
Vážení pane dobrý den, omlouvám se za čekání, byl blbej něco, co
o nás myslíte, musíte používat tý jejich řeč.
Jo. Pravidlo číslo 1 v momentě, že

(10:06):
někdo mi zanechá hejt. Nebo to zjistím já nebo můj
člověk, nebo já jsem ten člověk,tak se jdu podívat, kdo to je.
Co jako za důvod pravidlo číslo 2.
Neřeším to, pokud jde o produkt firmu byznys.
Pokud možno to neřeším. Pokud jde o stížnost často bejvá

(10:28):
oprávněná. Minimálně pocit, jak to tak
seženu na něj mobil jdu mu zavolat přece ne.
Hele, tady jsem ten a ten dostalse ke mně to a to jako můžeme
pro vás něco udělat? A nebo když to jde, když je
správnej proces, tak to oddělení, který tam k tomu účelu
je. Když se ho ptáte, já tady píše

(10:50):
nějakej cenzurováno? No jasně, ten píše pravidelně
jako jo, tak mu něco nenabídneme.
Ne, to už jsme mu nabízeli. Hele, oni mu se prostě líbí to
psát, protože dejme tomu má nějakou motivaci jinou příklad
štve ho z podstaty věci chtěl něco nějak jinak, my jsme tady a
tady to vypadá, že jako budem, jakože.
Ona vlastně třeba chtěl být jakomy, ale vlastně se mu to

(11:12):
nevyvedlo, nebo něčím jsme ho naštvali tak jako je to
zákazník, no minimálně ta debatase odehrává před zraky vlastně
veřejnosti tím, že on nechtěl. Komentářů našeho veřejného
příspěvku, a pokud tam není historie, jako že ve svým CRM,
který dneska umožňuje i meta, všichni tam ta historie není.

(11:32):
Tak, já bych si s ním chtěl popovídat lidi často jako
podceňujou. Mně nevyjímaje, teda si když
někomu zavolám, ty mě normálně překvapím a můžu zjistit, co se
mu stalo. A je to fajn kór jako třeba v
menších městech, že třeba ten byznys je lokální.
Tak tam ty vztahy jsou jako jasnější, že jo, ale jako pak se

(11:55):
vám stane, že st čelíte nějakýmukumulovanýmu hejtu, kdy se
partička lidí doma jakej jsem párkrát zažil.
Partička lidí se domluví, že. Vy vlastně.
Že vás napadnou na té sociální síti nějaký profil, že se to moc
neděje, ale dítě zase bude vždycky, když jsou volby, tak se
domluvěj. Na pirátským fóru vždycky něco
vymysli. Třeba no třeba tak tak o tom mám

(12:17):
super historky. No a oni se vám pak domluvěj, to
znamená, že vy potom jakoby nějak zareagujete, abyste
neztratili tu tvář. No a on tam zanechá ještě jako
reakci a pošle ji svejm známejm.To znamená, že vy potom pod tím
vašim udělá to samý, že se počítá kolik reakcí?
Má on a kolik máte vy? A on samozřejmě vás jako přebije

(12:41):
tím, že pod tím jeho komentářem,že jste fakt jako trapáci, nebo
že že se zabít něco bodejděte zezemě, mějte se ruce a vypadněte
taky jako dvakrát tolik pozitivních, než je pod tím
vašim. S tím se dá nic dělat, takže to
je potom organizovaná. To má rysy spíš takovýho hecu,
nebo spíš takový jako tak? Tak já bych řekl, že 1 je to.

(13:06):
Dám to shrnu že to je jakoby že uznám, že ten člověk je
opravdový člověk a že něco z nějaký důvod asi nemusí to být
ten, co má z 2 chce vědět, kdo to je, jaká je to digitální
stopa než vůbec kýmkoliv, než jsem sem dneska přišel, tak jsem
taky viděl pár dílů a řekl jsem si, že to snad nebude úplný
průser, že snad, jako že já neudělám průser, vy neuděláte

(13:29):
průser mě, že je to třeba bude dobré.
Tak jsem se jako informoval, kdojste jako já samotný vlastně?
A pak jsem to tady jako tý nabídky jako.
Jedný teda jsem se docela jako aktuálně dost za to děkuju jako
využil, tak musíme vždycky mluvím.
No a skoro v těch menších oblastech územních obcích jsou

(13:51):
pak případy, že jako ty lidi, který píšou, tak už spolu maj
velkou jakou historii. Takže pak přichází ten člověk na
ten social, jakože heletrin nám napsal nějakej nějakej pán, když
jsme třeba napsal nějaký pán, žejako.
My jsme třeba jako smrděj. Co mám napsat s tím už se
uvidíme, s tím už máme něco od nich sporu, jako to je notoricky
stěžovatel, že? Jo říkám, ano, ale pro mě je to

(14:13):
veřejná před zraky veřejnosti, takže já pak vymýšlím, nebo jsem
vymýšlel prostě nový způsob, jakto prostě hodit.
Ty je nám, protože já prostě chci se s nima o něčem jiným,
než oni se mnou, a to je základní a byli ta v těch
velkých vlastně v těch velkých prostředích, kde je spousta
komentů. Já se nechci bavit o tom, o čem
se chcete bavit vy, já teda s váma, teda jo jo.

(14:34):
A vlastně tady za tu značku tak neustále hledám způsob, jak to
posunout k tomu, kde to chci mít.
Já vlastně já posouvám do každémslovem a tady je vlastně ta
genialita toho mého bývalého kolegy toho víte.
Komentátoři smalelík. Tak to je jako.
Já bych řekl, že to je na vyznamenání.
Jak se to teda liší a že ty sis tady připravil na nás mapku jsou

(14:56):
jako regionální rozdíly v Česku nebo?
Co je ta duše národa tak? Ta duše národa tak mám pocit, že
se mi tady poved můj osobní projekt knížka, že se povede,
děkuji. To, když jsem si.
Papírové kapesníky za stolek, kdybych byl dojatý, tak budu

(15:19):
dělat, že nejsem. Ale trošku jsem otázka, je
velice to ta duše národa, které myslíme českého, tak malé
cvičení a před sebou byste měli vědět teďka mapu barevnou barvy
nedávají smysl. Kterou jsem koupil za €10.
Vrátnice ti to proplatí, neboj. Kterou jsem koupil, viděl jsem

(15:43):
hezčí a. Tohle to bylo prostě ideální
průnik barev nic neznamenají. Hele, koukněme se na to území
naše na lidi, co tam žijou, řekněme si, co o nich víme.
Já udělám pár jednoduchých jako triků, které, kterými vás zkusím
namotat počet obyvatel. Je.

(16:05):
Kolik? Skoro 11 milionů.
Dobře, to si teďka prozradil. Vlastně to, kdo co mělo, se
zrodit v hlavě lidí to poslouchají, nejseš dobrej, ne
dobrý, ne neklidně to tam nech klidně to tam nech no.
To kecám. Tak dám další chyták kolik z
nich je 18 plus? Je to pro zajímavost.

(16:27):
Například to poznáte podle počtuoprávněných voličů, kteří
dosáhli 18 let. Tak, aby si to dobře počítalo
ten masterclass, tak je to 8 milionů, z čehož plyne že znářky
jsou 2 miliony. AZ toho plyne další věc.
Jakési věková struktura těch lidí, to znamená ta duše národa.

(16:50):
Je v těch segmentech? Není 1 celková, ale ta je daná
vlastně tím ta 1 celková daná tím je daná tím, že žijeme na
území vlastně. Podíváme se, jaký lidi nám to
žijou na tom našem území, protože to super země třeba
podle mě, protože dobrý tady žít.
Se svýma studenty a takový cvičení na 1 hodině, že začnu,

(17:12):
že jim říkám dobře, tak budeme brát teďka ty 18 plus lidičky,
který tady žijou těch 8 milionů,což je rozhodující maso v té
zemi nejen kvůli volbám. Kde ta jsou teda z posledního
sčítání lidu, což je snad 2. 21 bylo.
Já bych ho dělal i častěji, mám prostě tato data.
Když si rozdělíme ty lidi, to bysme řekli základní sociodomo

(17:32):
nějakou kategorizaci, které my můžeme rozdělit po nějakých
skupinách a byly by to vždycky. Třeba 2 skupiny, tak já
vykopávám. Poživatele starobních důchodů.
Zaměstnanci. OSV č.
Můžu klidně říct OSV č, zaměstnanci boom poživatelé

(17:56):
starobních důchodů, ekonomicky činní bum muži, ženy, bum tak a
teďka se díváte na tu mapku. Já udělám vždycky malinký
obrázek, obrázek malinko pauzu, aby vám něco z čeho naskočit v
hlavě a do co vás napadne, tak to je vaše vlastní segmentace.

(18:17):
A některý lidi napadá třeba i mýstudenty napadla 1 studentku
hnedka 3 za sebou. A to podle mě myslel ještě v tý
hodině ještě na úplně jiný věci,tak si myslím, že to není tak
těžký a teďka to trošku rozvolníme.
Jo bylom heterosexuálové LGBTIA ostatní.

(18:38):
Bum. Chovatele psů versus ostatní.
Bum rodiče. S dětmi a bezdětné rodiny, bum
manželé. Lidé žijící v páru lidé žijící v
domácnosti, lidé žijící osaměle a tak nemůžu jet.

(19:02):
Moje nejběžnější členění, který na to je který, který dělám, je
Praha mimo Praha. To znamená, že doručuji v Praze
trošku jinou věc, než by měl pražským.
Musíte vědět, jaký jsou největšíkraje tady na tom tu moc není
vidět. A jaký jsou ty největší kraje?

(19:22):
Myslíš podle pošta obyvatele podle počtu obyvatel a jaký kraj
je nejmenším? Naučte se krajská města.
To znamená, že když řeknu. Moravskoslezský tak budete
vědět, jaké je hlavní město. Mohli to tehdy přejmenovat podle
těch hlavních měst ty kraje další i tak, že Praha je zároveň
i kraj i statutární město statutární města vás nemusí

(19:45):
zajímat, máme jich 27. Celá tahleta lawe varna je v
knížce a ještě co musíte vědět je, že.
Mimochodem, proč chodí mladí lidé tak málo k volbám a celé
roky se tady hypnotizují a modlíme se k tomu, aby šli k
volbám a vymýšlí se strategie, aby šli k volbám.
Oni se vždycky koukáme, že je tam nějaký podíl.
Vyšší je. Je mimo jiné to, že ve volbě v

(20:07):
české republice se uskuteční v trvalém bydlišti, kam se musí
jako dojet. Jenže ty mladý lidi bydlí někde
jinde, takže vlastně oni tam třeba nechtějí dojet, nebo třeba
jim nedává smysl. Celá procedura AZ toho plynou
vědci, že vlastně zkusme se na to podívat tak, že chceme
nějakou zprávu doručit všem, aleto by nás stálo nekonečně peněz

(20:29):
a vlastně on konečně ale ne každý ocení.
Vaše babička neocení to samé. Jako váš příbuzný, kterému je 15
let, je tam úplně jiná lingvistika, rétorika, to, co
jim chci říct, je ten produkt. Když si takhle začnete uvažovat,
tak si zkusíte představit, když máte teda ten produkt, který je
třeba celostátní, tam pro celý stát máte distribuci vyřešenou

(20:51):
už třeba moje knížka nebo jakýkoliv produktů, co tady
vidíme, je kolem sebe, kterejch je tady, jak se říká, jako jako
hafo, tak se říká hafo, mezi těma mladejma nevím, co, nebo je
jich spousta. Tak si představíme, koho by spíš
zaujal místo někoho jiného, kohoby určitě nezaujal, tak máme
nějakou základní představu o tom, komu to chceme jako

(21:13):
sdělovat, že ten produkt vůbec je.
Jestli to je pražský produkt, nebo nebo pražský se stoupající
křivkou věku? Když to vezmeme úplně do
extrému, což může být legrační, ale nicméně tak to je, že lidi
65 plus. Se čím dál čím jsou, jsou více
doma, takže se pohybují spíše v perimetru nebo v nějaké oblasti

(21:34):
svého trvalého bydliště. Protože už to tak je.
A zatímco ti mladí se nepohybujína trvalém bydlišti, protože se
pohybují jinde, jak už to bejvá,když jsou mladí lidi, když ještě
bydlí s rodičema, tak poslední, co chtěj, je trávit večer s
rodičema spíš mizej ven, že jo, pak, když už maj to
spolubydlení, tak ho chtěj mít, nebo to bydlení vlastně

(21:54):
pronájem, tak ho chtěj mít někdev nějaký cool čtvrti, což je
třeba Letná nebo spousty cool 4 a vlastně ale ani tam netrávim
moc ten čas, protože chtěj jít ven.
Co jim vlastně nabízí? Skvělý věci prostě.
Do parku do kina na parku nevím,co do klubu někam a tak dále,
takže když se takhle na to koukáme, tak nám z toho

(22:14):
vypadávaj vlastně jednak způsobytoho, co jim vlastně chcem
nabídnout a jak, jakým to chcemedoručit vlastně tu věc.
Ty smallbyznysy do tady toho nepočítám.
Tady to je prostě úvaha. Vlastně o tom území s tím, že
jaká je ta duše. No tak a jaká je asi ta duše
někoho komu je 35 plus? Bydlí na trvalém bydlišti, kde

(22:35):
má hypotéku. Kterou splácí.
A dejme tomu, že je rodičem. Už toho, že je rodič dítětem v
nějakém věku, víme úplně přesně,jaká je ta jeho duše.
Je to duše rodiče toho dítěte v tom daném věku, kde řeší od
narození dítěte zaprvý to narození zase další očkování.

(22:56):
Mimochodem, teda skvělý téma, ale bohužel ten covid z toho
neudělal. Skvělý téma.
Skip a budete řešit, budete řešit, jestli naočkovat dítě
jako jo, to všichni řešej v tétochvíli.
Taková kamarádka teďka čeká mi my, tak se těším, až se jí vymy
narodí tak 1 co jí, až jí pogratuluju, jestli jestli je to
očkování, pak začnou řešit tu výbavičku, nebo to už možná

(23:18):
mají. Potom po nějaký době začnou
řešit, že to dítě vlastně jestlise pohybuje úměrně věku podle
nějaké tabulky a případně ne co budeme dělat potom nastává
poslední ročník vlastně povinný té předškolní docházky u
mateřské škole. Jsi kouzelný nádherný, ne mělo
by to bejt celý dětství takhle apak na pak si vezme systém.

(23:40):
Čili ta povinná školní docházka,že tam se dá předjímat IV
závislosti na tom, jak dlouho jetřeba v tom stavu, což třeba
nevíme, pokud nám to sám neřekneten rodič čím žije, to dítě to
jako determinuje a jeho potřeby a jeho vývoj.
Dá se předjímat, čím žije ten mladý člověk?
Jo, asi že asi vidíme, je tady, když koukneme.

(24:01):
Tu, jak se říká, někdo to teďka řekl asi desetkrát za sebou,
načež někdo řekl, udělal strašnej hit, že se to nemá
řikat, což miluju. Mladá generace jo na twitteru
nebo na fejsu někdo říká ještě ještě 1 slyším mladá generace
jo, ale tak jdu zabíjet. Čím žije?
No tak taky je to jasný, žije těmi trendy.
Vlastně jak to bylo už tak, že já potřebuju jako vyniknout

(24:22):
vlastně v tom? Já bych chtěl rád.
Já bych chtěl vyniknout, jako když si tam někdo výraznější než
já v tom kolektivu tak potřebujevyniknout.
Já to prostě potřebuju. Já to chci, já se tím prostě já
se tim. Ne deterinuju já se tím
vyjadřuju. Já se tím realizuju.
Jsem to prostě já, když ty na měreagováno a ten mladý člověk
potřebuje, aby na něj bylo reagováno, on prostě si odvozuje

(24:44):
tokimie, nebo vlastně z toho kimje pro ty 2 pro to svoje okolí
to všichni děláme. Někdo říká, že to nedělá takhle,
že to dělá já to dělám, všichni to děláme, jakože nějak té
jakýsi proces, takže jako dřív to bylo tak, že když jste měli
ve škole jako jediný. Data iPhone ty jo no dneska tam
mají všichni děti iPhone že jo. Jak si jako vymezíte.

(25:07):
Že ho nebudeš mít, že budeš mít žádný telefon.
Třeba například a nebo si vymyslíš?
Dejme tomu něco? Jakože nebudeš mít prostě
pohlaví. Jako přesně, já tady nechci jako
být žena. Já jsem něco jiného, neřeknu, co
a vy se podle mě k tomu chováte a je nás tady hodně a všichni mě
podporují, protože ty vole dobrýfrek jo, ať už to taky je, nebo

(25:30):
to tak není. Každopádně je to nějaký vymezení
se za ty mladý lidi nudně potřebujou.
Mám je starej teda taky. Máme taky, potřebujeme, abysme
to nepřiznali. My to taky potřebujem.
Samozřejmě nějakým způsobem vědět, protože myslím toho
okolí, že vlastně za to stojím, i když vlastně, jako čím mi to
je, když já vím, jestli za to stojím, nebo ne, no my žijem v

(25:51):
tý společnosti IV těch městech čili a zpět k tý vsuvce už jenom
pohlédl na tu mapu. Mně to vždycky spouští úvahy o
tom území AO tý populaci, komu chci vlastně cílit a komu ne,
kdo to ocení? Z toho plyne nějakej, pak už pro
nějaký lidi naštěstí ne pro mě nějakej business plán toho, kdo
to jako ocení. A taky nějaký průzkum, kterým
zjišťuju, co ty vlastně lidi chtějí v této oblasti, jestli

(26:13):
chtějí mít 1 banku, nebo jestli cítí nějakou nejistotu spojenou
s probíhajícíma krizema že chtějí mít třeba více banek, jo,
nebo jestli je to pro ně normální, že budou mít 1 banku,
nebo jestli to znamená věrnost vůči bance?
Jestli jako je to věrnost, že nejdou do žádný jiný banky, nebo
jestli to je věrnost, takže si jí ponechám, zatímco nakupuju od
jiných bank jako něj. Aké finanční produkty, co to

(26:35):
vlastně jako znamená? To je úvaha, takže takhle.
No takže to si myslím, že si ty chytrý lidi něco napadlo tak.
Takže ty se vždycky podíváš prostě na nějaký území.
Snažíš si představit, jak se tamtěm lidem žije.
Snaží se rozkaté grizovat jako jakej ten život žijou a pak jim
doručovat tu zprávu podle toho, za a co chtěj slyšet.
A za b. Jak by jim to mělo být

(26:58):
komunikováno. Nejdřív se nejdřív teda
potřebuju zjistit, kde vlastně jak s jakejma lidma si na tom
musím ji chci bavit, vlastně budem v tom režimu tý.
Jak bych to řekl v režimu takového jako ne terapie lomeno
laboratoře lomeno lomeno výzkum to znamená, že si s nimi povídám
a snažím já teda ne lidi, kteří si s nimi povídají, tak se snaží

(27:19):
s nima normálně povídat tak, abyten člověk jim řekl, aby ztratil
přirozený ostych zábrany bariéry, který vlastně všichni
máme bariéry jenom vsuvka, kterýsi vytváříme sami, který nás
mají chránit před něčím co. Je to něco, co nám není milý,
příjemný, ale udržování tý bariéry nás stojí hodně energie.
Tak je dobrý dát, někdy dolů. Zkuste si teďka věc, co nás

(27:42):
posloucháte dát dolů ty bariéry a já to udělám taky teď.
Tak jsme bez bariér, takže začínám tím, že si vůbec musím
bejt schopnej představit se, jakejma lidma z toho území.
Já si chci povídat tomu se říká rekrutace jako do armády, že si
vyberu, jaký lidi mě mají pozvatty výzkumníci nebo si mají

(28:05):
pozvat na ty rozhovory? Jak má asi vypadat ten pokec s
nimi, co chce jako zjistit? Většinou to udělám formou
jakéhosi jako hry takovýho dramatu nebo?
Fiktivního dilematu, že si máš vybrat mezi touhle nebo touhle
volbou? A musíš oglosovat, co z tebe
přitom padá, což lidi prostě milujou.
Já to taky miluju, nebo ukazuj mi po různé filmové hrdiny a

(28:28):
říkáme, připodobnějeme tu postavu v tom veřejném prostoru,
ať si vyberou nějaký z těch filmovejch hrdinů nebo
postaviček. Jo, jsou takovýhle hry, no
mezitím oni nám řeknou spoustu užitečných věcí.
Já se do toho pak s týmem analytiků ponořím.
Snažím se tam najít něco, co snad mi přijde, že je to.
Čím by mohlo být zřetelný? A pak to ověřím, jestli to je v

(28:49):
populaci ještě někde jinde, nebosi to myslí jenom 1 jedinec.
Pokud nevyjde, že si to myslí více lidí, to pak je tam třeba
potřeba pro tento produktu. A pak už je to asi, když by ten
produkt ocenili, považovali za užitečnej hezkej užitečnej.
Protože jim přinese nějaký prospěch, ať už že to bude nová
mikina. Nebo já miluju tu českou značku,

(29:12):
co dělá ty tepláky? Nevím jak se jmenujou.
Tak od těch ty hrozně žerou viruland, takže si to nevím
proč, ale prostě jsou skvělý, tak jestli si řeknu, že
potřebuju, no tepláky na na víkend jsou, ty si tepláky ke,
který se dají kombinovat k oblečení normálnímu, a když si
vezmu na sebe, jako když jdu o víkendu jako jako ven, tak nemám

(29:33):
pocit, že jsem. Že jsem zabouraná, prostě,
protože nejsem, protože to je nová česká značka, tak tohle to
všecko zkouším nějak potom ověřit.
Když to ověřim, tak mi z toho snad něco vypadne.
Tak si věřím, že teda dokážu interpretovat na základě tý
zkušenosti. Co mám ty výsledky?
A snad je to dobře připravený. Věřím pro to, aby ten někdo, kdo

(29:55):
chce třeba. Udělat tu kampaň nebo uvést na
to, jak ten produkt? Tak abysme byli vybavení k tomu
abysme vůbec zvedli. Diskuzi o tom SA měli k tomu
nějaký podklad a vzhledem k tomu, že to jde vo velký, často
velký peníze a velký vlastně často jde IO to jméno často tomu
produktu jako věříme, nebo si myslíme, že je dobrý, užitečný,

(30:18):
taky neděláme vlastně úplně cokoliv jakokoliv, tak se
vyplatí pro ten rozhovor vlastněmít nějaký reálný data.
No a. Reálný data nepřijmout z jinejch
výzkumů nebo z jinejch dat prostě nejsou naše vlastní.
Takže já, když nesu tyhle ty data.
Který teda. Naměřim řeknu, jak to má

(30:38):
vypadat, ověřím. Často z více zdrojů.
To není žádný jako není překvapivýho, že to, kdo tam
dělá několik agentur nebo několik týdnů, který to nějak
ověřej, a když si nejsem jistý, tak uděláme ještě další výzkum,
nebo když je tam něco, tak potomza to nějakým způsobem ručím.
Já jsem ochotnej jako nebo nesu za to tu zodpovědnost, ale

(31:02):
hlavně máme kvalitní data pro pokec s tím klientem.
Zatímco jinak by to byl jenom takový pokecatý pokecy bývají
nebezpečný zejména ve chvíli, kdy se bavíte s někým.
Máte super pokec najednou dojdete k naprosté shodě.
Tak mě začne svítit červený světlo a říkám si dobrý tak 2 2

(31:22):
tady chlapíci 1 floutek 1 jako někdo jinej v Praze v nějakým
nóbl kanclu podniku dospělý k naprostý shodě ohledně těch lidí
tam venku. Tak ty jo to potřebujete výzkum.
Na 2 stranu jak moc je jako kolik tý váhy těm průzkumům je
potřeba přikládat, protože já jsem si vždycky říkal, že.

(31:46):
Konkrétně třeba u těch předvolebních, že jo, že se
zeptáš, já nevím, 1000 lidí nebodvanáctiset lidí na pár otázek a
vlastně z celý z tý mapičky, kdežije těch, jak jsme říkali skoro
11 milionů lidí, tak jako chápu statistiku.
Chápu tam nějaký odchylky a to, že nějakou vypovídající hodnotu
to má. Ale kdyby člověk chtěl jako fakt
jít, jako udělat si to poctivě, tak by že jo.

(32:06):
I musel se zeptat každýho, co sio něčem takovým myslí, což je
nepraktický, ale minimálně si torozsegmentovat přesně takhle do
těch různejch území. Různejch věkových kategorií a
prostě si udělat ten poskládat ten obrázek, ale byl by strašně
komplexní. No čili ty politický průzkumy já
nemůžu moc komentovat, já jednakjako jenom u nich v části znám

(32:27):
to zadání. Je to prostě obrázek.
Když se zeptáme nějak, tak ti lidi nějak odpoví je otázka,
zeptali bys je ta skladba otázekjakoby v pohodě, nebo by to mělo
být nějak jinak, nebo chceme si udělat svůj vlastní průzkum?
Což to je mimochodem já teďka jsem přesně takhle jako ty.
Jsem uvažoval, že vlastně nemůžuvůči těm ve všech těch

(32:48):
rozhovorech, co mám s těma lidma, který?
Se se mnou chtějí povídat, tak se nemůžou donekonečna opírat
vlastně o cizí data, jako je jako jsou ty agentury.
A vlastně ty. Průzkumy jsou často roztříštěné,
že se měří třeba jenom téma Ukrajina nebo téma důvěrou
ústavní činitelů nebo důvěra politická jako nebo ne důvěra,
ale politický volební model. Že by chtěl mít něco vlastního,

(33:11):
ať to stojí, co to stojí, abych vůbec mohl říct?
Určitě těm lidem v těch rozhovorech 1 je to úhelné, já
to vidím takhle, abych nemusel říkat.
Já to vidím tady mám kumulovaný data jako ze tří agentur, tak
jsem si zadal vlastní, teda vlastní jako výzkum.
Abych vůbec se o tom mohl povídat, ale jinak jak to číst
noč s tím je to tak, že lidi. Jsou to stylotvorné věci nebo

(33:35):
miengotvor jako sauny? Na Slovensku je mienkotvorné,
jak se tomu říká, miang mín kotvor mien kamenné máme slovo
minka mínění tvorné ježiš, to jestrašný.
Neznám český ekvivalent, je to olivový čili.
Je to vydávaný proto, že když jetam náhodou nějakej skok, tak se

(33:56):
potom o tom mluví a lidi to milují.
Když se o tom mluví, ať už jde milují, ať už jejich oblíbená
strana kandidat jde nahoru nebo dolů lidi milují to dění, jak to
máme číst? Ještě mě to jako běžnou
politickou agendu jako každý šikovný politik kromě toho, že
je v té funkci. Kdysi dělal tu práci?

(34:17):
Tak má tu agendu, to znamená témata, která jsou jenom jeho a
vnáší do toho veřejného prostoru, aby o nich mluvil, což
je úplný základ vlastně tý každodenní politický komunikace.
Někdo je má, někdo je, nemá, někdo tu agendu nemá.
Někdo říká jenom tu povinnou jízdu po tom, ale negeneruje ten
vztah, no spíš bych řekl, že je zajímavý se podívat na všechny
ty průzkumy v kontextu posledního roku, protože až na

(34:40):
nějaký malý výkyvy, tak tam. Nedošlo k tomu, že by se pořadí
na 1 místech zásadně měnilo. Což je otázka na samostatnej
průzkum podle mě, takže já jsem výzkumník, já vám řeknu, hele,
tak pojďte udělat průzkum. Pak si můžete pozvat nějakého
komentátora, co vám řekne přesněty výzkumy znamenají to já

(35:01):
nejsem. Já jsem já říkám, pojďme udělat
průzkum. A když něco chcete sdělovat, tak
vám řeknu, pojďte udělat kampaň.Je způsob, jakým se vyjadřuju,
teda já, takže já bych na to udělal průzkum, ale vlastně ty
politický průzkumy teď jsou jakohodně ovlivněny, hodně ovlivněny
tím, že. Že vlastně budou nějaký volby,
který jsou, ve kterým naději nemají nějakej takovej vztah na

(35:24):
úrovni, že sledujou ten zápas, což mají v těch velkejch
volbách, který budou příští rok,tak to mají, že tam ta moje
strana sice sem vod ní už dvakrát odešel, protože mě
naštvali, ale tam, kde sem byl teďka, mě naštvali ještě víc,
tak já se zase vracím. Já vám ukážu ty vole, já se zase
vracím, nebudu někam jinam, aby blbečci ty vole já pudu vod ODS

(35:45):
půjdu k hnutí ano, ne, já půjdu k těm pro.
Tak já jsem bejvalej ó dsák nejsem, ale to říkej lidi v těch
dotaznících v těch výzkumech a jdu teďka do hnutí ano.
Kvůli jako k čemu? No protože jako je to teďka
jediný, co jde, protože tyhlety mě naštvali až moc.

(36:05):
A ta nabídka bohužel není nic moc, ta nabídka je pořád stejná
jako 10 let. Kromě nějakejch menších novejch
subjektů, který se ale neperou osvý místo na slunci v těch
velkých volbách, takže teďka to hodně deformuju.
To, že budou letos dvoje nějakejjiné volby, které jsou jako
zajímavé, že tam ty strany posílají nějaké lidi, kteří se

(36:25):
nějak profiluje nějaké dokonce nové lidi, čím pádem je to
zajímavý, ovšem do tý chvíle, jenom když si uvědomíme žedou do
evropského parlamentu, odkud je pak uvidíme jako 1 měsíčně s
něčím, co budou tam řešit. Takový prostě budou šikovní,
budou mít agendu a jestli ne pojedou svojí svůj program v
nějaké frakci evropského parlamentu.
Takže ty průzkumy všichni milujem.
Samozřejmě milujem, když jsou tam ty milem, když to můžem

(36:48):
rozebírat a já myslím, že to slouží vyloženě pro.
Vlastně pro pro PR těch agentur,které to poskytují a tam na to
mají určitě nárok a taky pro všeobecnou debatu o tom, jak já
ta politika je a kdo je zrovna dobrej, kdo je zrovna ten
frankluk a je, kdo je zrovna tenbadg, která se vede na všech

(37:10):
úrovních a prostě tím žije jak? Jsem my jsme tady měli asi třeba
2 roky zpátky kamaráda jonáše čumika asi asi víš.
A on dělal před nějakýma volbama.
Myslím, že do poslanecké sněmovny.
Dělal rozhovory s různejma politikama od od prostě ze všech
těch politickejch stran a on říkal, já jsem se zeptal někde
na sítích prostě, jak mi píšou ty dotazy na jednotlivý ty

(37:33):
strany a já pak to budu jako v průběhu se ptát těch lidí a
vždycky říkal, že na na nevím nana na top ku přišly nějaký tipy
dotazů typově, ale jako na témata na piráty vždycky témata
na piráty na nejrůznějších straně vždycky témata.
A na na ano na Andreje Babiše vždycky byly dotazy typu.

(37:54):
Co snídá nebo takový ty on on říkal mně přišlo, že prostě z
toho člověka jste udělali celebritu.
Jak se vám to povedlo nebo jako byl to byl to záměr udělat z něj
celebritu, aby na něj chodili netématický věci, ale ale.
Vaše z vajíčka, no máš rád vajíčka, co snídáš?

(38:17):
Dobrej postřeh no. Jak se to povedlo?
Povedlo se to vcelku jednoduše, že jsme.
Stejně jako při focení obálky této knížky.
Jsme se bavili o tom, že na začátku, že pan babiš potřebuje,
já věřím tomu, že očima vnímáme 80% vjemů.

(38:38):
A ten zbytek si pak racionalizujeme a líbí nelíbí
něco nám to spouští. Myslím teďka přišla hezká dívka,
možná někomu se bude líbit někomu tak něco spustí.
Možná se nám nebude líbit z nějakého důvodu, ale budeme mít
nějakou reakci. Uvidíme hezkou ženu a třeba
existuje žena, která se nám třeba bude zdát třeba hezká.

(38:59):
No pak už bude nějaká dynamika mezi námi, kdo jí půjde?
Nevím, co pomoct s kabátu, nebo osloví jí nebo a tak dále.
Ne je tady nejste špatně, pojďtedál.
Pojďte prosím k nám, nebo ne, mytady to je omyl, že jo něco
takového čili vlastně 2 očima tovnímáme, takže potřebujete dobrý
vizuál, to platí pro všechny, kteří ty posluchače, kteří by

(39:21):
chtěli. Působit s produktem službou,
když nemáte hezký vizuál, nevypadáte dobře teďka.
Takhle jednoduchý to je, takže co to znamená mít hezký vizuál?
Znamená to mít asi jestli tedy vlastně nabízím vlastně
kandidáta člověka a jestli mám tvář, jestli teda mám tu tvář,

(39:42):
ať už je to tvář firmy, nebo jste ionář cumrek, jestli to je
někdo jiný, tvář nějaké firmy, ať už je to.
Moje tvář firmy paní kyjonková byla tvář zásilkovny, například
jo taková jako dost jako zajímavá.
Tak on se nestihne se všema těmalidma potkat, aby řekl, já jsem
tady paní kionková, dobrý den, vy jste další?

(40:04):
Já jsem paní kyonková hezký. Zastupuje ji vlastně ten
portrét. Jo, který vlastně ty lidi vidí
jako 1. Takže ten portrét musí bejt
jakoby super musí bejt skvělej na tom portrétu musí bejt někdo,
kdo je sympatickej. A 1 otázka, když někdo se fotí
nebo uvažuje o fotce, tak je otázka stailingu neboli oblečení

(40:26):
z celkovýho ladění. Bavíme se o tom, jestli to bude
studio, si fotíme ve studiu a podle mě potřebujete portrét ve
studiu. Vždycky to je úplně jako
základní nutnost, protože ten potom bude dávat všude tam.
Kde vás budou žádat všichni lidi, zda máte fotku, ať už do
bia? Jestli mluvíte na konferenci,

(40:50):
vystupujete IS vámi rozhovor a tak dále.
Potřebujete ji do toho bia čili vzniká studiový portrét při
studiem portrétu se bavíme o tom, jak to chceme.
Tady jste viděli černá na černé proti pól třeba kampaní hnutí
ano, které byly povětšinou bílá na bílé striktně.
Kromě toho, že jsme pak variovali barvy, šedá modrá v

(41:12):
pozadí a tak dále. AZ toho vzniká potom, co si
vezmete na sebe a vlastně tady vzniká to celý kouzlo, že
vlastně byl tam ten vtip s tím, že to bude my jsme měli
referenci. Vždycky začínáme od referencí,
bavíme se o tom, co se nám na téreferenci líbí.
Každému se může líbit něco jiného, je potřeba si to popsat.

(41:34):
Sorry, že vezmeš fotku nějakýho třeba Baracka Obamy a myslím, že
jsi to změnil AV knížce a řeknešsi, tohle se mi na tom líbí
tudíž to budu používat do našeho.
Konce ano dávám dohromady moodboard, což teď je určitě
znaj. To znamená, dávám si.
Věci, který pocitujeme, spouští nějakej, teda nějakou emoci a
pak zkouším přijít na to, co na tý fotce je vlastně to, co se mi
líbí, nebo na tom člověku, nebo v tom stylingu, nebo v tom,

(41:57):
jestli to je odlehčený, že to jeletní, že to je rozjasný, že tam
sedím na tý zmrzlině, že to je duhový, že tam, že to je nálada
odlehčená, že tam jsou balónky, nebo naopak, že to je těžký, že
to je pravdivý, černobílý, že toje zásadní a tak dále.
Tak zkouším to, protože v momentě, že to nejsem schopen
popsat, tak to jenom v mý hlavě a někomu jinýmu ta fotka může

(42:17):
spouštět jakoby úplně jiný, úplně jiný věci.
Nechci říkat vod vzrušení potrauma, nebo protože si ten
člověk úplně zavře, aby řekne ježiš tyhle ty vole nebo řekne,
tak teď jsi narazil na traum a teď jsem se zavřel a jdu se
zhroutit a. Nevím, co jo, to se může stát.

(42:38):
To jsem si to popsat, takže my jsme vycházeli z nějakého vaibu,
který se nám líbil, který byly definovaný, který byl
definovanej tím, že Barack Obamaměl vyhnuté rukávy logicky.
Celkem je to jednoduchý schůzce zkopírovat tu věc, a když
zkopírujete část tý věci, možná chytnete i nebo se dovytvoří
nějaká ta část, která v našem případě se dovytvořila, teda
ještě líp. Protože už jsme vlastně

(43:01):
vycházeli z reference na začátkuvždycky vycházíme z reference,
abychom měli potom ve finále, když všichni řeknou svoje
nápady, nebo aspoň teda my, co to děláme.
Abychom měli aspoň něco v případě, že všechny naše nápady
se ukážou být úplně jako debilnía nevyjdou, nebo se pak chceš,
jak jsi to myslel? Jak?
No to jsme mysleli takhle, no tak to jsme mimo ty jo, tak to

(43:21):
vyhoď. No a máme něco, nemáme nic, že
vycházíme z té reference, protože nejsme tak nejsme
nejchytřejší na světě. Na té věci dělají větší lépe
zaplacené týmy už delší dobu ve spojených státech ta branže už
funguje 50 let. My je tady jsou něco zkoušíme s
našimi budgety s našimi tvůrci, které jsou mimochodem i.
Jirka Turek linkstones fotilída fotil Bowieho sakra ty jo že 10

(43:45):
let v new Yorku ten Jirka Turek tam zapadá ty budget zkusíme
přizpůsobit se to focení svícenívíme, jakej je, fotil se mi s
jinejma, ale to teďko jsme dělali s Jirkou turkem.
No a vlastně jak ses ptal, tak vlastně ta zajímavá věc vznikala
tehdy, když na tom focení nafotíte tu povinnou jízdu, jak
chcete a vlastně blbnete. Protože je to řeči těla, je to o

(44:05):
tom, že ten člověk se přeprogramuje z toho, že on je
vlastně ten šéf, nebo ten důležitej.
Z toho, že začínáte blbnout, je tam hrozně důležitý, jestli ten
foťák, nebo ten, kdo to tam dělá.
Já tam dělám třeba tu zábavu, nebo dělám tu tvoje moci, jakou
chci, nebo dělám ten reset. Vlastně to mi docela jde, tak
jestli jako vás to jako rozhodí,že nebo ne.
Rozhodí ale, že vlastně nevyresetuje, že zapomenete na

(44:27):
to, že ten vás sere blbý kecy, něco něco ten furt něco chce.
Už jste měli někde bejt, máte hlad, to se mimochodem staráme,
abyste neměli hlad, abyste měli co pít, aby tam byla dobrá
atmosféra, abyste měli příjemný lidi, co se o vás postaraj, když
vás oblíknou? Už vás znají, vědí co má teda co
nemáte rád, no ale pak vlastně pak je tam věc na focení, že se
rozhodnete. Vlastně v 1 chvíli a ne tak
daleko od tý bílý košile. Takže vlastně vám dojde a že

(44:51):
vlastně proč ten politik, když vlastně ukazujete chlápka byste
chtěli ukázat s Babišem? Ten chtěli ukázat chlápka, je to
chlápek. Protože vlastně tím, že je
nabízíte toho kandidáta, že tenhle ten challenger, ten to
jde změnit, má tu energii, prototu vyhnuté rukávy, že nám k
činnosti a energie. Tak vy potom ho máte v té pozici

(45:14):
a vlastně poslední, co chcete, je abyste, aby on teďka řekl, já
jsem v té pozici ministra nebo předsedy vlády, tak já teďka
budu státník, no budete chvilku státník ano, v nějaké části
budete a nemusíte být to, kvůli čemu ty lidi začali mít ráj?
Nemusíte být tím samým, a proto se bavíte o tom, že na příští
focení vezmete svetr. Což je mimochodem jako věc,

(45:36):
kterou máte vždycky před očima, protože každý chlap má svůj
oblíbený svetr. Čím starší, tím lepší, má ho
prostě rád. Já mám taky svetr s dírama.
Mám ho jako rád. Je mi 1.
Prostě že to, že zírává on prostě rád a vlastně chlap rovná
se svetr. To znamená, že když někoho

(45:57):
fotím, tak mu tak říkám vyfoť mivěci.
Vyfoťte mi věci, které máte doma, které má to vyvíjemné,
které byste si chtěl chtěla vzít.
Potom doplňuje své vlastní nápady, čili vlastně tady.
V tom případě byla ta fotka v tom svetru.
Vlastně je další, kdy vlastně jsme získali řadu fotek ve
svetru a říkali jsme si nafocení.
Hele, my už to jedeme jako fashion lifestyle.
Trošku to už to není na lifestyle už spíš fashion,

(46:19):
protože to vypadalo jako reklamáten svetr trošku.
Ale ten tam byl v malý míře a zkoušeli jsme si různé výrazy.
Jo čili vlastně znamená to uvolnit se v tom říct si, co
chceme sdělit? Chceme sdělit chlápka.
Pomáhá to nepomáhá to v tom vlastně jo a vlastně pak
najednou zjišťujete, že máte vlastně novou vizuální řeč,
která je vlastně ale identická, jako ten člověk, se kterým

(46:42):
který, když přijde, těma dveřma v sobotu v neděli, tak bude mít
ten svetr na sobě. Takže vlastně to je jako
zajímavost v tom v tom, co my jsme to vlastně jako vytvořili
podmínky a věděli, co chceme. A pak už je to jenom o tom
zkoušení, nebo o těch pokusech. Něco přinést, aby vás něco
napadlo zkusit něco, co máte tu odvahu, jak jsem o ní mluvil

(47:04):
prosadit, i když ten dotyčný jako na vás kouká, že co ten
blázen tam na mě ten blázen pomáhá velmi mně ten blázen
velice pomáhá, protože ten blázen na sebe.
Jinak jsem to jako já to jsem opravdu já a jednak on na sebe
dokáže spoustu různých jako věcí, co by ty lidi chtěli říct,
tak dokážou svést na to, že je to ten blázen, jenomže když ten

(47:26):
blázen, potom si na něčem trvá, tak má ulehčenou pozici a oni mu
to radši splněj. Protože to je ten blázen.
Ten blázen to je ten který, který občas je někde v tom dvtv
nebo takhle, který je takový míňčitelný.
To byl bavič, to byl DVTV jako kdo by jinak jako UDVTVS nějakým

(47:47):
politickým něco vydržel 20 minut, než já jsem ty lidi musel
bavit přece jako ta politika je už z podstaty dost jako taková,
jako že není moc zábavná, tak totam máte těch. 20 minut dělat,
než ty lidi bavit, tak jsem chtěl trošku bavit.
Každej znát bych chtěl podle mě na základce už.
Jsme chtěli všichni být tím hláškajem a vždyť ten fór, aby
se nám všichni smáli. Aspoň to je moje taková, jako to

(48:09):
je moje touha, že já bych chtěl v každý situaci říct ten vtip,
ať se všichni rozesmějou. Nevím, jestli to je.
Moje, ale prostě chci, tak DVT byl bavič a já toho blázna jako
využívám, že ho občas zapnu, protože on ten blázen zajímavým
způsobem. Vlastně dělí ty, že ten svět že

(48:30):
nějaké věci se dělaj. Jo, to se nedělá, to jsme
slyšeli od dětství. To se nedělá v týhle situaci.
No tak já to du tím pádem jdu udělat vy roste proti je tam,
prostě chci ten svetr jo, no takjo.
Tak vlastně mě to hodně pomáhá IV mezilidské komunikaci,
protože to jsem opravdovej já a vlastně lidi to taky celkem

(48:52):
některý baví a některý jako si myslej, že jsem mimochodem
vtipný, jo, že pak jsem se pak se dozví, že jako sešťák.
A já jsem jim říkám, aha, a bylijste někdy ty vole v divadle v
životě a řvali jste tam na někoho, kdo tam říkal, že je
někdo jinej a že je magor? Já v divadle?
No, byl zajíš si do divadla a tam ty lidi budou jednak mít
hysterický scény. Budou tam řvát a budou tvrdit,

(49:14):
že jsou někdo jiný. Zavoláš jim záchranku.
Ne ale ty jsi foťák nejsem vole.Nejsem, tak jdi do toho divadla.
Jo, takže ta otázka je to jsem právě zjistil teďka, než jsem si
tam povídal s 1 klukem, co mi říkal právě že jsem feťák a já
říkám, co to má bejt? Já říkám, byl jste někdy v
životě v divadle? No, takže to je divadlo.
Doufám, že ne špatný. Já vím, že to je hloupá otázka,

(49:36):
už když se na ní teďko budu ptáta že to podstatný je to jak
vypadáš, jakou máš profilovku a ta ta ta hlavní část?
Ale je v dnešním světě vůbec podstatný.
Co si myslíš, nebo jakej máš názor, nebo jakej máš plán?
Třeba kam chceš nějaký konkrétníprogram?
Co třeba v tý politice chceš udělat v politice?

(49:57):
Nebo. V politice.
Nech si řekl to v politice, tak jsem věděl.
A když jsme u politiky, ano, já.Jsem si vždycky myslel, že.
To je to tak to jsme asi furt o té politice.
Já už jsem z toho venku a teď sezase tak já se zase do toho
naladím. Ne, já jsem to tak jako bral, že
to mluvíš obecně, ale i. O tom jako jo předpokládejme, že
lidé, kteří nás poslouchají. Tak na to koukají, ale občas je

(50:20):
napadne ty. Jo, co kdybych tam byl já?
Nebo je napadne, čili bych tím kandidátem byli já.
Nebo ten to říká blbě, to bych zvládnul lépe já nebo ten v tý
ta tam říká v tý debatě. Ty, jo, to bych řekl líp.
Hele, já bych řek tohle vona se tam jenom obhajuje.

(50:41):
Nebo počkej ten generál ten pan generál v té debatě generál asi
nepředstavuju, takže se bude furt jenom dokola vomlouvat
generál prostě řekne, takhle to prostě je nazdar, to je generál.
Víte, co je generál jako generál, že by řekl, promiňte,
udělal jsem chybu, to není generál, jakoby jo oni říkali,
že jsme chytrej, protože. Naše národní specialita, ne jo.

(51:03):
My jsme chytřejší, vlastně my jsme chytří strašně.
A když něco ali tělo přirozený, když někoho vidíme, jak v něčem
plave teďka ho nám tam nastrekou, nebo nekonečném
seriálu, kterej se nedá přeskočit, ledaže byste vyhodili
tu teku z okna, protože je to 20.
Čtyřka se nedá, to se nedá uniknout.
Všichni tím žijou. A ještě musíš platit ty vole

(51:23):
povinně. No tak teďka bych jako dobrý tak
teďka bych vichrl vychrlil já tynadávky, protože to je 1.
Tady to mám jako teď si narazil,teď se mě dotknul.
Jsem tě. Já to odesílám zpátky ke zdroji
s připojeným vědom, že to v rovině nefunguje, tak kde jsme
to byli u tý politiky vstupujte do politiky, protože vám každýho

(51:46):
to napadlo, jestli je to potřeba, no tak potřebuješ
někoho zajímat. K tomu potřebuješ nějakej
nejdřív, jako někoho zajímat. Teda kdo si bude myslet, že bys
tam měl bejt, protože se nám to jako neuděláš.
Začíná to ve chvíli, kdy řeknu ty vole, nechtěl bys kandidovat
za naše uskupení? Nebo a nechtěla bys kandidovat
na prezidentku? Úplně vážně a tobě je to něco?

(52:10):
Zapne. A teď to jako uvidíš.
Počkej já. To je 1 z možných cest, 2 to
řeknu třeba. Já už jsem o tom přemýšlel.
Že by skandoval na prezidenta? Ano.
Tak jo. A je to takže stačí se teďka se

(52:33):
proto jsem se kouknul do kamery abych mohl.
Chtěl jenom tohleto říct, jestlijsem to řekl, vám třeba ve vás
to něco zapnula, tak když to něco zapne?
Tak to rozhodně není špatný. Je u toho podstatný, jak
vystupujete na veřejnosti logicky?
Celkový vzhled je taky podstatnej.

(52:54):
Asi bych řekl, že u toho newkamra vlastně je podstatnější
než o kohokoliv jinýho, protože vy vlastně jdete si z toho svého
světa s tím svým příběhem životním, který je nějaký lidi
jako já, z něj umí udělat opravdu příběh.
Ať už nám teďka přijde, že je méně, má méně vrcholů nebo více

(53:15):
vrcholů, nebo i větší celkově. On ten váš vesmír ten váš svět,
že je obrovský, nebo že jestli je malý?
Jestli je to sídlištní svět nebosvět?
1 bytu ve kterým? Třeba třeba by tu věčný, kde
vlastně byt němcových věčný, kdoví, tak ví tak příběh 1 bytu by

(53:36):
vydal na poslední novodobých volnou dobu poláčnou historii
český republiky. To je 1.
Odkud ale vlastně ten příběh, takže mě zajímá, co vidím,
jestli ten člověk mě zajímá, když mluvíte celý, jestli má
téma, u kterého mu jiskří v oku,když se s ním bavím, jestli mi
řekne jako hele, tohle, to bych určitě jako udělal.
Tohle to neudělal nikdy, nikdy. Proč to neuděláš nikdy přesně

(54:01):
tenhleten formativní zážitek v životě?
No to mě vedlo k tomu, že už to neudělám nikdy.
Aha. Teď jsem si tady pustil svoje
zážitky, kdy mi to někdo řekne, nebo kdy já jsem to někomu řekl.
Začínám mě mrazit, pochopil nás to, zajímalo, jo, protože to je
opravdu jako to tak je. A ta politika vlastně je.
Podle mě ten je vícero disciplín, jo, to není.

(54:25):
Biatlon. Desetibojů jo s tím, že aspoň v
jedný věci z toho desetiboje musíte bejt mistři světa jo
aspoň v jedný musíte bejt. Musíte si věřit, musíte mít
někoho, kdo vám bude říkat, že za to stojíte, protože na té
cestě je to jako extrémně těžký člověk, čelí extrémní nejistotě

(54:46):
ne jakýkoli životní cestě. Co jdete mimo?
Ty hodnoty nebo ty cíle sdílené tou všeobecnou populací na tom
území, což znamená. Hypotéka sňatek rodina to auto
něco, statky, majetky, úspěch. Pohyb, sport, bejt, nejlepší
kuchař bejt skvělej milenec bejt, skvělej manžel bejt,

(55:08):
skvělej rodič. Tak když jdete vy po tý svý
cestě, což ty politici každej potý svý cestě jít musí tak čli.
To je opravdu po tý svý. A kdo to začíná s čímkoliv
něčím? Ona už jako je někdy unie
zorganizovat ty jo mejda narozeninovou oslavu pro 20
lidí. Ty jo někdo udělal cokoliv
většího a myslím si, že ty vaši posluchači nebo tady mý

(55:31):
posluchači děkuju za to. Nevěděj, o čem mluvím, že
vlastně čelí ty extrémní nejistotě, tak potřebujete
někoho, kdo vám řekne, hele, tohleto seš ty seš dobrej stojí
za to, jakože pojď to udělat třeba ti mužem.
Něco něčemu prospět, nebo aspoň pojď na tu cestu jako seš tu ty
je to tvoje životní cesta a pak je celá škála těch dalších

(55:53):
disciplín, že to musí dejme, tomu bych si myslel, že to musí
normálně nezhoršit. Celou tu věc v tý zemi, která se
děje, že to nesmí zhoršit vlastně ty podmínky těch lidí k
tomu životu, že to nesmí zhoršitto, na co jsme zvyklí, že to
musí v něčem zlepšit, tak tam musí bejt to, že já chci dělat

(56:13):
red bych to dělal. Já už to nedělám, ale když jsem
to dělával, tak si myslím, že tomusí bejt jasný, že vlastně je
to souboj, kde vlastně my se formujeme toho našeho kandidáta,
tebe nebo tebe, nebo vás oba, nebo nás. 13 4.
Se formujem tak, aby to. By bylo jasný, že to jsme my
proti všem. Takže my jsme jediný, kdo jsme

(56:35):
nějaký a už ta formace. To je jediný, kdo v knížce je na
to návod. Říká, že my jsme jediný, který a
že tím pádem, jakoby všichni ostatní mají tuto sadu
společnejch znaků vlastností, jak vypadají, jak se chovají, co
dělají jak o sobě hovoří a tak dále.
A my jsme jediný, kdo. Že nemusí se ani z lidí dívat na

(56:58):
nějakou z těch mých starších přednášek.
Stačí si doplnit. Větu jsme jediný, kdo?
V tuto chvíli, nebo si ji můžemedoplnit my tady?
Vlastně pak pak jako pak jako jít na tu cestu.
No. Jsi docela výstižně, i když jsme
se na to úplně neptali, jak jsi docela výstižně popsal
posledních ty vole kolek dekádu.V Čechách.

(57:19):
Možná posledních 33 let. Vždyť to je plný příběhů, jak
vznikla ODS, že bylo občanský fórum a Václav Klaus si
uvědomil, že občanský fórum byť vyhrál 1 svobodné volby, takže
není, že není v organizaci, která by nějak měla nějakou
budoucnost, tak objel českou republiku a vyzvedal si od lidí

(57:40):
souhlas založil 1. Vlastně nebo 2 politickou
stranu. Ten příběh je vždycky podobnej
nějakej jedinec alfa. Který nemůže než jednat takhle
tak 1. Takhle jedinec alfa, který má
plán nebo něco mu jde. Nikdysi jsem si kladl otázku,
jaký má být, jakýho, jaký jakýhomuže chtějí ženy nebo oni chtějí

(58:01):
muže, který má plán, je celkem 1.
Jakej jakej to je? Jestli jedu teďka tady na svý
lodičce na zaoceánskou plavbu, nebo prostě chci mít doma klid a
hlavně ty párky, aby byly doma párky, chci se dívat na fotbal.
Já chci ten klid nebo chci tohlechci tamhleto nebo teďka miláčku

(58:24):
se severem a jedem udělat tohle.Tak to je samozřejmě to, co má
tu sílu, proto tady jsme aspoň teda.
Nemůžu mluvit za ženy alespoň mychlapi.
No co pro tebe znamená etika? Měl jsem na tohleto téma.
Dneska ráno, když jsem říkal. Sviženě, že jsem jdu a že jí

(58:46):
řeknu, co to pro mě znamená, že si to ode mě koupí.
Tak to ode mě nekoupila, říkala ne.
Ten začátek jsi říkal skvělé, hned tyhle ty kameny, nesedí to
od tebe jako ne neberou a já říkám, tak mi řekni lepší.
Ona říká, hele, morálka je vlastně věc naší duše.
Já říkám, morálka je teda individuální, podle mě ve světě,
jo, to máš produkt, to je vlastně, to jsou reakce naší

(59:07):
morálky, reakci naší duše na to,co.
Vlastně prožíváme. Čímž to jako hodnotíme?
Nebo případně některé věci, jakoříkáme, že jsou nepřijatelné.
To je jasně naše osobní a teoretika je vlastně rozum čili.
To je vlastně reakce rozumu pro moji ženu je to spíš i rodová

(59:28):
věc, že v rámci těch rodů ona tonahlíží hodně jako.
Přes přírodu. Přes méto tradová věc nás taky
oba hodně fascinuje. A já jí říkám, tak to není
etika, je to ta společnost, deklaruje.
Že je nějaký, že nějak má bejt? Ve skutečnosti říkám v mý

(59:51):
brandži. Nebo z té minulé branky jsme se
pohybovali tak, že tam jsme. Řešili hlavně zákonný rámec.
To znamená, když začínám působitv jiné zemi, tak si přečtu
ústavu, a čtu i tu českou rámei 1 měsíčně.
A bavím se s právníky o tom o výkladu zákonů, co to znamená,

(01:00:13):
kam až můžu jít vlastně v tý svýpráci v tý profesi v Česku to
trošku znám v zemi, kde funguju nově, tak se to učím, takže.
A vlastně my někde mezi tím všímněkdo říká svůj postoj, že něco
je či není etické. A já jsem tý svý ženě, říkala
ráno, co jsem jí to říkal. Že podle mě zaprvý i ta duše.

(01:00:40):
I to vnímání i stran tý duše jsem byl strašně chytrej.
Na tý morálky, protože si myslím, že i to se dá
přeprogramovat. Celkem snadno, že můžeme stejně
jako můžeme si přeprogramovat, že nás nějaká věc strašně štve v
životě, takže nás nebude tolik štvát, protože si posunem ty
očivi jsme se o tom bavili. Hele, to je slovo, který se tedy
začalo, se tady začalo nějak nějakým způsobem?

(01:01:01):
Jako začalo být frekventovaný posledních asi 20 let ta etika.
A. Já jsem chtěl říct něco ve
smyslu, že to není vlastnost toho oboru.
To je vlastně věc, jak koukáme my jako člověk to musí mít každý
člověk pro člověka. Je to nejdůležitější,
nejdůležitější věc. Vlastně jak si konstruuju svoje
vztahy. Vlastně k ostatním lidem AS daty

(01:01:24):
sdílené koncepty, které ta společnost někde deklaruje, tak
vlastně zde je jako zda pouštím mezi 1 do dveří.
Ano, pouštím a vlastně pro mě defacto ta etika, jako jsou, je
prázdnej pojem, protože spoléhámna ten na to, co si načtu o
veřejné mínění, kde to je 1 z mnoha pojmů z mnoha pojmů, který

(01:01:47):
se tam vyskytujou. A často je to o správnosti a
špatnosti. A když to někdo, když to někdo
vynucuje, je to potřeba znát, nebo když o tom někdo mluví, je
to potřeba znát a. Ale je to součást toho světa
kolem, kde vlastně nám říkají, chovej se nějak a pak někdo
říká, to není etické a já říkám,aha.

(01:02:10):
Tak kde máte vlastně ty etické principy?
A když si přečtete teleba na seděl vlastní kůži, kde vlastně
on historicky vymezuje, to když řeknu, mu teda hroznou věc, jo,
kterou jsem si zkoušel ráno na tý svý ženě při snídani do toho
nechytl napoprvý tak to vokouřim.
A když si vememe etické principyhistoricky, tak vlastně 1, který

(01:02:30):
teleb v tý knize říká. Tys to četl.
Poslouchal ale už je to teda. Tak to bude.
Nečin 2 to co nechceš, aby činili oni tobě nebo něco
takového nebo? Vytvářej se s lidmi vztahy.
Takové jaké chceš, aby se voni chovali, o čemž svědčí bohužel 1

(01:02:51):
člověk to jako zkoušel uvést do praxe AV libovolné obci v
libovolný zemi západního světa najdete malý předmět, který jako
ukazuje, jak dopad nedopadl moc dobře.
A taky o tom knížce píšu nic proti němu.
A nemyslím si, že tohleto nejsoutam, říká historicky.

(01:03:15):
Myslím, že si ten vztah nemá být.
Ten vztah má být láska vlastně podle mě, když je láska, tak
všechny tyhlety slova, co tady jsme použili, tak nejsou
najednou potřeba. Je potřeba někoho mít, rád je
potřeba mít rád hlavně sám sebe,když míra, vlastně je toho, jak
dokážeme milovat. 2 2 člověka jedaná jenom míru, jak dokážeme

(01:03:36):
milovat sám sebe. Když málo, tak prostě toho 2
nemůžu milovat. Já to neocením.
I když máme tu lásku, dává a etika je pop koncept populární
koncept. Můžeme o tom klidně udělat,
potom přednášku na půl hodiny. Myslím, že by to tedy v týhletý
zemi kdokoliv dal s voleje a jinak tím každý, kdo to říká,
vyjadřuje především sebe sama jako taky vším no.
A víš, proč se na to ptám? Nebo jako.

(01:03:59):
Jako když to opravdu nevím, kdyžse na to ptá.
Když, když to přirovnám k tomu. Že hele všichni víme, že
fastfood není jako dobrá věc, ale budeme chtít nějakým
způsobem omezovat firmy, který prostě to tady třeba prodávaj,
protože ty firmy přece taky zaměstnanci živí.
Já nevím. 1000 rodin třeba že joAA to to je taková ta ta ta

(01:04:22):
myšlenka, která je možná trošku pod tím a teď je to převeď do tý
politiky, nebo kamkoliv jinde seto.
Přeje, já si to nemusím převážetdo politiky, to je jako obecně
obecně otázka jako toho, jak vnímáme svět na tý.
Co jsou pro nás ty hodnoty, jestli ta hodnota je spíše
svoboda, nebo jestli stát, jak si říkaj u těch fastfoodů,
jestli stát má, nebo stát jakobyorganizace, která je tady, proč

(01:04:44):
tady vlastně ten stát je jo, platím peníze.
Klidně jsem ochoten platit víc, když to bude fungovat.
Jo. Jasně.
Ne dobře, OK, já bych byl ochoten to zvýšit.
Platím peníze za to, abych měl ty služby.
V čem jsou ty služby služby jsouv tom, že ty jo všechno funguje.
Ta struktura funguje, stát funguje.

(01:05:06):
Od zdravotnictví, školství, silnice.
Nevím, co armáda, hasiči všecko funguje OK.
Jsem s ním spokojený. Nevím asi jo.
Jo a vlastně ten stát, teďka si veme tam nějaký politik řekne,
hm, tak co? Já bych tam tak vrazil.
Dneska jsem dutej můj. Milý poradče, co tam dneska

(01:05:32):
máme? Vrať, jestli tam nese nějaký
colu z mekáče, kouká na to. Jedutej je po nějakém tahu a
říká, hele. Jak tam dávaj ty plastový brčka?
Tak maluje přestat dělat ne plasty a tak dále.
Počkej, jak to myslíš? No myslím to tak.

(01:05:54):
Že to je věc, která se dá jim zakázat, že tam prostě nebudou
dávat ty plastový brčka tím, že ten ta hromada toho plastu v tom
oceánu zmenší a co by tam jako dávaly papírový to sero močí.
Tak to vem, jestli aby se to nerozmočilo.
OK, já ti třeba trošku dělám srandu, ale vlastně je to o míře
vlastně toho, jak ten stát, jak ten stát má vstupovat nebo ty

(01:06:17):
orgány, ať už je to stát. Jo všecky ty toho, čeho jsme
součástí nebo mít i samotná vstupova vlastně do toho života,
tak já jsem v tom pravičák. Já nechci aby vstupovat do
života já chci kouřit do restauraci, když je to soukromej
prostor, kde si někdo pronajímá.Kdyby tady byla restaurace, tak
vy to máte pronajatý, nebo je tovaše, tak mi nebude nikdo kecat

(01:06:39):
do toho. Jestli tady budu kouřit, nebo
ne, jakože je v tom potřeba nějaká přiměřenost?
No, takže když někdo říká, že ten fastfood fajn, já si to
nemyslím, myslím pro tu svobodu my lidi, co by furt neustále
chtěli něco regulovat, tak jsou lidi, který mají potřebu
regulovat a vedle toho jsou lidi, který si myslí, že nic

(01:07:00):
proti, že lidi mají na něco nárok, že lidi si zaslouží.
Vlastně ňákou jistotu za to, že jsou taky není špatný, vlastně
ne. Lidi je tím, že žijou tady v
týhletý zemi si zaslouží jistoty.
Jistotu toho, že budou mít, i když na to nebudou dobře
zdravotní péči, že budou mít sociální péči, že budou mít

(01:07:22):
důchod, že je ten stát nenechá někde no a proti tomu přichází
vlastně ten pravičák. Já bývalý pravičák a říká, já
chci ten stát, aby mě aby všechno nereguloval.
A podívejme se na nějakou, co tam ti poslanci schvalují na
nějakou sbírku zákonů. Někdo jste to přečet ne, jak

(01:07:44):
máme žít? No žijte zhruba tak nějak v
rámci těch zákonů? OK, vidím se v tom vyzná, ne,
ale my budeme psát a schovávat nové a ty staré rušit.
A proč? Protože jste nás volili, tak co
s tím no přiřešit to tímto způsobem by znamenalo, že je
teda buď bude bouřlivá debata. Všichni tady zabijou, nebo se
zblázním, tak si musím pro tebe pro sebe najít nějakou tu výseč,

(01:08:09):
jestli tu věc budu jako regulovat, nebo jestli jí jako
nechám být. Velká otázka, v čem vlastně
chceme žít? No jsem rád, že to nemusím
řešit. Ostatně za nás všechny to
vyřešil. Harari 21.
Lekcí pro 21. Století je tam všechno, stačí si
to vzít a. Odejděte, je to uvést do praxe
všecko, co tam je geniální, takže já jakoby.

(01:08:33):
Tak tohle byl konec přednášky určitě jenom napište.
Prosím vás někam na instagram nebo do komentářů tady pod
video, jestli vám tam přišlo něco zajímavýho a jestli jste si
z ní něco vzali? A pokud máte náladu, tak tady je
zbytek rozhovoru s Markem prchalem, kde jsme se bavili o
duši národa, ale naše strategie by většinou v těch epizodách je

(01:08:54):
taková, že. Nejvíc se připravuje brácha a já
se připravuju jako nejmíň nebo jako ono to jako není úplně jako
to, ale taky moje pravidlo je jako 1 ku 4 ve smyslu toho má to
mít já nevím 2 hodiny tak je to je to jsou to jsou ty 4 tak já
si připravuju těch pětadvacet procent těch třeba 2 hodin, že
jo to znamená že se snažím jako si poslechnout nějaký rozhovory

(01:09:16):
nebo tak, ale samozřejmě do tohonespadá to, že bych stihnul za
tu za těch pětadvacet procent přečíst knížku jako jo.
A brácha to má obráceně, ten se připraví víc, připraví nějakou
osnovu a tak a. A prostě já se snažím víc
improvizovat, on zase nás drží trošku nějaký základní linky,
aby to dávalo trošku smysl a většinou to jako dopadne třeba v
pohodě. No?

(01:09:37):
Každé někdy jsou to ožereme a dopadne to blbě, že jo se může
stát. Hele u toho coveru jak jste to
jak jste to teda vybíral? Ty jsi říkal, že jsi měl víc
fotek nebo? Tak byla tam profi příprava ve
smyslu toho, že jsem se zamýšlelnad tím.
Viděl jsem, že chci portrét, a protože jsi už pár let fotím
všude po světě v knihkupectvích,obálky, knížek, který mě praští

(01:09:57):
do oka. Tak jsem věděl, že to musí být
portrét, protože mám tu zkušenost, že ten portrét
prodává a hlavně oční kontakt. A že jsem si fotil obálky knížek
od new Yorku, Londýna, Prahy, všude vlastně kdekoliv, kde
jsem, tak když něco praští do oka, tak si to vyfotím.
No a měl jsem tam takovou úvahu,že bych chtěl udělat portrét na

(01:10:20):
obálku, který by koncentroval to, co si o mně ta většinová
populace myslí, což jakoby není pravda, ale to je vlastně 1,
protože to je percepce. A tak jsem koukal, co si o mně
myslí. Myslí si, že je vlastně.
Jsem starý, zničený muž, který prožívá určitě trauma to, co
proved a že je tam pocit viny. Tak jsme s fotografiemi Jirkou

(01:10:42):
turkem udělali hezkej moodboard,kterej přišel s koncertem, tak
fotíme černá na černý a já říkámty, jo, to bude jako tmavý, ale
to sedí vlastně k tý temnotě tý duše, což je takový až jako
pohádkovej knižní koncept. Tak říkám, tak jo, udělali jsme
moodbort, kde byly fotky chlapů kolem padesátky, který se různě
vážně nebo dramaticky nebo zlomeně tvářej.

(01:11:04):
Kde byly teda hezčí chlapi, než jsem já, ale.
Úplně jako úkol pro něj ze mě udělat hezčího.
To jsme nafotili, bylo to úplně super.
Byl tam super práce jako s vlasama, protože mi udělali
vlasy, což tady není vidět. No a pak, když nafotíte 1 fotku,
že jo na focení ten portrét, co chcete, tak potom už se blbne
dělá. Většinou z toho padají potom ty

(01:11:25):
věci, z toho blbnutí a základ jeteda vyresetovat tělo, že jo
toho, kdo kdo fotí, kdo se fotí,nebo kdo je focenej.
No a při jiném focení už dávno jsme zjistili, že to tělo hezky
resetuje, když ten člověk, jako když ho vytočíme, že jo a od
toho jsem jakoby já. Že vytáčím ty lidi většinou na
tom focení, takže začnou na mě řvát nebo něco mě vyhánět, nebo

(01:11:45):
něco, nebo já dělám o tom většinou dělám ozembuch, jestli
znáte scénku kaizl Lábus nepřišly gumičky, kde pamatuji,
no tak to jsi. Určitě jsem to viděl.
No tak to je 1 tak tam prostě končí tím, že on chce zabavit
vlastně svého nadřízeného a ten nadřízenej má vlastně v tý
scénce má asi 4 oblíbený scénky,který jsou úplně mimořádně

(01:12:05):
debilní a ta poslední scénka je vozem bouch, kde Oldřicha že za
sebou praští na zem. No ale toho Jiřího lábuse jako.
Svého šéfa ani už ani po tom anito nevytrhne jako jo, to je
fantastický a publikum řve no, takže já jsem začal kdysi na
focení dělat ten vozebouch různejch slova smyslu, že jsem
řval blbosti, nechal jsem ti kandidáty, nebo ty lidi, co jsem
fotil a řvát blbosti. No a pak jsme zjistili, že

(01:12:27):
jednoduchej, že jsou vlastně 2 fóry toho focení 1 je bedýnka
tak malá dřevěná bedýnka, na kterou si dáte nohu, když fotíme
celou postavu a tím toho člověka, co fotím, mu říkat
přenes váhu na zadní nohu. Nadechni bradu dolů želvička že
jo. Budou 2 brady a tak dá se jenom
na bedýnku a druhej postup je, že je vlastně donutíme toho

(01:12:48):
člověka. Řvát kurva vole dobrý den, což
tady vidíte, že vlastně von. Pak pak říkáme, tak co máme, to
tady postavený máme hadry, máme focení, máme něco makeup ještě
dobrej, nebo jsme přidali make up, co pojedeme teďka?
No tak pojedem, co bysme nikdo neměl nápad nějakej, tak říkáme,
tak co fotku máme dokonalou na 1dobrou tak pojedeme ještě kurva,
ale dobrý den, říká fotograf. Tak řvy no a zkuste si řvát

(01:13:10):
třeba 10 minut za sebou z plná hrdla kurvavale dobrý den, to už
pak nejde. A oni říkali podzimní je peklo
jo oni teda focení se mnou ne, ale když jsem focenej já a oni
říkali, tak zařij kurva vole dobrý den, tak jsme jeli 10
minut. Kurva dobrý den.
Takžes měl 2 kandidáty, 1 zlomený muž, což jsem si potom
testoval vlastně na takový úzký skupince lidí.

(01:13:33):
Paradoxně z toho nic moc nevypadlo.
Kromě toho, že můj hlavní analytik řekl vo týhle tý fotce,
hele, dej tam tohle, to je tou plnou brainer analytika
posloucháte prostě, protože jakokdyž vám řekne tohle, tak to asi
bude výraznější. A ta obálka má prodávat.
Protože to je 104 tý fotky, pak se pádlivý leklo, to je strašný.
Já říkám nějak strašidelný, máš tam tu růžovou nebo stála

(01:13:56):
korunu? Ta přímá růžová ta centulka je
tak nádherná, stála korunu za kus nejlíp utracené peníze v mým
životě bylo vždycky, když jsem se rozhodl pro pantonku, tak to
vždycky byly nejlíp utracené peníze, teda pracovně v mým
životě. Máš tam tu růžovou, vždyť je to
sranda ne, mně to jdeš, je to hrozný, je to divoký.
No taky to je divoký že jo takžetakhle takže foť to se mnou si

(01:14:18):
můžu říct lidem foťte se mnou. Budete moc legálně, já vás budu
nutit, abyste řvali prostě vulgární výrazy, což každý
miluje, protože se tím člověk bezvadně uvolní, což pak vůbec
neví, co ho štvalo. Vždyť to víte sami, ne?
Zjišťoval, já jsem se do toho chtěl skočit, jak jsi zjišťoval,
co si o tobě lidi. Myslí to je dobrý.
Existuje, existují jako postupy.Vlastně skvělá otázka, jak

(01:14:41):
zjistit, co si lidi vo něčem myslí?
Že ano, tak ono se jich můžu zeptat.
A když se budu ptát jednotlivě, tak toho člověka třeba musím
pozvat na kafe. Hele, co si ty bych pozval vás
tady na kafe? Hele, kluci souvisí o mně,
myslíte? A vy navíc to budete tím, že se
jako trošku známe nebo po mně něco chcete, nebo jste milí?
Například jste hodný, tak budeteříkat, no víš tady to spíš, jo,

(01:15:05):
tady to spíš ne, nějak to budeteframovat.
No proto se ptáme lidi, který jakoby nebo necháváme ptát jiný
lidi. Lidi na to, co chceme zjistit
průzkum veřejnýho mínění. Ty myslela jako živím.
Vlastně nevim, stejně jako s jinýma věcma, jako se kterejma,
jsem se živil, tak vlastně nevím, jak se to stalo.
A najednou byla ta příležitost. Já jsem byl ready a říkal jsem

(01:15:26):
si, jdu to zkusit a pak zjistíte, že to děláte 10. 15
let nějakou tu věc a vlastně na začátku vás to trošku štvalo,
nebo jste si říkali, že to je divný, ale když ta příležitost
byla, tak jste zjistili, že vlastně najednou jste se do toho
můžete ponořit do tý práce a že tím žít s tou prací.
A že tomu chcete dát všecko a ževás to baví a že je vlastně.

(01:15:47):
Co ještě na tomto zajímavý, že vlastně třeba nejen vás to baví,
ale třeba to může něco užitečnýho udělat, protože když
chcete udělat třeba kampaň na něco, tak.
No počkej, ale jak sis jako zjišťoval sám, o.
Sobě, co si o tom? Myslím si průzkum.
Udělal sis normálně průzkum. Jo udělal jsem si průzkum
několik průzkumů s tím, že ty zajímavější asi z toho je

(01:16:09):
vlastně nejstarší metoda, které existuje, která dává big
picture. A to je monitoring zmínek, ono
to zní nudně. Monitoring zmínek jo v celym
prostředí kolem nás na celém internetu.
Když někdo napíše nějaké slovo. Třeba slovo dunovský, tak mu

(01:16:29):
vyjede hodně věcí. A když se kouknu do těch věcí,
on se teda nekoukne, protože na to má lidi, když se kouknu do
těch věcí, co jsou tam nebo procast třeba jo, tak vy jste
braný, jako že jste ti fajn, že tam budou dobrý věci.
Možná někdo řekne, že to nějaký rozhovor třeba.
Se mu tam něco nezdálo. Nebo že ten host jako něco, ale

(01:16:53):
vy jste vlastně pozitivně přijímaný, a když se kouknete na
mě, tak zjistíte, že jsou tam nějaký skupiny lidí, kteří si
něco myslí a dokonce a pokusí seto.
Pokusíte se tomu přiřadit váhu, protože to není úplný průzkum.
To není reprezentativní vzorek, kde byste se ptali přesně mého
vzorku, jako kolik je v populacidůchodců, studentů,
mimopražských LGBT, já nevím, koho.

(01:17:17):
Takže já jsem si udělal ten monitoring zmínek a už to mi
padaly velmi silné věci. Co se týče mý medializace, to
znamená. Silný výstupy, který někdo
napsal například, který četl milion lidí plus.
Ve kterých lidi psali vlastně kdo jsem, jaký jsem, který se
mnou, třeba pokud se mnou strávili 10 minut v nějakým
pokecu, kdy jako OK ale vlastně nevědí, kdo jsem ani neznali ten

(01:17:41):
proces toho, co jsem dělal, tak to jsem označil tyhle ty výstupy
jsem si označil předtím jsem jimnějakou váhu to znamená, že byly
jako důležitý. No a tak jsem zjistil, jak mě je
ta většina vidí, nebo ta většina, která to deklaruje, mě
vidí. Ale samozřejmě pro účely toho,
kdybych to zkoumal pro klienta, tak si řeknu o budget na
průzkum. V tomto případě by to byl určitě

(01:18:02):
kvalitativní průzkum. To znamená, že nejdřív zjišťuju,
co vůbec je v prostoru, co si lidi myslí, jak zněj všechny
možný názory a potom potřebuju vědět, kterej z nich jako hraje
roli, protože je tam víc třeba než 1 v té populaci tak zkusím
to prohnat setem jako kvantitativního průzkumu na
reprezentativním vzorku, to znamená, že zjišťuju, že si
někdo myslí, že jsem idiot. Tak já to otestuju, takže když

(01:18:24):
zjistím, že si. 65% lidí. Myslíš, že jsem idiot a třeba
jenom 20%, že jsem jako zábavnej?
Tak tímto způsobem jsem se jsem schopen se dobrat k nějaké míře
jistoty. Nejen já vlastně všichni, kdo to
používají. A vlastně je to o tom podle mě
ta branže celá je o nějaký míře jistoty.

(01:18:45):
AO nějaký míře odvahy čili vlastně, pokud se snažíte.
Vlastně získávat tu jistotu, takbyste se řídili jenom podle těch
průzkumů a pak děláte předvídatelné věci, které jsou
ale bezpečné. Což je jakoby asi dobrý a pokud
do toho dáváte i tu odvahu, což já jako nechci dělat
předvídatelné bezpečné věci mám,je rád, ale chci dělat věci,

(01:19:08):
které vlastně někoho chytnou, zaujmou, na který budou lidi
reagovat. A myslím si i teda ne, že bych
se pro to dělal, ale myslím si, že i lidi to mají rádi.
Lidi jsou rádi překvapova je, mají rádi dění.
A vlastně, když je chci něčím jako překvapit.
Tak musím říct, že to teda bude vůbec překvapivý, že jo, nebo

(01:19:31):
jestli ne, nebo jestli, řeknou opakovaný vtip, není vtipem,
nebo jestli řeknou nuda, nebo jestli řeknou, hele, to je jako
debilní. Já jako ten produkt si v životě
nekoupím a toho člověka nechci vidět.
Mluví jako blázen, ví to on nalízání nějaké míry jistoty,
takže k tý tvý otázce já jsem. Ten úvodní koncept, kterej jsem
měl z toho researche jsem pak shodil ze stolu a dal jsem tam

(01:19:54):
tuhle tu fotku mně přišlo, že? Lépe sedí jaksi k tomu k tý
vlastně k tý situaci toho člověka, který jde kolem toho
regálu, v tom knihkupectví. Protože jsem si ty regály roky
fotil ode dneška, asi je fotím, chodím do knihkupectví si fotím,
co tam jako mě praští. Do oka si myslím, že lépe sedí,

(01:20:16):
takže proto jsem shodil konzum ze stolu a říkal jsem si, hele,
můžu si. 1. V životě jsem se rozhodl, že si
budu dělat, co chci, když nemám klienta, což pro mě je novej ne
pro mě novej fenomén, že jo, vy to znáte, vy si děláte produkt,
ale pro mě to byl novej fenomén,že jsem toho neměl toho, kdo mi
řekne, líbí, nelíbí, hezký škaredý, víc míň a tak dále s
tou a spíš bychom to ztlumili tyjo nebo.

(01:20:37):
Hele to je no a to už jsme říkali, nebo jako jste se
zbláznil máro ty jo, takže tím, že jsem si tam měl klient, že
jsem se rozhodl, že proces bude,že se budou rychle rozhodovat
sám. V tomto případě tam byl test
ještě těch 2 obálek, kdy z toho padalo asi tak reprezentativní
to, že lidi, co mě mají rádi, sekterým se tahle obálka nelíbila

(01:20:58):
a chtěli spíš tu vážnou, na který jsem vypadal starší.
No a lidi co mají, jenomže ty jánepotřebuji získávat, protože
těch je pár rad ty už mám v životě.
No a ten zbytek těm ty tohleto zaujalo.
Takže vlastně to byl takový jako.
Reklama na tu knížku no. Hele a když jsi z toho průzkumu,
teda vypadávaly ty věci a ty sisto četl a bylo to třeba, nevím
negativní, spíš jak jak jsi to jako popsal, co bylo pak tím tím

(01:21:21):
tvým jako cílem? Ty jsi chtěl, aby ty lidi
kupovali tu knížku, že jo, jak to otočíš, když vlastně tam máš
v uvozovkách ty ty ty přesvědčený, že seš takovej nebo
makovej trošku? Budu v tezích teďka, ale jenom v
1. Lidi teda rozděluji do tří jako
skupin podle toho, co momentálněprožívají vůči třeba mě nebo
vám, nebo někomu produktu. 1 je ten pozitivní, jak se říkalo

(01:21:45):
sentiment na to slovo je debilní, ale nejlepší, který
máme pozitivní naladění vůči nám.
Pozitivní vztah 2 je negativní a3 je neutrální.
Tak když vyloučíme ty neutrální nebo můžu zkusit nejdřív
zvednout ty neutrální. Třeba někdy v historii v
minulosti poslední rok u roku pocítily někdy vlastně nějakej

(01:22:07):
moment ve svým životě, kdy si říkali, hele, tady ten člověk
jako třeba jsem ten autor, hele tenhleten, člověk, co to jako má
bejt jako WTF že jo? Tak to já asi zjistím, protože
tady existovaly nejen ty vlastněty nej ty emoční věci v tom
monitoringu na mě nebo v tom mediálním prostoru, ale
existovaly i věci typu, že já totady celý ovládám.

(01:22:29):
Jo, a že existovaly super argentlegends jako úplně suprový, že
mára má jakoby. Barák lidí, který ovlivňujou
jako tweety že píšou pod tweety někomu, že jako něco, co mára
chce. Wow, já jsem.
Slyšel, že máte budovu plno lidí, který komentujou na
facebooku. Pod pod posty, který tam

(01:22:50):
vydáváte jako ano. Že jo, jako to jsou tady vlastně
tohleto je hrozný, protože se cejtim debilně.
Samozřejmě, že je to sem to tou knížkou malinko možná jako
utnul, protože to tak jako nebylo, ale zase co to je brát
lidem jako jejich iluzi, která je bavila a žili s ní, kdo jsme
abysme vybrali? My jsme no, pak jsem chtěl být
ten iluzionista, který řekne tohle všecko.

(01:23:14):
Je pravda. Ještě tam jsou další věci, o
kterejch nevíte. Ty jsou teda tajný, ale možná že
jseš to ty tak ti je někdy řeknu, jo, počkej, řeknu ti, je
ne, bylo to třeba todle věta nedokončená, jo, no takže, takže
ano, byli tam a jak se s tím asiotázka byla?
Jak jsem se s tím popasoval, nebo?

(01:23:35):
Jak to otočíš jako? Já si myslím, že to, že je tam
tím, co mají společnýho pozitivní i negativní, je nějaká
míra zájmu. Abych ho někoho AV tý knížce, o
to mám radikální teorii, že kdyžněkoho nenávidím, tak ho vlastně
chci ve svém životě, neboť jsem se rozhodl, že ho chci
nenávidět. Takže já potřebuji asi potřebuji

(01:23:55):
někoho tam mít, koho bych nenáviděl, ale vůči komu nejsem
lhostejný? Protože jsou tady miliony lidí,
vůči kterejm bylo stejný. Jsme a vlastně ani jsme je
nezačali nenávidět čili ten vztah.
On tam nějaký je? Já jsem se jenom rozhodl, že
tenhleten kluk se mi líbí, nebo?Ta žena ta holka že je dneska no
ty a nebo ne ta se mi nelíbí jako a něco mě na ní vytáčí a co

(01:24:18):
tě na ní vytáčí a existuje psychologická teorie je jich
mami chcou knihovnu, ale nechci,že vlastně to co nás štve je náš
stín jungovský, to znamená součást nás samých, kterého z
nějakého z nějakého důvodu nechceme vidět.
Tam ji vytěsňujeme. Takže vlastně, když mě
nenávidíte, tak nenávidíte kousek mě v sobě jo, nebo to, co
máme společného. Jo, takže jste v pasti, jakoby

(01:24:40):
jo ti, co mě nenávidí, jsou vlastně v pasti a.
Jsem jim chtěl nejdřív jako nadběhnout tím, že jsem chtěl
říct, ano, máte pravdu, milí lidé.
Já jsem zlomený starý muž, kterýtady se jako nesepnou muž je
čili, to je každý den s sebou. Dávám to těžké, pojďte mi
odpustit mi a říkáte fotka? No a pak jsem se rozhodl jako
vždycky, že že nechci ty lidi donutit přemýšlet a že je budu

(01:25:04):
přímočařejší. A vlastně jsem se rozhodl, že je
namotám v té knize. Do nějakého vyprávění, takže oni
mě také milují. To, co vlastně nenávidíme, tak
to chceme nenávidět, ale hlavně to chceme mít v tom životě.
My totiž jako podle mě ta to rozčílení, to rozvolnění ten
hněv jako. Vždyť já z toho hrozně

(01:25:25):
uspokojuje, víš, jak jsme říkalio tom, že nadáváme, jako že
říkáme sprostý slova jako a že řveme.
Hele, nebylo vám skvělé, když jste nedávali roli sprostý
slovo, a když vás někdo naštval,jakože vždyť je to pecka, ty jo,
takže si myslím, že ten národ. Jakože tam venku nebo ty lidi
tam venku ne ten národ ale ty lidi tam venku.

(01:25:45):
Že nějakým způsobem? Mě potřebují a chtějí, takže
jsem se nezabýval jsem. Jsem jsem doufal potom, že to
jenom nějak zlomím. Vlastně snad to nákupní
rozhodnutí a 1 z těch faktorů, kterým jsem se rozhodl lámat to
nákupní rozhodnutí, byl i pricing nebo cenová politika
vlastně? Toho produktu jednak ten tvar

(01:26:06):
toho produktu, jednak to, co řeknu dopředu o tom produktu, co
to je a co to není a jednak ta cena toho produktu.
A vlastně jsem si hrál s 2 pricingama. 1 bylo, že to půjdu
i tou cenou jako informací o tomproduktu a jeho pozici na trhu.
Že to je drahý, ten se zbláznil a fakt už se zbláznil jako to si

(01:26:26):
kouvat nebudu. 399 doporučená a 2 bylo, že to udělám, že tuhletu
vlastně část té veřejné debaty, která jsem.
Která byla prostě na bydlení, ževlastně odsunu a nebudu jí tím,
že dám cenu 3, 9 9 protože já chodím do těch knihkupectví
vlastně opravdu už asi 15 let. Koukám se na ty ceny koukám na

(01:26:48):
heureku, koukám, co to stojí v cizině, co to stojí tady, jak
jak to ty prodejci. Na dražou nebo podstřelujou, tak
jsem se rozhodl, že to bude pro každého čili.
Tím jsem vlastně šel naproti a vlastně říkám tím i těm lidem,
co mě nemají rádi. Hele dávám a to je v tý knížce.
Dávám lepší důvody, proč mě nemít rád, který jsem vytvořil

(01:27:08):
já sám, takže jsou přímo ode mne, tak si je vezměte
obrábějte, upravujte, je to na vás, ale má to tady z celkem
kvalitního zdroje čili ode mne, kterej já se sám znám jakoby.
Poměrně asi nejlépe a jsou tam ity hity na tu knížku
přepřipravený ode mě. A teď dokonce jsem to jsem si ty
hejty vydal na instagramu s tím,že jsem sice dal do popisku, že

(01:27:30):
jsem si je napsal sám, ale zatímmi říkali, že je považujou za
reálný hity, no protože to jsou reálný hejty, to jsou jako
reálný hity jako ode mě na mě žejo, takže se snažím s tím nějak
pracovat. Snažím se žít tady a snažím se
pochopit, nejradši bych měl, abymě všichni milovali, ale vlastně
vím, že toho nedosáhnu. Tak nevím čeho dosahuju, to mi

(01:27:54):
řekněte vy jako jo. Ty sis to vydával sám nebo?
Se rozhodl, že výrobu knížek, kterou už tak nějak zvládám a
předky ty kroky toho procesu, žezvládnu a přišlo mi fajn, abych
mohl ovlivnit i to, jak to vypadá.
Nemusel se dohadovat finální text, fotku a tak, tak jsem, tak
jsem si to vyrobil, což je mimořádně krásná věc a.

(01:28:20):
Akorát je tam ten problém že? Jak jsem si teďka uvědomil na
výstavy jana gembrota bezvadný spálová galerie, tak se tam
podívat, kterého sleduju dlouho.To je 1 z umělců, který píšu,
protože se mně líbí jejich věci.Když jsem si tam uvědomil, co on
mi říkal vlastně, když jsme nedávno spolu seděli před půl
rokem, možná to bude moc jako takový, jako asi na nechci hrát

(01:28:44):
jo on mi, říká autor, nikdy nevidí svoje dílo.
Já není civím a říkám, ale jo tyvole, to znamená vidět ho poprvé
AV úplnosti a on to nevidí. Když tvoří obraz, tak nevidí ten
celek že jo hnedka napoprvé to znamená já taky nevím čím to je,
tak jsem se snažil aspoň ano, udělal jsem si to jak jsem, jak

(01:29:05):
jsem to cítil. Což pro mě bylo pro mě to bylo
jednak jednak. To byla vlastně taková.
Nechci říkat. Jestli to léčba ješ léčba
naznačuje něco medicínského terapie.
Naznačuje nějaký problémy retreat?
Byl to prostě, byl to prostě ponoření se do sebe s tím, že

(01:29:27):
jsem díky tomu si konečně se mi povedlo nahmatat tu hranici mezi
láskou k sobě jako k člověku a láskou práci, kterou jsem nikdy
nevěděl, kde je, protože jsem týpráci a všechno oddělával.
Jsem se šel do háje, osobní život, skončil jsem ve špitále.
Protože jsem prostě. Tu hranici neznám, tak tímhle
tím jsem si ji konečně, když jsem byl sám sobě klientem, tak

(01:29:49):
jsem to pro sebe jako udělal. Důvod nebyl žádnej jinej, než
abych to prodělal. Podstoupil, zažil jako od
začátku do konce. Tady votevřel v tom úvodním
segmentu takovou bednu červu. Relativně nabitejch informací
nebo nabitou informacema, nebo možná naťukaj naťuknou si různý
témata. Ať už to bylo teda jak jak si

(01:30:10):
jak jak jako vymejšlíš nebo jak přemejšlíš nad coverem knížky,
jak prostě se fotí marketingový fotky na na kampaň a podobně,
nebo prostě tady teď sis naznačoval další věci, ale ještě
i když se vrátím kousek zpátky, co co 1 věc, kterou jsi zmínil.
A to je takový to propojení? Těch jakoby možná 2 nebo i víc

(01:30:31):
množin, když jako třeba ty konkrétně přijdeš do do nějakýho
rozhovoru, nebo někam prostě sešasociovanej s nějakou značkou s
někým AA teď každej si s sebou nese něco dobrýho něco špatnýho,
že nějaký prostě ty sračky AA tytvoje sračky můžou bejt možná o
trošku větší než třeba ty naše sračky, že jo, jak to funguje
potom, když když prostě dojde třeba k tomuhlens tomu setkání?

(01:30:54):
Sednem si a teď teda nevím. Někdo nás vnímá pozitivně, někdo
prostě. Já jsem říkal bráchovi na
twitteru, že jsou nejchytřejší lidi na světě.
Jo, a tam prostě určitě by našlina nás milion jako negativ a na
tebe možná ještě 2 miliony, že jo.
Co se stane, když se, když je potom takhle sednem a my teda si
asi jako samozřejmě taky vnímámeto, že ty ten tvůj obraz je z

(01:31:17):
velký části docela jako negativní.
A jestli to může mít jako nějakýbenefity, prostě pro ty 2
skupiny a nemusí to bejt jako jádávám konkrétní případ, ale to
může bejt jako značka s já nevimnějaká firma, že jo, nebo něco
tak nějakej produkt to platí na všechno, ne?
Jo, mimochodem, měli bysme říct,že dorazil Marek prchal
marketingu a expert a autor knížky duše národa.
Díky, že ahoj čau, děkuju za pozvání.

(01:31:40):
Přišlo, teda dávno vyšlo a já jsem to nemohl využít, protože
když jsem byl v tý minulý branži, tak tam platí, že teda,
když jsme v tý aktivní roli, takse nedávaj rozhovory, protože to
pak deformuje i to dění samotný.A teďka jsem si konečně cejtil,

(01:32:01):
že teda. Mám co říct sám za sebe a ne
jakoby za značku nebo za klienta, což je jako strašnej
min. Fakt, že vám to vy zkratuje
mozek a pak vymejšlíte věci. Co řeknete místo tý věci, co
jste co říct nemůžete? Že z toho vznikaj takový
legrační jako scénky, který ale taky mám docela rád.
No a. Já si nemyslím, že to je

(01:32:22):
negativní. Já si myslím, že to je.
Tím, že těm všem lidem, kterým se říká komentátoři, nebo já jim
říkám hláškaři, případně jim říkám hláškaři od pána boha, tak
věnuju se vlastně v tý knize bych bez nich nebyl nic nic.
Úplně by se nikdo nezajímal, jo.Je to taková, takže se jim tam

(01:32:44):
věnuju a věnuju se tam vlastně tomu každej z nás.
Vlastně bych chtěl bejt těm láskařem od pána boha, protože
jsem byl v milionu krizí v životě.
Pracovních jako krize je náš je moje práce a že krize není, že
se něco hroznýho děje. Krize se děje, jako že já jdu

(01:33:05):
jako v těch katazrických filmech.
Ten budu zachraňovat planetu farmagedonu.
To je pro mě krize a tam jdu jo.Jsem milion krizí a teď jsem
zapomněl jo. O čem jsem vlastně chtěl mluvit?
Kde se jaká byla předchozí větařům?

(01:33:26):
Jo u haškaři jo díky moc, a že vlastně kaž že vlastně věřím
tomu, že ať jste v jakýkoliv prdeli o životě úplně, když vás
nenávidí planeta. Všechny lidi přivedete na ulici
a lidi nás koukej. Tak si myslím, že existuje 1

(01:33:50):
geniální věta, která způsobuje. Když se vyšlo do veřejného
prostoru, že se rvát vždycky reálně zamiluje najednou nedvěta
2 to je 1. Prostě to je ta maxima toho mýho
oboru, takže vlastně já to dokážu dát, anebo prostě je.
Donutím se začít smát. Až tak v takový tý scénce od
Monty python, jak je tam ten vtip?

(01:34:11):
Co vraždí, že vymyslel nějakej brit vtip co vraždí nebo co?
Tak to nepřežil, protože umřel, když se smál.
Jeho žena ho našla nejdřív plakala, pak si přečetl ten
vtip. Tak se začal smát, zemřela, tak
začali používat na frontě v němčině, že ho teda četli četli
těm vojákům německejma a pak německej voják jako spadne.

(01:34:32):
Z toho spadne z toho stromu mrtvej smíchy a tak dále.
Tak já věřím, že tohle to je možný způsobit a vlastně celej
ten život jsem v hledání vlastnětý.
Geniální věty, takže každýho hláška, že chápu.
Já chci taky bejt hláška. Jaksi taky dneska tady něco dát,
co by způsobilo, že ty lidi se budou smát nebo něco, takže

(01:34:52):
všichni to zkoušíme. A samozřejmě když to všichni
zkoušíme, tak co má být terčem? Co může být terčem jiného než
ostatní lidi, že? Samozřejmě jako že to je takový,
my chceme, máme touhu, ať už je to to ego nebo touha nějaká
jiná, máme tu touhu vlastně dát tu hlášku ideálně na něčí účet,
jinak to nejde. Veškerý humor vychází z utrpení

(01:35:14):
jo, když budu mít hezkej den. Azela vám napíšu.
Dneska je hezkej den jakože je mi dobře, tak si o mě nikdo
nepopřá nikdo. Když to když řeknu, proč ten
dnešní danej, tak hroznej, že jsem narazil na něco šílenýho,
což se mi děje každej den tak najednou polární, protože ty i

(01:35:34):
ty lidi prožívaj vlastně v těch životech větší či menší míru.
My všichni ta utrpení jo. Takže mám 1 pochopení a říkám,
kdyby vás to někoho někdy štvalo, že někdo o vás napíše
něco ošklivýho? Tak zkuste to k tomu přistupovat
tak, že vlastně jste na psychoterapeutickém sezení.
Toho člověka, kde vlastně taky se snaží každý terapeut

(01:35:58):
vytráněný prostor, kde můžete říct, co chcete.
Já ho to často využívám, stejně jako si zuby každý den.
Mají se tohle nějaké možná oblečení?
Mám každý den. Vypraný čistý aspoň teda já
nechodím druhej den v něčem, já to prostě nemám každej den tak
stejně tak jako tady máš ty hláškaři ten svůj prostor.

(01:36:21):
S láskou to přijímám. Tys to potřeboval dostat ven a
jestli to je geniální hláška, potom třeba na můj účet, který
pár taky bylo, jakože když jsem se teďka dost posmál na svym
instagramu, kde mi lidi, kde lidi co četli to, že jsou ty
hláškaři od pána boha, nebo že chceme bejt.
Tak zkoušej při vědomí toho dát tu hlášku jako na můj účet.
Což jako jako skvělý, ale žije se s tím chvílema, než než

(01:36:44):
dojdeme do tady toho vlastně, žeže on vlastně, jako že on nás
může on nás, jak se to říká nás,je může dotknout ta věc.
A co znamená, že se nás ta věc dotkne?
No když se nás někdo dotkne, takto může bejt fajn, že jo, máme
ho třeba rádi, když obejmu svýhosyna, tak.

(01:37:05):
Ten je pohladí po vlasech, tak je to super že jo.
Tak, když se tě někdo dotkne, tak to může bejt super, no ale
tady to není. A teď je plnej veřejnej prostor
lidí. Co říkají mě se to dotklo.
Já to chci jinak. Já chci zamezit situaci, aby se
mě něco dotýkalo. No a dotyky nejsou špatný, ale
tohle to je špatný dotyk. Čím to bude špatný dotyk je,
když se dotknul na místě, kde třeba předtím jsem byl zraněn,

(01:37:27):
mám pocit jo a své zranění si pochopitelně děláme všichni už
od školky. Všichni jsme vlastně byli
šikanování kluci, včera jsem dokonce vyvinul jakoby takovou
věc, že? Všichni jsme byli ten menší
kluk, vždycky tam byl ten větší.Kterej jakoby buď z nás
šikanovali to, že tam byla přítomnost tý alfy v tý třídě,
což je vždycky, nebo jsme byli byli tou alfou, ale pak neni tím

(01:37:49):
řečeno, že my jsme byli šťastný.Je tou alfou, možná jsme byli
osamocení, možná jsme tam ňáká dynamika byla.
My to musíme jako překonat nějakmy, musíme si to odžít a jestli
se nám někdo smál, že jsme nějací, nebo víme o sobě, že
máme nějakou chybu každej máme spousty chyb, tak k tomu patří,
máme spousty chyb. Ale jsou to chyby, není to

(01:38:10):
náhodou? Kdo konstatuje vlastně tu chybu,
že jo my sami, nebo když jdeme do toho, jsem schopnej do toho
momentu. Když třeba dělám dechové cvičení
a pak se vrátím do toho momentu,kdy se mi to stalo, poprvý
zjišťuju, že to je třeba v 5. Letech, kdy někdo o mě třeba
něco řekl. A já jsem tam byl jako to dítě,

(01:38:31):
od tý doby si to neřu sebou. Vlastně a koukám přes to na svět
tak vlastně dobře, tak je to nějaký zranění z doby 5 let, kdy
to dítě nevědělo, co s tím počít?
Nebo někdo? Později někdo, kdo pro nebyl
autoritou, ať už tím, že byl dospělý, nebo já jsem byl to
dítě, nebo jsem ho bral, že to je dospělý, tak to takhle prostě

(01:38:52):
bude. Řekněme, co vo mě a já jsem si
to pak s sebou nesl, jako to ty sračky o nějakým prostě plný
nákupní tašky mezi sebou. A teď někdo mi řekne, hele, on
má tu vem si, co máš ty nákupní tašce?
Tak to vlastně není tak podstatný.
Protože to vlastně není moje. Vlastně, když si položím otázku,

(01:39:13):
jestli to jako je moje, není to moje, je to něčí jiný jo čili.
Vlastně, když si uvědomím, že tonení moje, což je jednoduchý
jako. Který máte.
Přijde vám? Sorry, teď jsem se ztratil a to
znamená, že ty to nebereš prostěosobně.
No teď jsem neztratil, to seš tojsi řekl závěrečnou větu lepší

(01:39:37):
než umím. Já tady ve 20 větách ty jo.
Já jako je super, že si to jako umíš tímhle tím způsobem vlastně
jako správně zpracovat a že s tím může nějakým způsobem jako
žít nebo být s tím jako OK na 2 stranu.
Předpokládám, že nějaký důsledkydo nějakého třeba osobního
života, to, že jenom to čistě to, že tě nějaká skupina lidí

(01:39:58):
vnímá negativně, tak to asi má ne ve smyslu toho teď pominu to,
že třeba řeknu, že si nekoupí knížku a pak si ji nekoupí.
Jo, tak OK, ale nestalo se ti něco prostě, co že by tě, že bys
někam přišel, nebo třeba odmítliti odmítnout s tebou někdo
rozhovor udělat nebo nepřivést ti kurýr nevím, měl, podíval se,

(01:40:19):
že vezu márovi hele seru na něj.AA nepřivezli to nebo něco v
tomhle smyslu? No to vo čem mluvíš?
Je asi vlastnost všech, co teda potom veřejným prostoru nebo v
tý veřejnosti, jak se říkalo dřív?
Působí jej, že když jste výrazný, každá výrazná věc, teda
jo ještě k tomu, co jsi říkal před chvilkou.
Ono to není sprac na úrovni zpracování.

(01:40:40):
Já se přesto koukám na svět, to znamená, pro mě je to věc jako
na vstupu OK. OK.
Že to není to, že já to proděláma pak si z toho jako léčim, že
vlastně on byl hodnej nebo? Je hnus nosnej jakože co to
říkal ten debil ne, já to vidím jako na vstupu.
Mám to vlastně propojený s dechem, to znamená, že každou

(01:41:02):
chvíli si dělám to miluju prostějo.
Dechový cvičení jsou věc, no to zní debilně.
Vypadá to jako něco. Tohle ale vlastně je to věc,
kterou můžete dělat v každé chvíli a není na vás vidět, což
je skvělý AV těch nejpředchozíchúvazcích IV tom současném v těch
současných často potřebujete býtjako vyladěný AV klidu a já jako
nikdy nejsem v klidu. To si myslím, že lidi už viděli,

(01:41:23):
že nikdy jako nejsem v klidu. Teď se snažím bejt, ale nikdy
nejsem já nesnáším bejt v klidu.Teď třeba seš docela jako rally.
Docela no ale jaký jsi je to popasovat s tím, že tě velká
skupina lidí nenávidí. Jak se, jak se tváří lidičky se
tváří, když někam přijdu. Jakože přišel, přišlo monstrum
je tady ne, už to to není jako běžná vlastnost.

(01:41:44):
Tady lidí, jako je, že někam přijdeš, kde oni už to třeba
mají 30 minut v nějaký čekárně nebo praktický doktorky jenom
pro potvrzení a tam se na mě koukali až ješek.
Ta je ta rejda, kdo dceři my už tady máme ty svý místa čekárna
má asi dvakrát 3m, tak to chápu,ale koukají na mě jako na
monstrum, jako koukáme na ty monstra jo tak jako na to ego,

(01:42:04):
je to docela dobrý, že jsou fascinovaný.
Já vlastně nechci, aby byly fascinovaný.
Jo, já vlastně to nepotřebuji, prostě se to děje.
A stejně tak jako jsem se je naučil jako jiný věci, například
jako chodit někde pěšky, když tam teďka nejezdí tramvaj, tak
jdu, prostě jdu prostě z toho výstaviště prostě pěšky.
Když na to přijde, už jako jsem se naučil, že se v restauracích

(01:42:27):
nekouří, protože škoda, ale ty jo se prostě nekouří, tak stejně
tak jsem se je naučil, že ty lidi existujou.
A když jsem byl v tom předchozímangažmá, tak mě hodně lidí
konfrontovalo strašně moc. Teď jsem si pro zajímavost tyjo
otevřel. Svý zprávy, který mi facebook v
messengeru dával do takových těch, že nejsou od přátel

(01:42:49):
přátel. Ne to byl úlet, jo, to bylo
ještě za covidu a půlka lidí. Mě tam, jako že ať chcípnou a
tak dále, úplně nejhorší nadávky, ale půl na půl tam byli
lidi, který nám přáli, že vědí, že pro tu republiku tam tam
dřeme. A že nám přejou, ať se nám to

(01:43:10):
povede, že jsou s náma půl na půl normálně jo, takže si na to
civil. Říkal jsem si, že by bylo vtipný
tehdy ty lidičky 1 s druhejma propoj, ty by řekli tohleto těm
ti řekli, tohle to my to vidíme takhle prostě hele, ty skupiny
byly obrovský. Já nevím, jestli do dneška to
ještě přetrvává, ale ale i vidímznám ty pohledy těch lidí, jak

(01:43:32):
na mě koukaj když někam jako přijdu.
A já to mně sem to ani jsem o tom ňák přemejšlel, tak jsem to
vždycky hacknul tím. Že když se se mnou někdo chtěl
dát do řeči, tak se se mnou prostě dali do řeči.
Já jsem ten čas vždycky tomu věnoval.
I mimo jiný, protože jsem si to chtěl ty jo poslechnout, když mi
chce něco říct, tak jsem mu vždycky naslouchal.

(01:43:55):
Počkej. Ty sis dělal vlastně průzkum.
Já jsem tomu věnoval ten čas i na úkor jako čehokoliv.
To znamená, že když jsi zastavilchlapík na stanici tramvaje
klárov. Měl cigáro, který mi to cigáro
vzal ozval z ruky a típnul a pakmi řekl, že si nemá kouřit na
ostrůvku. A, což si neumíte představit,

(01:44:16):
jak je jako nebo umíte prostě jonám někdo bere s ruky ne kouří.
Ještě jsem nekoukal do očí a já na něj koukám, říkám, hele, ty
seš zajímavej, to jsem zvědavej,jestli jestli tě dám.
Protože jako nesnáším jako úplně.
Takový to jako sraní se do mě v pohodě.

(01:44:37):
Jo, moje braní věcí z rukou to učím syna tak, že se neberou
věci z rukou. Jo, neříkám, že úspěšně
dokončili jsme tím, že jsme po půl hodině si podali ruku, když
já jsem se ho zeptal, co ho sere?
Zjistil jsem, že ho serou jiný věci, než ho vlastně si myslí,
že ho serou tak to vždycky je a ty lidi neseru.
Já jsem jenom symbol jako toho, co je případně sere viditelnej a

(01:44:58):
ta a ty oni opravdu ty. Linky co šly?
Co šli vo mě to tady celý ovládám, tak jednak trošku
bavilo. Jednak jednak jsem stejně neměl
to minutu komentovat, jednak by mi ten komentář nevěřili ti, co
ty přesvědčení mi nevěří vlastněnic.
Ty si myslíš, že jim chci jenom vykecat jíru do hlavy, protože
to nějakým způsobem jako umím. Třeba jo, tak se uvidí, jako

(01:45:22):
jestli jestli jo, ale já nad tímjako moc přemýšlím já.
Taky jsem tyhle ty rozhovory jsem absolvoval 10 let,
absolvuje furt. Paradoxní je, že když jsem
minulý rok, když jsem si naordinoval Slovensko.
A pak jsem se vracel do čech. Že jsem zjistil, že ty pohledy
těch lidí, když jdu ven nebo do parku se psem, nebo s někým jako

(01:45:45):
na kafe do restaurace nebo někamjako na koncert, že ty pohledy
se lehce mění. A že si lidé spíš chtějí povídat
a lidi, co se se mnou jenom bavili, tak najednou vidím, že
mi třeba podávají ruku, tak já rád přímo.
Genetiku. Protože.

(01:46:06):
O to je to bylo někdy až jako dojemný a já jsem jim to skoro
nevěřil a říkám, proč to děláš tady?
Vždyť tady mě ještě vyhlašovali jako soused z ulice, který to
miluje, prostě miluje provokovata teďka, jakoby jsme našli
společný téma, protože jdeme spolu dlouhý debaty, který jsme
vedli vždycky. Takže je to vždycky symbol asi
jestli je to ten symbol vlastně toho, co tím jménem se nelíbilo,

(01:46:28):
jsem byl jako já. Ačkoliv v knize kážu.
To jsem byl, já to nebylo ani to, co se jim nelíbilo.
Nelíbilo se jim něco jiného? A říkám tam přesně, co se jim
asi nelíbilo a trošku si z toho dělám prdel.
Trošku to chápu. Trošku vysvětluji, že já jsem
taky člověk a trošku jim říkám, že nejsem úplně člověk, že jsem

(01:46:51):
trošku blázen a že pozor na mě. Takže to.
Je ten frameing tý věci? Jestli to je?
No ale vlastně je to i to. Když si posuneš ty oči, že to
pak žiješ a vlastně znám lidi, který se kterejma trávím nějakej
čas, který vlastně vůbec jako negativní věci jako na vstupu
neviděj, ty lidi došli třeba hodně daleko si všímají jenom
těch hezkých věcí a pochopitelněmám rád i ty.

(01:47:14):
Hejty je pochopitelně někdy, i když já umím něco jako říct
někomu nějakej hit na něco tak to.
Vždycky udělám IV nějakejch skupinkách, kde si to říkáme,
tak to mám samozřejmě taky rád, protože to člověka jako se mu
uleví. Ale jsem pořád jenom člověk no
že, takže tak no nevím, jestli jsem ti odpověděl.
Jak se víceméně jo? Já možná spíš jsem to jako se

(01:47:36):
ptal z toho důvodu, že samozřejmě i my jsme si psali
nějakým způsobem historicky, nebo prostě už jako před lety,
že asi už si ani nevybavuji z jakého důvodu nebo co nás tu
dobu zajímalo. Ale nebo co, na čem jsme to
chtěli udělat, ale teď nám. Přišlo zajímavý to téma, řekněme

(01:47:57):
toho politickýho marketingu, nebo to o čem?
Mně se jako v podstatě líbil tenklip, kterej ty jsi tam někam
poslal do toho internetu, kde jsi říkal jako teď vám tady v
knížce ukážu, jak se to dělá a pak si to už příště si to
udělejte sami. Jo AA to jsem si říkal, že by
možná stálo za to nějakým způsobem zpracovat, nebo s
bráchou jsme si to tak jako říkali a 2 rovina toho je ale

(01:48:17):
samozřejmě že se podíváš, že kdejsi byl třeba na rozhovorech,
kde jsi prostě byla focení, kde jsi tam dělal toho vozembocha,
teda a člověk si řekne. A předpokládám, že ty ty jsi seš
vědomej toho, že ten tvůj mediální obraz může být i
takový, že prostě někdo vidí někde támhle nějaký klipy
VDVTVTV, kdy vypadáš, že prostě já nevím, kdyby jsi na něčem
frčel. AA, nebo tam já nevím, kde v

(01:48:40):
nějakým focení, kde děláš samozřejmě nějaký kraviny,
protože to je focení, že jo, aleten člověk, který nemá ten
kontext, tak vidí jenom tohle, jak se říká, to je nějakej
magor. Ne AA pak si přečteš komentáře
pod nějakým z těch rozhovorů nebo nějakejch videí na youtube
a vidíš jenom hejty, že jo, prakticky mu ne jenom hate, ale
prostě je je tam značný množstvíhejtů.
Ale to není reprezentativní. Vzorek není.

(01:49:02):
To je pravda a zároveň lidi se obávají.
Už si myslím, že obecně ten rys je takovej, že ta doba.
Postupuje. My si nemám pocit, to jsem do tý
knížky nedal a byl to 1 z kusů, který jsem při finále vyhodil.
Asi proto, že jsem zrovna v tý době četl na lepší článek asi od
někoho lepšího, kdo to pokrýval mnohem líp, tak jsem si říkal,

(01:49:23):
nebudu tady se svojí 1 větou jako machrovat, když tady jsou.
Lepší buď Tereza matičková v echu nebo Tereza matějšková v
podcastu nevím, nebo někdo? Nechci říkat někdo takovej, to
je hrozný, nebo někdo jinej v týdobě, ale nevím, jestli mám
pocit, že si budujeme citlivost místo odolnosti.

(01:49:44):
Jo, jakože vlastně tady vznikla nějaká, byla nějaká menšina a
jakákoliv. Já jsem taky menšina, jo, v
něčem jsem taky menšina jo šít je v něčem menšina a vlastně ta
doba začala už za baraka obami. Tam já vidím jako vzestup
vlastně ty to jak přistupujem vlastně k tý.

(01:50:10):
Všem společenským jevům nikdy oni začli segmentovat vlastně na
menšiny. Jak to myslíš promiň?
Tím myslím tím myslím to, že kampaň, když já jsem se o to
začal motat, tak ta kampaň byla,že vlastně každá z těch velkejch
menšin tam měla sdělení pro sebe, co pro ně prezidentský
kandidát udělá. Dobrého, ať už to byli hispánci

(01:50:30):
latinosel GBT. Tehdy se říkal jenom LGBT,
dneska to jsou nějaký tyhlety věci.
No a vlastně, když se koukáme dneska, tak vlastně ta menšina,
což taky píšu v knížce. Sorry, za to už si nebudu říkat,
že to píšou v knížce. Ale tam jsem na to hrdej, že
jsem to dokázal napsat, protože to si myslím o světě.
AK těm negativním komentářům zkusím udržet tu vsuvku jo, tak

(01:50:51):
vlastně ta menšina začala asi osobovat právo na veřejnej
prostor v míře větší než je velikost tý menšiny, což jednak
mě rituje a druhak mě štve, že mě to i rituje.
Stárnu jo, prostě nějak mě to začíná iritovat a důsledkem toho
bylo to, že vlastně my trošku podřizujem vlastně tu naši.

(01:51:13):
Přítomnost v tom online prostorutomu, že zvažujem, jak ty věci
vypadaj jo. Takže když sem byl já kluk, tak
nebyly žádný tery. Mobily.
Facebook nebyl přirozeně člověk.Když šel ven, tak si na sebe
vzal nějaký lepší věci. Třeba když šel někam, tak
todleto chtěl zamachrovat. S tím se tehdy machrovalo,

(01:51:33):
nevím, mobil tehdá nikdo neměl, nebo potom měli nějaký lidi
mobil a rozhodně neměli taky, jestli mě někdo potom nějakej
dražší. Wow, jo.
A dneska je to tak, že vlastně ano, je tam plno negativních,
protože ty lidi vlastně trpíme takovou věcí, že vlastně
nechceme jít proti proti tý vlně.

(01:51:53):
To znamená, že dita napsal někdoněco pozitivního, tak si to pak
v tý takzvaný bublině. Tak to dostane jako tak to musí
obhájit jo a pak vznikají jako paradoxní společenský.
Jevy že někdo něco napíše, co jsi třeba jako myslí?
A teď se píše, že to nemá se říkat na vrcholem všeho, že pak

(01:52:15):
ho někdo vyzve, ať se omluví, tak to je základka, omluv se jo,
omluv se mu, já se mu chci omlouvat je to je to hajzl ty
vole omlov se ne bere mi tady tady mi jako bere z ruky jako
mojí pastelku, tak jsem ho dal do držky, omluv se mu, nebudu se
mu omlouvat jo a pak se píše jako do žákovský knížky, že paní
učitelka tenhleten moment výchovně nezvládá, tak se

(01:52:36):
deleguje na rodiče jo, ale my nanaší základce.
Josefský milovali učitelky, který nebonzovali rodičům.
Třeba nám dala 1 pravítkem přes zadek OK, ale věděl jsem, že ten
trest, jakoby je tady a že tu zůstává v tý třídě.
No tu učitelku to byla prostě pro mě autorita, to je 1.
Jestli mě mlátila přes zadek nebo 1 mi dala přes zadek nebo

(01:52:58):
dvakrát to je 1 nebo pětkrát to je fuk jo, ale nějakým způsobem
jsem věděl, že se tam jako a vlastně se moc.
A vlastně teď se začala budovat ta citlivost, určitě menšin, což
je skvělý menší než se cejtěj líp.
Určitě, ale. Zároveň jako nevidíme, vidíme v
tý přítomnosti v tom v těch komentářích v těch poustech a

(01:53:19):
tak dále. Tak vidíme tam několik jevů. 1
jev je, že já to teda píšu, protože už mám tu představu
toho, že na to hodně lidí zareaguje, tak se to snažím
udělat pro ně hezký a aby to bylo úspěšný, protože.
Jsme nikdy neměli takovejch, že máme 100 plus srdíček, tak nám
to každý to srdíčko spíná centrum odměny v mozku.
Nevím kde je, ať mě někdo potom řekne, kde přesně je.

(01:53:42):
Já tam budu potom ukazovat. Jestli máme mozek v hlavě, což
jsme neviděli, ale bůhví jo, tak, tak tam je, jakoby ho
nevidíme. Tak to můžeme věřit.
Nemusíme, někde je nějaké centrum odměny a to srdíčko nebo
ten a ten zanechal komentář pod vaší fotkou.
A co když ta ata ty vole a co když tahle?

(01:54:06):
Já co tam to je všecko jde stranou, všecko jde stranou,
protože na mě někdo mluví potřebuji čůrat.
Něco mám hlad, někdo se v tramvaji.
Teď mi někdo volá, ne všechno jde pryč.
Co když ta a ta nebo ten a ten pro ženy?
Co když? Co, když teda ten a co tam asi
píše toto jako znamená nás to zaplaví to my máme rádi, ne,

(01:54:26):
máme být příjemný. Jo.
A jestli si takhle vyplácáme tendopamin, pak to nás pak to z nás
dělá citové auto netečné a chceme další dávku a vlastně
nevíme, co se stalo vůbec v tý době čili.
Vlastně ještě nás to další věc. Ještě nás to odstřihávalo
přítomný momentu, který žijeme. A vlastně bych těm lidem bral ty

(01:54:50):
mobily jako ta naše účel, takže na konci školního roku jo, tak
si to u mě vyzvedni jo. Teď žijí přítomnej moment.
Seš tady v parku je krásnej den voní tráva dobře trošku
poprchává a co? Vždyť je to krása jako tak, jako
co tady děláš ce víš do mobilu jo něco, co já to dělám taky

(01:55:10):
všichni to děláme jenom abysme to neznali jo to.
Je hodně vidět v restauracích, že jo šide občas jako sedneš.
S kamarádama se bavíš. Nebo to budem tady kázat lidem
my, když jako ne ty, asi by bylopopulární ká ty kázaný jsou jako
populární. Hele vlastně že ta část ano ta
část, která mě nenávidí, tu deklaruje.
Tak si můžeme vzít z toho pitomci.
Jakože nebo si můžu myslet, co nebo si můžu zkusit to hláško,

(01:55:32):
že od pána boha najít v sobě. Což jsem párkrát zkusil.
Jakým výsledkem? Tak třeba 1 výsledek byl.
Že ten člověk mi napsal, já jsemmu odepsal a on mi napsal, že to
měl nastavený tak, že když mu odepíšu, tak si tu knížku koupí

(01:55:54):
tak, že si jí teda koupí. Což je jako neskutečný, ale
zažil jsem jako. Zažil jsem jako případy.
Tohleto je co se mě tyče nic, ale co se dělo v tý mý politický
jako kariéře, to bylo opravdu nana studii, protože tam třeba 1
chlapík psal. Ten hejter psal každej den ty

(01:56:14):
jo. Každej den to znamená, vystavili
jsme post, on tam dělá pár lidí.Jako já jsem tam trošku dělal
takovýho, jakože jak to říct prostě z.
Zlý důslednej jako tyran. Že to muselo bejt nám to jestli
pročteš takhle takhle to bude. Proč nech že tam chci velkou

(01:56:38):
hlavu na fotce tak mi ji tam nedávej malou na tom displeji
mobilu Tomáš 9cm chci ten výraz,dal jsi tam blbej výraz jo sorry
maro, já to zase zapomněl jo taktak to jsem byl tyran.
Tak tam byly vět, tam byly tyhlety jevy, že tam ten hejtr
psal třeba jako nebo každej den,že pak už jako nejdřív vás to
štve a pak si říká ty, hele, to je zajímavej vztah.

(01:57:03):
Bedna bez nás nemůže bejt, takžekdokoliv hej ten co napsal více
než 1 tak je lover. A rokešta že ne.
Takže tak, takže si myslím, že je nás všichni nás všichni
milují, kdo nás nenávidí aspoň na nějaké úrovni.
No prostě ty co ty, co nás milují, si to třeba netroufnou
napsat, když tam vidíš, že tam je spousta nebo si to troufnou

(01:57:26):
napsat mně psa je taky historicky lidi, že sice jako
nic, že sice je ke mně nemají žádnej extra vztah, ale vlastně
když viděli, že je na mě všichniblejou a některý ty kumulovaný
hejty na mě měli dosah milion plus a nebyli jediný.
Takový výroční sezónní takový hejty, že šli většinou nějaký
sezóně, tak by napsali, že když viděj, že jsou všichni proti

(01:57:46):
mně, tak, že mě chtěj aspoň nějak podpořit.
No co na to máte říct, když vás se toho nedotýká, tak jsem
vždycky potom si řikal. Ty seš takovej debil jako sobě,
že aspoň těm lidem, co píšou, žeteda tohle to bude teda hrozný,
až to někdo uvidí. Jo, aspoň co píšou, že mě teda
podporujou, takže poděkuju za tupodporu, když já jsem si teda v
řadě případů jsem se skvěle bavil s.
Hrozný já já. Jsem zrovna pár dní, zpátky jsem

(01:58:08):
poslouchal v autě nějaký video na tohle téma, jako jaký jsou
takový základní způsoby, jak jako.
Pracovat s hejtrama nebo prostě jak je jak reagovat a tak a
vlastně nejlíp z toho vycházelo.Buď zaprvé.
Samozřejmě ignorovat celou celoutudlenctu neodpovídat
nereagovat, prostě to přejít a jít dál.
AA druhej nejlepší byl, nebo prostě přístup byl něco v tom

(01:58:34):
způsobu, jakože že že že to jakoještě je, že to jako podtrhne,
že jakoby uznáš ten hate jako pravdivej a ještě ho znásobíš,
jo, prostě někdo ti napíše jako.Ty jseš hroznej debil a on jo a
ty ty mu na to odpovíš jako jo jsem hroznej debil, ale ty vole,
kdyby jsi viděl jako ještě tohleto, tak jak bys věděl, jako

(01:58:54):
jaká je skutečná realita, tak bys mě nesnášel ještě víc jako
jo. Ono, dost často se to ukazovalo
třeba na firmách, že ne? Teď mi to potvrď nebo vyvrať.
A to bylo, že když ti volák zákazník, že si něco jako
podělal, že si poslal já nevím špatnou objednávku nebo něco
takovýho tak ty řekneš. Jo, vy jste možná naštvanej, ale

(01:59:15):
teď nevíte, jak jsem naštvaný a přijde to okamžitě řešit.
A to, co jsme jako, jak jsme to udělali, tak to je prostě.
Neakceptovatelný a samozřejmě toteď jako vykompenzujeme, ale
děláš to, že seš ještě naštvanější?
Že si ještě. Neštanejší než to od osobním od
tebe. Pracovali jste s tím jako
podobným způsobem? Ty mraky jinejch způsobů, my
jsme tam toho člověka vítali, myjsme.

(01:59:37):
V podstatě jako. Mnoha způsoby byly tam i
sofistikovaný věci, kdy se pár lidí domluvilo, že nám to tam
zaplaví. Negace má, pracovali jsme s tím
každý den a vždycky jsem říkal otázku vlastně zda?
Do jaký míry a to si musíte klást v těhle těch projektech.

(01:59:59):
Podle mě vždy každou chvíli, do jaký míry je to vždycky je to
projekt na pomezí, že jo vlastněto, že jenom prodáváme nějakej
produkt, to už má společenskou dimenzi, když jim vstupem do
nějaký společnosti, když o tom říkáme nějaký příběh téhle
produkty je super, protože proto.
Teďka se tím živím tím těch příběhů, tak tak s tím vstupujem
a někdo vlastně řekne, že se mu to nelíbí nebo řekne dobrej

(02:00:22):
důvod, proč to nemá bejt často, protože.
To vnímá, že se tím třeba i někteří ty lidi často realizují
v životě, být těmi aktivisty bojujou za dobrou věc.
Vlastně je to svým způsobem krásný.
Může to bejt naplňující vlastně proč ne k tý situaci, že někdo
teda si vypromujete nějakou věc,produkt, nebo vyprávíte příběh?

(02:00:44):
Dřív se říkalo, debilně spravujete jo spravování a že
spravujete střechu, ale střecha zůstává stejnou střechou,
spravuje kotel opravář, to je kotel přijde ještě ho nemusíme
vyměnit. To jsme rádi ještě 1 sezónu
vydrží novej, stojí 60 plus, takuž je to spravilo 5000 za údržbu
kotle nějak to je zpráva přátelézpráva jo, ale tady ta práce je

(02:01:08):
tvorba. To znamená, že co já dneska
vymyslím a opět se vracím k tomu, že.
Kdybych věděl v každé lidské situaci, kde se bude víc těžká
sebevíc, těžká, prostě pro nás. A zdá se nám, že se nedá dát,
kdybych věděl tu 1 větu, co se dá říct a věřím, že existuje,
tak usiluju v tom momentu vlastně o co?

(02:01:30):
Já bych chtěl, aby ten člověk, co to píše, co mě jako hejtuje,
rozhodně nechci, aby ztratil tvář, já prostě uznám.
On tady je. Sice nevím, jestli existuje,
může mít nějakou přezdívku, nemusí to mít profil.
Fotku může mít 0 followerů 0 postů.
Může to být profil založený včera.

(02:01:51):
Dobře může být, já ho uznám. Tím, že ho unám, byl tam buď
živý člověk, nebo aspoň, jestli je to bod nebo kdo to je, je tam
záměr se záměr. Je mi v živý člověk.
Uznávám, že on si to takhle vidísvět.
Prostě takhle to vidí svět. Můj produkt je jako trest, ty
vole. Můj produkt je jako k zblití

(02:02:14):
vole moje fidorka. Nová receptura.
Teď si vymýšlím, já ho nedělám profidorku.
Pokud by fidorka chtěla, abych pro ni dělal, tak.
Většího labora fidorky neviděl. Jako neviděli jo, ale někdo
blije na mojí fidorku novou příchuť, že to není ta stará

(02:02:34):
jakokosová, nebo nějaká jiná mléčná.
Já v tom mám úplně celý srdce. Mě to dobře neni, já o tom
nesmím jít usiluju o cupu, pocito té situace.
Laver mi v tom nepomáhá, pomáhá mi to přežít na úrovni, že tady
mi při pomáhá přežít káva, kterou jste mi připravili, takže

(02:02:56):
chviličku ještě vydržím, než prodám o další.
Jo, ani nepotřebuji, odstupně seto nedotýká osobně, a to ani
toho produktu. Ten člověk jenom vyjadřuje.
Co vlastně sám sebe o mým produktu.
Nemluví ten produkt je jaksi existující mimo něj.

(02:03:16):
Pro když sní, tak je to reakce něj na ten produkt nebo na
cokoliv jiného. On měl blbej den každej, máme
někdy blbej den. Já měl včera ty vole blbý den,
potom se mi ani nezdálo jako jo a to si ještě můžu gratulovat,
že mám vůbec takovýhle dny. Většina lidí třeba takhle
takovýhle dny třeba nemá, takže uznám si aha dobrý.
Proč to píše? A když to píše, to je hrozně

(02:03:38):
zajímavý, kdy to píše, v kolik hodin to píše, v jaký situaci to
píše? Dělali jsme cvičení, který teda
miluju, že jsme si promítali s partou lidí stejně smýšlejících,
který taky se starají o to, co ty značky povídají, což je
mnohem důležitější. Vlastně, než jestli ta značka
vydá krásnej reklamní spot nebo fotku s krásnou paní, která

(02:03:58):
říká, miluji ji tento produkt nebo vtipnou, tak to je jakoby
plakát jako s pod televizní, alemnohem nejdůležitější je, když
ti značně napíšete, tak ona reaguje na vás.
To se rovná návštěvě prodejny, kdy vám řeknou třeba teďka dost
debilní věc. Můžu vám s něčím pomoct?
Prosím. No ptám se, jestli vás můžu
zima, no jsem tady ve vaší prodejně nebudu říkat.

(02:04:19):
V jaký tak tady nejsem, protože bych potřeboval pomoc.
Nesu vám tady 10 litrů. Vypadám, že potřebuju pomoct
špatně vytáhl ta věta je špatně.Pomoc vypadá, že je někomu
pomůžu jako jo. Dneska jsem dal bezdomovci
cigáro 2 stovky fajn, to sedí, pomůžu mu 2 stovky, byl rád,

(02:04:44):
jakože hele je to mně stačí ještě doktor tohle OK, takže
když ho utratit nějakou částku někam jakoukoliv, tak se mě
neptejte, jestli mě můžete pomoct.
Od toho tam nejste vy jste, abyste mi udělali super zážitek.
Super zážitek není pomoc jako jo.
Že prostě všechny korporáty tohleto přeformátovat v těch
všech skriptech v těch školeních.

(02:05:05):
Přeje jako to je, jako byste mi řekli jako hele, jako ještě jsi
to 1 rozmyslej, jestli nám tady necháš ty prachy, protože my si
s tebou jde u mě povídat. My nevíme, kdo jseš a vy nevíte,
kdo jsem. No jsem člověk, co tady, co tady
jde do vaší prodejny utratí 10000 za kosmetiku ty jo aha OK,
zajímavý jo, takže vlastně tohle, takže jako možná se

(02:05:27):
vracím k tomu, že vlastně mluvímza ně a nemusím si tam dovolit
nějakou odvahu a musím bejt schopnej v každé chvíli udělat
tu tvorbu vlastně toho, co jim napíšu.
Ideálně tak. Ty lidi v mém týmu, u kterejch
jsem se to učil všecko co? Mě mě buď napadlo náhodou, nebo
mě napadlo, že procházka, že jsem se naučil tak tohleto

(02:05:50):
všecko vlastně jako byli schopnýzvážit.
To jsem si to od nich učil. Ono to vypadalo, že jako je, že
já je jako řídím. Ve skutečnosti jsem jenom dával
bacha, aby tam vždycky někdo byl, abych si s nima mohl
povídat. To jsem načapal od nich a učím
se vlastně každou větu. Učím se ty věty, jakože.
Je to třeba příklad. Vystavíte?

(02:06:14):
Svůj krásnej příspěvek, kvůli kterýmu jste udělali focení.
S velmi hezkým mužem, který je velmi sympatický, který dělá
velice sympatickou věc. Focení vám vyšlo jen očekávání,
je to cooliak svině. Jak se to říká, že to hot se
teďka říká, že to je hot to hot k tomu.

(02:06:39):
Váš textař mu udělal kus textu, který ke, který má přistupu tak,
že většinou přepíšu 1 větu, pak mu to vrátím a začnu od té mé 1
věty. Tím pádem už tam to makro má ten
obsah, ale 1 větu a říkám klidněpřepiš tu mojí 1 větu, ale
takhle chci, aby to nějak začínalo a teď to přepíše dobrý
párka si to. Pinkáme.
Tak to tam razíme a teď si říkáme dobře, kdy?

(02:07:02):
Klíčový, kdy? Takže tam vrazíme 1 komentář, no
já teďka poslouchám, ale jako nějakou paní komentátorku v
rádiu ty vole. Která říká, že to teda vůbec
jako není a že to říká ten pán špatně.
Můžete se zabít? Já jsem se chviličku chtěl jít

(02:07:22):
zabít milisekundu, než jsem si uvědomil, že teda mám ten tým.
Tak to tam fleknu ne tomu týmu říkám, chci to hned, protože ten
1 komentář. Už tam bude vidět pro ty ostatní
a mě na těch detailech sakra záleželo nebo záleží kolega, tak
jsem tam něco fláknul. Tak se podívej, počkej, kam
počkej, ty jsi tam rovnou něco fláknu.

(02:07:46):
Jo to je jako to jsi neměl tam rovnou něco flákat.
To jsme si měli, podívej, což jámám rád tyhlety situace, kdy
jakoby já to i rád dělám, prostěon tam něco fláknul.
On tomu věřil. Málokdy to dělal tak tam něco
fláknu. On tam napsal normálně větu pod
to no a 1 paní paní komentátor vrádiu teďka říká, že něco něco,

(02:08:08):
že to je špatně tak ten napsal větu normálně to víte.
Komentátoři smajlík to víte komentátoři vesměs to je celý
byla celá věta. Paní s náma normálně souhlasila,
takže my jsme tady během tý jedný věty.
Ona měla nějakej obsah v tý městě, který je, že něco je

(02:08:28):
špatně. Jde to zrovna slyšela.
Evon geniálně vytvořil třema slova, má společnej prostor.
To víte, to znamená, my to vidíme stejně jako vy, jako to
víte? Komentátoři buď 3 tečky nebo
smajlík, takže paní no jo vlastně vlastně tím spustil
celou celej rezervoár jako toho,kdy komentátoři se sekli vlastně

(02:08:50):
a ještě jí řekl, to víte? Jako 3 slova, tak to je 1.
Z těch věcí, kdy si říkám, hele,ty jo udělal dobře, že to tam
dal. Popravdě, tady tomu člověku jsem
vždycky absolutně věřil jako v tom, že má dobrý oko, že když
potřeboval se ptát, tak se ptal,tak to tam prostě rovnou
fláknul, nerespektoval žádný postup domluvený tak

(02:09:13):
nerespektoval. Jako OK, to je jako že takhle,
když se to udělá, tak vlastně ten ta paní zapomněla.
Vlastně co jí štvalo, protože najednou věděla, že my jsme tam
s ní odpověď dostala asi tak za 3 minuty.
Ty jo, za 3 minuty se s ní tam někdo bavil jako člověk
srovnejte, s omlouvám se za čekání, jaké je vaše přání, jaké

(02:09:36):
je vaše přání a na něco si přejete.
Česky je, co si přejete, co pro vás můžeme udělat?
Takže místo toho oni tam dávají.Omlouvám se za čekání,
neomlouváš vole, uprde se neomlouvej.
Prostě jsem čekal dobře. Co pro vás můžu udělat?
Co můžu udělat? Jo můžu 5 slov, místo 10 blbejch

(02:09:59):
je 5 dobrejch. Takhle já koukám na život, teda
aspoň přes ten jazyk. No přes tu řeč.
Dobrej závěr hele, já vím, že musíš se sydem do školy.
Nadešel úplně čas a jako nechci,nechci.
Měli jsme tam ještě ducha. Máš duchařskou historku, kterou
dokážeš rychle. Jako duchač trochu přátelé,

(02:10:19):
vážení přátelé, děkuji, že jste to vydrželi se mnou.
Duchařská historka, tak říkal jsem si, co jsem asi vyrazil.
Asi jsem vrazím to, že. Jsem byl dvakrát buddhisti
problémy na obřadu vědomého umírání pova, kdy mi litujete
třikrát 3 hodiny denně ty vole? Představujete si věci, který

(02:10:42):
nemůžu říct přes utajený patří ktomu obřadu a.
Buď zpíváte. Vystřelujete si vědomí z hlavy?
A to vědomí si z tý hlavy vystřelujete tak, že je dobře
dokonaná pova znamená? Že máte pak v lebce v lebce
díru, do které lze strčit z téblo trávy.
Nevěřil jsem tomu dokud. Celý jsem to prodělal.

(02:11:09):
Než mi tam strčil můj lamatostéblo trávy.
Říkal jsem na to si. To není možný, teprve potom jsem
to celý přijal teprve potom a když jsem tam byl následující
rok, tak jsem si to dal znova. To samozřejmě byl dojemný
graturování mých buddhistických kamarádů.
Gratulujeme ti ke své 1 pově tak1 gratulovali, celá parta jste

(02:11:33):
byli, vy jste ještě neviděli. A ty 2.
Tam jsem se šel podívat, protožemi gratulovali.
Jenom gratulujeme k tvé 2 pově dobře, okay, tak jsem se šel
podívat. Z blízka, jestli to stéblo v té
hlavě? Fakt je.
Šílený, takže komu to říkám od té doby, tak buď mi nevěří, nebo

(02:11:54):
to chci zažít a je to. Slouží to k tomu, abyste neměli
strach ze smrti a abyste věděli,kam po smrti půjdete, aby to byl
kontrolovaný proces vlastně odchodu toho vědomí do prostoru,
protože v tý chvíli smrti prej že ten člověk zmatenej a někam
lítá. Je otázka je kam lítne, že jo,
to se názory různými tu nevíme. Tak tyhle ty nantaly tvrděj, že

(02:12:18):
když to bude moci udělat, umět udělat.
Tak někam, kde to je fajn na to abysme asi všichni chtěli, ne?
Ideálně. Moc díky za rozhovor.
Čau. Hele.
Hlavně tak to na mě prostě zaměřa já tam něco řeknu o tý kamery,
nějak to dopadne. OK tak akce lidi my fakt nejsme
žádný youtubeři na to, abychom vám v průběhu rozhovoru každou

(02:12:41):
minutu připomínali, ať to video lajkujete a nebo začnete
odebírat náš kanál, ale musím vám to říct jako dospělý člověk
a snad se tady bavím s dospělýmilidmi, že pokud na ty 2 tlačítka
nekliknete, tak youtube podcastové platformy a nebo
veškeré sociální sítě prostě nebudou vědět, že se vám to
video líbilo a že vám ho mají začít doporučovat.

(02:13:03):
Jo, a pokud se vám nelíbilo. Tak aspoň mrkněte na naše
vitamíny. Aroha tečka CZ snažíme se
prodávat to nejlepší a nejkvalitnější, co se tady dá
sehnat. Jo, a pokud nechcete udělat ani
nic pro vaše zdraví, tak nám napište aspoň nějakej ošklivej
komentář nebo zprávu, protože takhle ten internet prostě
funguje. To bylo dobrý, ne hlavy asi už.

All Episodes

#110 Marek Prchal – Jak jsme z Babiše udělali celebritu

Episode Transcript

Popular Podcasts

Crime Junkie

24/7 News: The Latest

Stuff You Should Know

.css-15opob5{left:0;position:absolute;top:0.8rem;} All Episodes

.css-14f5ked{margin:0;word-break:break-word;display:-webkit-box;-webkit-box-orient:vertical;box-orient:vertical;-webkit-line-clamp:2;overflow:hidden;}#110 Marek Prchal – Jak jsme z Babiše udělali celebritu