All Episodes

November 19, 2024 163 mins

Přátelé, přinášíme vám jeden z nejsilnějších příběhů, které se nám v Brocastu podařilo zaznamenat... Na naše pozvání k rozhovoru přijal cestovatel, dobrodruh a rybář Jakub Vágner.

Povídali jsme si o tom, jak se odstěhoval do Austrálie, kde se ocitl na ulici jako bezdomovec. Jak se mu podařilo potkat svého mentora, který ho nasměroval.

Povídali jsme si o jeho snu natáčet pro National Geographic a Discovery Channel a co všechno musel udělat, aby si tento sen splnil. Povídali jsme si o jeho cestách do Amazonie, kde strávil 4 roky svého života. Jak probíhala setkání s domorodými kmeny, jak se hledají ryby připomínající dinosaury a jak se chytají anakondy.

Přátelé, doporučujeme zpomalit a vychutnat si jednu z nejlepších epizod ever.



----------



VŠECHNY EPIZODY ZCELA ZDARMA & PŘEHLEDNĚ



CHCI VÁS PODPOŘIT & ZÁROVEŇ UDĚLAT NĚCO PRO VLASTNÍ ZDRAVÍ

  • Aroha.cz⁠ - Naše přírodní a nejkvalitnější doplňky stravy. Podpořeno vědeckými studiemi.
  • ⁠YouTube⁠ - Děkujeme vám za odběr.


SOCIÁLNÍ SÍTĚ



PARTNEŘI BROCASTU

Mark as Played
Transcript

Episode Transcript

Available transcripts are automatically generated. Complete accuracy is not guaranteed.
(00:03):
Já jsem měla ty velký sny national geographic a.
Discovery channel ale to bylo jako vzdálený, to bylo v tý době
asi tak jako letět na mars. Šel jsem si peníze od babičky,
letěl jsem do Austrálie a já jsem měl $20 v kapse.
Říkal jsem si tak jako, co tak vždycky nějakou práci seženu,

(00:25):
jako i kdybych tady měl uklízet ulice.
Jsem. Se přepočítal, já jsem skončil
jako fakt v parku, vlastně jako na lavičkách.
AI jsem vodpadky z popelnic jakonic měsíců jsem byl bezdomovec
jako regulérní né, že jako bezdomovci.
Ale bezdomovec. Díky tomu, že že to byl můj sen,

(00:47):
tak jsem se hodně snažil, abych si ten sen splnil.
Sli chci dostat rybaření do televize, že musím to rybaření
úplně jinak prezentovat v tý době tady jako nikdo se neživil.
Že bych dal ryby to bylo řemeslo, který ani na území jako
Evropy neexistovalo. A když se to ve mně zlomilo a
začal jsem chtít jako ten svět objevovat, tak 1 byla Amazonie.

(01:11):
Tak prostě přijedeš do jižní Ameriky a jseš v lese, kterej je
větší než celá Evropa. Bylo 1 velký zoufalství na
začátku zoufalství a ty tam nic nevíš nikoho neznáš nic neumíš.
Všechno je tam pro tebe prostě úplně jiný.
Jinej svět od základů a. Já jsem pak dostal celou řadu

(01:34):
dalších možností v Americe, ale já jsem se vrátil do čech.
Přátelé, jestli máme na 1. Jedinou věc na světě dar, tak je
to občas natočit rozhovor, kterej nemá absolutně datum

(01:57):
spotřeby, kterej si můžete pustit kdykoliv a pokaždý si z
toho sednete na prdel a řeknete,wow, tohle je ten rozhovor.
Nezapomeňte nás začít odebírat tam, kde nás posloucháte a kde
se na nás díváte, že prostě nikdy nevíme, kdy znova
takovouhle pecku natočíme. Jo a mimochodem máme na
instagramu taky skupinu, která se jmenuje severokorejskej.

(02:19):
Přátelství, a když se tam připojíte, tak uvidíte i věci ze
zákulisí a můžete taky dávat příštím hostům.
Partnerem browcastu je náš eshops prémiovými doplňky stravy
aroha tečka cz. Nebyla to tak ani naše chyba, že
my jsme ho neměli, ale eu se konečně rozhodla, že magnesium
téhona tuhle formu hořčíku schválí jako oficiální doplněk

(02:41):
stravy. Asi si všimli, že to funguje a
teda od 7. 11 je to schválený k prodeji v evropský unii, takže
rollsroyce mezi hořčíky je konečně skladem a kromě toho tam
máme taky bisglicinát malá. A další naše doplňky stravy,
takže aroha tečka CZA my všem děkujeme za podporu.

(03:01):
Hele a nezapomněl jsi hub. Je to tak zapomněl.
Děkuji za připomenutí a viděl jsem na inzeráči, že už nám
posíláte screeny z vaší appky a moc díky pod videem.
Najdete náš odkaz na slevu. Je to sleva slevový odkaz, takže
pokud byste chtěli nejlepší zařízení na trhu na měření
spánku odpočinku a sportu, tak mrkněte.

(03:24):
Pod video moc díky. A samozřejmě v dlouhodobým
partnerem našeho podcastu je naše nejoblíbenější aplikace od
XTB. My s bráchou na XT béčku
pravidelně investujeme do ETFA. Ti tuhle aktivitu dokonce
zautomatizovali. Nedávno říkají tomu investiční
plány. Takže pokud myslíte na
budoucnost, ale nechcete mít s tím takový starosti, tak mrkněte

(03:47):
na jejich web je toxtb.com lomeno CZA zaregistrujte se jen
prosím, pamatujte na to, že investování je rizikové,
investujte zodpovědně. Dobrý hele a slyšels ty ten vtip
o rybářích? No divil by ses, kolik lidí si
pouští hudbu dneska u vody? Že seš někde na břehu v krásný

(04:08):
přírodě a rybáři tam mají diskotéku.
Tak to jsem neviděl ještě. No, viděl jsem u vody ledacos,
ale voda uklidňuje příroda uklidňuje je to.
Vlastně vrací se tam do úplné svý podstaty do toho nitra, kdy?
I když máš jakýkoliv starosti, tak to z tebe všechno spadne

(04:31):
vlastně na ty okamžiky se stávášabsolutní součástí toho celku,
nic víc, nic míň, jenom další živočišný druh, který v té
přírodě je. A když se ti podaří sníst
splynout, tak je to vlastně 1 z nejkrásnějších.
Okamžiků, kterej jako můžeš zažít a už starý asyrský

(04:53):
přísloví, pak to říkal Werich, že?
Čas trávený na rybách se nezapočítává do života.
Kéž by to byla pravda. Byl bych tu do 150.
Let to je dobrý, to slyším poprvé.
No. Jo no tak, já jsem dlouhou u
vody nebyl, tak možná, že se něco změnilo od tý doby co.
Byl natáčíte tady s falešným ohněm, tak to je.

(05:15):
Asi prozradil vždycky někdo přišel nějakej kómák a
prozradím, že máme fejkový oheň.Ty jo, jestli jste diváci
posluchači nepoznali, tak nám dorazil cestovatel a dobrodruh
Jakub bágr ahoj. A díky ahoj, díky za pozvání.
Já jsem koukal, že je zas jako moc na rozhovory nechodíš a tak
je to pro nás docela jako vzácný.

(05:35):
Jsem rád, že si to pu že jsme sedomlouvali už docela dlouho,
viď. 3 roky to domlouvali. Dlouho, no tak jsem rád, že.
Roky tě naháníme nechodím. No úplně upřímně, nechodím.
A. No, já jak se mám před tím
říkal, já už to v dnešní době mám tak, že dělám jenom věci,

(05:56):
který chci dělat a už se nenechám do ničeho jako vůbec
nutit. Na 2 stranu rád podporuju věci,
který maj smysl a lidi, který dělaj věci dobře.
A taky jsem hodně cestoval a promě je vlastně vždycky, nebo to

(06:16):
bych kecal? Ne vždycky, protože když je
člověk mladej, tak si to neuvědomuje.
Ale dneska už vím, že pro mě je největší veličina nejsou peníze,
není to jakejkoliv majetek, ale je to ten čas, kterej máš.
Nevíš, kolik ho máš? Což je na tom vlastně to

(06:37):
nejzrádnější. Dalo by se říct, že můžeš mít
100 let, ale můžeš mít 50 a nevíš, kdy vlastně ten konec?
Tak hrozně rád ten život žiju úplně na plno na dřeň.
Používám si každou vteřinu a snažím se každou chvíli, kterou
mám trávit. Jak nejlíp můžu, protože nikdy

(06:59):
nevíš, kdy je ta poslední. Kdy ti to došlo?
Nebudou úplně přesnej, ale hodněmě tohle došlo.
Když jsem zjistil, že se mi má narodit dcera.
Já jsem byl člověk, kterej vždycky pochyboval o tom, že
budu mít svoji vlastní rodinu. Ani jsem vlastně nevěděl, jak

(07:23):
dlouho na týhletý planetě budu stím, co jsem dělala, kde jsem
cestoval a jaký lumpárny jsem posvětě jako vyráběl.
A pak je to vlastně o tom správným jako genetickým
materiálu. Ten protipól, že pak najednou

(07:43):
přijde ten jako člověk, kdy ti to přijde absolutně.
Jako ve vteřině jo, je to ono. S touhle ženskou si dokážu
představit bejt do konce života místní dítě a vidím v ní vlastně
ne jakýkoliv sexuální objekt, ale vlastně člověk vidí tu mámu

(08:06):
svého dítěte a já jsem to hledal.
Následně, když jsem vlastně si říkal, tak i kdyby se mi cokoliv
stalo. Tak potřebuji mít toho partnera.
Kdy vím, že i když tady teoreticky nebudu, že se.
O to moje dítě postará, že z toho dítěte vyroste dobrej

(08:26):
člověk. No a pak i pak, jak se vlastně?
To dítě narodí, tak? To nejde popsat prostě nic, co
se jako změní, nebo mělo by se změnit v tom chlapovi?
Ne, že by měnilo jeho podstatu. Samozřejmě není to tak, že bych
přestal jako cestovat. Ale najednou jako jsem 1000km od

(08:52):
domova ten malý jako tvoreček chybí, že jo prostě no AV tady
těch chvílích jsem si určitě začal uvědomovat.
I ten čas, že člověk si pořád myslí, že je mladej, že je jako
už si nemyslím teda, že jsem nesmrtelnej, jako jsem si možná
myslel dřív, ale. Občas už tě taky něco bolí z tý

(09:15):
z postele nestáváš tak rychle. K tomu záběru nevstávám z toho
lehátka tak rychle tu stovku už neudělám taky tak rychle.
Ale. Pak se člověk vrátí po měsíci
expedice najednou. To dítě jako dělá jiný věci,
říká. No a pak ti poprvý řekne táto a

(09:35):
jseš hotovej, že jo. Kolik je teďka dcery dceři?
Jestli se můžu zeptat? Teď jí budou 3 roky.
Máme si na tom teď budou taky 3.Roky tak to taky asi mám.
Říkáš to, co si myslím, nebo to,co jsem cítil to samý no.
Takže najednou vlastně už nejseštakovej tvrďák já mám teda dceru
o to je to to, to ta tě má namazanýho na chleba, že jo,

(09:56):
teda mě má namazanýho už dávno. Prostě jenom od toho, tak za 3
vteřiny. Viď?
Můžeš jako mít jakejkoliv špatnej den cokoliv přijdeš
domů, rozeběhne se řekne táto a hotovo.
Řekneš si celej světe v lesbi nahrob.
Tohle je jako ta důležitá hodnota, takže já bych
odpověděl, určitě s narozením mýdcery sem si jako ty časový

(10:20):
náležitosti začal uvědomovat jako výrazně víc AA mnohem
podstatnejch a. Už taky na těch expedicích jako
mnohem více přemejšlím, jestli do některejch situací mám mít,
protože už mám tu zodpovědnost, že bych se měl vrátit.

(10:42):
Dřív jsem to jako neměl, protože.
Já neznám moc pocit strachu, to je něco, co mě, jako když budete
vysvětlovat, já nevím, já to mámjako lékařskou diagnózu.
Ale dneska, už když o něco jde, tak si radši třikrát řeknu, co
se může stát, abych se vrátil k tý dceři, protože jí jednoduše

(11:04):
chci vidět vyrůstat. Takže už neskáčeš jako v
Amazonii do do do řeky a. Skáču, ale třikrát se zamyslím.
Já jsem si říkal, jestli si opravdu to takhle i změnilo.
Ty jsi zmiňoval ještě předtím, než jsme začali natáčet o tom,
že chceš mapovat řeky od jejího pramene až do jejího konce.
Vlastně to má taky co společnéhos mojí dcerou kájou, protože.

(11:30):
Jak jsem procestoval v podstatě celej svět.
Tak já jsem velkej patriot miluju českou republiku.
Už bych to asi dávno nebyl, kdyby to tak nebylo.
Dostal jsem v životě úžasný nabídky jako velkolepý nabídky,
který jsou určitě neodmítaj. Stejně jsem je odmít.

(11:53):
Protože jsem si nikdy nedokázal představit, že bych kotrvale žil
mimo českou republiku. Nějak asi ta krajina se člověku
zapíše do duše a do srdce a. Možná i díky mý rodině jsem to
měl hodně jako silný ty ty kořeny pro českou republiku.

(12:14):
Když se vlastně dcera narodila, tak já jsem.
Taky začal hledat vlastně i projekty, kde bych nemusel.
Tak často být mimo domov anebo respektive, kde bych měl šanci
se vrátit večer domů, což prostěz Amazonii neuděláš.
Tam musíš jet na 3 4 tejdny a prostě nejseš měsíc s rodinou,

(12:38):
tak jsem začal hledat projekty, kde bych mohl vytvářet hodnoty,
který by mě bavili, který bych věděl, že budou přinášet radost
lidem, ale mohl bych se vrátit ktý dceři.
Mohl bych bejt doma za hodinu, kdybych chtěl.
Jako rybář miluji vodu, miluji, přírodu a kousek.
Vlastně od Karlova máme sázavu. Já jsem tak 1 seděl, koukal jsem

(13:02):
se na na tu mojí malou holčičku a říkal jsem si, je vlastně
zajímavý, že znám jako celej svět.
Že znám dobře českou republiku, ale.
Kdybych měl vyjmenovat jako všechny řeky, kde pramenej.
Takže bych to asi nedal úplně dohromady.

(13:25):
A přišlo mi to divný, tak jsem si začal číst o českých řekách a
najednou jsem zjistil, že sázavama skoro 300km a že jím
mám kousek od baráku, takže tu řeku znám dobře, ale že jí znám
lokálně, že znám támhle stvořidla, že znám prostě tamhle
jako davly a pár dalších míst, ale uvědomil jsem si, že tu řeku

(13:51):
neznám, že neznám její podstatu.A to mě vždycky v mým životě
trápí já, když jako do něčeho zabřednu, něco mě pohltí, tak
chci mít jsem v tom velkej pedant, že chci mít absolutní
přehled. No tak jsem si řekl, že.
Na na počest narození mý dcery začnu projekt, kterej jsem si

(14:13):
nazval příběh řeky. A doopravdy jsem teda došel k
pramenu Sázavy a od pramenu Sázavy jsem šel pěšky.
Desítky kilometrů pak jsem si složil svojí kánoi a minulý
týden jsem po 2 letech metr po metru dovršil celou sázavu.

(14:35):
Točil jsem to skoro 2 roky. Natáčel jsem.
S úžasnými lidmi příběhy, který nikdy nebyly natočený sepsaný.
Potkal jsem tam neuvěřitelný lidi, o kterejch a jejich
příběhy, o kterých se vůbec neví.
A stejně jako má berounka prožkaa otu Pavla a všichni to znaj.

(14:58):
Tak to znají kvůli úžasným, jakoje jeho knížkám a povídkám a
filmům. Ale každá řeka má tyhle příběhy.
Akorát řiká neměla otu Pavla, takže jsem se rozhod že řeku po
řece se budu snažit český veřejnosti ukázat tyhlety úžasný
příběhy nejenom tý řeky, ale těch lidí, kteří vlastně kolem

(15:21):
řeky žijou AA žijou s tou řekou a nebo naopak s řekou žít neuměj
a nebo uměj. A vybral jsem si teda jako 1
sázavu a to jsme teď teda po 2 letech dotočili.
Bylo to velký sousto. Musím říct, že jako skoro 300km
metr po metru. Tam obzvlášť ty horní a střední

(15:42):
úseky, tam tolik zámků a hradů avšechno je se jmenuje nadsáza.
Bohužel a pod Sázavou. Ale úžasný, no úžasný.
Jen samozřejmě je vidět, že. Hned 1.
Řeka že ta řeka je jako nemocná.Jak to?
Poznáš? Tak vidíš to na životě té té

(16:06):
řece a. Potkáváš 1000 trubek, který
prostě jako odněkud vedou. Vedou vždycky jako do do tý
řeky, kterou jako všichni říkaj,že ji milujou no.
Je pravda, že když kolem řeky jedeš, nebo jedeš přes nějakej
most nebo něco, tak vidíš jenom jako velmi malý fragment toho

(16:27):
celý tý délky a že v momentě, kdy si sedneš na nějakou loď,
nebo to tak to vlastně vidíš celý úplně jako jinak, že?
Jo přesně tak, dneska už můžu říct žes doopravdy sázavu znám,
že jsem jí jako nacítil tu tu bytost tý tý tý tý řeky Sázavy.
Je úžasná, ale samozřejmě. Máš samozřejmě krásný jako

(16:49):
poznatky, ale II velmi smutný poznatky. 1 z těch asi
nejsmutnější, že jestli si myslíš jako že sázava je plná
trempů, tak budeš velmi zklamanej tremping.
V podstatě zmizel ze Sázavy, to jsou doopravdy absolutně
minifrakce, kde tohle ještě zůstalo, ale ten klasickej

(17:12):
trumping neexistuje. Bohužel.
Stejně jako neexistujou vodáci. Existuje spoustu jako půjčoven
žlutejch a oranžovejch lodiček. Na kterých často jezdí lidi bez
absolutního respektu k řece AK přírodě.
Kdy na těch březích, jako jsou ty následky toho, že lidi si

(17:33):
myslí, že toaleta může bejt kdekoliv a že cokoliv jako
sloupnou z obalů, že je to jablko nebo banán a že to teda
tam může zůstat a. A takže bohužel se tam potkáváš
jako s neuvěřitelnejma jako. Věcma, že, že ti zůstává rozum

(17:54):
stát a říkáš si, jak je vůbec možný, že takovýhle lidi jako
jdou do tý přírody? Ale zase ty pozitiva určitě jako
převažují a potkali jsme jako lidi, který.
Který jako byly svojí ctností jako králové úplně jako česká

(18:18):
šlechta, potkali jsme jako neuvěřitelný lidi a příběhy jsme
s nima natáčeli a husí kůže často.
Takže když jsem tu sázavu začal natáčet, tak jsem si myslel, že
to bude 1. Díl tak 20, 20 šestka a teď si
myslím, že máme těch 6 7 2 padesátek.
Fakt teda. Ještě úplně nevím těch kolik

(18:41):
dílů z toho vznikne, ale doopravdy říkal jsem si no tak
sázavu, tak jí sfouknem za 3 tejdny a dělali jsme to 3 2
roky, no. Co je?
Co je další planety, další řeky,nebo ještě ještě víš, co možná
nejdřív? Kdy nebo kde to má vyjít, kde to
je možný potom vidět? Mělo by to vyjít na český

(19:01):
televizi, já jsem to točil. Aniž by to kdokoliv schválil,
aniž by to kdokoliv chtěl. Já jsem to točil jenom proto, že
jsem chtěl. Tak jak ty věci dneska dělám,
protože to jsem to považoval i za trošku povinnost.
To natočit protože. Jestli máme v český republice

(19:23):
něco oslavovat? Tak tak to má bejt naše krajina,
protože je úžasná. Tím je česká republika absolutně
výjimečná, že nám naší přírodu stále může závidět jako spoustu.
Zemí minimálně po Evropě. Ať si to možná někteří lidé
neuvědomují a bohužel dost lidí si toho neváží tak, jak by mělo,

(19:46):
tak tu máme absolutně unikátní přírodu, jak pod vodou, tak i
nad vodou. A já jsem to chtěl natočit z
toho důvodu, aby si lidi uvědomili, co tu máme a že
důležitý se k tomu chovat s respektem našich předků.
A mít k tomu tu úctu, která mezilidma.

(20:10):
Pomalu prchá ale ta příroda si zaslouží.
Takže ty si jenom prostě vzal kameru a natáčet, nebo si ji měl
štáb? Já a Martin můj kameraman a
jezdil s náma ještě můj výbornejkamarád Luboš.
Starší, prostě bourák, úžasnej člověk, kterej s náma tu sázavu

(20:32):
jel nastě lidí s náma úplně celou, ale v podstatě většinou
jenom proto, že to chtěl vidět. Jo je jenom jako řekl si jo
tohle je nádhernej projekt, tak občas se k nám k nám připojil,
takže nikdy jsme byli 2. Já a Martin.
A někdy s náma byl ještě Luboš 3.
Takže. Já jsem byl na kánoi s Martinem

(20:56):
a Luboš byl za námi a. Takhle.
Jsme si to užívali. Partička super a.
Po cestě vlastně doopravdy úžasný lidi a bylo to nádherný v
tom, že když jsme začínali tu sázavu točit.
Tak u nás nikdo nevěděl. A následně, jak vlastně nás nás
ta pověst předbíhala, tak jsme přijeli najez a tam čekalo třeba

(21:19):
15 lidí včetně starosty a řeknu,to je dobře, že jste tady já pro
vás mám úžasný tip, tohle musítenatočit a támhle to musíte
natočit a tady je úžasný mlynář se támhle neskutečnej sklář a
tady prostě člověk, o kterým nikdo neví, ale má jako úžasnou
sbírku toho a toho, takže. My jsme jako natočili

(21:40):
neskutečnou plejádu. Řemesel a úžasnejch lidí, o
kterých se vůbec neví, ale. Myslím, že lidi budou lidi jako
doopravdy koukat. A už je teda jasný, že to půjde
na na na český no. Když to, když to budou chtít, já
říkám, jako já jsem jim řekl, žeto točím, ale tam tam máte ty
schvalovačky, že jo a ale takhleto je, to je 1.

(22:03):
Já jsem to chtěl natočit, i kdybych to dal zadarmo na
youtube, to je jako. To je 1, ale prostě vzniklo to.
A jsem za to jsem za to rád. A teda další řeka v plánu, když
už to. Rozmyšlený to je to je to je
velký dilema je to velký dilema protože.
To je něco jako, co je hezčí blondýna brunetta nebo zrzka to

(22:28):
je, to je úplně jak ty řeky jo, záleží no.
No vidíš tak. Těch řek krásnejch je hodně a my
schválně neděláme labe nebo vltava, nebo takový ty jako
známý řeky, takže. Uvažujeme o nežárce.
Určitě o hře určitě berounka. Takže.

(22:54):
V tom našim v tý v uvozovkách týsvatý trojici co jsme to
jezdili, tak teď se o tom bavímetak, jako která řeka by se nám
líbila a postupně uděláme všechny ta nežárka.
Je dobrá v tom, že má jenom 60kmzhruba necelej no.
Tak rok viď? Teda to já doufám, že to bysme

(23:15):
doopravdy tak za 2 měsíce mohli udělat, ale ne, ta sázava je ona
má obrovskou historii jo. Za sázava to je to je.
Vlastně teprve, až když člověk do toho pronikne konkrétně do tý
sázavej, tak tam si člověk jako strašně zaseká na těch památkách
a na těch na těch na těch na těch příbězích AA jsou tam

(23:39):
doopravdy natočený věci, který jako nikdy ještě natočený
nebyly. Ale možná zvítězí o vře, no teď
jsme tak, jako že by to mohla být ohřeno.
Že ne že není moc regulovaná AI ta nechranická přehrada tam mám
jako tu tu sílu a že vlastně rozděluje 2 světy to nad

(24:00):
přehradou a to pod přehradou. Takže možná možná hůře uvidíme.
Ještě dnes se dostal k tomu, že budeš dělat teda ty věci pro
radost, nebo ty, který se ti chtěly dělat tak sis jako někdy
taky musel uvědomit, že se tím musíš jako i živit.
Ne že jo. A kde ti nějak došlo, že bys

(24:22):
toho mohl bejt byznys? Hele já jsem to pro byznys nikdy
nezačal dělat. Pro mě.
Já jsem měl buďto velkou smůlu nebo velký štěstí na lidi v
životě. Ale vlastně paradoxně i ta smůla
na ty lidi je skvělá, protože. Ono tě to hrozně nakopne.

(24:44):
Vždycky. Člověka nejvíc za mě posouvají
ne úspěchy, ale ty neúspěchy. To když si člověk doopravdy
nabije hubu. Leží na tý zemi a říká si z
tohodle už se prostě nedostanu špatně průšvih seš prostě na
dně. Ale když se dokážeš jako

(25:06):
zvednout a jít dál, tak to je zamě ta největší škola života.
To je to, co tě jako moc posouvá.
Já jsem měl úžasně chytrýho dědu.
Kterej moje vlastně rodina? Jak znám jiný strany, tak
státový strany jako nesmírně zajímavou a důležitou historii i

(25:30):
pro českou republiku je vlastně můj děda.
Byl přímý účastník vzpoury v boce kotorský a stál vlastně
čestnou. Masaryk si přál, aby jako stál
díky tomu, co udělal čestnou stráž nad jeho hrobem.
AA ale děda byl letec a 2 děda námořník a že?

(25:52):
Se mi jako pyšnej na na na mý předkyni a on mi vždycky říkal,
že. Jediný, co musím, je dělat to,
co mě bude šťastným, že když to budu dělat cokoliv, jako když to
budu dělat jinak, že můj život bude neúplný.

(26:14):
Já jsem si jeho slova. Myslím si, že velmi dobře
uvědomoval už relativně jako v mladym věku.
Já jsem vrcholově sportoval celkem úspěšně, pak jsem šel
samozřejmě na hudební dráhu nejdřív na hudební gymnázium
Milena nerudy, potom na pražskoustátní konzervatoř.

(26:35):
Kterou jsem ale ve třeťáku opustil, protože mě přesně
dohnali slova toho mýho dědy. Ke hudbě jsem byl dobrej,
naplňovala mě, ale nebylo to to,co bych v životě toužil dělat
nejvíc. Nejvíc jsem toužil po přírodě a
rybaření a natáčení a fotografování a aby vlastně tu

(26:59):
svojí vášeň. Nejenom toho rybaření, ale
přírody mohl sdílet s lidma nejlépe po celém světě.
To ti došlo už tenkrát. Tohle já jsem věděl v 7 letech,
že chci být, že chci chytat rybyprofesionálně.
Měl si nějakej vzor nebo inspiraci, ve které ses třeba
vzhlídnul v tý době? Nebo to?
Prostě měl jsem měl jsem, měl jsem rexehanta a za ním.

(27:22):
Se v Austrálii a ne z. Austrálie.
A právě když jsem opustil. Přesně ten den pamatuju, to byly
dějiny hudby. Ný třídě tam že jo je obrovskej
věkový rozptyl na tý konzervatoři a měl jsem tam
dobrý kamarády ve třídě na 2. Stranu byli tam lidi, který v
podstatě člověk ani neznáš jo, který tam jako občas dojdou.

(27:44):
Občas nedojdou, tak konzervatoř je v tomhle taková svá a.
Já jsem se otočil v těch dveří, když jsem jim, tak se tady
mějte. Zpětně mě můj kamarád říkal.
Já jsem přesně věděl, že už nepřijdeš.
Hodně se to ve mně pralo. Jsem z tý učebny vlastně na

(28:06):
rejdišti koukal na tu pražskou Vltavu, protože já jsem tam na
ten kontrabas. Změnil jsem i kantor, neměl jsem
takovou motivaci už. A tak jsem teda vodešel, no a
mýmu tátovi jsem ve dveřích řekl, že jsem teda opustil
školu. Tak než mi dal dělo, teda mi

(28:27):
řekl, tak když umíš odejít ze školy, tak se taky asi musíš sám
umět i živit. No a vlastně 3 roky jsem neviděl
tátu. Půjčil jsem si peníze od
babičky, letěl jsem do Austrálie, kde v tý době člověk
musel mít pracovní vízum, který jsem samozřejmě neměl, že jo.

(28:48):
Promiň, že ti do toho skočím jakej je to rok.
No bylo mi necelejch 19 let. Jo to je vostrej teda.
A pak se vrátím ještě k tý tvý otázce.
Já se mi úplně neodpověděl, ale.Dojel s doletěl jsem tam právě
kvůli rexovi. To byl člověk, kterej měl 15 let
svojí televizní show na discovery.

(29:10):
A teď jsem čekal, že ta celá Austrálii, jestli se mě jako
sedne na zadek ono se vůbec tak ale nestalo kupodivu jo takže.
Obrovská jako motivace životní, tak jsem šel na bondai beach,
kde jsem samozřejmě potom letu hned usnul.
Takže do Sydney? No, no, no, měl jsem okamžitě

(29:30):
spáleniny mega na zádech. Takovýhle puchejře podlitý
katastrofa. Já jsem měl $20 v kapse jo.
No, a říkal jsem si tak jako, cotak vždycky nějakou práci
seženu, jako i kdybych tady měl uklízet ulice.
To jsem se přepočítal, protože vtý době to pracovní vízum, potom

(29:51):
se hodně šlapalo, takže já jsem skončil jako fakt v parku.
Spal jsem jako na lavičkách, AI jsem odpadky z popelnic jako x
měsíců jsem byl bezdomovec jako regulérní ne že jako bezdomovec,
ale bezdomovec. Potkal jsem tam na ulici úžasný
osudy. Od tý doby jsem se naučil, že

(30:12):
lidi zásadně nesoudím, protože jsem se tam potkal na ulici s
lidma, který měli vystudovaný vysoký školy a dosáhli
obrovskejch věcí v životě, ale prostě osud.
Je zavál jiným směrem, udělali třeba chybu nebo nebo i
tragickou chybu a skončili špatně.

(30:34):
No a následně jsem teda mylil nádobí za $5 na hodinu, což byla
jako velká škola života. To už jsem měl v podstatě bílý
nehty a bílý vlasy a úplně v dezolátu už jsem mě jako kali
fakt kosti a byl jsem hodně i psychicky zlomenej, protože to

(30:56):
je vlastně to nejhorší. Ne, to fyzično, ale to
psychično, což? Jsem tehdy neviděl, ale.
Pak na všech těch expedicích jsem to poznal, že ta hlava
hraje největší rozdíl. Promiň, že ti to zaskočím.
Já jsem ještě chtěl zeptat, jestli si pamatuješ tu 1 noc co
jsi spal venku? Jo pamatuju pocit absolutní
svobody. Jo jo, já jsem se chtěl zeptat,

(31:17):
co se ti honilo hlavou? Byl to pocit absolutní svobody s
tím, že dobiju svět. Kou spal sem nad spal jsem na tý
pláži, koukal jsem se jako na tyna ty na ty hvězdy.
Slyšel jsem, slyšel jsem ten oceán.
A přesně si to pamatuju ten okamžik a říkal jsem si.

(31:38):
Teď to začíná, teď začíná moje cesta.
Měl jsi tam nějakej režim, že teda zůstanu ještě tady u toho
období, který popisuješ měls tamnějakej režim, co jsi dělal, jak
jak jsi v tou dobu žil? Jsi říkal, že to bylo několik
měsíců. No nebyl žádnej režim.
Já jsem na nic neměl peníze, takže já jsem se pořád snažil
získávat práci jako v Sydney. Pozor, to je jako.

(32:02):
V tý době mělo asi 120km. Na délku to město pomalu jo s
těma různejma. A já sem jako chodil po všech
čertech a nikde mě nechtěli. A těsně než jsem to vzdal úplně
těsně před tím jo, vždyť doopravdy jsem se sklonil
hlavou. Už jsem byl přesvědčený, že
prostě nějak se dám do kontaktu zpátky se svojí rodinou.

(32:25):
Tak jsem seděl na monday junksion, to je nejluxusnější
čtvrť prostě v Sydney. Viděl jsem tam na takových
nádherných mramorovejch schodechsmradlavej zašlej.
S velmi lámanou angličtinou takhle přímo proti mně byl
nádhernej nápis limončelo. Byla to v tý době 1 z

(32:50):
nejluxusnějších italskejch restaurací.
Bylo před obědem, tak jsem si říkám, nemám co zkazit?
Prostě už jsem žádal jako nejpodřadnějších asijskejch
bistrech, abych tam mohl jako bejt hadrem podlahu a nikdy mě
nechtěli. Zažil jsem jako, bylo to poprvý,
kdy jsem se setkal jako s tvrdýmrasismem a prostě byl jsem s

(33:14):
prominutím jak největší hovno napodlaze.
Jo, tak jsem si připadal, ale pořád jsem měl tu hrdost toho
svýho táty, že jsem to nechtěl vzdát.
Tak jsem tam vešel a byl tam kulatej stůl u toho celá italská
rodina, taková ta typická miafia.
Jo, teď jsem se představil, nikdo se na mě ani nepodíval.

(33:36):
A najednou zvednu jako oči ten nejstarší z těch Italů pozdravil
a zeptal se mě, co chci a já mu říkám, no, já jsem prostě Jakub,
jsem z čech. Bydlím prostě tady v parku už x
měsíců a budu u vás pracovat. Nechci peníze, chci prostě jenom
jídlo a budu dělat cokoliv. Tak takhle se zase podívám

(34:00):
zpátky na ty svoje torteliny, nebo co tam měl.
A říká, jo, jo, tak v 5. Přiď.
Tak jsem v 5 přišel a zažil jsemnejhorší noc svýho života a
nejhorší noc svýho života. Do tý doby to bylo doopravdy
jako restaurace, kam chodilo stovky lidí.
Jo, bylo tam 6 kuchařů. A pak jsem se dozvěděl, že ten

(34:22):
kitchinhant, který tam to nádobíme, je nejdýl.
Vydržel 14 dní. Jo ta to byla vždycky prostě
jako asiati, a tak prostě, kteřívůbec nikdo nechtěl, tak ty tam
zaměstnali, tak já jako modrobokej blonďák prostě tak po
2 hodinách jsem měl špagety a rajskou omáčku úplně všude,
prostě od hlavy až po patu. Teď na mě těch 6 kuchařů řvalo

(34:47):
jako nenávistně, že jsem nestíhal prostě.
Jo to to jako v boxu 1 proti 100jako umejš 1 pánev kdy oni ty
italský jídla dělají vždycky na 2 na 3 na 4 pánvích, takže to
bylo to bylo souboj kterej jako nešel vyhrát.
Prostě teď se to tam kupilo. Já už jsem ani neviděl přes to
nádobí. Máš ty rychlomyčky, kdy to dáš
dolů? Teď za minutu se to umyje,

(35:09):
prostě jít, že fakt 1 umyješ a 3tam přijdou jo.
No to skončilo tak, že? Ve 12 teda měli zavírat.
Já jsem v půl 2 domýval poslednínádobí, všichni na mě čekali i
ty kuchaři. Ten šéf je tam všechny držel,

(35:31):
nenáviděli mě i mě, nenáviděli. V půl 2 jsem přišel takhle,
sundal tu zadělanou zástěru, jsem si říkal, no to ne že ne,
že by mě dali najíst. Ty mě tady zastřelej jenom.
Přišel jsem k němu a on řekl, jakube tak teď ještě vytřeš a
zvedneš všechny židle. Pořád na mě všichni čekali.

(35:52):
Takže jsem musel vytřít zvednoutvšechny židle pořád všichni
čekali, no asi za prostě necelouhodinu, tak já jsem finální
odcházel všichni. Nikdo se na mě nekouknul ani
jako klika od záchodu a ve dveřích čekal tady ten starý
ital. Takhle mně podal $50 a řek

(36:13):
zejtra chci abys přišel a měl tozarámovaný.
Já tak na něj koukal $50. To bylo pro mě jako milion ne
říkám, no ale já se omlouvám. Já nemám ani knihy, abych si to
nechal zarámovat, tak vytáhl ještě dvacku a říká, jestli to
nebudeš mít zarámovaný, tak ani nechoď.
No tak jsem si to nechal zahrovat s velkou lítostí.

(36:37):
Těch peněz, teda vlastně vůbec jsem mu nerozuměl.
Jo, co po mně chce až vlastně? Po letech jsem byl schopný
vlastně porozumět tomu, proč to udělal.
No a tak jsem přišel další den další den pekla, další den
pekla, další den pekla. Najednou jsem jim začal stíhat,
občas se na ní nějaký kuchař usmál, no asi po 3 měsících 1 z

(37:01):
těch kuchařů, jak na mě zavolal a.
Říká, vidíš ty pětadvaceti kilový pytle cibule.
Ty teď nakrájíš. Takže já takovýhle oči takovýhle
slzy ne? Teď jsem to krájel jak ten
největší debil. To po 14 dnech už to bylo.
No takže? Takže jsem si prošel, už jsem

(37:22):
nedělal kitchanda už tam přišla jiná šmucká poměr.
Byl jsem upřímně rád, že jsem odešel.
Ten zase hned skončil asi za tejden.
A začali s ní i vážit, že jsem to jako nevzdal, no takže jsem
pak začal dělat saláty. No a za x měsíců pak přišel
hlavní jako šéf a. Vzal takhle utěrku, namočil ji,

(37:45):
vyždímal ji, vyhodil ji do vzduchu a začal dělat.
Říká, vidíš to? Tady máš tu útěrku lidí, domů,
až se to naučíš, tak přijď taky já 2 dny.
Nešlo vůbec, že jo? No, tak zkrátím to vlastně
dopadlo to tak, že jsem. Pak vlastně tam dělali pizzy no.

(38:08):
Takže. Úplně jako vod. 0.
Kdy jako dolar byl celej svět a pamatuju si, že jsem si pak
pronajal takovou 1 místnostku bez oken úplně nahoře, kde bylo
strašný vedro, nebyla klimatizace, ale měl jsem svůj
jako pokoj, proti kterýmu tady ta místnost je jako.

(38:31):
Nejlepší hotelový pokoj na světě.
A, byl jsem za něj hrozně rád, no?
Tím, že jsem žil v zahraničí, shodou okolností v Austrálii
taky asi neznám taky ty jo takovejhle příběh už přišel
hodně ne? Takovej ve smyslu toho, že si u
toho jako vydržel, ale u takovejch těch příběhů takovejch
těch Čechů, který tam odejdou. Myslí si, jak tam chce, jak si

(38:51):
tam vydělaj prachy a prostě něcozažijou.
A takový a pak většina z nich tam pracuje v hotelech vod rána
do večera jsou úplně mrtvý. Vydrží to půl roku rok a pak
jedou domů pár 1000 $ v kapse ale jsou vlastně jako maj maj
jakoby tu zkušenost, ale není topřesně asi úplně to, co co, co

(39:13):
od toho původního očekávali, málokdo mi řekne, nebo málokdo
mi řekl, že tam prostě přijel zničím AAA udělal něco jako
takovýho v Čechách. Prostě si každej představuje, že
vyrazí někam do zahraničí a to nemusí bejt jenom Austrálie.
Třeba Amerika nebo někdo někam jinam AA tam prostě to celý
urve. Tak, většina těch lidí prostě
stráví tou prací a jenom tím vlastně aby, aby tam vůbec jenom

(39:36):
přežili, aby si vydělali aspoň na ten běžnej život.
Tam tak strašně energie musí vydat.
To hrozně těžký. Ale já jsem si odtam teď přivez
to nejcennější. Já jsem si odtamtaď přivez ten
obrovskej elán dosáhnout toho, co ten rexant, ale v český
republice, protože já jsem se nakonec tam s ním seznámil.

(39:56):
Jak? Se ti to povedlo.
Jelikož jsem byl paličák a zase jsem si chtěl jít za svým, tak v
tý době byla veliká rybářská. Výstava v Sydney jako obrovská.
Důležitý je říct, že v tý době rex hunt byl jako následně Steve

(40:18):
arwin. Říkám 15 let od pondělí do pátku
půl hodiny na discovery channel.To je jako do teď nechápu, jak
to ten člověk mohl vydržet. Jako představte si, že byste
měli půl hodiny programu denně jenom takhlec jo prostě
neuvěřitelný. Jenom to vymejšlet a vydržet to
energeticky že jo. Obrovská veličina, kterou v tý

(40:41):
době zná celej svět AV Austrálii.
V tý době byl prostě krokodýl doAnglie a raizant.
No a šel jsem na tu výstavu a chtěl jsem jeho podpis.
Samozřejmě tam byla obrovská fronta.
Fakt jako 400m fronta hodiny tamčlověk čekal.
No a. V tý době tam byl ještě z tý

(41:03):
starling. Taky megawis dělali ten rexant
úplně jako veličina. No já, když jsem po těch
hodinách stál před ním, tak jsemse představil a řekli, že bych
pro něj chtěl pracovat. Tak.
Nějak ze mě vypadlo. On se tak na mě kouknul, jakože
na absolutního blázna, jakože cochci, jakože nějaký jako mladý
kluk se zach na mě zvláštně podíval.

(41:25):
To na mě dal ten podpis, otočil to tam, napsal svoje číslo a
řekl, zítra mi zavolej. Tak jsem mu zítra zavolal.
No začal je úžasnej příběh, kdy?Vlastně jsme se stali přátelé.
Já jsem začal pracovat na rybářské lodi jakoby gamefishian
průvodce. Všechno jsem se musel učit od
píky a stali se z nás takový přátelé, že když jsem po letech

(41:50):
se vrátil. Natáčet pro discovery channel.
Když jsem si tu cestu sám prošela dosáhl jsem toho, co on mi
řekl, že o co se mám pokusit. A řekl mi, že to bude ale hrozně
těžký, že jako se nesmím zdát, že těch klacků bude moc tak on

(42:12):
byl ještě taky hvězda v australským fotbale a moderoval
ho. No a přijel jsem.
Před do Melbourne před obrovskejjako stadion narvanej jan 30000
lidí třeba. Přijel jsem tam o pauze a čekala
tam na mě nějaká paní a tam mě provedla.

(42:33):
Najednou jsem byl ve studiu předkamerama.
A celou tu pauzu. Rex dělal rozhovor se mnou a
vysílali to na tom mega plátno pro těch 30000 lidí, ne?
Jakože úplně tak, jakože jsem tam přišel.
Tady, jo, tady se posaď nazdar čau a přátelé dodnes a oni mě

(42:55):
posunul. No, když jsem vlastně odjížděl z
Austrálie, tak říkám, co mám dělat jako že?
Chtěl bych žít ten ten svůj sen,říká kubo.
Budeš to mít těžký, nemáte moře?Žiješ prostě v postkomunistický
zemi. Kde máte jinou mentalitu ještě?

(43:16):
Ten národ, váš se bude vyvíjet. Přesně si to pamatuju, co mi
všechno říkala. Mně je úplně jako svatá pravda
jako podepsal bych to, co mi tenkrát všechno řekl.
No teď jsem se vrátil jako nabitej tou pozitivní energií z
tý Austrálie, kde jsem si zase myslel, že si tady se mi všichni
sednou jako na zadek, ale už mnohem pokornějš a vrátil jsem

(43:38):
se v tý době do toho šedivýho Česka.
Kde jako. Ten úspěch se neodpouštěl, kdy
to bylo takový ponurý, kdy jako každej se koukal pořád, kdo co
má? A jo, ten má lepší auto, tak na
něj asi jako na krát a taková byla atmosféra v tý době.

(43:59):
Takže i devadesátky. Pozdějš ne.
Pozdějš no tak 2 10 no bylo mi bylo mi jako necelých 20 nebo
20. Že jo pár let starší než já.
To bylo nějak 2 5 toho. Jo pak začala vlastně éra, když
jsem se snažil dostat do český televize.
No a to byl teda taky voříšek. Když se vrátím k tomu rexovi, co

(44:20):
ti poradil? Mně poradil to, že jestli chci
žít svůj sen a chci udělat z rybaření.
Doopravdy, jestli chci dostat rybaření do televize, že musím.
To rybaření úplně jinak prezentovat v té době tady jako
nikdo se neživil, že bych chytalryby.

(44:41):
Maximální, že prodával v rybářských potřebách, anebo že
lovil rybníky, ale ne že by nikdo chytal ryby to bylo
řemeslo, který ani na území jakoEvropy neexistovalo.
Já jsem si pamatuju, že když jsem si šel udělat svojí 1
živnostenskej list a řekl jsem jim, že chci bejt profesionální
rybářskej průvodce v tý době, tak ta paní to začala hledat a

(45:03):
vůbec si se mnou nevěděla rady, jo.
A říká, no tak já nevím. No tak já vás dám asi jako ke
službám osobního charakteru a říkám, no a co to je ty služby
osobního charakteru? No to jsou třeba prostitutky.
A teď tam budete i vy, takže jsem měl živnostenský list
služby jiného charakteru nebo osobního charakteru.

(45:26):
Teď nevím o jiného nebo osobního, no takže já a
prostitutky jsme teda. Měli stejné řemeslo.
Řekl ti, že se to chceš dostat do televize, takže to budeš
muset nějak jinak prezentovat. To budu muset jinak prezentovat
jako prostě zábavu jako ne, že prostě tady v tý době se lidi
oblíkli do maskáčů a schovávali se za stromem, aby je nikdo

(45:47):
neviděl, že chytaj ryby, že jo, že to bylo takový jako jo, tak
trošku jako tak trošku národní sport, ale někde jako v 5.
Lize jo. Sice rybářů víc než hokejistů
víc než fotbalistů vlastně největší zájmová skupina.
Ale je jako ředitel chytal ryby a vzal si radši jako. 4 plášníky

(46:08):
přes sebe, aby ho nikdo neviděl,že ty ryby chytá.
No a já. Jsem se vrátil a teď nabitej tím
melánem, tak jsem začal volat dočeský televize.
Volal jsem 6 měsíců v kuse každej den.
Každej den jsem tam byla. Já už tě znali navrátnice.
Jméno nenáviděli mě na vrátnici,ne že mě znali, nenáviděli mě.

(46:30):
Tenkrát byl programovej řiditel Richard Medek.
A když jsem tam přišel, tak tak.Jak se mě ptal, jako co chcete
jako vy jste ten rybář jo? Jo jo jo a teda pořád o rybách
jo to vidím. No jak na tý Vltavě u toho
Karlova mostu seděj 8 hodin na tý lodi jsou zmrzlý jak hovno

(46:54):
chytěj hovno a neřeknou ani slovo a pak jedou domů.
Potom chcete dělat pořad do televize?
Říkám, no, potom bych chtěl dělat pořád do televize.
A to, jako si myslíte, že jako někoho bude bavit, jako že to
bude jako zábava v televizi? Říkám, jo, myslím si, že jo, že
by to mohla bejt zábava. Nevím, asi mně bylo líto.

(47:19):
A pak vzniknul pořad, kterej se jmenoval jak na to, no byl
strašnej. Teda musím říct, že zpátky, že
jsem byl příšernej i já hrozný já.
Jsem to ještě nikde najít. To nevím to jako takhle moderní
svět neexistoval v tý době. To doporučuju ne.
Ne ne, asi to nikde existuje, ale to byl byla doba, kdy

(47:39):
neexistoval internet, že jo nic v nějaký sociální sítě vůbec.
Televize největší médium? No, jako neuměl jsem mluvit,
neuměl jsem se vyjadřovat, že jo, prostě.
Možná jsem si to občas uměl, no prostě pravěk, můj pravěk jako
nikdo určený nebest nespad 1 týden jsem to byl já a Pavel

(48:00):
Tomia rudá Hrušínský a 2 týden Bohdalová jiřinka.
Nedělal nějaký zahrádkáření? My jsme dělali.
Jo to byla to byla to byl vlastně ten úplnej počátek no
kdy, kdy já jsem měl ty velký sny national geographic a.

(48:20):
Discovery channel ale to bylo jako vzdálený, to bylo v tý době
asi tak jako letět na mars. Ale předpokládám, že jsi
nenatáčel teda o tom, že že tam u Karlova mostu lidi zmrzli jak
hovno chytaj hovno. Ne, ne, ne, ne.
Já myslím, že to bylo o něco lepší, ale nebylo to zas tak
výborný. Ne.
AV tý době, když se vrátím k tý svojí otázce, to byl ten, to byl

(48:45):
ten jedinej způsob, jak z toho udělat ten byznys.
Jak se tím uživit? No ale to je ono.
Já jsem nikdy nechtěl, aby to byl byznys.
Jak se tím uživit? Já jsem já jsem žil v době jako
toho, že já jsem to přišlo až následně, když jsem najednou,
měl 1 holku AA ona řekla jako kup mi pračku.

(49:07):
Já jsem takhle vytáhl jako prázdnou kapsu a najednou jsem
pochopil, že že jako musím mít víc peněz mě vždycky stačilo
nějaký můj život. Do tý doby byl tak, že já jsem
byl pořád u český vody někde já neměl ani řidičák.
Jsem vždycky nikdo mě nikam dovézt nějaký můj kamarád.
Tam prostě jsem měsíc byl u vodyjet jsem tam prostě suchý

(49:31):
rohlíky. Totálně jako úplně nic, jo?
Vždycky tam někomu bylo líto, tak mě přinesli třeba svíčkovou
nebo rajskou, jak za mnou chodili ty lidi jak za exotem,
že jo, tak já z australskýho bezdomovce jsem se stal částečně
českej bezdomovec. Takže já jsem dokázal.
Žít s hrozným jako málem AA stačilo mi to.

(49:53):
Já jsem chtěl bejt šťastnej u tývody.
Ty peníze jako nebyla pro mě ta veličina.
No ale samozřejmě člověk jako stárne.
Najednou jsem chtěl mít vůdce malýho plavidla, najednou se jim
pak mít ten řidičák. Najednou jsem potřeboval taky to
auto. 1 holka pračka pošly došly, že jo nic ta ta tuhle

(50:13):
nudle, že jo, já měl tvrdou školu, já jsem dostával 50 jako.
I když jsem chodil do školy, jsem dostával 50 korun.
Kapesník na měsíc všichni měli jako penttia a měl 3, 8 šestku.
Všichni měli Horáka, já měl skládačku, takže takový to tys
měl bohatýho tatínka jako velký hovno, jo.
Já měl taky dobrá škola. Já měl jako velmi.

(50:35):
Tvrdou školu od. Mých rodičů a jsem za to rád a
velmi si toho vážím. No, takže až následně jsem
vlastně začal chápat, že? Musím začít bejt i.
Trošku i ten. Byznysmen.
Ono bylo trošku rozšířit tu svojí.
Zodpovědnost, že jo? No II tak by to šlo.

(50:56):
Říct, že musím začít bejt zodpovědnější vůči své
budoucnosti, že nechci jako shnít támhle někde pod mostem s
třema sochejma rohlíkama, že jako bych možná byl jako pořád
šťastnej, ale má, má to svoje hranice.
A pak jsem chtěl začít. Taky.
Poznávat víc ten svět a tam logicky nějaký peníze

(51:17):
potřebuješ. A když já jsem velký účel světa.
Procestoval v podstatě, dalo by se říct téměř bez peněz, ale
pořád potřebuješ něco na letenku.
Pořád potřebuješ na nějaký. Jídlo IV nějakém bistru prostě
nebo si koupíš pytel rejže na expedici, takže úplně bez peněz
to samozřejmě nejde. AV dnešní době už vůbec ne.

(51:41):
Já jsem zažil ještě dobu, kdy torelativně bez peněz šlo, ale
dneska dneska už je to samozřejmě výrazně zase jiný.
V čem se tohle změnilo? No tak vem si jenom třeba
Austrálie. Já jsem žil v Austrálii v době,
kdy Austrálie byla velmi levná. Dneska je Austrálie jako

(52:02):
extrémně drahá. Kolik je teďko dolarů víš?
Ne jako. Život, já se nebavím.
Varovat ale život, pokud je tam prostě extrémně drahej v
Austrálii AA. Paradoxně?
Ty nejdražší země jsou země, kdeskoro nic není.

(52:23):
Jeho nejlevnější. Země na cestování?
Řekl by sis Amerika nejlevnější Texas, když dám jako konkrétní
příklad, tam se prostě najíš za pár dolarů, ne?
Teda skvělé, ale nějakej facebook prostě dostaneš k tomu
takovouhle litrovou colu, jo, jako pomalu nejmenší, co tam
mají. AA nějak žiješ?

(52:44):
A pak přijedeš do Konga, když siříkáš tady $1000.
Ono to v životě neviděj. Ty lidi za celej život.
No a pak tam jdeš do sámošky, kde hliněný štafle takový ty ty
co máš jako v ikei za pár 100 korun tak stojí 3 a půl $1000.
Nebo malá lednička? Stojí. $12000 ty lidi tam nemají

(53:06):
co? Jíst ale, když.
Něco jako chceš jako po po evropsku, tak jseš úplně jako to
nejseš druhej to seš desátej jo takže ano ta finanční gramotnost
začala bejt začala bejt podstatná a hlavně jsem si
uvědomil zase to, co mi říkal děda, kdy říkal hele.

(53:29):
Takový ty řeči o tom teď jseš mladej a užívej si.
To je špatně, teď jseš mladej tak.
Makej užívej si, až ti bude 50, protože pak už nebudeš moct
tolik fyzicky, takže jsem přešelna tuhletu vlnu.
Když jsem začal doopravdy dřít na sobě hodně hodně, prostě víc

(53:50):
než jako všichni lidi kolem mě ti všichni smyslu promiň.
Můj den měl. Nekonečný množství hodin můj den
začínal tak, že jsem ráno vstal.Podíval jsem se do zrcadla.
A do očí jsem si řekl, co ten den udělám a proč to dělám a co
chci v životě dokázat. Měl jsem jako.

(54:10):
Absolutně jsem si nastavil. Svoji vlastní disciplínu toho,
kam se chci v životě posunout a co pro to musím udělat, takže?
1000, rozhovorů. Interview televize noviny psal
jsem knížky, psal jsem články, natáčel jsem jako doopravdy.

(54:33):
Tam kde? Většina lidí.
Končila, tak já jsem začínal jako energeticky teprve
fungovat. Stával jsem prostě v 5.
Chodil jsem spát prostě ve 12. Nejdřív a absolutně jako hodina.
Po hodině jsem měl jasnej plán, co chci udělat a proč to dělám.

(54:53):
A stanovoval jsem si pak ty vyšší cíle i mimo českou
republiku jako natáčet pro pro national jako natáčet pro
discovery a snažil jsem se vlastně všechny ty cíle postupně
plnit. Co pro tebe by byl takový ten
big break? Kdy se to tak jako zlomilo, že
už jsi nemusel dřít tím to tím nosem zemi, ale a začalo to

(55:16):
trošičku jít snadněji, nebo? Nebo se ti nevim.
By sis moh oddechnout jako jo, tak teď jsem si vydělal tolik,
že prostě i kdybych nic nedělal,tak rok přežiju, nebo něco
takovýho. Já jsem.
Tohle vlastně ani. Neměl, já jsem to, co ty říkáš,
měl v okamžiku, kdy jsem si splnil sny.

(55:38):
Uklidnil jsem si to svoje mladický.
Ego, když jsem jako se dostal nohama zpátky zase na zem.
Řekl jsem si, tak už si procestoval to, co si chtěl.
Už si viděl to, co si chtěl. Když si něco chceš.
Pořídit. Můžeš si to pořídit?
A ale ty hodnoty. Jsou jinde.

(56:01):
Ty hodnoty jsou přesně ten čas. V ten okamžik jsem asi tohle
začal. Mnohem víc.
Vnímat jo. Takže já jsem to.
Já dodnes. Nevydělávám.
Peníze pro to abych. Byl bohatej v žádným případě
tohle, kdo dělá, tak musí bejt podle mě jako mentálně nějak

(56:21):
porušenej jo. Nikdo si z nás.
Ty peníze do hrobu. Nevezme jo žádný majetky si do
hrobu nevezme, protože všechno máme jenom půjčený.
Všechno, co všechno, co? Tady máte?
Vy to vlastně vám nepatří? Patří vám to na kolik?
60 70 90 let? Za chvíli vám to patří, nebo
vaše baráky a auta, ani to ne pozemky, prostě máte to jako

(56:45):
pučený. Stejně jako já to mám.
Půjčený. No a.
Díky tomuhle zase díky mému. Dědovi, ale i mý rodině jsem si
tohle začal víc uvědomovat. AA říkal jsem si tak jako zažil
jsem hodně, prožil jsem hodně něco jsem dosáhl, čeho jsem
chtěl. Snad se nemusím za svůj život

(57:06):
stydět, snad třeba 1 dne se rodina za mě nebudu muset stydět
třeba. Když umřu, tak.
To nebude tak, že? Na mě všichni hned zapomenou.
To mě vždycky trápilo, že jsem jako obdivoval lidi, který jsou
částečně nesmrtelný v určitý. Časový ose.
Ale pak už jsem chtěl. Začít žít.

(57:29):
A. Dělat věci.
Doopravdy jenom pro radost ne, že bych cokoliv musel.
Zase se vracím k tý. Sázavě.
Tě 100 jinejch projektů, který by mě možná vynesli.
Pomyslnou větší slávu a určitě dali víc peněz.
Ale já jsem ji nechtěl dělat. Já jsem chtěl dělat sázavu. 2

(57:50):
roky se tam prostě plácat jako vedle český řeky.
Sám si to platit. Zaplatit za to za ty 2 roky
tolik, že mě to nikdo nikdy nezaplatí ani ty peníze, který
jsem do toho dal a vůbec ne ten čas, ale mně je to 1, protože to
dělám z toho důvodu, že to považuju za správný a že to chci

(58:13):
dělat, že jsem si to přál dělat a že že mě to činí šťastným a že
pevně doufám, že to bude činit šťastní lidi, který se na to
budu koukat. Když jsi.
Měl. 1 čárku, že jsi byl teda v televizi, měl jsi 1 pořad, dělal
jsi nějaký 1 jako projekty, kdy se to třeba zlomilo?

(58:33):
Na to jsem možná jakoby spíš směřoval tu otázku, kdy se to
třeba změnilo v tom, že najednoupřišla nějaká možnost jít někam
někam ven udělat nějakej pořad? OO, já nevím někde v zahraničí
nebo na něco, na co ty, co ty jsi strašně jako toužil, nebo co
byl ten tvůj cíl? Já jsem.
Měl vždycky obrovskej. Sen.

(58:54):
Napsat článek pro national geographic.
Protože jako kluk jsem samozřejmě ten časopis, že jo,
ty stránky prostě no že že to se.
Žral. Úplně jako to bylo úplně nejvíc,
že jo, jak často napsat a ještě zdokumentovat?
Včetně fotek nebo jako byl bys vpohodě s textem cokoliv jako
cokoliv. Třeba písmenko jo, protože jsem

(59:17):
to bylo před příchodem všech těch sociálních médií.
A tak kde? Dneska jako se může stát, teď to
řeknu. Úplně natvrdo slavnej člověk,
který si tu pomyslnou slávu vůbec nezaslouží a vůbec nic
neumí. To v těch dobách.
Nebylo možný? Kdo byl?

(59:39):
Časopis national. Geographic.
Tak to byl pojem, kdo byl ale IVčasopise rybářství, tak to byl
pojem, protože měli takovouhle škálu lidí, který nechtěli nic
jinýho v životě, než tam ten článek mít.
Jo, tohle se bohužel dneska bohužel bohudík těžko říct, v

(01:00:01):
jakým směru na to budem nahlížet, ale rozbilo dneska
těch. Dneska tý slávy je všude
kamkoliv se podívat. A ten pojem ta sláva tak trošku
jako zevšedněl jo každej kdo má jako na instagramu 100000 lidí
si myslí, že je slavnej ale pak přejede hranice.

(01:00:21):
Český. Republiky a.
Nikdo o něm neví, takže co je tota sláva?
Jo a pak je je slavná žena, která krásně vypadá a má 200000
jako u svých uživatelů a nebo jeto trenéru neurochirurg, kterej

(01:00:41):
jako zachraňuje životy a. Operuje mozky?
Dělá ty nejsložitější. Operace a studoval na to celej
život. Je to vlastně tak až trošku
zvrácený jako, ale byla by to i jiná otázka, ale.
Já. Jsem díky tomu, že.
Že to byl můj sen, tak jsem se hodně snažil, abych si ten sen

(01:01:05):
splnil. Šel jsem potom, posílal jsem.
Já ani nevím kolik. Dopisů.
Nahrávek jsem tam poslal. Na různé adresy, které jsem
vždycky někde našel, jsem napsalnějaký dopis, přeložil.
Nějakou to byly takový ty minidiještě jo, vždycky jsem tam dal

(01:01:26):
tu kazetku, jo, teď jsem si říkal, no tak třeba se mi jí
nikdo se mi nikdy neozval. Psal jsem jo.
Před příchodem. Samozřejmě internetu.
Vždycky mi všichni říkali, hele,co čekáš prostě tam je přes. 300
milionů. Lidí v tý Americe.
Takovej výběr tam majatý jako čeká, že nikdo jako si vybere

(01:01:50):
tady kluka z český republiky, žesi myslej, že jsme tady
předevčírem slezli z palmy jako že.
Tam jako něčeho dokážeš? Říkám, no, tak kdo se vo to
snažit nemám. Takový kamery nemám takový
možnosti, ale umím to časem jakosnažím se prostě, když už jsem
pak začal cestovat ty Amazonie atakhle, tak jsem to ubíjel

(01:02:14):
časem. Snažil jsem se získat jako
mnohem lepší záběry na primitivní kamery, primitivní
foťáky, ale nedělal jsem si na ně prostě těžce.
Vážil jsem si toho. No ale stejně.
Se mi nikdo nikdy. Neozval.
Až 1 dne. Mě kontaktovali sami.
Poslali si. Pro mě letadlo.

(01:02:36):
Já. Jsem najednou byl prostě v san.
Franciscu. Přišel jsem tam do do tý vstupní
haly, kde byla životní kostra týrexe.
Říkám to jako velký entrée. Tohle jo.
A jenom. Jako ta.
Vstupní hala to bylo prostě tam jako člověk chápe, že je to

(01:02:57):
velký svět. A teď jsem šel.
Za. Tím.
Programovým ředitelem. Úplně úplně hotovej, že jo,
prostě kluk z čech tam nějaký bylo to já.
Sorry, že tě. Šikanuju takhle zvykem ne?
Věci tak to jako kolik mi mohlo bejt.
Sedmadvacet něco osumadvacet něco takovýho něco takovýho?

(01:03:22):
No a teď tam seděly. Ty.
Kravaťáci v tý předmístnosti zase všechno jako úplně největší
luxus cos, kdy viděl prostě jo tam.
A velkej svět velkej. Svět velkejch.
Kluků a já tam v těch jako otrhanejch takovejch džínách tak
snažil jsem se vypadat slušně, ale moc na to nebylo a teď tam

(01:03:44):
seděly všechny ty Gucci. Pučí armády Versace čekali na
těch svých 5 minut od tohohle člověka.
No teď se ze dveří. Vyřídil.
Takovej dvoumetrovej frajer. Já jsem nejdřív myslel jakože
něco bylo opravovat někde jo šortky, prostě tričko, nějaký
bílý takový napůl špinavý, no onto byl on teď všechny ty

(01:04:05):
kravaťáky přišel, a tak taková ta typická Amerika, jako že
nazdar čau, ahoj, no vítej jsem teda, i kdyby jsme se znali a já
dobrý den. Teď jsem přišel do tý jeho
kanceláře. A.
Hned. Jako hned.

(01:04:25):
Z fleku tak co chceš? Ale tak.
No poslali. Jste jako pro mě no a já se tě
ptám, co chceš? No já bych hrozně rád.
Napsal článek pro dnešního geografik.
No ale co chceš jako? Tak jsem pořád.

(01:04:45):
Neviděl, na co se mě ptá. No chtěl bych pro vás jako teda
pracovat pro ten national geographic on říkal jo, tak teď
už si rozumíme, tak teď mě poslouchej.
My jsme. My chceme natáčet.
Sérii o nejvyšší. Sladkovodních rybách.
No vždycky, když jsme nějakou z těch velkejch ryb jako zadali.

(01:05:06):
Jako do vyhledávače, tak se nám vždycky vyběh ty nějakej prostě
kluk z čech a vůbec to jako nechápeme, že jako tady v
Americe jako nikoho takového nemám.
A říkám no. A co pro?
Vás můžu udělat a on říká, no poletíš teď do indie, my ti dáme
štáb, poletíš tam máš na to 3 dny a potřebujeme abys chytil
tuhle tu rybu. Já jsem si chvíli myslel, že se

(01:05:28):
jako zbláznil. V Indii jsem nikdy.
Nebyl tu rybu jsem. Nikdy nechytil, ani jsem nevěděl
pomalu, jak vypadá, ale doopravdy dal mě ten jejich
psychopatický štáb. To je takový trošku jako
zásahová jednotka v jejich podání, kamery a všechno, co
jsem v životě neviděl jako fakt velkej svět.
No, tak jich bylo takže 3. Byli, v čem byl?

(01:05:50):
Psychopatičtí, no jimž jako pro záběr udělají cokoliv.
Tyhlety jako 1. Liga. 1.
Liga filmařů a teď já zvyklý. Na ty naše.
Šmudlátka že jo pomalu nakličku ještě a oni tam jako technika, o
který jsem v životě ještě ani neslyšel.
No a 3 dny já jsem. Říkal.

(01:06:11):
No to bude průser, teď já jdu nanějaký do nějaký země.
Kde jsem nikdy. Nebyl na nějakou řeku, kde jsem
nikdy nebyl a mám chytit rybu joa on mi ještě řekl, a když se ti
to podaří, tak ti dáme tvoji vlastní sérii na national
geographic. Tak to jsemtiva to jo, no to je
velká motivace. Ale teď.
Prostě máš 0 vědomostí a 0 zkušeností, tak jsem do tý indie

(01:06:33):
odjel. A ten 3 den jsem chytil světovej
rekord tý ryby. Ale pozor, úplně jako.
Nýmand fakt jenom. Jako.
Svatej petr se smiloval nebo nebyl doma nevím, ale chytil
jsem prostě světovej rekord tohodanýho druhu.
Asi to tak mělo. Bejt prostě bylo mi to.

(01:06:55):
Seslaný, bylo to vůbec žádný umění.
Byla to prostě z prdele klika. Takový to starý český
příslušník. No a takhle jsem dostal svoji
vlastní. Sérii no.
Nation jobrifu. Jak jak to?
Pokračovalo. Jako ty ses.
Pak vrátil zpátky do san Francisca a řekl, asi si neměl
teda tu rybu s sebou na zádech, že jo, hele byl to byl to

(01:07:15):
obrovskej. Svět, když si mě pak vlastně
pozval, no vlastně do svítu najit show.
Což bylo taky. To bylo v britský Kolumbii a.
Jsem držel. Zrovna nějakýho.
Skoro 100 kilovýho. Jestli teda tam to když držím,
tak mi je všechno 1 jo to mně můžete říkat, co chcete a

(01:07:37):
nabízet co chcete. Ale já jsem tam prostě v přírodě
s tou rybou a teď se přiřítil ten producent k té řece úplně
jako v záplavě emocí jako nemohlani dýchat, úplně popadal dech a
říká, tomu nebudeš věřit. Budeš k johnovi?
Lennonovi. Jak já jsem.
Prostě slyšel. Nějak john Lennon říkám a moje

(01:08:00):
reakce byla jako úplně jako blbájo, protože jsem se tak na něj
kouknul a říkám, počkej, ale vždyť john a on je dávno mrtvej,
jako jak bych jako k nim a on říká, ne, john, je non jay,
lenno a kdo to je? Jako a teď i ten.
Štáb se na mě. Koukal jako na největšího nezná
boha. Ne že nevím, kde teď teď na mě

(01:08:21):
na tom v telefonu ukázali tu jeho fotku a já jsem úplně
zběral, protože jsem už samozřejmě věděl, kdo to je.
A to je jako show, do který kdyžjdeš, tak tě může úplně.
Katapultovat. Nebo ti jako úplně pohřbí úplně
jako na tebe kouká celá Amerika.A velká část světa.

(01:08:42):
Když tam uděláš nějakej jako. Jako faul tak tě všichni mají za
největšího vola, takže to jsem se začal třepat.
No. Ale taky jako úžasná.
Zkušenost přijdeš do toho jeho studia.
Ta tam je stovky lidí, kteří se o něj starají, že jo, prostě
jako kulisy to Hollywood prostě Hollywood.

(01:09:06):
No tak. Jsem tam.
Seděl. V tý svý šatně teď někdo
zaklepal, a tak jenom jsem viděl, jak takhle vykoukt tác s
ovocem ne říkám, tak nějaká tadyjeho prostě pomocná ruka.
On už to byl von. Normálně mi přines džbánek vody
a tác jako sobotcem s nějakým jídlem zase v nějakejch džínách

(01:09:30):
vobyčejnejch tričku. Půl hodiny jsme si tam povídali
o českejch autech. On je vášnivý sběratel.
O českým pivu o českejch holkáchsamozřejmě fantastickej borec a.
Pak se teda do toho svého. 15000.
Dolarového v obleku, který tam každej den má jinej AAA já jsem

(01:09:51):
si je ocitl vlastně v tý době v největší jako americký show.
No a to bylo v průběhu, co se natáčel tu show pro našel.
Jazyk a to bylo v průběhu, když jsem natáčel o čase si povídali.
To byla to. Je.
Povídali jsme. Si samozřejmě o tom natáčení o
český. Republice OOO.

(01:10:12):
Celém. Vlastně tom, jak jsem se.
Donnation geografik dostal. Ale já jako seš v hrozným stresu
jo, protože já teď nevím, jestlito řeknu správně, ale buďto den
po mně tam byl silvestr salon a den předtím Sharon stone a nebo
obráceně. Jo, takže prostě silvestr stalo

(01:10:34):
na sharonstowne a ty tam jdeš jako prostě Jarda z český
republiky. Takže jako ale musím říct, že
jak jsem si s ním popovídal tak,že ten stres ze mě jako úplně
spadnul a že to bylo jako super.A máš dopředu třeba jako.
Témata okruhy nebo? Prostě angečany a nevíš vůbec

(01:10:55):
nic vůbec. Podle mě ani.
Von ty témata často neví, to je teď rozumíš, to je tak
ostřílenej borec, že stejně jakovy 120 šesepisot nebo kolik 116
nebo 116. No tak.
Jako nepotřebuješ. Pokud pokud.
Ti člověk jako neodpovídá třema slovama na tvojí otázku, tak

(01:11:19):
vlastně to nějak plyne? Jak to vnímá national
geographic? Teda když.
Si pak. Šel na tenhleten rozhovor a ty
jsi říkal, že buď tě to může carterpultovat a nebo tě to
pohřbít, tak oni z toho II pro ně to.
Byla obrovská událost, samozřejmě a.
Tuhle možnost jako. Nedostane.

(01:11:39):
Jen. Tak někdo, já jsem si ji
nesmírně vážil v tý době, to je tady úplně jako zaboomovalo v
český republice, že že nikdo jako u něj a hned pak jsem se
vrátil a pan Kraus si mě pozval na tu stejnou sedačku, což
vlastně je je ta nechci říct kopie, ale vlastně.
Stejnej. Stejnej formát a.

(01:12:02):
Jsou to hezké věci, na kterých člověk akorát vzpomíná, že se
aspoň trošku dotknu toho jako toho olympu pomyslnýho.
Že že. Že ten dětský sen.
Jsem ho splní. Že.
Ty cíle, který si. Si dal.

(01:12:22):
Jsem mu naplnily a že že ty rokytý práce a tý dřiny a toho
odříkání a. Že měli svůj důvod, mělo to
třeba vliv na na potom na. Úspěch toho pořadu.
Nebo na nějaký další možnosti dál?
Určitě mělo, já jsem pak dostal.Celou řadu dalších možností v

(01:12:43):
Americe, ale já jsem se vrátil do čech.
A kdybych tam zůstal? Tak určitě.
By mě to katapultovalo dál, ale já, já jsem nechtěl mě mě to
jako stačilo, protože já jsem myslím si, že je velmi důležitý
vědět, kde je dost v životě. A já jsem nechtěl opustit českou

(01:13:03):
republiku. A já jsem.
Se pak vrátil. Vlastně.
Zpátky do český republiky. Kdo si mě pozval generální?
Ředitel tehdy pan Janeček. Říká.
V té schůzce kubo. Tak my jsme tě.
Stvořili a ty teď? Natáčíš prostě do celýho světa?
A nechtěl by ses jako vrátit a to jsem si tehdy rozhodoval mezi

(01:13:26):
další sérií na national geographic a nebo českou
televizí. Každej by si vybral 2 sérii jsem
si vybral českou televizi. Protože jsem chtěl tvořit.
Na. Týhletý úrovni, ale pro českýho
diváka to, že se to pak následněprodalo na discovery.
Čeho to byla jako jiná věc, ale seděl jsem s ním a on říká,

(01:13:47):
hele, tak, já bych chtěl, aby ses vrátila natáčel jako.
Pro českou republiku a já říkám ale.
Já jsem jako zvyklej. Zcela na rovinu teď na.
Jiný podmínky jako ne finanční, ale pracovní.
Já tam mám svobodu, já si můžu vytvářet jako co chci.
Já nemusím tady od 56 lidí dostat něco schváleného, on

(01:14:12):
říká, ne, řekni si, co chceš. A budeš to mít, budeš svým
vlastním pánem a říkám, jestli je takováhle dohoda, tak to
platí skutečně tenkrát on 1 člověk to slovo dodržel a já
jsem se stal absolutně nezávislým tvůrcem.
Začal jsem jezdit ty stejný jakoextrémní destinace, který jsem
mohl jezdit s national, tak jsemjezdil s českou televizí.

(01:14:36):
Vybral jsem si. Svůj štáb, ze kterýho se stala
následně vlastně fakt moje rodina.
A troufám si říct, že na. Úplně.
Stejné úrovni i technologický, ale za mnohem menší rozpočet
jsme dokázali natáčet AA pak vlastně celou tu sérii koupilo
discovna. Tohle byl ten tvůj sen, protože

(01:14:59):
když jsi. Zmiňoval, že jsi byl v tý
Austrálii a chtěl ses jít po nějakých o plnit ty svoje sny to
asi nebylo, ale jako jít na rozhovor chay lenovi nebo johnnu
leniovi, to jsou to spíš asi. Navštívit ty destinace?
A něco tam navštíviti destinace,podívat se a vidět ten svět než
zmizí. To mě vlastně strašně jako.

(01:15:22):
A ty ses už tehdy promiň uvědomoval, že ten svět.
Zmizí jo jo jo, já už jsem viděl, že mizí, protože já, když
jsem. Byl malej kluk a četl jsem s tou
lampičkou pod peřinou, když už jsem měl dávno spát hanzelku s
Zikmunda doktora stingla otu Pavla, tak jsem si říkal, ty,
jo, ty se tak mají, že tohle všechno viděli a zažili, a to už
nebude jako existovat. Už jsem to vnímal jako kluk.

(01:15:46):
A. Už když jsem začal cestovat,
tak. Jsem viděl ty tu zkázu toho těch
lokalit, který navštěvuju jak talidská hamižnost a ten ten
mamon, ty některý lokality po pohlcuje a mnoho z těch lokalit,
který jsem natočil už dneska neexistujou jako vůbec už ani
stíny neexistuje. Že jsem strašně rád, že že

(01:16:08):
myslím si, že jsem 1 z posledních generací, která.
Viděla tu pravou nefalšovanou divočinu, že jsem se ještě
setkal s těma nahýma prdelkama stěma skutečně původníma kmenama,
než byli misionářema a různejma jako jinýma společnostma jako

(01:16:29):
cílení jako zničenejch a že můžuříct, že jsem to ještě viděl, že
jsem viděl to nitro. Jsem jsem považuju to za velký
životní štěstí. Ty myslíš třeba v Amazonii nebo
po celým světě? Ale hodně samozřejmě v Amazonii.
Tak v Amazonii jsem strávil skoro 4 a půl roku života
celkově, takže se to nasčítalo ty výpravy.

(01:16:50):
Jak tam ten život prožíváš nebo jak jakej je vlastně tam?
Nebo byl možná spíš, respektive byl.
No pořád. Dokáže být, ale musíš cestovat
výrazně dál. Že jo, když já jsem začal
cestovat, tak jsem cestoval 300km od nejbližší civilizace.
Teď musí 700 800 nejbližší civilizace.
Vlastně to prostupuje to ničení a.

(01:17:13):
Abys viděl ty. Zázraky tý přírody tak musíš.
Daleko dneska. Již.
Probíhá úplně. Všedně já vím, že možná budete
čekat, jako že jako něco speciálního ne, to les AV lese
se nic neděje, teda děje se tam hrozně moc.
Ale ne v tý časový ose. Ten strom pořád roste, ale ty

(01:17:37):
to. Nevidíš, bude velký a ještě.
Tady dávno nejseš. Seš tam součástí malinkou, ale
seš tam součástí, takže já jsem měl a dodnes mám Amazonii jako
moje srdce tam uvázlo v těch sítích.
A je to můj takový. Druhej domov a jezdim.
Se tam jako dobíjet a dá se říctčistit od od všech těch krabiček

(01:18:03):
telefonů a sociální sítí a blbejch nálad ve společnosti AAA
zla, který je mezi lidma, tak tam přejdeš.
Nic tam z tohodle není. Bereš si to pak i zpátky to že?
Jsi tam takhle? Odřízlej od těhletěch věcí
myšleno že, že každej z nás já tady tu krabičku mám taky zprávy

(01:18:25):
teda už nečtu, ale občas se k tobě něco donese, ale ty mi
přijdeš jako ještě víc odřízlej,než jsem já na Šumavě, tak IZ
toho, jak jsme se bavili vlastněještě před natáčením.
Bereš si zpátky ten pocit a nějakej čas ti.
Vydrží? Ale samozřejmě ta společnost tě
sešrotuje zpátky jo. Protože pořád jseš tady v

(01:18:46):
nějakým systému, kde něco jako musíš, jako tady nežiješ.
Já nechci říct, že nežiješ svobodnej život, ale nežiješ
úplně svobodnej život. Tam prostě si postaví, chýši, že
jdou pralesem a řeknou si, jo, tady je to fajn.
A vůbec nikdo žádný sousedí žádný razítka, že něco musej

(01:19:06):
něco prokazovat, dokazovat, podepisovat ne tady jako pořád
něco musíš. Jo, musíš mít občanku.
Jo, tam tam se narodíš. Pak už musíš.
Jenom umřít. Ale.
Je to úplně jinej. Svět, kterej vlastně?
Jako nejde srovnávat. Ale nazval bych ho absolutní

(01:19:29):
svobodou. Tam máš tu jako absolutní
svobodu. Kdy si ty ručíš za svý činy.
Když uděláš průšvih nějakou botu, no tak ti to tam může stát
život tady. Jako tady se vždycky nějak od
tebe někde postarají, jako jsou jsou země, kde tady jako upadneš
na ulici, a když ti nesebere 1 druhej pátej, člověk tak desátej

(01:19:52):
jo dostane tě do nemocnice. No jsou místa, kde když upadneš,
tak tě budou překračovat celej den a nikdo tě nezvedne.
Takže. Pravda je taková, že.
Česká republika je ráj. Je ráj na zemi.
Každej, kdo si tady na něco? Stěžuje velmi rychle.
By ho vyléčil. Na každý tý expedici, jak si

(01:20:14):
tady někdo může jenom, jak si někdo může stěžovat na český
zdravotnictví. To je jako do nebe volající.
Tady doopravdy česká republika je absolutní ráj, který je
postavený na potu a krvi našich předků.
Tak by to mělo zůstat. To, že si toho přestáváme.

(01:20:37):
Vážit. Bohužel faktický poznání dnešní
doby je smutný. A.
Přesto českou republiku. Miluju pořád to považuju za za
jako ráj. I kdybych se odsud neodstěhoval,
ale dobím a čistím se v Amazonii.
Já shodou okolností teďko jestlijste zaznamenali na Netflixu,

(01:20:58):
vyšel. Ten nová série engine
appacallips grane a gram hancoc to to je takovej ho dokumentární
pořad o těch starých civilizacích a víš, co prostě
pyramid a tak? A teď posledních pár dní tam je
vlastně od teďkon se to vo Americe vo jako jižní a severní
Americe a vo tom, jak se tam ocitli lidi a že to

(01:21:20):
pravděpodobně nebyli ty, který přišli přes tu Sibiř a ze shora
ale. O těch vlastně jako důkazech,
jak se tam dostávali přes tu jižní Ameriku?
Pravděpodobně přes těch i oceán.AA, byly tam zrovna několik dílů
vlastně o Amazonii AA on říká, já tam jezdím 30 let a vlastně
ty místa přesně co říkáš ty místa, kde jsem byl tak už

(01:21:40):
některý z nich ani neexistujou aukazujou tam nějaký místa, který
vlastně už jsou dneska holý. Samozřejmě ta amozony je
gigantická, že jo tam to prostě ukazujou na mapě.
To jsou prostě to letíš hodiny vletadlem a to jsou všechno lesy,
že jo, tak pořád je to větší, než než je Evropa, ale.
Ale jako ukazujou tam, že některý ty firmy firmy farmy,
který. Tam vznikly místo tý džungle tak

(01:22:03):
jsou to. To si člověk neumím představit
tak jak gigantické, tak to jsou jak země prostě někde jo, tak
teď momentálně nevim to číslo přesně ale relativně.
Nedávno to bylo v příměru, že sekácí 26 fotbalových hřišť každou
hodinu finále. No a on tam vlastně že jo on
tam. Dokumentuje to, že vlastně.
Na těch místech, které vykácely,kde jsou dneska ty ty ty ta

(01:22:24):
tráva, kde se pase ten dobytek atak, tak zase díky tomu objevili
nějaký ty pozůstatky těch starejch civilizací AA ty města
pod tou amazonií a vlastně díky tomu tím lajdarem tím tím
radarem, kterej z těch dronů nebo letadlem letadel pouští,
tak vlastně přišli na ty vlastněmetropole, který prostě některý
ty města měli až 3 miliony obyvatel.

(01:22:47):
A na tu civilizaci ztracenou, která tam byla prostě ty 1000
let zpátky jo jako hrozně zajímavý jenom vlastně, že
shodou okolností teď poslední jánevím.
Pár večerů jsem koukal a měl jsem tu kulisu večer tý tý
Amazonie a tý ještě trochu tý přírody tam, že žes mě do toho
tak jako vtáhnul a že takhle možná docela dobrej typ na na na
pořad. Na co když budete mít volnej

(01:23:08):
večer? No jaká je ta příroda v tom
pralese? Co ti tam hrozí všechno?
Já ti to řeknu bez okolků, tak? Jak to vnímám?
Já. Amazonie dokáže být.
Nejnebezpečnější. Místo na zemi a nejbezpečnější
místo na zemi. V okamžiku.
Kdy nejseš pokornej? Myslíš si, že můžeš všechno a

(01:23:31):
že? Znáš všechno.
Tak Amazonie není pro tebe vhodná.
Protože tě pohltí. Tam nepokora nemá místo.
Strašně. Důležitý.
Je bejt připravenej. Ne fyzicky, ale psychicky,
protože ta psychika hraje na tady těch výpravách obrovskou

(01:23:54):
roli. Jakmile ti saže hlava, tak ti
saže tělo může ti selhat tělo, ale hlava ti vždycky drží, jak
ti může selhat hlava. No.
Selže ti hlava úplně jednoduše. Já jsem to zažil.
Mnohokrát na výpravách, když se ti sesype člověk upne úplně
psychicky se ti sesype 120 kilovej chlap obrovský prostě.

(01:24:16):
Takovéhle ruce sesype se a je jak malá holka takový to já už
to nedávám přesně tak ta vzdálenost, ta vzdálenost, že si
ten člověk uvědomí, že obyčejný blbý střep slepý střevo je
konec, jo ta vzdálenost, že seš prostě.
Třeba 14 dní od nemocnic. No, že když tě bude bolet zub,

(01:24:36):
tak to řeším. Já s kombinačkama.
Na tomhle lidi jako neudržej tu hlavu a.
Když Amazonii velmi. Bezpečná, když jseš.
Tam do 10 do 14 dnů. A samozřejmě pozor, nebavím se.
O tom, že jdeš do. Brazílie, tam si vezmeš

(01:24:57):
průvodce, který tě vyveze z manálu.
Tam není 3 hodiny lodí nebo deepem jo, to je stín amazaný.
To je jako pro běžný uživatele hezký zelený prales všechno ale
je to vlastně stínuš toho pralese se bavím o tom, že seš
fakt v nitru. Po těch 14 dnech je to problém,
protože tam se ti nic nehojí tamjakýkoliv jakýkoliv škrábanec,

(01:25:19):
jakákoliv rána se jenom zvětšuje, zvětšuje, zvětšuje,
zvětšuje, nehojí se tam nic. Takže jakmile toto tvoje tělo
není na to připravený, což není tak ta Amazonie tě rozebere na
součástky. Ale na 2 stranu.
Pro mě Londýn. Nebo Paříž nebo některý části
Německa? Dneska jsou mnohem nebezpečnější

(01:25:40):
než celá Amazonie a rozhodně bych tam nevzal svojí dceru, ale
do Amazonie bych ve 3 letech svoji dceru bez problémů vzal,
protože vím, co si tam můžu dovolit a nenarazím tam na lidi,
který neznaj ne jako neuctívaj hodnotu lidskýho života.
To je ten největší problém. Při cestování, že?

(01:26:00):
Narazíš na lidi, který neuznávajhodnotu lidskýho života.
Jo, že jsou lidi, pro který hodnota lidskýho života je 5 $10
a je i hodně po světě a nebo že tě zabijou jenom z přesvědčení z
víry. Chtějí ti ublížit, protože věří
v něco jinýho, nebo oni věřej v něco jinýho, nebo jen tak,
protože seš bílej a baví, je to a jet rovnou, který.

(01:26:21):
Jo AI zrovna úterý a. Oni mají špatný den.
Je jich hodně takových lidí a hodně takových míst, ale
Amazonii to není, a když tam narazíš.
Na lidi. Tak jsou to většinou úžasný lidi
AI, když jsou tam kmeny, který jako zabíjeli jako těžaři a tak.
Tak ale Amazonie a vvatar. Ty lidi akorát nemaj 3m a nejsou

(01:26:43):
modrý. Oni si to jako.
Nechtějí nechat ničit, takže ano, dělo dělo.
Se to tam děje se to. Tam ale nikdy ne bezdůvodně,
vždycky jenom proto, že nějaká skupina lidí přijde do pralesa,
začne si brát něco, co není jejich a chtějí to trvale
zničit. A co se týče třeba tý?

(01:27:05):
Tý tý zvěře to, na co tam člověknarazí, si popisoval, že tam
není prostor. Proto když jako máš pocit, že
všechno znáš všechno všemu rozumíš, nebo že se cejtíš jako
v pohodě a že tě to může pohodit.
A to je kvůli tomu, že prostě neznáš vodkaď ze všech
jakejchkoliv míst na tebe kdykoliv může něco vykouknout

(01:27:25):
nebo vylízt, neznáš to prostředí, když jdeš do českýho.
Lesa. Vem si jako jenom když budeš s
běžným člověkem český republiky do českýho lesa, tak se zkus
schválně v budoucnu zeptat na názvy stromů rostein bylin a
zvířat a budeš velmi nemile překvapen.

(01:27:51):
Jak jak je. Jako naše.
Populace nevzdělaná, co se týká základu přírody a teď si
představ, že to je takhle malinký svět a teď přijedeš do
něčeho takhle obrovskýho, kde jenom brouku máš přes 280000
druhů. Zrovna na tom pořadu říkal, že
včera, že tam. Je kolik to bylo snad 280
miliard stromů a asi 16000 různejch druhů stromů jenom

(01:28:15):
stromů. To jsou to popsaný.
A to no přesně a to je to co co,co už jako.
Popsali. To, co víme, to, co víme přesně
tak. A takže té studnice?
Tam máš otázky a odpovědi na na všechny jako věci, co se týká
vědy. Léčitelství léků, všechno tam

(01:28:36):
je. Takže akorát to většinou
rychleji zničíme, než to objevíme, takže.
Život v Amazonii je. Krásný.
Musíš být dostatečně pokorný. Protože pořád.
Jsi. Daleko od jakékoliv pomoci.
Byl jsi tam ty nepokornej. Několikrát jsem byl.

(01:29:00):
Určitě nepokornej a. Několikrát jsme taky problémy
měli, no. Ale to je spíš o tom, že už jsi
tam tak moc, že si myslíš, že jeznáš všechno a víš všechno a
najednou ta příroda ti jako zasevyvede z omylu že jo.
Tak. To jsem zažil, no zažil.

(01:29:20):
Jsem tam i. Zažil jsem i smrt na výpravách.
To je. A nejednou.
Takže. Ta pokora a nepokora.
Velká. Část úspěchu nebo neúspěchu těch
expedic ale je strašně důležité se zdokonalovat v tom prostředí,

(01:29:42):
umět se naučit žít a přežít. A když se to naučíš, tak dneska
je pro mě Amazonii doopravdy jako jako moje zahrada, kde
přesně vím, co si, co můžu sníst, co nemůžu sníst.
Co je léčivý, co není léčivý co jedovatý, co není jedovatý?
Jak si můžu vyrobit zbraně jako místní zbraně, jak je, jak je

(01:30:05):
použít, co lovit, jak lovit? Už mám tým jako místní.
Zvyky, ale jenom díky. Tomu, že jsem tam s těmi kmeny
žil dlouho a učili mě ty věci, tak zase nerozumí vole ruce nohy
na. Začátku no a pak se snažíš.
Jako samozřejmě i pobrat nějakoujejich.
Slovní. Zásobu ale ruce nohy to nejsou

(01:30:28):
to, že jsou nahatý, jak běhají tam nahatý to neznamená, že jsou
hloupí, nebo že jsou primitivní.To, oni si můžou myslet o tebe,
že? Hloupej že v pětatřiceti tam v
97 procentní mrtvosti tam běháš jako v oblečenej jo, takže to je
vždycky úhel pohledu. Jak tě přejali?
Tak to. Přijetí.

(01:30:49):
V různých. Kulturách vypadá odlišně.
Nikdy tě vítají s nataženou náručí.
Nikdy tě vítají s nataženými zbraněmi.
Záleží vždycky na jejich kultuře.
Na. Tom.
Jak. Tam přijdeš.
Jak se prezentuješ i? Do jakýho okamžiku tam přijdeš?

(01:31:09):
To je strašně odlišný. Jsou národy, který i za
relativně drobnou věc by sis, řekl.
Že můžou zabít jenom. Za to, že odmítneš jídlo třeba
na gvine, máš národ, když je jenom odmítne než jídlo, můžu tě
za to zabít, protože seš bílej aoni si myslí, že že to je barva
duchů a duchové nejedi, tak dostaneš prostě šípem.

(01:31:33):
Drobnost jo řekl, by sis. Drobnost.
Ale. Ty kulturní odlišnosti jsou
veliký, ale ty hlavně to je na tom to nejdůležitější.
Ty tam necestuješ? Proto abys jako nikoho.
Poučoval? Abys nikoho něco nikomu.

(01:31:53):
Něco vysvětloval abys. Někomu jako říkal, takhle
nebudete žít. Jo tohle ne teď budete všichni
mluvit anglicky budete věřit jenom 1 boha, budete jíst
hamburgery a děti budou chodit do školy a to je a to je jediný
správný je tvůj národní nápoj a to je bohužel.
Případ téměř všech těch. Minoritních národů, který ještě

(01:32:16):
dneska jsou tak tenhle ten tlak.Na ně je.
Jo tak kdyby se všude mluvilo i anglicky jídlo, hamburgery a tak
přece nebudeme cestovat ne tak jako nemusíš cestovat.
Ty chceš cítit ty jiný? Vůně chceš vidět?
Ty odlišný věci, se kterejma třeba nemusíš souhlasit, ale

(01:32:37):
není to tvoje země, není to tvoje kultura, není to tvůj
národ nenarodil ses tam, takže člověk má být tichý pozorovatel
no a pokud se mu to nelíbí, tak moc, tak ho přece nikdo nenutí
tam jezdit převrácenej problém. To, co se vlastně teď děje v
Evropě? Že jako my říkáme jasně.

(01:32:59):
To je v pořádku chovejte se tadyjako.
Doma. Věřte si, v co chcete.
Vlastně nemusíte ani pracovat a je to úplně v pořádku, říká se
tomu diverzita. Jo, jo, jo.
Jo. Ne, to jsem právě.
Přesně poslouchal taky, nevím, kde to bylo.
Ale ta největší, jak je to vyprávěl nějakej dobrodruh mám
pocit a říkal ta největší diverzita je to, že že tady nás

(01:33:23):
je 8 miliard, každý jsme úplně jinej každej má úplně jako jinou
kulturu a to, že my můžeme tady odsud nebo z alp, nebo prostě
odkaďkoliv zavítat do takovejchhle koutů, kde ty
kultury jsou přesně, jak říkáš, prostě odmítneš jídlo oni za to
zabijou, to je pro nás takový vytržení z reality, taková
diverzita, že vlastně do dneška můžeš takovýhle místo na světě
navštívit, že? Vůbec není potřeba někoho

(01:33:45):
importovat kamkoliv. Nebo něco míchat nebo něco aby
aby si v Čechách uviděl všechno od od indie po já nevím, kam až
Amazonii si můžeš to zažít, že jo tu tu reálnou.
To je dobrá pointa. No tak to.
Je kde ses nejvíc bál? Nikde já tenhle pocit.
Neznám, jak jsem říkal pro mě toje jako.

(01:34:07):
Pocit, kterej mě. Nevysvětlíš, já můžu mít jako
obavy u nikoho na expedici, ale jako.
Strach nějak nemám tož ten. Typ, že když se něco.
Stane tak? Řešíš problém, soustředíš se na
tu aktuální situaci a pak si zpětně to třeba vyhodnotíš
expedicích máš 3 typy lidí. 1 1 typ člověka to chrápe.

(01:34:35):
Nebo pes ne? Pes vole AV div je, ale vstávej
miláček. No tak máš 3 typy lidí no. 1 1.
Typ je. Člověk, kterej se sesype a
kterej začne sypat další lidi kolem tak ty fakt nechceš sebou,
těch je hodně. Pak máš druhej typ, to jsou

(01:34:56):
lidi, který když o něco jde, takkašlou na všechny ostatní a
uzavřou se jenom do sebe. Aspoň s nima nemáš problémy.
A pak je 3 skupina ta. Je relativně vzácná a to jsou
lidi, kterejm teprve se. Začne točit v.
Větrách na 100%. Když o něco jde a tyhlety.
Lidi chceš? Mít na na expedicích a to je i

(01:35:18):
to, co jsem říkal i na tom natáčecím komandu.
To jsou přesně tyhle ty lidi jako.
Se jen tak zničilo nesesypou, tyjsou prostě vostřílený těma
všema afrikama, afghánistama, irákama a čili všude všechno
kafe pilis talibanem a. Nic.

(01:35:38):
Je nerozhodí. Tyhlety lidi potřebuješ na těch
výpravách mít, aby aby aby to fungovalo i ta.
Chemie. Dohromady no já jsem si vždycky
myslel, že když jsem. Třeba koukal na.
Ten discover channel nebo na něco na takovýhle typy pořadů,
tak tam prostě. Že by bylo to vždycky.
Teďkonc je pořád. O tom, že jedem támhle někam do

(01:36:01):
indie, tamhle nějaká řeka a teď chytíme támhle tu rybu jo, ale
ty jsi to předtím popisoval, nebo ty jsi popisoval, že to
zadání to tvý 1 bylo takovéhle, ale vlastně nevím, jestli když
jsi tohle dělal do té Amazonie, jestli jsi jel konkrétně, že jsi
měl v hlavě nějaký konkrétní výsledek, že jsi chtěl nějakou
konkrétní něco ulovit přesně, a nebo tam prostě jedeš a řekneš

(01:36:21):
si, tady se zeptáš nějakého domorodce, co je tady největší?
To potřebuju vylovit, co se týkáAmazonie, tak já jsem.
Přesně věděl, protože když mi bylo 7, 8 let něco takovýho, tak
jsem se mě dostala. Dobrodružnej román do ruky, kdy
byla perokresbou namalovaná rybas názvem piraruku, byla obrovská

(01:36:46):
s pira roku pira roku indiánský název a piraruku je ara pima já
to zkrátím jo pira ruku je arapima.
Je to ale místní jako název indiánskej název.
Je s tím spojená i legenda a. Já byla vlastně to.
Arapaima? Gigantest ne arabima gigas gigas

(01:37:10):
arapime je to ono jo. Jo jo, to je ale tohle.
Je to je z Thajska kde? To.
Vlastně královská thajská rodina, ty arabaj mi přivezla.
Do do Thajska ty ty fotografie, ale je to endemit jako jenom
amazony. Ta ryba byla větší než ta.
Kánoj na. To byla náhledně káno, je v tom

(01:37:31):
byl indián s oštěpem a snažil setu rybu.
Mě to vlastně tak strašně. Jako.
Se vrylo do paměti, že když jsempak chtěl začít cestovat za těma
velkejma rybama, protože já jsemrocky chytal jenom sumce tady,
když se to ve mně zlomilo a začal jsem chtít jako ten svět
objevovat, tak 1 byla Amazonie, to bylo jasný.

(01:37:56):
Vyobrazilo se mý dětství, tady ta kresba a.
Trada, jižní Amerika. Jak se chytá?
Tahle ryba. No to to byl taky velkej svět.
Objevů. Já jsem nevěděl, že jo v tý době
to nevěděl nikdo v tý době. Arabaima byla v podstatě na
zmizení, nikdo nevěděl, jaký a kde ji chytit.
Ve volný přírodě v tý době jo. Tehdy byl 1.

(01:38:22):
Dokument o arapii. Kde je 1?
Brití chytil ale chytil ji vlastně na sádkách jako no.
Tehdy byla arabima. Absolutní.
Jako bájná minimálně známá ryba,což se dneska změnilo.
Díky samozřejmě sociálním sítím na internetu, ale tehdy nic

(01:38:42):
takového nebylo, takže já jsem tam musel odjet a odříct si to.
A já jsem. Po 1 filmovou cestu do Amazonie
s 1 kameramanem jsem udělal po 18 měsících, co jsem v Amazonii
strávil, abych měl nějakou jako.Jistotu.
Že že ji můžeme natočit, že vůbec, kde že třeba vůbec víš,

(01:39:04):
kde je no jasně. Tak prostě přijedeš do jižní
Ameriky a jseš. V lese, kterej je větší než celá
Evropa? A to tam to je tam se ta fauna
flóra tak strašně mění. To není jako že všude je všechno
v Amazonii. Vem si, že i ty rybičky.
Který. Vy všichni znáte paví očka
skalárii jo. Čich některý myslím, že Čecha

(01:39:28):
fec taky oceláti, že jo neonky, to je všechno, to je všechno
Amazonie takovej ten sumeček, kterej ti čistí to to sklo že
jo, to je taky Amazonie akorát že?
Ty ho máš takhle v Amazonii takhle?
Jak se skautujou ty lokace? No, takže tam prostě odjedeš.
Nebo taky? Já jsem to skautoval, že jo měls

(01:39:48):
nějakou pomoc nějakého průvodce někoho umístné?
Ne, ne, ne ne. Jenom s těma lidma se kterýma.
Jsem se seznámil pak na místě. Já na to neměl prachy v tý době,
že jo vůbec, jak jsem řek, co vlastně hledáš?
Jsem ukázal fotku nebo něco hodně vždycky, a to bylo IZ
důvodu bezpečnosti jsem. Měl sebou album, protože v mnoha
místech mě lidi vůbec nevěřili, že tam jedu na ryby.

(01:40:12):
Vůbec jako nebyli schopní pochopit, proč jako tam jsem,
takže já jsem měl prostě album zafoliovaný se svýma nějakejma
úlovkama s tím, co dělám a fotkus mojí rodinou a tak.
A to jsem to jsem jim vždycky ukázal.
Hodně to pomáhalo, no pomáhali ti jakoby říct hele, tak tahle
ta ryba se. Objevuje tady v tom ústí nebo

(01:40:34):
někde v těch informacích, které ty dostaneš, je často hrozně
moc. Ale protřídit to.
A ono jako jenom se někam. Dostat a tam zjistit a.
Teď někam týden cestuješ a zjistíš, že je to úplně jako
chybný špatně, takže to byly jako doopravdy.
Amazonit bylo 1 velký zoufalstvína začátku zoufalství AI, ty tam

(01:40:58):
nic nevíš nikoho, neznáš nic neumíš, všechno je tam pro tebe
prostě úplně jiný. Jinej svět od základů a.
Než se tím jako protlučeš. Taky dřív jsem ty expedice
připravoval jako měsíce, že jo. Dneska, když mi řekneš, jedeme
do Amazonie, tak? Řeknu ok dneska.

(01:41:18):
Večer. My tam máme věci, že jo
zakopaný, v. Truhlák v zemi.
Normálně na GPS, takže dneska asi si většinou ani nic nemusím
brát. Nemusím, prostě vezmeme
techniku, když jedeme do tý oblasti, kterou už znám, tak mám
věci normálně v podzemí. Tam co se tam tak normálně bere,
co tam potřebuješ, když se na to.
Připravuješ nebo co? Co sis třeba připravoval na

(01:41:40):
začátku? A bylo to třeba, vlastně jsi to
nakonec nepouzřel a spíš je potřeba něco jiného. 1 věc, co
si tam vezmeš, ale 2 věc co jsi?Schopnej unýst, protože není
umění si nabalit 120 kilovou krosnu a po 100m tam spadnou
polomrtvej k zemi. Že jo.
Prostě ty kamkoliv jedeš, tak musíš vnímat na jak dlouho tam

(01:42:01):
jedeš? Jaký jsou tam klimatický
podmínky? Protože nejhorší jsou ty
expedice, kdy děláš expedici, kde máš na stejný expedici vedro
i zimu, to je blbý, to jsou blbýexpedice na přípravu, no ale ve
finále. To.
Nejtěžší je se připravit, tak jási to vždycky rozložím na zem.

(01:42:23):
A dělám jako vylučuju jo. Zvolím.
Absolutně nejnutnější věci a pakpřidávám a přidávám většinou
jako náhradní věci věc, kterou máš 1.
Když se ti rozbije, tak máš prostě problém, jo?
Ale to víš, že bych toho chtěl mít hodně.

(01:42:44):
Jo mít tam. Ten komfort no ale to neurveš
neodneseš, neproneseš. Akorát otrok takže.
Ta příprava i co se týká toho vybavení, je strašně podstatná,
ale takovej příklad za všechny. Já, když jsem poprvý jako jel
tady ty větší expedice, tak mě ty jako dneska jim říkám

(01:43:06):
internetový dobrodruzi a rádci všude byli všechno znali.
Říkali, no to to jedeš do Amazonie, no to musíš mít
goretexový boty a musíš mít goretexovou bundu a goretexový
kalhoty. No bez toho vůbec neexistuje
abys tam odjel ale je to svoje grotexový jo.

(01:43:26):
A teď tam prostě. Odjedeš do toho vedra do toho
vka dáš si tohle na sebe a potřebuješ ještě můj šebarelin
revolver, aby sis prostřelil za hodinu hlavu, protože je ti
takový vedro, že prostě. A 1 s těma goretxovýma botama
šlápneš níž než máš do tý kaluževody, což asi tak stokrát za
hodinu a už jí nikdy neusnou ty boty.

(01:43:49):
A máš ještě plesnivý nohy z toho?
Takže kristovy rány a tak dále. Takže ve finále pak zjistí, že
prostě na místě punčo za 150 korun a holinky za 9 $, které
jsou gumový i zevnitř vylé z nich tu vodu a vytřeš to fuzkou
trnkama tričkem je prostě mnohemlepší než výbava za 30 40000,

(01:44:12):
která ti je tam úplně k prdu. Jo, ale musíš si na to prostě
přijít a. AI ty destinace, který
navštěvuješ no tak pokud cestuješ po s knížkou Louny
planet, tak seš vždycky na tom místě miliontý no a nebo jdeš

(01:44:32):
svojí vlastní cestou, která bolíhodně bolí.
Většinou ale pak má šanci vidět zázraky, jak lidský, taky
přírodní. Pohybuje se na na lodi nebo
záleží. Hrozně to je.
Nemůžeš? Odpovědět jasně záleží, kam se
chceš dostat. Ale většinou je to několik letů.

(01:44:53):
Pak. Auta samozřejmě.
Lodě větší, menší kánoe až až seš na místě.
No, takže jako zažil jsem. Zažil jsem expedice kdy?
Jenom na místo jsem se jako Praha místo bylo 14 dní, jenom
než jsem se na místo dostal. Takže jako.

(01:45:14):
Měsíc. Trávíš na cestě a nic jsi ještě
neudělal. U rybářů je vždycky takový jako
a. Aspoň co já jsem zažil.
Vždycky ty jako ty jejich tajný metody jo, prostě teď jdu na teď
jdu na toho candáta támhle, co je AA vím, jak na něj bavím,
jakej si vzít, půjdu, jakej mám jít vlasec, jakou nástrahu.

(01:45:35):
Když bych se rozhodl, že put tamna tu bestii tak ty jo, tak
nevím, jestli si mám vzít canon nebo nebo nevim nějakou loď
nějakej tanker nebo já nevím čímbych to zabil.
Čim bych to ulovil jako jo paradoxně.
Já to chytám z kánoje se skládací kánoj, s kterou jsem
spolouval tu sázavu. Jsou to bergans, to není 0

(01:45:59):
reklama, je to prostě to nejlepší, co je, jsou to Norové,
prostě jsou to i polární kánoje.Pak je to velký.
Když to složil, má to třeba. 3 jsou různý modely.
Třeba 3 a půl. Metru takže je to velký jako ta
ryba zhruba jo a. Je to lehký.
Má to třeba přes. 20 kilo mám tosložený báglu.

(01:46:22):
Má to takovouhle i je to plátno to plátno.
Vlastně do toho zasouváš takový hliníkový konstrukce.
A mám to normální v baťohu a nesu si tu loď.
Jako na. Zádech jo pádlo mám, to si
vezou, nebo si věřejžu na místě a je to vlastně moje expediční
loďka na dopravu, ale i na ten rybolov.

(01:46:43):
Takže když máš prostě rybu, která je stejně velká nebo
zhruba stejně velká jako loď, vekterých sedíš.
Tak je to trošku jako adrenalinek, no obzvlášť když
tady ryba třeba vyskočí tvým. Tvým.
Směrem a jako nechce uhnout a musíš uhnout ty, tak jak ho
zažiješ. Zajímavý věci.

(01:47:03):
Předpokládám, že to jak ulovit něco takovýho to.
To ten postup jako co si použít za nástrahu nebo něco, to to to
asi nikde nepíšou. Ne?
To v tý době to vůbec nepsali. Dneska dneska samozřejmě.
Díky tomu, jak je ten svět hrozně jako rychlej AS tím
sociálním sítím. Tak AI za mě teda bohužel já

(01:47:24):
řeknu já, když jsem objevoval všechny ty destinace, tak jsem
si to musel fakt vyžrat. Musel jsem tam jet, musel jsem
si udělat ten skauting, musel jsem najít ty lokace, musel jsem
se seznámit s těma lidma, abych tam vůbec mě jako respektovali a
tolerovali, že tam jsem jo v Amazonie je dobrá, ale pak když
jezdíš takový ty jako Konga a guiney a to je jako úplně jiný

(01:47:47):
level. Dneska jdeš na internet?
Vyťukáš si rybu? Vyběhne ti seznam průvodců?
Zaplatíš prostě víceméně nějakoučástku, většinou velkou nemusíš
vůbec nic umět a dostanou tě dostanou tě na tu rybu.
Tohle dřív nebylo. A co se týče výbavy, tak to ti.

(01:48:08):
Řeknu jo vlastně. To fakt nemusíš umět vůbec nic.
Proto, já jsem třeba historicky mě tolik nebavil big game
phishing na moři, protože tam i největší okurka úplně nýmand ho.
Prostě když si. Vybere dobrýho.
Kapitána a dobrou posádku skvělou loď, tak je schopnej

(01:48:28):
chytit světovej rekord jakýkolivryby, když na to má peníze?
Jo, když to ve sladkovoním jako v tom v tom ve sladkovodním
biggame phishingu tohle nebylo, tos musel bejt prostě magor a
blázen do určitý míry psychopat tam odjet, všechno si to vyžrat
a dostat se k výsledku. Ale vlastně internet.

(01:48:51):
Tohleto. Spláchnul za mě je to bohužel,
ale pro spoustu lidí je to určitě dobře.
Jaké to byl zážitek, když jsi tolovil?
Pamatuješ si to, jo pamatuju. Tak.
Víš, já jsem vůbec, než jsem našel tu 1 populaci arabi tak
tak to trvalo dlouho, ale pak jájsem hledal tu tu neobjevenou

(01:49:17):
lagunu, protože oni jsou v těch lagunách, takže já jsem
navštívil. Jasné, 1000.
Tak vyšší stovky jako. Lagun kdy k.
Některejm lagunám jdeš desítky minut a byly laguny, kam jsem
šel dny od tý řeky. A nevíš, že jestli tam laguna to
víš zase dneska, protože máš satelitní snímky?

(01:49:38):
Dřív jsem jel po hlavní řece a nacházel jsem potůčky s černou
vodou, protože v Amazonii máš bílý vody a černý vody.
Už se to liší no bílá voda přitéká ZZ and má je barvená
půdou a má kávovou barvu, ale černá voda má skutečně černou
barvu jako čaj vlastně ve skutečnosti ale čistší a to je

(01:50:01):
velmi pestrá voda na všechny tady ty zvláštní, zajímavý druhy
ryb, takže já jsem vždycky přijel ke břehu, tam vytýkala
nějaká. Nějakej čůrek nějaká hříčka,
nějakej potůček. Nabral jsem vodu.
Koukl jsem se jako to má barvu arozhodl jsem se, že půjdu proti
proudu. No ale můžeš jít proti proudu

(01:50:21):
dny a dny a? Dny.
A třeba se otočíš v 1 meandru, kde bys jel o 100m dál tak tam
ta laguna je. No, ale objevil jsem pár lagun.
Obrů. A to je takovej pocit, že tam
teda dotáhneš s veškerým úsilím tu káno, postavíš si tam nějaký
základní tábor uprostřed jako ničeho?
Teď vyjedeš ráno na tu vodu a 5mpřed tebou.

(01:50:45):
Se. Vynoří ryba ty máš jako strach
nahodit? Jako fakt, jako že si říkáš?
To jako to. Ne.
To je auto tady jako ryba, kteráje větší než loď, ve který
sedíš. Jo jako setkání s dinosaury.
Tak ono tyhle ty ryby jsou vlastně jako. 1 z těch

(01:51:06):
posledních jako živoucích fosílií na naší planetě.
Takže zažil jsem jako laguny, kde přede mnou lidská noha
nevkročila. A obzvlášť ta 1, který říkám.
Laguna obrů. Tak si pamatuji, že jsem takhle
seděl. Ona dýchá atmosférický kyslík,
což znamená, že jsem je schopná nadechovat nejenom pod vodou,

(01:51:27):
ale pod hladinu. Já jsem jí viděl brzy ráno na.
Dálku. Prostě na 300m vidíš, že se
vynoří jako kráva, říkáš si to není možný, tohle jo prostě jak
jak dinosaur, protože loch. Dneska.
Když vidíš vteřiny, jak se ryba roluje u hladiny, jak je fakt
velká. A teď jsem přijel do.

(01:51:51):
Toho místa a teď ono. Je hrozně jako chytrá, nesmíš
jako udělat chybu, teď jsem čekal.
Skládací káno je zaparkovaný. Jako u.
Břehu v tý džungli. A ona se vynořila jako půl metru
od té kánoe. Podélně jsem se takhle kouknul,
jako kde má ocas a kde hlavu. Takhle jsem se začal třepat a

(01:52:14):
říkám to asi fakt na prutě. Nechci jako tohle.
No a ten světový rekord. Který jsem chytil s nation.
Geographic. Tak to byl neuvěřitelný počkej
tys to. Tys to.
Nenahodil. Ne.
Tuhle rybu jsem chytil, ale o asi o 2 roky později.
Taky ale ten světovej rekord teda měla 3m 7 a je vlastně

(01:52:37):
platný dodnes rapaimi tak jsem chytil tak, že jsem.
Takhle na ni? Čekal a měl jsem tu nástrahu
takhle ono. Když se vynoří, tak ty se musíš
trefit přesně před ním. Jako ty nesmíš mířit očima, ale
srdcem jako indiáni nemíří do očima.
Jako nahazuješ instinktivně, protože kamkoliv jinam to trefíš

(01:52:59):
tak to okamžitě sežerou tyraně, ale hned.
Takže ty vlastně musíš bejt schopnej trefit fakt uklízecí
kýbl na 30 40m. Ale v jakýkoliv pozici takhle
takhle takhle takhle nikdo si nemůže říct.
Počkej, já si to tu připravím, jestli se ti to houpe no AI
zasedi AI za sebe. Házíš a tak.
Prostě ona si může vynořit kdekoliv, tak jsem takhle čekal,

(01:53:21):
že kde se vynoří ta nástraha byla třeba 20cm.
Nad vodou a půl. Metru odtéká noje a ona
vyskočila utékáno je do vzduchu,protože oni jsou schopný chytat
i letící ptáky. Nad vodou.
Jo, když se ti ryba. 3m 7. Utvíká no je vznese do vzduchu.
Tak ti chci. Říct, že jako si pustíš málem do

(01:53:44):
trenek, jako to byl, jako to bylmazec.
To bych se. Bál abych nebyl večeře ty jo.
No marní. Samozřejmě vše vrátila hned.
A to to byl jako jakmile se s ním bojoval.
Hele to bylo kolem. Něco kolem hodiny kolem.
Hodiny ono je spíš. Sprinter než vytrvalec.
Tam je. Pak ta pyriba ta bojuje hodiny.

(01:54:08):
To, když jsem se poprvé setkal spyribou.
Tam tak. Jsem byl s domorocem a ten měl
SV. Tý dřevěný vydlabaný kánoj ze
stromu měl jako lano fakt auto lano a na tom takovej řeznickej
hák. Já jsem si myslel, že je to jako
kotva. A on říká ne ne, to je ale čaro

(01:54:29):
lero, říká. No bagry grandy grande bagr to
jsem viděl velkej sumec a viděl jsem, že tam je ryba, která se
latinsky jmenuje brachy platy s toma filamentózům, že to je 1 z
největších slav vodních ryb světa 200, možná 300 kilo.
No a pak z pytle vytáhl kus prasete fakt jako kus divočáka

(01:54:49):
ne? Napích to na ten hák říkám, to
nemůžem myslet vážně to jako není film čelisti.
A přijeli jsme ke břehu a on to.Lano takhle to celý.
Hodil do vody a to lano vytá na jako zavázal k palmě.
To byla fakt třeba tak takovádlepalma, ne?
Teď jsme, já jsem tam nahodil tysvý trapný 2 pruty za tu za tu

(01:55:10):
loď na 2 břehu a teď ve 2 ve 3 ráno z toho břehu jako rány jak
kdyby tam bouchaly bomby ne říkám co je a on takhle že a
říká lečer lečero říkám jo tak to nechci vidět to lečeru, no
tak jsme to jeli ráno zkontrolovat to jeho večero.
No a to lano jsme nenašli. Protože tam nebyla ani ta palma,

(01:55:32):
že jo. To.
Je fajn. Ta ryba tu palmu?
Prostě normálně vyrvala z. Kořenů a celý to.
Zmizelo jako ty. Vole to není možný a ono vůbec
jako. Fyzikální.
To nedá moc smysl, když ta ryba má 300 kilo ty jo to je jak jak

(01:55:54):
jako to to to jako jak to malý auto vlastně dotáhneš někam ke
břehu? To prostě to jenom jako.
Je to takový jiu jitsu, no jako metr.
Tam půl metr zpátky. Nebo no?
Je to jako to, jak jsem ti říkalto boxová.
Boxovací utkání no že že je jako1 dáš a 20 jich dostaneš tak to

(01:56:16):
něco takovýho ale ne je to je too tom ty musíš jako jakmile,
jelikož jsem dělal dlouho průvodce jako.
Za. Mlada a hlavně na sumce, tak
jsem průvodcoval fakt jako. Skříně chlapi.
Neměli ani krk a ty byly, ty byly ty nejhorší.
Ty tu rybu začaly zdolávat vždycky silově a mysleli si, že

(01:56:38):
jí jako zdolají svojí silou. Ale jako že ji chtějí vytáhnout,
že ji urvou prostě že že chtěli dokazovat.
Jaký jsou teda silný? No a okamžitě kyselná, mléčná a
bylo po nich jo, zadejchali se a.
Na na tyhle ty velký ryby musíš s rozumem jako to.

(01:56:59):
Tam nepomůže jako lidská síla, protože ona je mnohonásobně
větší, těžší, silnější než ty, takže jakmile se to snažíš jako
na sílu, tak buďto povolíš ty nebo vybavení.
Ty chceš prostě jako dostat k sobě, že?
Jo jo tak vem si, že třeba na typirajby.
Na tyhle velký. Sumce sis viděl film čelisti,
tak tam jsou ty zlatý navijáky, že jo tak to se používá na na na

(01:57:23):
tyhle sumce nezlatý vodě jo, takže na moři se s tím chytají
největší mečouni tuňáci žraloci a tak se s tím chytá sladkovodní
sumec, to je síla a stejně to jako nedostaneš nebo to?
Na to potřebuješ jako víc lidí, že jo, abys to vůbec dostal
třeba ven. Ne, ne tohle já tohle já třeba
neuznávám, já bych v životě. Nepřidal prut že jo, nepředal

(01:57:43):
prut. Ne, to se radši utopím.
To je škoda. Prostě musí to bejt fér.
Jako nemám nic proti tomu, když se lidi jako střídají, ale
prostě já bych jako svoji se svojí rybou nepředal.
To tak podle mě to musí bejt férjako 1 na 1 stařece moře.

(01:58:07):
Jaký jsi to měl pocit, když se jí lovil, když ses předtím na ní
díval? Na obrázku.
Tak. Každej má ty.
Sny ne. Ty klukovský sny ty protože.
Chlapi jsou prostě. Jenom o něco starší děti, že jo?
Kluci prostě pořád je s nimi máme akorát jako většinou jsou

(01:58:29):
dražší ty sny a někdy znáš někdyhůř dosažitelný a pro mě
najednou se zhmotnila ta kresba.Když mi bylo těch 7 8 let tak
najednou člověk ten sen drží jako v náručí.
Ale v tom je ta. Rybařina krásná.
Že třeba i na rozdíl od myslivosti, že tam jako

(01:58:50):
vystřelíš a buď to mineš a nebo je to zvíře mrtvý.
Tady se s tou rybou má šanci jako setkat.
Užít si ten okamžik jako pokochat se s ní ale od plaveti
z ruky. To je vlastně na tom to krásný.
Jako že že ví, že to není ten definitivní konec.

(01:59:11):
Jo tak v ten okamžik. Samozřejmě to bylo splnění snu a
toho, že vidíš jako živýho dinosaura.
To je fantastický, že? Že.
Každej kluk miloval dinosaury a.Samozřejmě.
Taky na 1 toho 1 reálnýho dinosaura z toho světa kalho
světa, pod kterej není vidět tak1 z nich jako drží v ruce.

(01:59:36):
A říkáš. Si ještě tu jsou.
Ještě nezmizeli. Říká ti něco jméno paul paul
rosoly rosoly? Nemyslím si.
Nevíš, to je. Týpek, kterej se.
Narodil tuším, že v new Yorku. Narodil se do bohatý rodiny a on
si řekl, že. Že se stane takovým tím

(01:59:58):
přírodovědcem nebo takovej, že že chce prostě zachovat jako ten
prales a tu přírodu, v jaký jakoje a přesně začal taky cestovat
do Amazonie. A on právě na to, aby jako
upozornil na to, co se v tom pralese děje.
Tak udělal takový jako extrémní,natočil taky dokument o tom, že

(02:00:20):
to dělalo snad discovery, nebo někdo takový, že se nechal
sežrat anakondo a snažil se tím jako argumentovat?
Jo, přesně to je ono. Snažil se tím přesně od
argumentovat, že ty lidi jsou užtak zblblý z toho dnešního
světa, že prostě musíš udělat úplně něco extrémního na to, aby
jsi upozornil na nějaké takovéhle jako příklad.

(02:00:40):
Ten týpek si vzal. Jak.
Jsem mluvil o těch kalných vodách.
Já jsem ten dokument koukal, protože já mám od malička strach
z hadů a stavím se to jako překonat.
Proto jsem chtěl vědět nebo představit si, co se ti nejhorší
může stát. A pro mě ta představa toho, že
by mě sežrala na konda, je asi to nejhorší vlastně?
Dokonce jsem viděl hodně no i chytil hodně.
Chytil. Hodně?
A on přesně udělal to, že? Hledal nějaký takový jako

(02:01:02):
plovoucí ostrovy v té v té Amazonii, kde oni se prej jako
údajně pohybujou pantanam se to jmenuje antanel.
Pantanal to je. Oblast kde kde?
Kde je hledali, no ale tam nejsou ty největší tam nejsou ty
největší, tam je velká populace,ale IU těch.
Anakont je to vždycky. Tak, že ty největší nejsou tam,

(02:01:23):
kde jich nejvíc. Ty největší exempláře všeho
chtějí mít klid. Ty jsou, ty jsou v těch
vzdálených. Lagunách.
Od hlavního toku tam jsou ty největší a nakonec do jakejch
jakejch délek se dosahují a vůbec nemá.
Představu? No to je samozřejmě velká
kapitola. Velká otázka.
Spoustu vědců ti bude říkat, že an nakonec nebude mít víc než 8

(02:01:45):
9m, protože oni rostou celej život ne mám pocit a na kondy.
Největší, kterou já jsem držel vruce, měla. 7m 60.
Ale. Viděl jsem minimálně. 3 anakudy,
které byly monstrózní projekt, tahle místnost ty vole a.
Jako. Obrovský byly.

(02:02:07):
Myslím si, že. Měli určitě jako přes 12m ty
vole a našel jsem. Našel.
Jsem samozřejmě jsem ji nemohl změřit, ale ono je to totiž tak,
že věci ti budou tvrdit, že tyhlety jako obří plaziny
existujou. Jo, že jsou to legendy a mýty,
ale přesně to budou tvrdit z těch kanceláří.
Oni jsou sice jako rozumějí tomuvšechno.

(02:02:30):
Ale jdou do Amazonie na 14 dní 3tejdny.
Jak jsou v tom pantanelu, kde potřebujou mít tu laboratoř ty
mikroskopy, tu elektřinu a tu velkou populaci?
Ale je to jako u lidí, někdo má 150cm a někdo má 240 a ty lidi
240 co je 0. 0 0 0. 0 0 nic procent to jsou ty obři, stejně

(02:02:52):
tak to je ve zvířecí. Říši jsou i obří lili pudi a
obři ve zvířecí říši. Jo, je to úplně stejnej princip,
to je ta biodiverzita se tomu říká.
Jo, ale jsou extrémně vzácný. A.
Tyhlety obří hadi žijou vždycky velmi daleko od civilizace.
Nikdy nejsou jako u civilizace atam většina lidí vůbec nejezdí.

(02:03:16):
Vím, že byly takhle velký, no, protože když pluju prostě na
kánoi tý skládací a. Říčkou.
Která má 10. Metrů šířky a na na 1 břehu má
ten had ocas a na 2 hlavu. No tak vím že nemá 8 9m ale je
to extrémně vzácný. A pak.

(02:03:38):
Když ty laguny vysychají. Protože všechno má svůj počátek,
je konec. Ty laguny se rodí vlastně ta
laguna se rodí z meandru. Kdy se vlastně řeka uzavře a
vznikne ta podkova. Tady tomu říkáme třeba rohlík
nebo laguny. Ta voda vlastně.
Zčerná díky tomu. Vyššímu obsahu železa.

(02:03:58):
Ve vodě, jak tam padají ty věty a listy a takhle, a to jsou
doma, my těch anakon a čím dále je ta laguna, tím víc zajímá
tyhlety obří hady. A anakonda de i cítit ona je
cítit podčpavku jde i slyšet podpavku.
Jo ne i jde i. Mám spoustu fotek, kdyby vás to.

(02:04:19):
Zajímalo. Anakondaim moje jako.
Velká. Vášeň i studovat a hodně jsem se
s nima setkával a velkej jako zabiják jsem si říkal, že si, že
je chytíš jak se. To dělá rukou normálně do ruky
AI, když je tak levný. V několika lidech musíš.
Musíš v několika. Lidech a nenech se mýlit i

(02:04:41):
pětimetrová jako anakonda, kteráti zabije bez 5m, ale ono to
nebude dělat. Proč on jako ona lidi zabíjí?
To není žádný jako mýtus to tak je, ale zase je to extrémně
vzácný, protože ona přijímá potravu 1 za mnoho měsíců v
místech, kde kde je ta velká na konda a nejsou lidi, ale je tam

(02:05:03):
mnoho zvířat, takže že by zrovnana tebe narazila ta šance je
velmi, velmi malá, ale pořád jako reálná jako.
Upozorňuju tě nebo vás, že ty místní lidi?
Se budou smát všemu, ale jako sana konci rozhodně nikdo srandu
dělat nebude. Neuvidíš nikoho, že by se koupal

(02:05:23):
v Amazonii v noci mají jako majíz nich fakt respekt z žádnýho
jinýho zvířete, ne, ale sanako mají velikej respekt.
Skymenou si dělaj srandu? 5 metrovejch z.
Jaguárů si dělají srandu, ale z anakondi si nikdy dělat srandu.
Nebo čím to je? No protože ví, že zabíjí lidi.
Jak. Každý vesnici.

(02:05:45):
Si. Poslechneš.
Historky, že mi zmizelo dítě nebo dospělý člověk jo, takže a
já mám jako. Může to potvrdit spoustu jako.
Lidí je to. Několik let.
Dozadu. Kdy fotograf kuba.
Ludvík, známý český fotograf, který fotí dámy, ale hezký jako

(02:06:08):
věci, tak. Měl fotil veliký kalendář v
Amazonii, mě si tam vzal jako průvodce, abych jim zajistil
jako bezpečnost, abych je vzal na hezký místa.
Tak. 1 večer jsme tam seděli u. Ohně, byl tam ten.
Kuba byly tam, byly tam ty ty modelky, byl jsem tam já seděli

(02:06:30):
tam z místní rodinou. Táta máma a 2 děti jo, celej
večer si s nima povídali večer. Sedli do.
Kánoe a odjeli. To bylo naposledy, kdy jej kdo
viděl. Tukánově našli jako.
Rozštípano, může to potvrdit všichni, kdo tam byli a dělali
si srandu. Všichni ty lidi si dělali jako

(02:06:51):
srandu. Anna connahi hih filmy jako a
tak dále. No ale po rodině jako neví se,
co se stalo, ale byla to určitě anna kuna, takže jako 0. 0
legrace. To určitě není.
A je to jako reálná hrozba, která.
Velmi, velmi malá, velmi velmi vzácná, ale každý rok ty případy

(02:07:14):
útoků a nakonec jsou akorát se otom nemluví a většina lidí si z
toho dělají legraci. A jak zabít, nevíš oni tě
kousnou nebo tě uškrtí. Nebo.
Anakonda není jedovatej had je to je to.
Je to škrtič ta anakonda útočí nejhorší jako riziko.
Je to, když je na břehu, protožetam ona se bojí, jo tam není ve

(02:07:37):
svém útočí. V naprosté většině případů z
vody na břeh, což znamená hlavněv noci.
Když zvíře přijde brodit nebo pít a oni číhají na těch
zvířecích stezkách, kde ty. Zvířata právě se přijdou napít a
ona ona tam číhá. Ona dokáže vystřelit z místa

(02:07:59):
jako velkou vzdálenost a většinou se tedy zakousne v
oblasti krku hrudi. Ty zuby se sklopí dozadu a to
zvíře vlastně obmotá vnitřním uchem poslouchá vlastně tlukot
srdce a je to vlastně. Funguje to tak, že to zvíře se
nadechne. Vydechne.

(02:08:21):
A jak vydechnete? Tak ona.
Sevře a svírá, svírá a svírá a následně tedy polyká.
Ty velký anakondy a to se moc neví, jsou v podstatě vampíři.
Oni tu potravu netráví celou jenom absorbujou krev a ten
zbytek vyhodí ven. Takže třeba můj kamarád ginto

(02:08:42):
našel svýho tátu takhle. Vyhozenýho ven se na kondy.
Takže. Taho ta ho udělala ve vodě, když
se koupal ve dne. No takže jako.
Já. Anakondi. 0 legrace jako.

(02:09:03):
Je to reálný reálná hrozba, no já asi zůstanu u těch dokumentů,
jak tě tak poslouchám ty, jo v tom.
Dokumentu právě on se dal za nějaký.
Brnění oni našli, oni nenašli, totiž mám pocit on tam popisoval
takový. Chytali vlastně dost podobně to,
co si teďka říkal, ty, že v několika letech našli nějakou
takovou tu lagunu, skočil tam vlastně prakticky po hlavě,

(02:09:24):
jenom když viděl nějakej vocas, nebo takhle to vyprávěl.
Protože vyprávěl to v podcastechAIV tom dokumentu to myslím
bylo. A když už jí teda jako chytli,
že to je samice, tak on se nějaklehnul.
Vzal si na sebe nějaký brnění a přesně počkal, až ona se jako k
němu jako připlazí. AA ona ho ona ho nebyla schopná

(02:09:44):
spolknout, ona ho vyvrátila a onpak dostal.
A on jako se snažil tím dokumentem přesně jak upozornit
na to, že pralese se prostě kácípralesy a tak dál a tak dál.
Ale zároveň jako dostal za to strašnej kotel, prostě od
normální veřejnosti, který mu nepřijde normální, jako že si
lehnout a budeš jako trápit tadynějaký zvíře, který jako pro
nějakej pořad myslím, že se tam totiž v tý.

(02:10:06):
Odborníci tehdy víš, o čem mluvím.
Jo, jo, tohle. Já jsem se akorát jsem neznal to
jméno. Myslím si, že nějaký odborníci
se tam vyjádřili k tomu, že to ta anakunda nemohla přežít.
A. AA tak ale detaily o tom nevím.
Já nerad soudím nikoho, koho osobně neznám, také jenom jenom,
když jsme se bavili o tom. O pralese tak vlastně mi to

(02:10:28):
seplo. Jsem si na to vzpomněl no.
Jo tak anakondy jsou tam jsou to.
Úžasný tvarové, ale člověk si musí uvědomit, že tam je jako
součástí potravního řetězce tam jako nejsme na tý nejvyšší
příčce, kdo tam je nejvejš? Tak jsou tam, jsou tam 3

(02:10:50):
řekněme. Hlavní vrcholový predátoři
anakonda černej kajman, což jsouúhlavní nepřátelé.
A pak je tam pak je tam jaguar. Jsou tam samozřejmě ty vydry
obří že jo, to je taky velký zvíře.
Tam může mít i přes 30 pětatřicet kilo a je jich hodně

(02:11:11):
těch vider ten pes ty vole. No, no, no jaguar timon a
anakonda to jsou ty. To.
Jsou, to je ta velká amazonská trojka a co co paraziti tyjo
nezažil. Jsem z takovýho.
Hlavní trojka to jo no to. Je to je samozřejmě, to je ta
největší hrozba na všech tady těch výpravách.

(02:11:34):
To nejsou ty velký tvorové, to jsou ty malý tvorové.
Proti kterým si špatně brání, který ani neví, že je máš na
sobě nebo v sobě, AA tomu se nějak asi nedá vyhnout, no.
Hele v rámci teorie. Ano ale praxe v okamžiku, kdy
tam jako trávíš hodně času, tak se tomu vyhne vyhnout nedá jenom

(02:11:57):
malá její směr, že jo. Pořád na ní umírá přes. 2 2 a
půl. Milionu lidí ročně a měl
devětkrát, ale. Kdo se?
Bojí nesmí do. Lesa a.
To že do. Těch míst jedeš, no tak někde
chytíš chřipku, někde malárii, no musíš to dávat vždycky na ty

(02:12:17):
misky vah co ti za to stojí? Máš s sebou něco, ať už na tom.
Malárii nebo na ty na ty parazity nějakýho čarovače bereš
nebo něco? Potom ji mají rádi na Bulovce,
já jim vozím. Vzorky z celého světa, takže to
jsem říkal. Mockrát ale vždycky.
Pan pan doktor Stejskal 1 z hlavních parazitologů český

(02:12:38):
republiky říká, pane Vágner, co nám zase vezete?
Dává si ty vzorky? Do toho a do.
Zkumavek a přednáší o tom. Přinesem hodně broučků.
A hodně tropickejch. Onemocnění více těch více jich
jsem měl, než neměl ale, ale patří to k tomu.

(02:13:00):
No, nejhůř. Mi bylo to.
Jsem měl malárii a břišní tyfus,to to bylo blbý no a.
Je to teď? 3 roky, co jsem na malárii málem
umřel na Bulovce. Jsem jsem si přivezl 2 najednou
to bylo o kousíček, jak se to léčí?
Jak dlouho? To znamená no oni.
Bohužel nevěděli, že mám. 2 maláry a že mám 2 typy maláry a

(02:13:21):
léčel mě na 1 a ta léčba mě vlastně zakrývala.
Tu. 2 já jsem měl čtyřicítky přes měsíc ve vola.
Hrozný jako to. Jenom ležíš ne to to nemáš.
Energii na nic. No.
Strašný jako strašný. Já jsem pak přišel a říkám, že
jako umřu jsem tam přišel a říkám, že umřu, že to vím,

(02:13:43):
protože. Člověk už se zná.
Jako že někdy i ty lidi, který takhle cestujou, tak většinou
ten. Kuřínek.
Mají tuhej a vydrží hodně, ale po měsíci já nevím, jestli si
dokážete představit, že jak se říká, že ždímete to.
Tu peřinu a polštář a tak tak tofakt šlo.
Já jsem úplně. To to bylo jak kdybys to hodil

(02:14:08):
do vody každou noc jo. Po tom měsíci, kdy jsem byl už.
Úplně. Vyčerpanej, tak jsem tam přišel
říkám, hele, znám se to něco není v pořádku, ten pořád ne to
jako zabere a tak a vůbec jim tonešlo vyčítat.
Bez nich bych tady nebyl, jo, ale.
Není sranda no na. Začátku to je.

(02:14:28):
Takový jako ťuťu ňuňu dětská dětská nemoc tam v místě ona ta
malárie je vyčistí, vykosí hned,že jo v dětství.
Ten, kdo to přežije, tak většinou to dávají pak ty lidi a
spoustu jako dětí tam umírá v tady těch místech.
To je důležitý vědět, že tam tensvět je jako drsnej.

(02:14:50):
Já mám pocit, že ta statistika je.
Byla dneska. Už není, ale byla dřív, že
většina lidí se nedožila 5 let. Na základě toho existovalo to,
že průměrná délka života, že se vždycky říkalo, že dřív bylo
těch pětatřicet let, ale to bylo, protože rodičům mohlo bejt
60 něco, ale umřelo jim dítě nebo třeba 3 děti, že jo a

(02:15:11):
nedožily se prostě 5 nebo 10 letno.
Tak tady se ta situace díky moderním.
Jako lékařství značně zlepšila aposunula, ale v tady těch
místech se neposunulo většinou vůbec nic, takže tam tam tam je
smrt velmi běžnou součástí života.

(02:15:31):
Těch těch národů. Když jsi ležel tak dlouho v
nemocnici. To ti pak došlo, že tam, že že
ještě tam možná něco je, nebo nato přišli oni jak to, jak jsem
pak takhle tam přišel. Říkám, že jako.
Je to blbý, tak mě udělali nový testy a zjistili, že vlastně ta
léčba mě schovávala ten 2 typ malárie.

(02:15:54):
Takže a pak pak. Týden a byl.
Jsem jako v cajku, ale to to to seš úplně vyšťavenej.
No a já nama na malarii jsem zvyklý takový předtím jsem mě je
7 krát že jo, takže já už přesněvím, že že jí mám to jseš
takovej jako začněte, nebo já začni mě bolet, kterej jsem

(02:16:16):
takovej jako nesvoj začnou mě bolet klouby svaly.
A vím a jedu. Důležitý je to podchytit na
začátku. Když to.
Podchytíš na začátku, tak je to v klidu.
Většinou teda záleží jak jak mocmáš, kolik sobě těch parazitů
máš? To máš různou jako stupnici
parazitální, ale. Když to, když to zanedbáš, tak

(02:16:40):
můžeš umřít. No, když si tak poslouchám a už
to měl několikrát. Já si říkám, jestli by mi to
furt jako stálo za to. To je to, co jsem předtím říkal.
No že. Musíš dávat.
Mě spoustu lidí by chtělo vidět tyhle věci, co jsem v životě
viděl. Ty úžasný národy a kultury.
A. Ryby a přírodu, ale vždycky je

(02:17:02):
to vykoupený, protože ty místa jsou divoký, vždycky z nějakýho
důvodu. Buďto je tam válečnej konflikt a
není to bezpečný a nebo je to prostě zdravotně průser.
Jinak všechny místa jsou objevený jako.
Který jsou. Který jsou v pohodě, je tam
turismus a tam kde není turismus, tak to má vždycky
důvod. Je to jsou to tyhle ty důvody,

(02:17:26):
nebo je tam nějaká jiná? Těžko překonávatelná jako věc.
Když chytíš světovej. Rekord největší rybu.
Na světě. Co je ten další krok, kde hledáš
motivaci? Jako teď najdu ještě větší o
10cm nebo o 10 kilo, nebo kdybych to dělal, protože chci

(02:17:48):
chytit světovej rekord, tak. Žádnej.
Ale v okamžiku kdy to? Děláš jako.
Zvláštně. A to, že chytí světovej rekord
jenom jako bonus, kterej je super.
Tak těhle problém vůbec nemáš. Vůbec?
Vem si že já? Třeba moje hlavní ryba i tady v.

(02:18:11):
Čechách a. Od mýho dětství byl sumec.
Nikdy jsem to nepočítal, ale. Těch ryb není 1000 to.
Je spíš. Desetitisíce za ten můj život jo
a baví mě to pořád stejně. Protože je ta motivace není jako
chytit největší nebo nejtlustší,nebo nejdelší.

(02:18:35):
Je to je to fajn. Ji chytit.
Ale není to ta hlavní motivace akdo to má jako hlavní motivaci
to máš jako u horolců jako. Tam lidi, který odškrtávají ty
osmitisícovky, tak pak úplně ztrácejí motivaci lidi, který
milujou hory, nemusejí nic odškrtávat.

(02:18:57):
Tak je to IV mým oboru. Nemusím něco.
Odškrtávat, dělal bych to i bez toho.
Prostě mě to baví. Koučoval tě někdo někdy?
Ne, ne, ne, ne, ne jsme. Tady měli totiž.
Motivační jako no mentálního kouče před tebou Marián Jelínek
a on vlastně řekl úplně, ty samývěty jako ty, ale úplně slovo od

(02:19:20):
slova tak možná život, možná tenživot.
Ne, ne, ne, ne. Já se omlouvám já a vlastně.
Ani nevím proč jako lidi. Potřebujou mentálního kouče.
Já vím, že spoustu mentálních koučů to jako neradu.
Slyší ale. Buď to jako člověk na něco má a
nebo nemá a může ti jako koučovat, kdo chce, ale nejseš

(02:19:42):
to ty. Cokoliv, co děláš, je to úplně
1. Jestli chytáš ryby?
Nebo hraješ fotbal, nebo jezdíš ve formuli, nebo moderuješ nebo
zpíváš? Buďto člověk na to má a nebo
nemá. Ano, může tě někdo jako
posunout? Může ti dodat nějaký jako
sebevědomí, ale to řemeslo za tebe stejně nikdo neudělá no.

(02:20:04):
A proto spoustu lidí v životě neuspěje.
Vidím to všude kolem sebe, že vždycky tam něco chybí jako
fantastickej talent. Ale neumí věci dotahovat, nebo
nikdo, kdo, kdo, kdo, kdo, kdo se dere, kdo kdo jako má ten
drive a zastaví se před tím vrcholem, protože mu nebylo dáno

(02:20:26):
ze shora. Těch lidí, který.
Jako najdou. To kombo je je hrozně málo, no
ty seš nějak věřící jako víc. Nebo změnil.
Si to třeba během života. To je těžká otázka tohle?
Nemyslím jako v nějaký. Organizovaný náboženství.
Nebo v něčem ale nějaká spiritualita.

(02:20:48):
Víš jako nejseš 1 kterej? By nám tady.
Vyprávěl prostě takovej zajímavej životní příběh.
Měli jsme tady samozřejmě v jinejch oblorech.
My jsme tady Radka Jaroše měl skvělej příběh spoustu lidí,
který mají prostě příběh, kterejto nevím.
Ještě kdyby jsi udělal takovej film, tak si ty lidi na konci
řeknou. To se zbláznili, to přeci
nemohla bejt. Pravda, že jo, to to nemohlo

(02:21:09):
bejt tohle skutečně událostí. Ale když tě tak poslouchám, jak
o tom jako poutavě mluvíš, tak ti skoro přijde, že že to je ten
důvod, proč ty jsi tady prostě ty ses narodil.
Ty jsi měl todlencto zažít. Nějak to někde bylo napsaný a ty
sis tím, co jsi zažil, tak sis to prostě z nějakého důvodu
musel projít aspoň tak to jako pro někoho může působit

(02:21:29):
minimálně pro mě. Minimálně jsem.
Zažil. V životě natolik.
Podivný věci, abych vylučoval, že síly neexistují.
To je asi moje odpověď. Jsem křtěnej.
Rozhodně nebudu říkat, že věřím v boha, protože by to nebyla

(02:21:52):
pravda. Byla by to spíš lež.
Neříkám ale, že NV ní ani nevěřím.
Určitě, něco je něco mnohem vyššího silnějšího, moudřejšího,
než jsme my. Co to je ale nevím.
Nedokážu. To pojmenovat.
Ale určitě. Jsou síly.

(02:22:14):
Který. Nejsme schopný ani pochopit.
Tím jsem si jistý. Ale.
S vírou mám. Velmi hezké zkušenosti, ale i.
Velmi špatné, hlavně s misionářem.

(02:22:34):
Kdy vydrancovali půlku? Světa.
Ve jméno víry. A viděl jsem jako velký horory,
co misionáři dělali a nevěřím, že by to bůh chtěl.
Takže určitě IZ toho důvodu jsemlehce odtrženej od klasickýho
pojmu víry a křesťanství. Nedokážu si vlastně vysvětlit.

(02:22:59):
Proč by si některý věci pak děly, takže věřím sebe?
V to věřím. Setkal ses v tom pralese nebo
někde? Jinde s medicínama.
Setkal setkávám zcela běžně setkal.
Jsem se IS šamanama. Nikoliv teda s šamanama tady z

(02:23:21):
jižního města, který jako udělajtady seanci na bylinkách.
O tom si myslím svoje. Ale.
To je 1 z. Těch určitě věcí mezi nebem.
A zemí a neříkám to moc jako. Často ale zažil.
Jsem. Jako.

(02:23:44):
Věci, který. Nejdou vysvětlit.
Rozumím. 1 z. Takových asi nejzajímavějších
zážitků. Kterej v tomhle mám tak?
V Amazonii. Je.
Legenda že? Ty starý šamani který.
Se mimochodem můžou stát šamany,jenom když přežijou svoji

(02:24:05):
vlastní smrt. Většinou je to, když přežijou,
hadí uštknutí. Tak mají schopnost se
převtělovat ve zvířata. Nikoliv fyzicky.
Ale. Mentálně duševně vlastně ty
zvířata používaj proto, aby mohly cestovat rychlejš chránit

(02:24:28):
ten prales a tak vím, že to zní ujetě tady ne.
Tady to zní úplně tady. Tady je to v pořádku.
Tady je to v pořádku, ale myslíšto tak jakože?
Ne. Ve snu ale v běžnej den.
Jsou schopný prostě. Se.
Nevím úplně, jak bych to popsal prostě vstoupit do těla toho

(02:24:49):
zvířete mentálně a ovládat ho. Na jedný expedici.
Kde jsem byl s Jirkou? Středou s mým kameramanem kdysi
dávno tak jsme procházeli z laguny právě pozdě.
V noci jsme se vraceli zpátky k řece naší hlavní kánoi byla
obrovská bouřka, ale taková bouřka, že to máte jako denní

(02:25:13):
světlo. V podstatě jo, kdy ti takhle
před vobličem prostě. Ta šílená masa zeleně.
Tě mlátí. Všude v tom.
V tom větru déšť, že seš prostě můžeš mít na sebe cokoliv seš
stejně durch záblesky, že pořád není světlo.
A šli jsme a? Najednou jsem slyšel.

(02:25:37):
A. Seskočení?
Přesně jsem věděl, je to. Jaguar jsou hrozně zvídaví, oni
tě normálně sledujou, jako to jejak kočka jo a nezaútočí na
tebe. Jenom jsou zvídaví, oni mají
obrovský teritorium, akorát většinou je vůbec nemá šanci
vidět na nic slyšet a je to, co to bylo.
Co to bylo říkám, nic v pohodě. Šli jsme já ten základní tábor

(02:26:02):
mám dělanej tak, že nemůžeš mít klasický stany, protože by se v
tom upek já mám jenom tu spodní moskytiéru mezi 2 stromy mám
natažený lano a nad tím veliký igelit, který nás chrání od toho
deště ale dýcháš, protože tam v noci teda ne.
Když takhle prší, ale ten ten prale žere ten kyslík.

(02:26:23):
A ty se normálně dusíš třeba i když si bereš ty antimalerika
tak máš jako. St stavy, že by se zastřelil
jako fakt psychický návaly hrozný jako zažil jsem to.
No došel jsem do toho tábora. Teď jsem.
Úplně promoklej. Se v lesy do tý moskytiéry.
Takhle jsem zapnul tu moskytiéru, rozblesklo se a ten

(02:26:47):
jaguar se mi koukal z metrový vzdálenosti do očí.
Černý jaguar, kterým se říká méně.
To je. Převtělený šaman si říkám méně.
No a zažili. Jsme tam spoustu věcí.
A týden na to jsme se. Dostali do tý.

(02:27:09):
Vesnice těch. Pravejch indiánů?
Ne, žádný prostě kloboučky a dolárky.
A tam byl šaman, který já jsem velmi dobře znal.
Už přítel, kterej byl chromej nanohy, nemohl chodit, nemohl nic.
Nikdo s náma nebyl. A on je nejenom tenhle.
Zážitek ale. Všechno, co jsme viděli a

(02:27:31):
zažili, popisoval absolutně detailně popisoval.
To nešlo vydedukovat to nešlo. Odhadnout.
To prostě nebylo možný, takže? Jsou v Amazonii a.
Mezi tady těma národama ještě lidi, který mají.
Dovednosti, který by. Běžná populace považovala.

(02:27:53):
Za nesmysl a za legendy a mýty, ale nutný si uvědomit, že oni
žijou po tisíciletí. V absolutním jako souznění s
přírodou a mají i jako léčitelský dovednosti, který
jsou mimo pochopení naše a navícnutno si přiznat, že velká část

(02:28:16):
naší medicíny pochází od nich odtamtud.
Husí kůži mám. Jsou úžasné věci máš.
Mě se většinou takhle jako. Na konci ptáme na.
Jestli máš nějaký duchařský zážitek, nebo nebo nějak, jestli
si viděl ducha nebo něco, co bylo spirituální?
Jo, tys nám tady 1 popsal. Máš ještě nějaký třeba nebo

(02:28:38):
něco, co by do tohohle tý kategorie spadalo promiň?
Ještě že se vrátím k tomuhle, teda jo, ale ten jaguar teda byl
on. Ano evidentně ano, no evidentně.
To byl méně. Takže.
Já ho mám. Mám spoustu zážitků
takovejhlech. Protože.

(02:29:01):
Většinou i jako známí. Cestovatelé nejenom český, ale.
Zahraniční mi říkají kubo, jak je to možný, že tys viděl tolik
jako úžasnejch národů? My cestujeme jenom za nima.
Chceme ty lidi. Ale tys.
Měl jako ty perly po tom světě. Já říkám, no to je jednoduchý.
Já jsem nikdy lidi najít. Nechtěl.
Mě jako nezajímají, lidi mě zajímají zvířata a příroda.

(02:29:25):
Ale když sem tam nějaký lidi našel, tak to byla vždycky jako
šleha. Žil jsem vlastně i stagnary, že
jo jako jediný. Otočil jsem o nich i dokument.
Kdyby vás zajímal o části té rodiny, která než byla zničena.
Ještě než zmizí, se to jmenuje. V archivu český televize se mimo

(02:29:47):
český televize. Takže.
Spoustu zážitků jak? Těch pozitivních tak samozřejmě
III. Těch negativních že jo, protože.
Máš jako máš. Tu 2 stranu mince, že se potkáš
s těma národama, který třeba mají špatnou zkušenost s bílým

(02:30:07):
člověkem, protože většinou když se těchto národů zeptáš, co si
myslí o bílých lidech, tak ti řeknou bílý člověk dělá většinou
něco špatně. Je to velká pravda.
No a takovej jako. Zažíváš spoustu?
Těžkýho rozhodování, kdy i ty musíš volit mezi životem a smrtí

(02:30:28):
jinejch lidí. I co se týká podávání nebo ne
podávání léků, což je jako velkákapitola, kterou.
Musíš občas odehrát a musíš bejtzodpovědnej vůči těm klukům,
který chceš přivést domů, takže nemůžeš jako dělat unáhlený

(02:30:48):
rozhodnutí. Ač to může stát i někoho život,
což asi ne neradí některý lidi uslyšej.
Ale je to tak. Stejně tak jako musíš umět
udělat rozhodnutí okamžitě a hned.
Kdy? Jsem zažil to, že k nám přijelo
auto v horách 4. Lidi v něm seděli 2 chlapi 2

(02:31:11):
ženský. Ženy znásilněný celá parta
okradená a zbitý jako na plastickou chirurgii.
Podle mě na pár hodin, jako že že nám takhle koukali zuby a
utrhaný jako uši a zlomený nosy a jako moc vošklivý.
A říkali, ujíždějte prostě za náma jde náklaďáky tam potom 20

(02:31:34):
frajerů s lukama s tyčema s oštěpama a jeďte.
Já jsem takhle byl před. Tím.
Autem a. Ty mí kluci moje rodina jako.
Vevnitř a. A teď se ze zatáčky to.
Auto. Teda ukázalo a tak co jako budeš
se v tom kilometr sraz dolů? Budeš se přetlačovat jako s

(02:31:56):
náklaďákem. Tak jsem na ty kluky se k otočil
a říkám, jeďte. Co, co budeš dělat, že jo?
Jeďte, dám jim. Čas tak kluci, že ne říkám,
jeďte tak odjeli a sem tam tak stál jako bulík uprostřed tý
prašný cesty a chtěl jsem na ně čekat, tak musíš nějak se

(02:32:19):
zachovat, že jo, tak jsem se rozeběhl proti tomu autu, jako
fakt buď uča nebo. Měl jsem v plánu, že bych teda
uskočil, ale. Jsem jako a to auto začalo
brzdit náklaďák fakt plnej chlapů jako divochů a po tý
zadní pneumatice jsem k nim vyskočil toho 1 frajera jsem

(02:32:40):
normálně objal a úplně psychopatický nazdar.
Čau, já jsem kuba z český republiky, no vám to kluci
sluší, je takový pěkný hole a oštěpy a luky máte, no co s tím
děláte? No já pocházím, ale kousek od
Prahy, no takhle a ty byli úplněhotový.
Tak na mě koukali, jako jestli jsem se nezbláznil a ty lidi,

(02:33:02):
který jako chvíli. Předtím fakt.
Zmasakrovali 4 lidi jako to byliúplně do do posledního možnýho
okamžiku. Tak mě svezli dolů k těm klukům,
který tam dole na. Mě čekali a.
Když odjížděli, tak namávali. Vždycky to rozhodnutí je

(02:33:23):
zásadní, se rozhodneš no. Zažil si tam nějaký?
Rituály s nějakýma šamanama. Zažil pár jich mám i na sobě.
Zažil no zažil. Jsem jí rituály krve.
Jsem taky zažil co to je promiň no že, že do tebe řežou.

(02:33:45):
I takové vzpomínky na tělema. Jsem zažil u.
Takovej. Nejhumornější.
Zažil jsem i ty méně humorný, ale takovej humornej to bylo na
na turkáně. To mi několik etnických skupin a
1 z nejmenších vlastně na světě je elmolo.
Oni mě přijali mezi sebe. A ten rituál vlastně spočívá v

(02:34:10):
tom, že tě. Řežou do.
Břicha. Ty nesmíš projevit jakoukoliv.
Slabost. Křik grimasy jinak neprocházíš.
Tím rituálem. Vlastně rituál statečnosti, dalo
by se. Říct no.
No teď ke mně přišel ten ferda, ten kameraman a říká, hele, já

(02:34:31):
jsem v hrozným stresu jako, co když to blbě natočím říkám,
ferdo, to je fajn, že seš ve stresu, že to blbě natočíš, ale
řezat budou mě. Tak ta.
Vohyníček. Tanečky.
A ta paní stará tak seš v Africetak jako řeže tě do břicha něčím

(02:34:52):
si říkáš. No kolik lidí před tím tím
stejným řezala? Teď se ti honí takový různý
věci, jak moc to dezinfikovalo atak dále.
No ty otázky si úplně klást, nechceš no teď jako to fakt
bolí? Do toho břicha.
I to hodně krvácí, já z toho mámnějaký fotky, kdybyste chtěl
vidět, zas to někde najít i teďko?
To asi tam. Není na internetu tohle?

(02:35:14):
Ale mám ty fotky za přednáškách,i ukazuju, tam jsou ty fotky s
těma rybama jsem si. Říkal.
Tak dořezal a dořezala. Tak ti teči ten.
Čůrek toho studenýho potune. A teď dořezala a ten ferda jako
celou dobu tam kolem běhala. Točili je, jak mě řežou a teď

(02:35:34):
úplně jako zesinnal a přišel. Jako sklonil se ke mně a říkám,
říká kubo, já to nemám. To chcete vzít šutrem v ten
okamžik? Já říkám ferda, to je jako blbej
fór, vždyť tady celou dobu točil, říká.
Ale já to fakt nemám. Já jsem myslel, že jsem tu
kameru rozjel, jenže já jsem jí měl rozjetou už předtím a vypnul
jsem to. Si říkáte ty jo takovejhle.

(02:35:57):
Rituál to mizí z toho. Světa to musíme natočit, jak
jsem tý paní ukázal, ať mě začnedělat tu 2 řadu, ne?
To nevím, jestli to úplně. Pochopila.
Tak začal. Řezat tu 2 řadu dořezala, já
zase hotovej čurek, že jo. Úplně zpocenej.
Zase ty otázky jsem tam tak ležel oddychoval a ferda ke mně

(02:36:19):
přišel podruhý poklepal mi na rameno a říká, hele buď úplně v
pohodě, mám to i poprvý. Já jsem jenom chtěl, abysme měli
dostatečný množství materiálů, abysme to mohli prostříhat mezi
sebou. Tak to už jsem byl fakt tim, že
to nechtěl vzít. Takže.
Ano i rituály jsem zažil. A.

(02:36:43):
Mnoho zajímavých. Rituálů s mým štábem jim.
Tenhle spočíval, to mělo jako ukázat to.
Že. Jako přijmutí mezi ně.
Přijmutí mezi ně a jakož se štábem se známe fakt jako.
Velice důvěrně. Jo protože.
Na na Sibiři, když jsme měli 1 večer takový krásnej

(02:37:06):
romantickej. Tam se nám rozbil obrněnej
transportér a. Kluci spali v něm zabalený v
horolezeci spacácích. Já jsem to s tím kolejou
vopravoval jsme měli 47 pod 0 jov noci ty vole.
Celou noc a ráno jsem se probudil taky fotka a měl jsem
úplně bílej nos jako fakt omrzlinu blbou jo a ten tak na

(02:37:30):
mě kouká, říká kaněc říkám, vím,on ne, ne to jako máš omrzlinu,
to když takhle máme na prstě, tak vezmeme třeba jako jalu
propíchnem to. No když to necejtíš, tak to
ustřihneš zafáčeš zahodíš, a takna něj koukám a říkám, no ale to
je nos říkám no. A tak jsem.
Ten. Nos zmáčknul nic ne tak

(02:37:51):
zmáčkneš. Ještě víc a pořád nic.
A. Teď zmáčkneš tak, že jako víš,
že by ti to muselo bolet ale nic.
Tak už jsem si říkal Michael Jackson, to je super, tak nevím,
jak mě budou chtít jako na obrazovkách č t.
Tak jsem šel vzbudit jako kluky a ze štábu a dan jezdil na
záchrance asi 10 let. Ten když mě viděl, tak jako to

(02:38:13):
má vypadat, přišla alternativní léčba.
No tak já si kleknul do krásně sněhobílýho sněhu.
Lukašel zleva kameraman zprava, pomočili mě úplně krásně, měl
jsem zavřenou pusu, to jsem měl.Jinak se známe velmi důvěrně.
Že zažíváte jako pozoruhodné okamžiky?

(02:38:37):
Máš v plánu ještě někam takhle? Nějaký okamžiky pozoruju hodný a
sbírat do zahraničí. Myslím.
Kromě českejch řek určitě určitětak.
Víš ten ten covid, ty naše životní etapy všem tak jako
přerušil, narušil a já jsem vlastně v tý fázi.
Začal se hodně věnovat jako. Za ás mi narodila dcera že jo.

(02:39:00):
Staroušci taky bejt a pak taky jsem začal dělat ty projekty po
český republice. Navíc některý ty místa.
Který. Jsem hodně cestoval.
Jako írán a další, tak podívej se, jak je ten svět jako teď
rozhašený. Úplně prostě tolik zla nenávisti

(02:39:24):
v lidech a po světě je. Zapomínají na to, jak je ten
život krásnej a pestrej a barevnej a úžasnej, takže.
Do spoustu míst. Ne že bych neměl.
Odvahu tam jet. Ale nedostaneš tam dneska ani
víza a na kanáry budu jezdit, ažmi bude třeba 80.

(02:39:44):
No a podle mě ani to ne. Já chci vidět ty ty ty ty
poslední kolíbky lidstva chci vidět tu tu syrovost, tu tu tu
dravost těch lidí tu nespoutanost, jinak mně mě to
nebaví, jo? To koření toho života to proč
cestujeme, to je vlastně na tom to úžasný a.

(02:40:07):
Pomalu to mizí z toho světa. A já jsem.
Ještě dost dostatečně hladovej na to, abych tyhlety zázraky
viděl. Ty dary, takže určitě ano,
nebaví tě to v Česku. Strašně, to je můj problém teď.
Že mě to v Čechách strašně baví.Jo, baví mě, baví mě česká
příroda, baví mě většina českejch lidí.

(02:40:32):
Baví mě rybaření. V český.
Republice. Opakoval bych se, ale pořád si
myslím, že nám jako naši zemi může závidět velká část světa.
Máš něco, co by sis máš? Něco, co by sis zpětně poradil.
Co, sám sobě bych to je. Dobrá otázka, co ti bylo zase

(02:40:55):
20? Hele nebo.
Mladšímu já nic bych neměnil. Protože.
Všechny dobrý, i špatný. Věci, který.
Se mi staly tak měly důvod a to,že tady dneska sedím, tak se to
stalo proto. Takže.
Člověk občas zažije věci, který jako bere.

(02:41:17):
Negativně a? A je z toho.
Smutný, ale ve finále s odstupemčasu zjistí, že bylo dobrý, že
se to stalo, že nic nejde nic jako špatného.
Nejde podle mě hodnotit perspektivou toho danýho
okamžiku. Vždycky člověk potřebuje nějakej
odstup, jestli stejně obráceně jako člověk zažije něco dobrého.

(02:41:39):
Myslí si, že je to dobrý a pak vlastně zjistíš, že to dobrý
vůbec nebylo. Lidské a partnerské vztahy.
Jsou to v zářím příkladem. Ze začátku se lidé milují a pak
se nenávidí. Přestože zažili spoustu.
Úžasnýho spolu. Takže pianilituju?
Vůbec ničeho? Všechno je tak tak, jak má bejt

(02:42:00):
a pokud budu moct zažít ještě nějaký další úžasný
dobrodružství, tak budu šťastnej.
A když ne, tak stejně to byla jízda ten život.
Mohu potvrdit skvělej příběh. Moc děkujeme, že?
Ses na nás udělal čas, děkuju. Bylo to fajn IS vaším umělým
ohněm. Hele.

(02:42:22):
Díky ať se daří. Ať se ho ještě spoustu natočí.
Díky kluci. No vy hlavně máme taky.
Na 216 sepizo tak to minimálně. Se tady.
Sejdeme. Na to 216 jo.
Dobrá to zní jako. Dohoda dobře, tak díky.
Díky, a díky. Měj se krásně čau.
Ahoj. Hello hlavy tak to.

(02:42:42):
Na mě prostě zaměř a já tam něco.
Řeknu o tý kamery, nějak to dopadne.
OK tak akce lidi my. Fakt nejsme žádný youtubeři na
to. Abychom AV průběhu rozhovoru
každou minutu připomínali, ať tovideo lajkujete a nebo začnete
odebírat náš kanál, ale musím vám to říct jako dospělý člověk
a snad se tady bavím s dospělýmilidmi, že pokud na ty 2 tlačítka

(02:43:03):
nekliknete, tak youtube podcastové platformy a nebo
veškeré sociální sítě prostě nebudou vědět, že se vám to
video líbilo a že vám ho mají začít doporučovat.
Jo, a pokud se vám nelíbilo, takaspoň mrkněte na naše vitamíny.
Aroha tečka CZ snažíme se prodávat to nejlepší a
nejkvalitnější, co se tady dá sehnat.

(02:43:24):
Jo, a pokud nechcete udělat ani nic pro vaše zdraví, tak nám
napište aspoň nějakej ošklivej komentář nebo zprávu, protože
takhle ten internet prostě funguje.
To bylo dobrý, ne hlavy asi už. Bereme super dobrý.
Advertise With Us

Popular Podcasts

Crime Junkie

Crime Junkie

Does hearing about a true crime case always leave you scouring the internet for the truth behind the story? Dive into your next mystery with Crime Junkie. Every Monday, join your host Ashley Flowers as she unravels all the details of infamous and underreported true crime cases with her best friend Brit Prawat. From cold cases to missing persons and heroes in our community who seek justice, Crime Junkie is your destination for theories and stories you won’t hear anywhere else. Whether you're a seasoned true crime enthusiast or new to the genre, you'll find yourself on the edge of your seat awaiting a new episode every Monday. If you can never get enough true crime... Congratulations, you’ve found your people. Follow to join a community of Crime Junkies! Crime Junkie is presented by audiochuck Media Company.

24/7 News: The Latest

24/7 News: The Latest

The latest news in 4 minutes updated every hour, every day.

Stuff You Should Know

Stuff You Should Know

If you've ever wanted to know about champagne, satanism, the Stonewall Uprising, chaos theory, LSD, El Nino, true crime and Rosa Parks, then look no further. Josh and Chuck have you covered.

Music, radio and podcasts, all free. Listen online or download the iHeart App.

Connect

© 2025 iHeartMedia, Inc.