Sedmnáct levých bot – kapitola VII.

Román o zajetích, útěcích, síle se rvát a věčné naději… Autorské čtení překladatele románu Václava Hrbka Prožil v tomto městě mnoho let tiše a nenápadně a doufal, že umře nepoznán. Už dávno dosáhl penzijního věku, ale usilovat o důchod z nějakého důvodu úporně odmítal. Nikdo nevěděl, kdo je a odkud přišel. Příbuzné tu neměl a pár známých ho neznalo dříve než od roku 1946, kdy se v tomto přímořském městě objevil. Měl dřevěnou levou nohu a višňovou hůl, kterou pokrývaly reliéfy hladkých suků, a brigadýrku s natrženým lakovaným kšiltem. Celá ta léta bydlel v přístavbě k márnici a pracoval jako noční hlídač v nemocnici. Jeho již časově neomezený doklad totožnosti byl vydaný na jméno Adam Stěpanovič Dombrovskij. Staří i mladí mu říkali jednoduše Adam. Otčestvo a příjmení si pa-matovali tak akorát v nemocniční účtárně. Originál Originál «Семнадцать левых сапог» vydaný nakladatelstvím Soglasie «Издательство Согласие» Román ve filmu  «За что/ Семнадцать левых сапог» Rozhovory s Václavem Michalským Den se táhne, ale život letí – rozhovor kritika Jurije Pavlova s Václavem Michalským o jeho tvorběPříroda přisoudila ženě zvláštní roli – rozhovor s Václavem Michalským při příležitosti výstavy Svět knihy 2017